Výsledek soutěže o nejlepší maxikartu světa roku 2018

Soutěže se zúčastnilo 30 zemí světa včetně České republiky. Ta nominovala maxikartu vytvořenou ke známce Ohýbaný nábytek.

První místo v soutěži obsadilo Turecko (54 bodů).

  

Na  druhém místě se umístilo Španělsko (48 bodů).

Třetí místo získalo Finsko (39 bodů).

Česká republika, spolu s dalšími dvěma zeměmi, obsadila deváté místo. Kompletní výsledky najdete na odkazu zde.

Čtyřlístek a jeho přátelé v Poštovním muzeu v Praze

Výstava, kterou pořádá pražské Poštovní muzeum, představuje známkovou tvorbu duchovního otce Čtyřlístku Jaroslava Němečka a jeho přátel, kteří během padesátileté historie do stejnojmenného komiksového časopisu pro děti tradičně přispívali.

Úspěšní autoři poštovních známek Jaroslav Němeček, Adolf Born, Karel Franta, Vladimír Jiránek, Helena Zmatlíková, Radek Pilař, Renáta Fučíková či Lenka Vybíralová jsou na výstavě zastoupeni svými originálními návrhy na známky, obálkami prvního dne a razítky s převážně dětskými motivy. Součástí výstavy je i méně známá volná ilustrační tvorba Jaroslava Němečka, představující originálně pojaté pohádkové příběhy s hrdiny Čtyřlístku Fifinkou, Myšpulínem, Pinďou a Bobíkem v hlavních rolích. Výstava potrvá do 20.10.2019. (zdroj: Tisková zpráva Poštovního muzea v Praze)

Za ukázky děkuji Martinovi Hlavatému.

PK

Otevření informačního centra Fláje

Na přehradě Fláje na Mostecku se první prázdninový víkend otevřelo nové informační centrum pro turisty. K zahájení činnosti nového informačního centra se používalo příležitostné poštovní razítko s vyobrazením budovy IC. K dispozici bylo ve dnech 24.-27.6.2019 na poště Partner v Moldavě.

maxikarta ze sbírky Martina Hlavatého zachycuje pohled na vodní dílo

V informačním centru se seznámíte s historií Flájí a prací povodí. Je možné absolvovat prohlídky, které si lze objednat na webu Povodí Ohře nebo přímo v infocentru, které se pro veřejnost otvřelo 29. června.

Petr Filip použil jako námět samotnou budovu IC

Provoz centra bude celoroční. Otevřeno bude od července do září od středy do neděle, na podzim a v zimě pouze o víkendech. (zdroj: kudyznudy.cz)
Tuto událost zdokumentovali Martin Hlavatý i Petr Filip. Oběma kolegům děkuji za ukázky.

PK

Technické památky: První koňská tramvajová linka

Na známce je motiv první koňské tramvajové linky, kde je zobrazen vůz tažený koňmi. 

maxikarta s příležitostným razítkem ke 150. výročí koněspřežné
tramvaje v Brně, je ze sbírky Martina Hlavatého

V roce 1865 začala koňská tramvaj jezdit ve Vídni, tři tramvajové systémy následovaly v dalších letech. Roku 1868 bylo podáno několik návrhů pro zřízení tratí tramvaje v Brně, které projednala městská rada. Dne 23. února 1869 byla městu Brnu udělena ministerstvem obchodu koncese k provozování koněspřežné železnice pro sedm vzájemně navazujících traťových úseků, počítalo se také se třemi vozovnami.

ze sbírky Zbyška Veselého

Provoz dráhy byl zahájen 17. srpna 1869 na převážně jednokolejné trati. Jízdné za jednu jízdu činilo 15 krejcarů, za dítě do 10 let se platilo 7,5 krejcaru. Kolejnice byly tvořeny dřevěnými podélnými trámci, které byly okuty železnými pásy se žlábky. Tyto kolejnice potom ležely na příčných dřevěných pražcích. (zdroj: cpost.cz)

PK

Mahátma Gándhí

Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost.

ze sbírky Martina Hlavatého

Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu satjágraha, založeného na jogínském principu ahimsá (nenásilnost), který nakonec dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947. Gándhí je znám ve světě pod přízviskem mahátma, „Velký duch“, které mu dal indický básník Rabíndranáth Thákur a v Indii také pod přízviskem bápú, „otec“. 

ze sbírky Petra Filipa

V Indii se neformálně nazývá „Otec národa“ a 2. říjen, den jeho narozenin, je každoročně vzpomínán jako Gándhí džajanti (Oslava Gándhího). 15. května 2007 přijala Organizace spojených národů rezoluci, která prohlašuje 2. říjen za „Mezinárodní den nenásilí“. (zdroj: wikipedia.org)

