úterý 20. srpna 2019

Výsledek soutěže o nejlepší maxikartu světa roku 2018

Soutěže se zúčastnilo 30 zemí světa včetně České republiky. Ta nominovala maxikartu vytvořenou ke známce Ohýbaný nábytek.

První místo v soutěži obsadilo Turecko (54 bodů).
  

Na  druhém místě se umístilo Španělsko (48 bodů).


Třetí místo získalo Finsko (39 bodů).


Česká republika, spolu s dalšími dvěma zeměmi, obsadila deváté místo. Kompletní výsledky najdete na odkazu zde.

Čtyřlístek a jeho přátelé v Poštovním muzeu v Praze

Výstava, kterou pořádá pražské Poštovní muzeum, představuje známkovou tvorbu duchovního otce Čtyřlístku Jaroslava Němečka a jeho přátel, kteří během padesátileté historie do stejnojmenného komiksového časopisu pro děti tradičně přispívali.



Úspěšní autoři poštovních známek Jaroslav Němeček, Adolf Born, Karel Franta, Vladimír Jiránek, Helena Zmatlíková, Radek Pilař, Renáta Fučíková či Lenka Vybíralová jsou na výstavě zastoupeni svými originálními návrhy na známky, obálkami prvního dne a razítky s převážně dětskými motivy. Součástí výstavy je i méně známá volná ilustrační tvorba Jaroslava Němečka, představující originálně pojaté pohádkové příběhy s hrdiny Čtyřlístku Fifinkou, Myšpulínem, Pinďou a Bobíkem v hlavních rolích. Výstava potrvá do 20.10.2019. (zdroj: Tisková zpráva Poštovního muzea v Praze)




Za ukázky děkuji Martinovi Hlavatému.


PK

Otevření informačního centra Fláje

Na přehradě Fláje na Mostecku se první prázdninový víkend otevřelo nové informační centrum pro turisty. K zahájení činnosti nového informačního centra se používalo příležitostné poštovní razítko s vyobrazením budovy IC. K dispozici bylo ve dnech 24.-27.6.2019 na poště Partner v Moldavě.

maxikarta ze sbírky Martina Hlavatého zachycuje pohled na vodní dílo

V informačním centru se seznámíte s historií Flájí a prací povodí. Je možné absolvovat prohlídky, které si lze objednat na webu Povodí Ohře nebo přímo v infocentru, které se pro veřejnost otvřelo 29. června.


Petr Filip použil jako námět samotnou budovu IC

Provoz centra bude celoroční. Otevřeno bude od července do září od středy do neděle, na podzim a v zimě pouze o víkendech. (zdroj: kudyznudy.cz)
Tuto událost zdokumentovali Martin Hlavatý i Petr Filip. Oběma kolegům děkuji za ukázky.

PK

Technické památky: První koňská tramvajová linka

Na známce je motiv první koňské tramvajové linky, kde je zobrazen vůz tažený koňmi. 

maxikarta s příležitostným razítkem ke 150. výročí koněspřežné
tramvaje v Brně, je ze sbírky Martina Hlavatého

V roce 1865 začala koňská tramvaj jezdit ve Vídni, tři tramvajové systémy následovaly v dalších letech. Roku 1868 bylo podáno několik návrhů pro zřízení tratí tramvaje v Brně, které projednala městská rada. Dne 23. února 1869 byla městu Brnu udělena ministerstvem obchodu koncese k provozování koněspřežné železnice pro sedm vzájemně navazujících traťových úseků, počítalo se také se třemi vozovnami.

ze sbírky Zbyška Veselého

Provoz dráhy byl zahájen 17. srpna 1869 na převážně jednokolejné trati. Jízdné za jednu jízdu činilo 15 krejcarů, za dítě do 10 let se platilo 7,5 krejcaru. Kolejnice byly tvořeny dřevěnými podélnými trámci, které byly okuty železnými pásy se žlábky. Tyto kolejnice potom ležely na příčných dřevěných pražcích. (zdroj: cpost.cz)

PK

Mahátma Gándhí

Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost.


