Příležitostné razítko Prezidentské plavby...

... bylo používáno poštou Praha 9 na příležitostné poštovní přepážce na lodi Albatros, která kotvila u Štefánikova mostu pod Ministerstvem průmyslu a obchodu. Na razítku je text Prezidentské plavby a v obrazu razítka je znázorněn motiv Pražského hradu a lodi.

Za ukázky díky Martinovi Hlavatému.

PK

Den lodní pošty II.

Maxikarty s příležitostným razítkem Den lodní pošty vytvořil i Martin Hlavatý. Pojďme se podívat na to, jak dopadly.

Z nepřeberného množství poštovních známek s námětem lodí, vybírám na ukázku pár maxikaret, které Martin vytvořil. Díky za pěkné ukázky.

PK

Den lodní pošty na Biennale PPCP 2020

U příležitosti Dne lodní pošty na Biennale PPCP 2020 bylo používáno příležitostné poštovní razítko s textem PHILATELY BOHEMIA, BIENNALE PPCP 2020, DEN LODNÍ POŠTY, M/S FLORENTINA, PRAHA 1  s vyobrazenou lodí Florentina a s panorama Hradčan v pozadí.

oficiální maxikarta společnosti PHILATELY BOHEMIA

Výše vyobrazená maxikarta je k zakoupení na výstavě Poklady světové filatelie v Národním muzeu v Praze. Cena je  98 Kč. Další možností, jak maxikartu získat, je objednat ji na adrese b.janik(zavináč)outlook.cz. Více informací s kompletní nabídkou produktů společnosti PHILATELY BOHEMIA naleznete na odkazu http://expo-net.blogspot.com/2020/12/stahnete-si-newsletter-lodni-posty-c.html

PK

80. výročí Baťova kanálu

V letošním roce slaví Baťův kanál 80. výročí od založení (https://80.batacanal.cz/). U příležitosti odemykání plavební sezóny připravil správce vodní cesty, Povodí Moravy, s. p., pro návštěvníky několik zajímavých akcí.

ze sbírky Zbyška Veselého

V rámci 80. výročí byla pokřtěna publikace Baťův kanál – od myšlenky k nápadu. Ve spolupráci s Českou poštou byla připravena 1. vnitrostátní lodní pošta s příležitostnou přepážkou, která kotvila v přístavu. Z přepážky si zájemci mohli odeslat zásilku, která byla opatřena příležitostným poštovním razítkem a razítkem lodní pošty (viz maxikarta níže - vlevo příležitostné razítko, vpravo kašet lodní pošty).

ze sbírky Zbyška Veselého

Kromě toho čekaly na návštěvníky plavby lodí, soutěž o proplutí všemi plavebními komorami Baťova kanálu a další zábavný program.

ze sbírky Martina Hlavatého

Akce se zúčastnil kolega Zbyšek Veselý, který si tak zpříjemnil sváteční květnový den. Na příležitostné přepážce vytvořil několik maxikaret s námětem přístaviště Baťova kanálu, který vyšel na poštovní známce v roce 2012. A protože se fantazii meze nekladou, vytvořil Zbyšek ještě několik maxikaret s loděmi z emise Historické dopravní prostředky.

ze sbírky Zbyška Veselého

ze sbírky Zbyška Veselého

Další maxikarty mi zaslal Martin Hlavatý. Ten pro vytvoření maxikaret sehnal dlouhé pohlednice s námětem přístaviště Baťova kanálu.

ze sbírky Martina Hlavatého

Oběma kolegům díky za pěkné ukázky.

PK

Maxikarta parník Vltava

Svoji variantu maxikarty s parníkem Vltava mi zaslali také Zbyšek Veselý a Josef Fronc. Oba sběratelé vytvořili maxikartu z oficiální pohlednice parníku, kterou vydala Postfila.

Vznikla tak povedená maxikarta, které prospělo, že se poštovní známka tentokrát barevně liší od námětu pohlednice.
Oběma kolegům díky za ukázku.

