První maxikarta je z emise Kulturní dědictví Slovenska: Krásnohorské Podhradie - Mauzoleum Andrássyovců. Na maxikartu bylo použito příležitostné poštovní razítko k inauguraci poštovní známky, které vyobrazuje psíka Taschrela, patřícího manželům Andrássyovým. Jeho plastika je umístěna v areálu mauzolea.
Další slovenská emise patří sportu, konkrétně brankářské hokejové legendě, Vladimíru Dzurillovi. Na maxikartu bylo použito denní razítko pošty Bratislava v den vydání známky.
V emisi Technické památky vyšly v dubnu 2015 dvě poštovní známky, zobrazující parní lokomotivu 498.104 Albatros a parní lokomotivu 464.001 "Ušatá". Kdo sleduje emisní činnost Slovenské pošty, nemohlo mu uniknout, že k této emisi byly vydány i oficiální maxikarty s FDC razítky. My se ale podrobněji podíváme na maxikarty od Tomáše Tyrolera, v čem se od oficiálních zásadně liší. Je to především v použitých poštovních razítkách. Tomáš správně zvolil příležitostná razítka, která se používala k inauguraci obou poštovních známek na vlakovém nádraží v Prievidzi.
Pro letošní emisi EUROPA zvolila asociace veřejných evropských poštovních operátorů PostEurop jako společné téma Hračky. Česká pošta vsadila na legendární stavebnici Merkur (viz starší příspěvek), Slovenská pošta si za námět zvolila starou hračku koníka - stolčeka, nazývaného také koník - bežka. Záměrně jeho originální slovenský název nepřekládám, v češtině bych asi sáhl po ekvivalentu koník - odrážedlo.
U této emise bych se chtěl na chvíli zastavit. Hračky jsou neodmyslitelnou součástí našich životů. Jako malé děti jsme na nich vyrůstali, jako rodiče se z nich těšíme spolu s našimi dětmi a jako prarodiče jimi potěšíme nejedno srdíčko našich malých vnoučat. Proto je potěšující, že své místo našly i ve známkové tvorbě. A co vydavatelská země, to bezpochyby kousek historie. O tom se sami můžete přesvědčit na http://www.posteurop.org/europa2015. I Slovenská pošta sáhla výběrem motivu hluboko do historie lidové řemeslné výroby a zvolila nádherně ornamentálně vyzdobeného kyjatického koníka.
Výroba kyjatických dřevěných hraček vychází z domácí výroby lidového nábytku známého a rozšířeného už na začátku 19. století, kdy výrobci uplatňovali při zhotovování hraček tradiční postupy v konstrukčně - technologickém a dekorativním provedení. Na výrobu tektonických hraček používali výlučně bukové dřevo, které svojí strukturou nejvíc vyhovovalo při zdobení hotových výrobků. Barevnosti původně dosahovali přírodními, později průmyslovými mořidly. K oživení lidové řemeslné výroby v Kyjaticích došlo ve 20. letech minulého století. Hromadná výroba prosperovala do poloviny 20. stol. V jeho druhé polovině jejich výroba postupně upadala. Posledním výrobcem kyjatických hraček byl mistr Rudolf Stehlík.
 |
| Kyjatické hračky - koník zdroj: Gemersko - malohontské múzeum |
Tomáš mi poslal dvě pohlednice k této emisi, vyobrazující různé koníky. Obě pohlednice jsou orazítkovány denním razítkem pošty Bratislava v den vydání známky.
Někdy počátkem letošního roku mne Tomáš požádal o názor k jeho záměru. Bohužel jsem tehdy k této emisi neznal bližší souvislosti, abych Tomášovi doporučil držet se motivu Kyjatických hraček. Dělám to tedy dodatečně a nechám na něm, zda se k této pěkné emisi bude chtít ještě vracet. Možná by to stálo za to, protože existuje příležitostné razítko, které by se k této emisi hodilo...
Dne 8. května 2015 jsme si připomněli 70. výročí od konce 2. světové války v Evropě. Slovenská pošta si výročí připomíná příležitostnou poštovní známkou, vyobrazující symbolický akt porážky nacizmu - vztyčení sovětské vlajky na budově říšského sněmu. Na maxikartu bylo použito příležitostné poštovní razítko Den vítězství nad fašismem, používané na poště v Bratislavě dne 8. května 2015.
Tomášovi děkujeme za zaslané ukázky a přejeme hodně zdaru při realizaci dalších maxikaret.
Žádné komentáře:
Okomentovat