ze sbírky Martina Hlavatého

Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu satjágraha, založeného na jogínském principu ahimsá (nenásilnost), který nakonec dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947. Gándhí je znám ve světě pod přízviskem mahátma, „Velký duch“, které mu dal indický básník Rabíndranáth Thákur a v Indii také pod přízviskem bápú, „otec“. 


ze sbírky Petra Filipa

V Indii se neformálně nazývá „Otec národa“ a 2. říjen, den jeho narozenin, je každoročně vzpomínán jako Gándhí džajanti (Oslava Gándhího). 15. května 2007 přijala Organizace spojených národů rezoluci, která prohlašuje 2. říjen za „Mezinárodní den nenásilí“. (zdroj: wikipedia.org)
PK

Jan Palach a Jan Zajíc

Jan Palach byl český student filozofie na Univerzitě Karlově, který na protest proti okupaci Československa armádami většiny států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem 21. 8. 1968 spáchal 16. 1. 1969 sebevraždu sebeupálením v horní části Václavského náměstí v Praze. Pohřeb J. Palacha dne 25. 1. 1969 se stal velkým protestem proti pokračující okupaci.

ze sbírky Martina Hlavatého

Jan Zajíc byl český student, jenž spáchal sebevraždu po vzoru Jana Palacha. Upálil se rovněž na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Během období Pražského jara s nadšením podporoval uvolnění ve společnosti. Po sebeupálení Jana Palacha se zúčastnil protestní hladovky, kterou ukončil v den Palachova pohřbu. Přibližně o měsíc později, zklamán pokračující normalizací i tím, že Palachův čin neměl za následek žádnou dlouhodobější reakci ve společnosti, se rozhodl Palacha následovat. Ačkoliv tyto protestní sebevraždy hluboce otřásly veřejným míněním, neměly bohužel trvalejší dopad na tehdejší politickou situaci v Československu. (zdroj: cpost.cz)

ze sbírky Petra Filipa

PK

Umělecká díla na známkách - Zdeněk Sýkora a Václav Radimský

Námětem poštovní známky je obraz Linie č. 56 (Humberto) od výtvarníka Zdeňka Sýkory.


Zdeněk Sýkora (3. února 1920 Louny – 12. července 2011 Louny) byl český malíř, jehož práce jsou zastoupeny v mnoha významných sbírkách moderního světového umění. V roce 1945 začal studovat výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Tento obor byl záhy přesunut na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, kde Sýkora od roku 1947 začal působit jako asistent a v letech 1966 až 1980 následně jako docent. Od šedesátých let dvacátého století vyučoval výtvarnou výchovu také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od ztvárnění krajiny postupně dospěl k uměleckému stylu – abstrakci. Okolo roku 1962 namaloval své první strukturální obrazy, které jsou tvořeny elementy vloženými do rastru. V roce 1964 vznikly ve spolupráci s matematikem Jaroslavem Blažkem první programované struktury s využitím počítače. Od roku 1973 vyvíjel Zdeněk Sýkora nový systém založený na náhodnosti, který byl základem liniových obrazů, na jejichž tvorbě se od roku 1985 podílela také jeho manželka Lenka. Od druhé poloviny 60. let minulého století se začal objevovat na velkých mezinárodních výstavách konstruktivního umění. Jako jeden z mála Čechů se zúčastnil prestižní přehlídky „documenta“ v německém Kasselu. Jeho díla jsou zastoupena v řadě světových i českých sbírek. 

Druhá emise představuje tvorbu výtvarníka Václava Radimského. Námětem poštovní známky je obraz Topoly (detail) z roku 1934.


Václav Radimský se narodil 6. 10. 1867 v obci Pašinky u Kolína. Byl žákem pražské Akademie a krátce též studoval i ve Vídni. Nejlepší léta své tvorby prožil Václav Radimský ve Francii, kde pobýval v nejdůležitějších centrech francouzského krajinářství, v Barbizonu a v Giverny, kde žil i Claude Monet. Po návratu do Československa se usadil ve svém rodném kraji, který mu byl až do jeho smrti též námětem pro jeho malířské kompozice. Radimského tvorba vychází z podnětů impresionismu, který jako jeden z mála českých autorů pojal přísně v duchu tvorby francouzských mistrů. Václav Radimský zemřel 31. 1. 1946. (zdroj: cpost.cz)
Za ukázku děkuji Martinovi Hlavatému.
PK