PK

Jan Palach a Jan Zajíc

Jan Palach byl český student filozofie na Univerzitě Karlově, který na protest proti okupaci Československa armádami většiny států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem 21. 8. 1968 spáchal 16. 1. 1969 sebevraždu sebeupálením v horní části Václavského náměstí v Praze. Pohřeb J. Palacha dne 25. 1. 1969 se stal velkým protestem proti pokračující okupaci.

ze sbírky Martina Hlavatého

Jan Zajíc byl český student, jenž spáchal sebevraždu po vzoru Jana Palacha. Upálil se rovněž na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Během období Pražského jara s nadšením podporoval uvolnění ve společnosti. Po sebeupálení Jana Palacha se zúčastnil protestní hladovky, kterou ukončil v den Palachova pohřbu. Přibližně o měsíc později, zklamán pokračující normalizací i tím, že Palachův čin neměl za následek žádnou dlouhodobější reakci ve společnosti, se rozhodl Palacha následovat. Ačkoliv tyto protestní sebevraždy hluboce otřásly veřejným míněním, neměly bohužel trvalejší dopad na tehdejší politickou situaci v Československu. (zdroj: cpost.cz)

ze sbírky Petra Filipa

PK

Umělecká díla na známkách - Zdeněk Sýkora a Václav Radimský

Námětem poštovní známky je obraz Linie č. 56 (Humberto) od výtvarníka Zdeňka Sýkory.

Zdeněk Sýkora (3. února 1920 Louny – 12. července 2011 Louny) byl český malíř, jehož práce jsou zastoupeny v mnoha významných sbírkách moderního světového umění. V roce 1945 začal studovat výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Tento obor byl záhy přesunut na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, kde Sýkora od roku 1947 začal působit jako asistent a v letech 1966 až 1980 následně jako docent. Od šedesátých let dvacátého století vyučoval výtvarnou výchovu také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od ztvárnění krajiny postupně dospěl k uměleckému stylu – abstrakci. Okolo roku 1962 namaloval své první strukturální obrazy, které jsou tvořeny elementy vloženými do rastru. V roce 1964 vznikly ve spolupráci s matematikem Jaroslavem Blažkem první programované struktury s využitím počítače. Od roku 1973 vyvíjel Zdeněk Sýkora nový systém založený na náhodnosti, který byl základem liniových obrazů, na jejichž tvorbě se od roku 1985 podílela také jeho manželka Lenka. Od druhé poloviny 60. let minulého století se začal objevovat na velkých mezinárodních výstavách konstruktivního umění. Jako jeden z mála Čechů se zúčastnil prestižní přehlídky „documenta“ v německém Kasselu. Jeho díla jsou zastoupena v řadě světových i českých sbírek. 

Druhá emise představuje tvorbu výtvarníka Václava Radimského. Námětem poštovní známky je obraz Topoly (detail) z roku 1934.

Václav Radimský se narodil 6. 10. 1867 v obci Pašinky u Kolína. Byl žákem pražské Akademie a krátce též studoval i ve Vídni. Nejlepší léta své tvorby prožil Václav Radimský ve Francii, kde pobýval v nejdůležitějších centrech francouzského krajinářství, v Barbizonu a v Giverny, kde žil i Claude Monet. Po návratu do Československa se usadil ve svém rodném kraji, který mu byl až do jeho smrti též námětem pro jeho malířské kompozice. Radimského tvorba vychází z podnětů impresionismu, který jako jeden z mála českých autorů pojal přísně v duchu tvorby francouzských mistrů. Václav Radimský zemřel 31. 1. 1946. (zdroj: cpost.cz)
Za ukázku děkuji Martinovi Hlavatému.

PK

20 let od ukončení provozu vlakových pošt

Provoz vlakové pošty byl v České poště ukončen 29. května 1999. Muzeum vlakové pošty na hlavním plzeňském nádraží připomělo ukončení provozu vlakových pošt v České republice expozicí „Pošta na kolejích – 20 let ukončení provozu vlakové pošty“, kterou doplnilo připomínkovými jízdami vlakové (ambulantní) pošty.

ze sbírky Martina Hlavatého

Návštěvníci si tak mohli v autentickém prostředí historického čtyřnápravového poštovního vagonu z roku 1985 prohlédnout výstavu ve stylu „poslední den“ a případně získat otisk příležitostného razítka na příležitostné přepážce České pošty. (zdroj. cpost.cz)

ze sbírky Zbyška Veselého

PK