Vlastní známky Velké africké expedice I. a II.

Opět v pěkné výtvarné úpravě vyšly další vlastní známky s námětem zvířat královedvorské zoologické zahrady.

Emise vyšly 3. dubna na tiskových arších o 2 x 25 kusech různých známek zvířat v písmennové hodnotě A ve výtvarném návrhu Jitky Mašínové - ilustrace a Pavla Šeredy - grafická úprava.
Maxikarty k oběma emisím, s razítkem z pošty ve Dvoře Králové, vytvořil Martin Hlavatý. Na ukázku mi zaslal alespoň pár z nich...

Známky jsou k zakoupení na eshopu zoologické zahrady.
Martine, díky za pěkné ukázky.

PK

Výstava o skautingu v Poštovním muzeu

Tisková zpráva Poštovního muzea: Sto let samostatného Československa je i sto let skautské služby republice a společnosti. Tato služba zahrnuje celou řadu silných příběhů, od skautské pošty, přes účast v odboji, až po Skautský dobrý skutek. A právě o těchto událostech interaktivním a poutavým způsobem vypráví výstava Pošli to dál! Pošta českých skautů a další příběhy.

ze sbírky Petra Filipa

Český skauting byl v době vyhlášení samostatného československého státu ještě v plenkách, založen byl totiž v roce 1912. Služba a dobrovolnictví v něm však bylo ukotveno od samého začátku, a tak již o šest let později skauti přispěli k samotnému vzniku Československa. Kvůli obavám z nespolehlivé poštovní služby sloužili jako kurýři a zajišťovali tak chod prozatímní československé vlády.

Skauti s naší zemí prožívali i její krušnější časy. Kvůli nacistickému a dvěma komunistickým zákazům byl skauting dohromady 44 let mimo zákon. V těchto obdobích se skauti zapojovali do odboje a udržovali činnost v ilegalitě: vždyť vždy po návratu svobody byl skauting rychle obnoven a do jeho řad se hlásily desetitisíce mladých lidí.

„Pro všechna důležitá období posledních sta let se podařilo získat řadu cenných exponátů a připravit hravé a interaktivní způsoby, jak si je připomenout. Jak ale napovídá název Pošli to dál!, výstava nehledí jen do minulosti. Jejím konečným smyslem je přimět návštěvníky zamyslet se nad tím, jaké služby je zapotřebí v současnosti, a jak právě oni mohou přispět v příštích desetiletích naší republiky,” říká vedoucí Skautského archivu a jeden z hlavních organizátorů výstavy Roman Šantora.

ze sbírky Petra Filipa

Výstava je vytvořena především pro děti ve věku 10–15 let a nejlépe se prochází ve skupinách. Poučeni a zamyšleni z ní ale odejdou mladší i starší. V prostorách Poštovního muzea v Petrské čtvrti (Nové mlýny 2, Praha 1) bude výstava k vidění od 20. června do 28. října 2018. 

Výstava vznikla ve spolupráci Poštovního muzea se spolkem Junák – český skaut, Skautský institut, z. s. Projekt byl realizován s finanční podporou Ministerstva kultury. Více informací na stránkách Poštovního muzea na www.postovnimuzeum.cz.

PK

Vlastní známky Stezka korunami stromů Krkonoše...

Pěknou sérii maxikaret k emisi Vlastních známek Stezka korunami stromů Krkonoše s.r.o. mi zaslal Martin Hlavatý.

stezka z leteckého pohledu

Emise vyšla 3. dubna jako tiskový arch o 25 kusech známek v písmennové hodnotě A (obyčejné tuzemské psaní do 50 g). Na známkách je zachycena stezka z 5 různých úhlů pohledu.

vstup do jeskyně

Stezka vznikla na okraji Janských Lázní v Krkonoších. Vyhlídková věž, která nabízí rozhledy do okolního stromoví i na Janské Lázně, je vysoká 45 metrů, vodorovná část stezky se nachází ve výšce 24 metrů. Po trase mezi korunami strom ujdete 1511 metrů, dolů můžete sjet tobogánem.

procházka po stezce

vyhlídková věž

stezka mezi stromy

Výběrem vhodných pohlednic, které nechal Martin orazítkovat na poště v Janských Lázních, vznikla série maxikaret k celé emisi. Díky za ukázky.

