Kamínky pomyslné mozaiky československé maximafilie - Razítko pošty Praha 1

Před několika měsíci jsem na blogu uveřejnil článek "Budou další kamínky pomyslné mozaiky československé maximafilie?" s vyobrazením dalších oficiálních československých maxikaret vydaných v roce 1985 Atrií a nejpravděpodobněji určených pro vývoz a propagaci československé filatelie v zahraničí. V článku jsem apeloval na pamětníky, aby poskytli další informace k těmto maxikartám. Na výzvu zareagoval Josef Fronc v aktuálním čísle bulletinu Maximus článkem, jehož plné znění uveřejňuji na blogu...

Razítko pošty Praha 1

Nemám podklady pro to, abych zdokumentoval kompletní historii razítka 110 00 Praha 1 s pořadovým číslem 1, ale pokusím se z dostupných zdrojů získat maximum.

Začnu novodobou historií, tedy rokem 1992, kdy po rozdělení Československa u nás zaniká organizace Pofis a vzniká odbor PostFila. Stručně o PostFile tak, jak je prezentována na stránkách České pošty.

PostFila je specializovaný odbor České pošty, který od roku 1992 stojí u zrodu veškerých aktivit spojených se vznikem a výrobou poštovních cenin a filatelistického zboží a svou obchodní činností volně navazuje na aktivity POFIS v tuzemsku a ARTIA v zahraničí.
PostFila zajišťuje centrální objednávání tisku známek, dopisnic a jiných poštovních cenin a polotovarů pro výrobu filatelistického zboží, zajišťuje centrální skladování a distribuci cenin pro potřeby poštovního provozu, velkoobchodní i maloobchodní prodej českých poštovních známek a filatelistického zboží pro sběratelské účely v tuzemsku, novinkovou službu pro kluby Svazu českých filatelistů a vývoz známek do zahraničí včetně účasti na mezinárodních známkových veletrzích a výstavách.

oficiální carte maximum vydaná Českou poštou, s.p. - odbor PostFila

V rámci vydavatelské a výrobní činnosti PostFila zajišťuje vydání známkových sešitků, analogických pohlednic - cartes maxima, známkových ročníků v knižní podobě s černotisky, pamětních tisků, příležitostných přítisků na vlastní obálky a dopisnice pro vlastní obchodní využití či zakázkovým způsobem pro další objednatele, včetně zajišťování výroby ručních příležitostných poštovních razítek. V oblasti propagační PostFila průběžně poskytuje všem obchodním partnerům a sdělovacím prostředkům v tuzemsku i v zahraničí písemné a obrazové informace o nových vydáních českých známkových emisí, vydává emisní plány v knižní úpravě, plakáty s roční produkcí známek či kalendáře s tematikou nově vydávaných poštovních známek.
Jak je z popisu patrné, poštovní razítko Praha 1 je používáno odborem PostFila na současných maxikartách, které vydává, pokud nepoužije razítka příležitostná (v počátcích používala dokonce razítka FDC, což je dle pravidel FIP nepřípustné). A protože je nástupnickou organizací, která volně navazuje na aktivity Pofisu či Artie, logicky před rokem 1992 bylo toto razítko používáno Pofisem pro filatelistické výrobky, které Pofis zhotovoval jednak pro sebe a jednak na zakázku pro organizaci Artia, která vyvážela mimo jiné známkovou produkci do světa. Určit, které maxikarty z tohoto období vydal Pofis a které Artia nebude jednoduché rozlišit, pokud na zadní straně pohlednice nebude tato informace natištěná.
Nejprve si ale pozorně prohlédněte razítko, jak vypadalo v dobách, kdy jej používal Pofis. Na první pohled je patrné, že razítko je popsané jiným fontem než to současné, a právě toto razítko nás nyní zajímá.
Mnou použitá ukázka je z roku 1989, kdy Pofis na zakázku organizace WWF (World Wide Fund For Nature) orazil pro tuto organizaci sérii 4 pohlednic se známkami emise Ochrana přírody - obojživelníci. Pro ilustraci vyobrazuji maxikartu se známkou nominální hodnoty 4 Kčs a to i z druhé strany.
   