20 let od ukončení provozu vlakových pošt

Provoz vlakové pošty byl v České poště ukončen 29. května 1999. Muzeum vlakové pošty na hlavním plzeňském nádraží připomělo ukončení provozu vlakových pošt v České republice expozicí „Pošta na kolejích – 20 let ukončení provozu vlakové pošty“, kterou doplnilo připomínkovými jízdami vlakové (ambulantní) pošty.


ze sbírky Martina Hlavatého
Návštěvníci si tak mohli v autentickém prostředí historického čtyřnápravového poštovního vagonu z roku 1985 prohlédnout výstavu ve stylu „poslední den“ a případně získat otisk příležitostného razítka na příležitostné přepážce České pošty. (zdroj. cpost.cz)

ze sbírky Zbyška Veselého

PK

úterý 28. května 2019

Květnové emise - Čtyřlístek, Pražský hrad, ...

V květnu se filatelisté mohli těšit hned z několika emisí. Byly vydány nové samolepicí výplatní známky s komiksovými postavičkami ze Čtyřlístku, výplatní písmenová známka Pampeliška, z emise Osobnosti se na známce představil Gelasius Dobner a z architektury Pražský hrad v ročních obdobích.


příležitostné poštovní razítko bylo k dispozici na poště Doksy
v den vydání poštovních známek

K výročí 50 let Čtyřlístku vyšly dvě samolepicí písmenové známky. Jedna s motivem kamarádů ze Čtyřlístku letících v autě na modrém pozadí s nebem symbolizujícím čistý vesmír, druhá známka vyobrazuje na oranžovém pozadí Myšpulína s fotoaparátem, Bobíka, Fifinku a Pinďu i vedlejší postavy, které se objevují v animovaném filmu uvedeném do kin v roce 2019.

ze sbírky Martina Hlavatého

Komiks Čtyřlístek vychází od roku 1969 ve stejnojmenném časopisu a jeho ilustrátorem a prvním autorem je Jaroslav Němeček, většinu scénářů v prvních desetiletích psala Ljuba Štíplová (1930–2009), v současnosti je tvoří několik autorů, kteří se v psaní jednotlivých epizod střídají. Komiks se později rozšířil i do jiných časopisů i samostatných komiksových knih. 
Další známková emise přináší pohled na Pražský hrad z Kramářovy vily v zimním a letním ročním období.


ze sbírky Martina Hlavatého

Z emise Osobnosti vyšla známka s portrétem českého historika a propagátora kritické metody v dějepisectví, Gelasiuse Dobnera.

ze sbírky Petra Filipa

Gelasius Dobner, Sch.P., řádovým jménem Gelasius a Sancta Catharina, vlastním jménem Job Felix Dobner (30. května 1719 Praha – 24. května 1790 Praha) byl český katolický kněz-piarista německého původu, osvícenský historik, propagátor kritické metody v dějepisectví, označovaný za zakladatele moderního kritického českého dějepisectví. Zpracoval kritický komentář k Hájkově Kronice české, kterým položil základy moderní kritické české historiografie.
Poslední květnová emise představuje rozkvetlou pampelišku se zeleným listem a poupětem před rozkvětem.

ze sbírky Petra Filipa

Pampeliška, velmi často uváděná pod názvem smetánka lékařská, je běžná rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Má nápadné žluté květenství, tzv. úbor, který se posléze mění v plodenství ochmýřených nažek. Pampeliška roste obecně na loukách, u cest a na trávnících, kvete zpravidla od dubna do června a někdy znovu na podzim.

Oběma kolegům děkuji za ukázky.
PK

text zdroj: Wikipedia, Česká pošta

čtvrtek 16. května 2019

Nejkrásnější česká poštovní známka roku 2018

Nejkrásnější českou poštovní známkou roku 2018 hlasující zvolili transkripci detailu obrazu Obětování v chrámě od Francisca da Ponte. Poštovní známka byla vydána v loňském roce v emisi Pražský hrad.

ze sbírky Petra Filipa

Druhé místo obsadila známka A. Mucha: Hradčany, na třetím místě se umístila známka z emise Umělecká díla na známkách: Paulus Pontius.
Za pěknou ukázku maxikarty s novým příležitostným razítkem k anketě děkujeme.