PK

Historické dopravní prostředky: kolesový parník Vltava

Kolesový parník Vltava je jedním z posledních dvou velkých kolesových parníků (druhým je parník Vyšehrad), které jsou v Čechách v provozu.

ze sbírky Martina Hlavatého

Parník Vltava měří 53 metrů na délku a 5,1 metrů na šířku. Výkon parního stroje je 112,5 kW (150 k). Celková kapacita lodi je až 250 míst, z toho je 100 krytých míst k sezení. Rychlost plavidla na klidné vodě asi 16,5 km/h. Parník má vlastní restauraci, bar, vinárnu i částečně krytou vyhlídkovou palubu.

za sbírky Martina Hlavatého

Zpočátku sloužil parník Vltava jako spěšný spoj na trase Praha - Štěchovice, časem se jeho úsek plavby protáhl až na Slapy. Od roku 1991 je v provozu jako restaurační plavidlo poskytující gastronomické služby. V té době se začal využívat k projížďkám centrem Prahy a fungoval i na dalších veřejných linkách – například z Prahy do Mělníka či na Slapy. Nyní slouží parník Vltava především k vyhlídkovým plavbám po Praze.Nyní se využívá především k výletním a vyhlídkovým plavbám po Vltavě.Parník Vltava provozuje Pražská paroplavební společnost, a.s.
V roce 2013 jej Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku České republiky. (zdroj: wikipedia.org)
K emisi vychází i analogická pohlednice opatřená denním poštovním razítkem v den vydání poštovní známky.

Motiv parníku opět vychází i na čistých pohlednicích. K zakoupení jsou např. v Postfile či na filatelistických přepážkách hlavní pošty v Praze.

PK

Nová maxikarta České pošty: kolesový parník Praha

Dne 8. března 2017 vyšel v emisi Historické dopravní postředky kolesový parník Praha. 

Je posledním z řady parníků, který navazuje na již vydané emise z minulých let. Kolesový parník Praha, nazvaný PRAHA-PRAG, byl dokončen počátkem srpna 1865. Dne 26. srpna 1865 se konala slavnostní zahajovací plavba. Parník PRAHA plul od 27. srpna 1865 pravidelně třikrát denně na Zbraslav. Poté, když si PPS opatřila druhý velký parník VYŠEHRAD, jezdil pravidelně jeden do Štěchovic a druhý dvakrát denně linku zbraslavskou.
Ke známce vychází maxikarta opatřena poštovním razítkem v den vydání známky. Maxikarty budou k dispozici na vybraných filatelistických přepážkách, v Postfile či na hlavní poště v Praze. Písemně je lze objednat ve Službách filatelistům v Karlových Varech.

PK

zdroj: cpost.cz

Krátké ohlédnutí za uplynulými emisemi

Jak jsem již informoval, v únoru byla k emisi Štěňata - česká národní plemena psů vydána oficiální analogická pohlednice. Níže je jeden z dalších soukromých sběratelských počinů s pohlednicí vydanou na podporu útulků a psích azylů. Na maxikartu bylo použito denní poštovní razítko pošty Praha 1.

K inauguraci poštovní známky s parníkem Vyšehrad vzniklo i několik dalších variant maxikaret, kdy sběratelé jednak použili oficiální pohlednice České pošty s dříve vydanými parníky, ale i komerčně vydané pohlednice, které se daly zakoupit běžně v prodeji.

PK

Plnou parou vpřed!

Ve čtvrtek 18. února proběhl křest obou nově vydaných poštovních známek z emise Historické dopravní prostředky. Akce, jejíž součástí byl i křest nové publikace nazvané Umění paroplavby po řece Vltavě 1865 - 2015, se konala na lodi Bohemia Rhapsody. U této příležitosti byla zřízena příležitostná poštovní přepážka, kde se používalo poštovní razítko připravené ke křtu a vydání známky s textem Plnou parou vpřed! a motivem kotvy a kormidla. Fotografie ze křtu si můžete prohlédnout zde.
Slavnostního křtu se zúčastnil i Josef Fronc, který vytvořil řadu maxikaret parníku s příležitostným razítkem.

maxikarta parník Vyšehrad vydaná Sekcí sběratelů CM
vytvořil Josef Fronc

Byť jde o příležitostné razítko k vydání a křtu známky s parníkem Vyšehrad, lze díky námětu kotvy a kormidla  sáhnout i po dříve vydaných známkách s parníky a vytvořit další varianty maxikaret.

maxikarta parník Primátor Dittrich vydaná Sekcí sběratelů CM
vytvořil Josef Fronc

Obě výše uvedené maxikarty obdrží zájemci registrovaní k odběru maxikaret vydávaných sekcí.