Toto razítko jsme poprvé zaznamenali v únoru 1985, kdy vyšla první emise známek tohoto roku, a to Znaky československých měst. Jde tedy o novou aktivitu Pofisu, která byla v tomto roce nejpočetnější.

Pravděpodobně většina těchto výrobků byla zhotovena pro PZO Artia, v jakém nákladu nevím, Artia nemá archiv, delší dobu neexistuje. V bulletinu č. 5 jsem již o těchto kartách něco málo uvedl, to že jsou erby měst oráženy razítkem Praha je nelogické, avšak tehdy to bylo běžné. A že se po tomto datu dlouho nic neobjevilo? To není pravda, avšak tehdy jsme informace neměli. Dnes víme, že v roce 1985 vznikla řada podobných výrobků, osobně je nevlastním, proto obrázky pro ilustraci čerpám ze dvou zdrojů. Z našeho blogu od kolegy Kancnýře a encyklopedie maxikaret kolegy Hanáčka, který obrázky stahuje odkud to jde, proto jejich kvalita není vždy vhodná, ale pro dokumentaci dostatečná.
Hned další emise z 6.2. k 100. výročí VŠ umělecko-průmyslové v Praze existuje též maxikarta s tímto razítkem. Zde je domicil Prahy na místě. Jenže s touto známkou vyšla ještě známky připomínající 350. výročí založení university v Trnavě, a pro tuto kartu se razítko Prahy taktéž nehodí. Přesto karta vznikla. Jejich náhledy jsou na další straně, kvalita prvních nevalná.
   

Další maxikarta s tímto razítkem je známá z 12.4., kdy vyšla aršíková úprava známek emise Interkosmos – výzkum Halleyovy komety. Na pohlednici je zřejmě dalekohled pražské hvězdárny (zadní stranu pohlednice neznám), tuto kartu osobně považuji za vydařenou.

O den později, tedy 13. 4. 1985, vyšly dvě známky se sportovní tématikou. První známka propaguje blížící se MS v ledním hokeji, které se konalo v Praze, druhá známka připomíná 80 let šachové federace.

K oběma známkám existují maxikarty z dílny Artie. K té první události dokonce ve dvou variantách. Zatímco první pohlednice vyobrazuje záběr ze ZOH Sarajevo 84, druhá pohlednice je podstatně vydařenější jak barevně, tak kompozičně.

Je s podivem, že se tyto maxikarty nedochovaly v hojnějším počtu soudě podle toho, že je nikdo nenabízí. Bude vhodné se poohlédnout u zahraničních obchodníků, kam byly dříve zřejmě určeny.

Také maxikarta k šachové federaci vydařená. Razítko není sice umístěné nejlépe (zbytečně velká část jeho otisku přes známku), ale celkový dojem je dobrý.
Osobně vidím posun k lepšímu se zvyšujícím se počtem realizovaných karet tohoto vydavatele.
V roce 1985 ještě zůstaneme. 1. 7. vychází aršíková úprava známky k 10. výročí Helsinské konference. Také k této známce existuje maxikarta. Citlivě je použitý námět holubice – symbol míru. Škoda, že o těchto maxikartách nebylo publikováno v tehdejším časopisu Filatelie. Jen díky tomu, že se tyto karty občas objeví na nějaké aukci, můžeme poskládat naší mozaiku a domyslet si, jak se u nás maximafilatelie vyvíjela.