PK

Dubnová emise - EUROPA: Ledňáček říční

PostEurop, asociace veřejných evropských poštovních operátorů, vyhlásila společným tématem známky EUROPA pro letošní rok téma Národní ptáci. Za Českou republiku byl pro tuto emisi vybrán pohled na zimní krajinu a na dva ledňáčky říční.

ze sbírky Martina Hlavatého


Ledňáček patří k výrazně zbarveným ptákům. Hlavu a křídla mají tyrkysově modrá a bříško hnědé až rezavé. Od delšího tmavého zobáku k týlu se táhne hnědobílý pruh. Bílé peří má ledňáček i těsně pod zobákem. Ledňáček váží přibližně 40 g a měří 15 až 17 cm, přičemž jeho rozpětí křídel je zhruba 25 cm. Ledňáčka nalezneme nejen v celé Evropě, ale také v jižní Asii i na severu Afriky. Ledňáčci milují samotářský život, který tráví především u klidně tekoucích a průzračně čistých potoků, kde jsou zároveň chráněni proti větru. Hnízda si ledňáček vyhrabává zobákem ve strmých březích vod. (zdroj: cpost.cz)

ze sbírky Petra Filipa

Maxikarty jsou opatřeny denními razítky pošty Praha 1.
Oběma kolegům děkuji za ukázky.

PK

středa 17. dubna 2019

Veselé Velikonoce

Krásné Velikonoce


přeje Pavel Kancnýř

Výsledek nominace o nejlepší maxikartu roku 2018

V pondělí 1. dubna jsem na blogu vyhlásil nominaci na nejlepší maxikartu roku 2018. Protože dosud nikdo nic nenominoval, přistupujeme k řešení nastalé situace tak, že se volby o nejlepší světovou maxikartu bude účastnit CM ke známce Ohýbaný nábytek.




PK

Maxikarty k emisi 100. výročí zahájení vydávání československé měny

Dne 3. dubna byla vydána poštovní známka ke 100 .výročí zahájení vydávání československé měny.
Na poštovní známce je vyobrazen portrét Aloise Rašína, českého a československého politika a ekonoma, jednoho z mužů 28. října a prvního československého ministra financí.



Na pozadí známky je využito motivu giloše, což je jemná čárová dekorativní rytina v kovovém podkladu, nejčastěji ornamentálního charakteru. Vytváří se ručně nebo strojově. Používá se zejména na bankovkách, cenných papírech a kolcích jako ochrana proti padělání. (zdroj: cpost.cz)


Maxikarty pochází ze sbírky Martina Hlavatého. Děkujeme za ukázky.
PK

pondělí 1. dubna 2019

Nominace na nejlepší maxikartu roku 2018

V letošním roce budeme volit nejlepší maxikartu loňského roku, která se bude dále ucházet o titul nejlepší maxikarty světa roku 2018.


ukázková maxikarta z roku 2018 - trojí shoda námětu

Nominovat své počiny můžete i vy - sběratelé analogických pohlednic, kteří jste registrovaní v Sekci sběratelů cartes maximum při SSČZS SČF. Podmínky nominace uveřejňuji níže.

1/ cartes maximum musí být vytvořeny ze známek vydaných v roce 2018 (kat.číslo 957-1015) a znehodnoceny poštovním razítkem s datem v roce 2018

2/ cartes maximum musí splňovat pravidla FIP

3/ obecně platí, že lepší hodnocení dostane CM s příležitostným razítkem

4/ carte maximum, která vyhraje volbu nejlepší CM roku 2018, postoupí do soutěže o nejlepší CM světa

5/ tato carte maximum se zasílá do soutěže již jen jako sken obou stran (obrazové i adresní) 


Své výtvory mi zašlete na e-mail kancnyr(zavináč)volny.cz nejdéle do 5.4.2019. Po sestavení nominace budete vyzváni k volbě nejlepší z nich.