Další maxikartu s příležitostným razítkem vytvořil Josef z pohlednice vydané Českou poštou.

ze sbírky Josefa Fronce

Poslední tři maxikarty vytvořil Josef z edice pohlednice Paroplavby, které nechala Pražská paroplavební společnost vyrobit z dosud nepublikovaných fotografií. Pohlednice o atypických rozměrech 13 x 21cm byly v prodeji po dobu akce na parníku. Zájemci o hotové maxikarty (viz níže) mohou kontaktovat Josefa Fronce na mail fronc(at)cbox.cz

Vraťme se ještě krátce v technických parametrech k tomuto monumentu, který bezmála osm desetiletí brázdí nejen pražské vody. Parník Vyšehrad je dlouhý 62 metrů. Jeho šířka je 6 metrů. Výkon parního stroje je 165 kW (220 k) při 42 otáčkách za minutu. Maximální kapacita je 350 osob, z toho je 200 míst k sezení uvnitř lodi a 150 míst na vyhlídkové slunné palubě. Podle dobového prospektu měla loď dosáhnout rychlosti až 20 km/h, ve skutečnosti byla maximální rychlost na klidné vodě asi 17 km/h.

virtuální prohlídka parníku

Na závěr jedna zajímavost. Původní parník Vyšehrad z roku 1866 byl v roce 1937 přejmenován na Zbraslav. Dalším parníkem, který nesl jméno Vyšehrad, byl Primátor Dittrich z roku 1891. Třetím parníkem Vyšehrad byl i parník Dr. Edvard Beneš.

Josefovi díky za všechny zaslané ukázky.

PK

zdroj: wikipedia.org

paroplavba.cz

Varianty maxikaret k historickým dopravním prostředkům

Překvapivě více variant maxikaret se sešlo k emisi Historické dopravní prostředky - Slovenská strela. CMka se liší jednak ve druhu použitých pohlednic, ale také v razítku. V prvním případě tvůrce zvolil známé filatelistické poštovní razítko Praha 1 v den vydání známky. Maxikartu vytvořil z pohlednice z cyklu Legendy na kolejích, vydané společností AEROTEAM.

maxikartu mi zaslal Martin Hlavatý

Druhá maxikarta pochází z Kopřivnice. Jejím tvůrce je filatelista Josef Padrta. Na maxikartu použil volně prodejnou pohlednici se Slovenskou strelou, dominantou umístěnou v prostoru před muzeem Tatra v Kopřivnici. Známku orazítkoval na tamní poště v den vydání.

v Kopřivnici vytvořil Josef Padrta

Poslední, neméně zajímavou, variantou je maxikarta, kterou vytvořil Josef Fronc v Praze. Josef zvolil pohlednici vydanou Českou poštou, kterou nechal orazítkovat v den vydání poštovním razítkem s motivem lokomotivy. Razítko je k dispozici na poště v Hybernské ulici (u Masarykova nádraží).

zajímavou variantu vytvořil Josef Fronc

Všechny varianty maxikaret se Slovenskou strelou dávají smysl a jsou vytvořené v souladu s pravidly. Podívejme se krátce, jak vše do sebe dobře zapadá. Slovenská strela je expresní železniční spoj, který je na trase mezi hlavními městy Praha a Bratislava v provozu již 80 let. Je úzce spojen s dvojicí motorových vozů M 290. 0  (Tatra 68), které ve své době výrazně zkrátily jízdní dobu oproti nejrychlejšímu spoji vedenému parní lokomotivou. Tento vůz je i námětem poštovní známky, jejíž výtvarný návrh vytvořil malíř a grafik Petr Ptáček. Motorové vozy řady M 290.0, výrobního typového označení Tatra 68, byly vyrobeny v roce 1936 pro Československé státní dráhy v Tatře Kopřivnice. Navrhl je vsetínský elektrotechnik Josef Sousedík

Slovenská strela byla i námětem příležitostného poštovního razítka z roku 2010, kdy se stala národní kulturní památkou. Jistě by se dalo obdobné poštovní razítko použít i letos, kdy vychází poštovní známka, která připomíná 80. výročí jejího provozu...

Druhou známkou z emise Historické dopravní prostředky je nejstarší a největší kolesový parník na Vltavě s názvem Vyšehrad.

ze sbírky Martina Hlavatého

Byl postaven jako loď určená pro osobní přepravu v meziválečném období. Poprvé vyplul z doku v ústecké loděnici v roce 1938. Hlavním konstruktérem byl ředitel loděnice Ing. Josef Huss, strojní zařízení dodala společnost ČKD Praha. Původní jméno parníku bylo Antonín Švehla, poté loď vystřídala názvy Karlstein (od r. 1942), po válce T. G. Masaryk a od roku 1952 Děvín. Parník prošel třemi rekonstrukcemi z nichž zejména ta poslední, kompletní, v roce 1992 mu navrátila původní ráz. V tomto roce byl parník pokřtěn na název Vyšehrad.

ze sbírky Martina Hlavatého

V současnosti je parník využíván zejména jako restaurační. Plout s ním můžete například do pražské zoo, na celodenní výlet na Mělník, či na plavbu na Slapy. Od roku 2013 je parník prohlášen kulturní památkou. 

PK

zdroj: wikipedia.org

paroplavba.cz