V symbolické datum 28. října 1985 vyšly známky emise Pražský hrad. Také tuto emisi zvěčnil Pofis pro Artii na maxikartách. Jde o zdařilý počin, určitě bych chtěl tyto karty do své sbírky. 
Vzhledem k tomu, že jsme stále na pokraji bádání, byl bych vděčný každému sběrateli maxikaret, kdyby zasílal skeny 

svých sbírkových karet i se zadní stranou pohlednic, pro možnou katalogizaci. Někteří již tak činíte, tímto bych chtěl všem, kdož tak učinili, z toho místa poděkovat.
 Prozatím poslední maxikartu s tímto razítkem (pokud pomineme 4 karty s obojživelníky pro WWF z roku 1989), evidujeme v roce 1986, a to se známkou, vydanou 19.5. k X. MS ve volejbalu žen.

Kdo ze zadávajících volil témata, kdo byl tím tvůrcem maxikaret pro Artii v tomto období, se již asi nedozvíme. Chystám se o Artii zjistit více informací (někteří bývalí pracovníci se ještě dají dohledat), bude ale záležet hlavně na pamětnících, zda budou ochotni se se mnou o informace podělit.
Ostatní čtenáře vyzývám, máte-li ve sbírce zatím nepublikovanou maxikartu s tímto razítkem, zašlete její sken. Děkuji za všechny.

Josef Fronc, bulletin MAXIMUS 35

Dobrá koczka, která nemlsá

Dne 31. května představilo Poštovní muzeum ve svých prostorách výstavu Václav Hollar: rytiny a známky. Tvorba Václava Hollara, do jehož osudu se ve velké míře promítl neklid a nestabilita, které zmítaly Evropou v době třicetileté války, byla námětem již mnoha výstav. Výstava, která se nyní koná v Poštovním muzeu, představuje jeho dílo ve spojitosti se známkovou tvorbou.

Václav Hollar na maxikartě z roku 1953

Na výstavě jsou představeny všechny vydané emise známek s hollarovskou tematikou, pamětní listy, liniové rozkresby i rytecké destičky.

portrét Albrechta Dürera od Václava Hollara
ze sbírky Martina Hlavatého

Její součást rovněž tvoří Hollarovy grafiky, zapůjčené Národní galerií v Praze a Vlastivědným muzeem v Šumperku. Návštěvníci si budou moci prohlédnout například Hollarův známý cyklus Čtyř ročních dob jak v podobě grafiky, z níž rytec při své práci vychází, tak i výsledných známek. K vidění bude rovněž návrh známky Jana Kavana, která vyjde v září letošního roku a připomíná 100. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Výstava potrvá do 1. října 2017. (zdroj: Tisková zpráva Poštovního muzea, www.postovnimuzeum.cz)
K výstavě bylo připraveno příležitostné poštovní razítko s hlavou kočky, jenž pochází ze známého Hollarova leptu s názvem Dobrá kočka, která nemlsá z roku 1646.

Razítko posloužilo filatelistům k vytvoření analogie se známkami Kočky z roku 1999, byť tyto známky přímo s umělcem nesouvisí. Pamětní pohlednice vytvořil Zbyšek Veselý. Oběma kolegům díky za ukázky.

PK

Budou další kamínky pomyslné mozaiky československé maximafilie?

Když se mi před časem dostal do rukou soubor československých maxikaret, vzpomněl jsem si, jak kdysi poutavě Josef Fronc sepisoval do bulletinu historii sbírání analogických pohlednic v ČSR.

Tehdy jsem hltal stránku za stránkou jeho textů a teorií o tom, jak to se sbíráním a tvorbou CM v ČSR bylo. Dodnes si rád pročítám staré bulletiny a hledám další a další souvislosti k maxikartám, které mi prošly rukami či zakotvily v mé sbírce. Na stránky bulletinu mne to přivedlo i nyní. V touze přečíst si o maxikartách vydaných ARTIÍ v letech 1985 a 1986 jsem pátral ve všech číslech, ale ničeho se nedopátral. Níže tedy vyobrazuji další "oficiální" maxikarty, které by mohly zapadnou do Josefovy pomyslné mozaiky historie čekoslovenské maximafilie.

Budu rád za jakýkoliv komentář nebo si rád přečtu v bulletinu další z poutavých příběhů k těmto československým emisím.