čtvrtek 14. března 2019

Březnové známkové emise na maxikartách

Jak již název článku napovídá, budou jeho obsahem uplynulé březnové emise, kde se na známkách představilo několik rozličných námětů. Co do tvorby maxikaret se sběratelům opět meze nekladly. Přispíval tomu i fakt dostatku vhodných pohlednic v prodeji. Své ukázky mi zaslal Martin Hlavatý. 
První známkou březnové emise je technická památka - přehradní nádrž Les Království.



Les Království je údolní přehradní nádrž na řece Labi vystavěná v roce 1920. Leží u samoty Tešnov v katastrálním území Bílá Třemešná, 4 km proti proudu od města Dvůr Králové nad Labem, v úzkém údolí, jež prochází Kocléřovským hřbetem. Na levém břehu ji lemuje rozsáhlý lesní komplex Království, zbytek starého hraničního hvozdu, po němž získala přehrada své jméno.


Přehrada je v českých poměrech neobvyklá svým vysoce estetickým stavebním provedením. V současnosti je díky své jedinečnosti vyhledávaným cílem turistů.


Od 18. dubna 1964 je přehrada i s elektrárnou zapsána jako nemovitá kulturní památka, od 1. července 2010 je národní kulturní památkou. (zdroj: wikipedia.org)
Druhá známka připomíná Suverénní řád maltézských rytířů. Námětem známky je pohled na kostel Panny Marie pod řetězem v Praze.



Suverénní řád maltézských rytířů patří mezi nejstarší katolické řády. Cílem řádu je pomáhat všem potřebným bez rozdílu. Tradičně se řád soustředil hlavně na provoz nemocnic, takzvaných špitálů. Řád vznikl již v 11. století v Jeruzalémě. Nespadá pod žádný stát ani mezinárodní organizaci a jeho samostatné postavení mu zajišťuje unikátní diplomatickou pozici při zvládání mezinárodních konfliktů a rychlém poskytování pomoci v případě krize kdekoli na světě. Sídlo řádu je od roku 1834 v Římě. V českých zemích působí řád nepřetržitě už od 12. století. Dnes je těžištěm jeho aktivit podpora a pomoc seniorům, zdravotně znevýhodněným a dalším lidem v nouzi. K tomu řád využívá rozsáhlé sítě profesionálů. České velkopřevorství je jedním ze šesti. Další velkopřevorství sídlí v Římě, Neapoli, Benátkách, ale i v Anglii či Rakousku. Vedle nich fungují ve 46 státech také řádové asociace. (zdroj: Česká pošta www.cpost.cz).
Třetí březnová emise představuje český vynález - kostkový cukr.


Zajímavě zpracovaný článek o vzniku kostkového cukru najdete na webu města Dačice na odkazu https://www.dacice.cz/mesto/svetove-prvenstvi/?ftresult=kostka






Za pěkné ukázky děkuji Martinovi Hlavatému.
PK

70. výročí narození výtvarníka Jaromíra Knotka

Jubilejní, 70. výročí narození výtvarníka Jaromír Knotka, jsme si připomněli 18.2.2019. K významnému výročí používala Česká pošta  příležitostné poštovní razítko, v jehož obrazu je stylisticky zobrazen motýl, skafandr a malířská paleta.



V roce 1968 vystudoval Jaromír Knotek Střední odbornou školu výtvarnou a v roce 1974 dokončil Akademii výtvarného umění v Praze, obor malba a grafika. Byl žákem prof. F. Jiroudka, J. Johna a L. Čepeláka. Absolvoval studijní pobyt na Kubě, ve Francii, Španělsku, v Egyptě a v Thajsku. Kromě volné tvorby se zabývá vědeckou ilustrací. Ve volné tvorbě převládají figurální motivy, zvláštní místo zaujímá ženský akt. V 90. letech se soustředil na kresbu. Patří mezi významné knižní ilustrátory. (zdroj: databáze Středočeské vědecké knihovny v Kladně). Spolu se svoji ženou, Libuší Knotkovou, patří neodmyslitelně k výtvarníkům, kteří pro Českou poštu navrhli bezpočet krásných poštovních známek. Připomeňme si tedy krátkým průřezem jejich známkovou tvorbu.






Za ukázky díky Martinu Hlavatému.


PK
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...