PK

Z historie československých maxikaret

Další zajímavost z historie mi zaslal Josef Fronc. K úlovku mi Josef napsal: "Získal jsem další "CM" z Přerova, tentokráte se známkou s Mozartem...

I když v letech 1767-68 působil Mozart krátce na Moravě, střídavě v Brně a Olomouci, mohl teoreticky Přerovem projíždět, ale nevím kudy vedly tehdejší cesty. Možná, že v Přerově nikdy nebyl. Každopádně tato "maxikarta" je vzhlednější, než ta se známkou se Závodem míru." Publikuji jako doklad, co sběratelé v minulosti tvořili.

PK

Maxikarty ČSR

Vážení čtenáři našeho blogu. Obracím se na vás s dotazem, zda lze níže vyobrazenou pohlednici zařadit mezi cartes maximum, či jen TCV, tedy suvenýr k příležitostnému razítku?

Problém spočívá v tom, že neznámý autor (i když jde o pohlednici Přerova, není zřejmě z dílny pana Pražáka, který své výtvory vždy řádně zezadu označil) vytvořil toto k příležitostnému razítku, vydanému v roce 1956 k výstavě poštovních známek, která se v Přerově konala. Jak je zřejmé, byla použita pohlednice se záběrem na přerovský zámek, pořízená před rokem 1956. Zámek má nedostavěnou střechu na vyhlídkové věži, také budova v popředí pohlednice již dnes neexistuje. Pro srovnání předkládám současný záběr na stejné místo.

Příležitostné razítko vyobrazuje text výstavy a je doplněné erbem města, Přerov v roce výstavy slavil také 700 let od svého vzniku. Problém vidím v tom, že autor nalepil na obrazovou část pohlednice známku Pofis č. 884 s námětem Mezinárodního závodu míru. V tomto roce se závod jel z Varšavy do Berlína a odtud do Prahy. Tedy zřejmě přes město Přerov neprojížděl. Tuto informaci potřebuji potvrdit nebo vyvrátit. Každopádně je na razítku letopočet 1956 tak, jako na známce.
Kdybych v tu dobu mohl rozhodovat o této pohlednici já, zřejmě bych volil vylepení známky Pofis 803 nebo 820 z předchozích let, které vyobrazují strojírenství, neboť v Přerově působil velký závod Přerovské strojírny.
Jak na tuto pohlednici nahlížíte vy? Své názory zasílejte na e-mail fronc@cbox.cz
Děkuji. 

Josef Fronc

Rozšířené album Jiřího Hanáčka

Pokud patříte mezi pozorné čtenáře blogu, jistě vám neuniklo, že jsem do pravého postranního panelu přidal odkaz na album maxikaret, které již více než rok buduje kolega Jiří Hanáček z Brna (více info o projektu naleznete na starším odkazu zde).

Za poslední dobu se album rozšířilo o další čtyři alba, zaměřená na české maxikarty současných vydavatelů - Vydavatelství Oftis, Postfily České pošty, Sekce sběratelů CM a jiných vydavatelů.

Za myšlenkou rozšířit alba i o české maxikarty stojí vedoucí sekce Josef Fronc, který chce jít do budoucna v této elektronické evidenci mnohem dál. Nebudeme ale předbíhat a počkáme raději na oficiální zprávu o jeho dalším záměru.
Na závěr je nutné opět podotknout, že hlavní zásluhu na vybudování a správu alb má sám jeho tvůrce Jiří Hanáček. Jiřímu se dosud povedlo v 11 albech odprezentovat více než 1100 československých, českých i zahraničních maxikaret s českou tématikou a za to mu patří velký dík.

PK

Vážení sběratelé, do alba oficiálních maxikaret České pošty - Postfila nám chybí doplnit několik, zejména starších vydání. Pokud je máte ve sbírkách a máte je možnost převést do elektronické podoby (min. 300 DPI), zašlete nám je na mail k doplnění alba. Díky za spolupráci.

Knihovnička maximafilatelisty III.

Zdravím všechny maximafilatelisty i zájemce o tento obor. Náš čestný člen a bývalý vedoucí sekce maximafílie na Slovensku, pan MVDr. Július Molnár, vydal spolu s panem Williamem Schmidtem další, v pořadí již třetí knížku zaměřenou na maximafílii, konkrétně na významné osobnosti na cartes maximum. Kniha se jmenuje Významné osobnosti civilizácie na analógových pohľadniciach - cartes maxima.

Knížka má 176 stran a vyobrazuje 141 CM ze sbírky autorů. Reprodukce CM jsou doplněné texty ve slovenštině. Najdete v ní třeba CM se Sofoklésem, Michelangelo Buenarotim nebo Štefanem Jedlíkem. Po knihách Slovensko - krajina histórie, kultúry a prírodných krás v maximafílii (2013) a Od Malých Karpát po Dunaj v maximafílii (2014), vychází další publikace, která pomocí zhotovených analogických pohlednic propaguje významné osobnosti.
Knížku lze zakoupit prostřednictvím naší sekce bez poplatků za poštovné ze Slovenska. I když náklady na tisk vyšly na 15€, knížku lze díky sponzorství pořídit již za 230,- Kč.

Dovoz knížek zajistíme v naší režii. Aby bylo možné nadělit si knížku pod stromeček, budeme dovoz realizovat začátkem listopadu, proto přijímáme požadavek + zálohu 200,- Kč do konce října.

Zbytek peněz budeme inkasovat při převzetí knížek, které můžeme předat na našem zimním setkání nebo individuálně na poště v Jindřišské v rámci představení nových známek.

Zájemci o knížku pište na e-mail vedoucího sekce na fronc@cbox.cz

Josef Fronc

o knihách dr. Molnára a  W. Schmidta jsme publikovali ve starších příspěvcích na odkazech:

http://cartesmaximum.blogspot.cz/2013/11/knihovnicka-maximafilatelisty.html

http://cartesmaximum.blogspot.cz/2015/04/knihovnicka-maximafilatelisty-ii.html

Knihovnička maximafilatelisty II.

Při nedávném setkání sběratelů za mnou přišel Jirka Koukal, aby mi ukázal novou publikaci o maxikartách od našich slovenských kolegů. Publikace mne zaujala, proto jsem Jirku požádal o skeny, abych mohl napsat článek. Nyní tak alespoň krátce činím, avšak se slibem, že se publikaci budu věnovat obsáhleji, jakmile se mi dostane do ruky.

Kniha Od Malých Karpát po Dunaj v maximafilii představuje pomocí analogických pohlednic pamětihodnosti, zajímavosti a kulturu tohoto kraje. O její vydání se zasloužili slovenští maximafilatelisté doktor Molnár ve spolupráci s doktorem Wiliamem Schmidtem. Nejedná se o jejich první publikaci. V roce 2013, inspirováni vydáním knihy ruské sběratelky P. Čudesové Peterburg v maximafílii, připravili knihu Slovensko - krajina histórie, kultúry a prírodných krás v maximafílii. O této publikaci jsem vás informoval ve článku na odkazu http://cartesmaximum.blogspot.cz/2013/11/knihovnicka-maximafilatelisty.html

PK

Další zajímavé maxikarty ČSR

Několik zajímavých maxikaret se mi podařilo nedávno koupit ve filatelistickém obchodě. Nejsem vysloveně sběratelem prezidentských maxikaret, zvlášť ne těch, na kterých není shoda ve známce a motivu pohlednice. Těch je s různými denními, pamětními a příležitostnými razítky více, než těch s trojitou shodou. Proto jsem tentokrát příliš dlouho neváhal a maxikarty si vzal. První dvě maxikarty, i po tolika letech ve výborné sběratelském stavu, zachycují naše prezidenty T.G. Masaryka a Eduarda Beneše. První maxikarta je se známkou z emise Portréty - TGM z roku 1945 a přílež. razítkem z 8. 3. 1948 k 5. výročí bojů u Sokolova.

Na druhou maxikaru byla použita známka z emise Dr. E. Beneš z roku 1948 a denní poštovní razítko Praha Hrad dne 15.2.1948 (den vydání poštovní známky).

Mám ještě ve sbírce jednu stejnou, ale s denním razítkem Kožlany (Benešovo rodiště) v den vydání známky.

První dvě maxikarty jsou na adresní straně označeny trojúhelníkovým razítkem známé sběratelky maxikaret B. Kohoutové z Prahy.
Na následujících třech maxikartách s Masarykem toto razítko chybí, proto se o jejich tvůrci můžeme jen domnívat. Porovnával jsem je s jinými maxikartami z té doby a je tam možná shoda se sběratelem A. Zouharem z Brna. I když, i v tomto případě lze konstatovat, že v tom budou opět zapojeni také Kohoutovi z Prahy. Rozumějte, tehdy si také sběratelé jako Kohoutovi, Zouhar a další pomáhali a vyráběli si soukromé pohlednice, aby mohli vytvořit maxikarty (viz čtyřlístek s iniciálami VK pod dělící linkou značil, že jde o pohlednice Václava Kohouta nebo textová dělicí linka s adresou A. Zouhara). Ty si také vzájemně měnili, a tak nezřídka vznikaly maxikarty Kohoutových z pohlednic A. Zouhara a naopak. Zajímavou studii na toto téma od Josefa Fronce najdete také v bulletinu č. 3 na odkazu https://drive.google.com/file/d/0B9sTRnBhA67ud2w2dkt2ODB4Rmc/edit

Vraťme se ale k samotné emisi. Je téměř jisté, že existovala celá série maxikaret k emisi Moskevské vydání z roku 1945. Mně se, s razítkem k oslavě 96. výročí narození presidenta osvoboditele, podařilo získat jen tři.

Čtvrtá maxikarta s Masarykem a známkou 50 hal. do série nepatří. Je vytvořena na jiné pohlednici s příležitostným razítkem Pamětní výstava prezidenta osvoboditele T. G. Masaryka v Lánech dne 3.3.1946.

Pokud budete mít k článku doplňující informace či další maxikarty z emise Moskevské vydání, pošlete mi je do komentáře nebo mi nechte zprávu v kontaktu v záhlaví.

PK 

Palec nahoru za album Jiřího Hanáčka

Nové album maxikaret přibylo do seznamu alb Jiřího Hanáčka. Jedná se tedy hned o alba dvě. První dokumentuje Jiřího zájem, sbírání cartes maxima na téma umění. Pod příznačným názvem Autoportréty malířů na CM si můžete prohlédnout na 150 kusů maxikaret se známkami z různých zemí.
Název druhého alba České motivy na cizích CM naznačuje, že se zde jedná o soubor maxikaret z ciziny s českými motivy. Znám řadu pěkných realizací, pocházejících z ciziny, které stojí za povšimnutí. Tak například za jednu z nejzdařilejších považuji maxikartu z Rakouska s motivem Hradčan. Kdo z filatelistů by neznal tuto známku, vydanou v roce 2010. Maxikarta je v dokonalé shodě razítka a známky a na staré fotopohlednici s panorama Hradčan.

Album Jiřího Hanáčka již čítá na 7 samostatných alb, v nichž je ke dnešnímu dni evidováno přesně 750 maxikaret, opatřených detailním popisem. Pět alb dokumentuje období ČSR od roku 1919 do roku 1992 a zbylá dvě alba se specializují na malířství a bohemika. Všechna alba jsou stále doplňována o nové CM a jsou přístupná na na adrese http://jihab1941.rajce.idnes.cz.  Jejich autorovi patří dík za velký kus odvedené práce a za mne navíc palec nahoru.

PK

O albu Jiřího Hanáčka a jeho medailonku si také můžete přečíst v jednom ze starších příspěvků na odkazu http://cartesmaximum.blogspot.cz/2014/04/album-jiriho-hanacka.html