PK

Emise z rostlinné říše a z říše hub

Dne 20. června byly vydány tři nové výplatní poštovní známky, jejichž námětem jsou konvalinka a jedlé houby - muchomůrka růžovka a křemenáč březový.
Konvalinka patří k vytvrvalým bylinám, dosahujícím výšky 10 - 25 cm. Původní je na území Evropy.

ze sbírky Martina Hlavatého

Nejnápadnější jsou její květy, jasně, sněhově bílé, zvonkovitého tvaru stočeného směrem dolů.

ze sbírky Martina Hlavatého

Květy intenzivně voní. Konvalinka je silně jedovatá. Obsahuje jedovatý glykosid konvalatoxin. Je užívána v lékařství i voňavkářském průmyslu.

ze sbírky Petra Filipa

Další emisí jsou jedlé houby. Muchomůrka růžovka vyrůstá hojně v červnu až listopadu v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích, parcích a alejích, od nížin až vysoko do hor. Muchomůrka růžovka je za syrova jedovatá - obsahuje hemolysin, který se při tepelné úpravě ničí. Tepelně zpracovaná růžovka má výtečnou chuť.

ze sbírky Martina Hlavatého

Křemenáč březový roste od května do října, v listnatých a smíšených lesích, ale i v remízkách, na mezích podél cest, vždy pod břízami. Křemenáč březový je výborná jedlá houba. (zdroj: cpost.cz)

ze sbírky Martina Hlavatého

Oběma kolegům díky za ukázky.

PK

Vynálezy: Ohýbaný nábytek

V emisi Vynálezy vyšla den 20. června poštovní známka s motivem ohýbaného nábytku v podobě tradičních židlí z ohýbaného dřeva.

ze sbírky Martina Hlavatého

Historie výroby ohýbaného nábytku na našem území sahá až do roku 1861, kdy Michael Thonet se svými syny zakládá v Bystřici pod Hostýnem továrnu na ohýbaný nábytek. V roce 1876 vzniká židle č. 18, jeden z prvních modelů, který se v Bystřici pod Hostýnem vyráběl a i dnes je součástí portfolia. V roce 1903 vzniklo legendární křeslo č. 9, dnes známé pod číslem 30. Po druhé světové válce, kdy byla továrna vedena říšským správcem, byl vzhledem k poválečným změnám podnik znárodněn.

ze sbírky Martina Hlavatého

V roce 1953 proběhla změna názvu společnosti na TON, což je zkratka slov „továrny na ohýbaný nábytek“. K Bystřickému závodu bylo přidruženo ještě několik menších provozů. V roce 2011 oslavila továrna výročí 150 let od svého založení. K této příležitosti byla uvedena židle 002, která je svými třemi komponenty zjednodušenou variantou modelu č. 14. (zdroj: cpost.cz)

PK

Turisté slaví 130. výročí založení KČT

U příležitosti 130. výročí založení Klubu českých turistů se používalo v Praze příležitostné poštovní razítko, v jehož obrazu je logo KČT. Klub českých turistů je zájmové sdružení turistů, vzniklé v roce 1988 za Rakousko-Uherska a působící dodnes v České republice.

ze sbírky Petra Filipa

Byl založen 11. června 1988 v Praze, v malém sále Měšťanské besedy z iniciativy nadšenců v čele s Dr. Vilémem Kurzem st., Dr. Františkem Čížkem a architektem Vratislavem Pasovským. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace zvolil známého cestovatele a veřejného činitele Vojtu Náprstka. Druhým klubovým předsedou byl zvolen v lednu 1889 Jaroslav Zdeněk, třetím předsedou bylo od roku 1890 arch. Vratislav Pasovský a zůstal jím po 25 let.

současný symbol je chráněn jako ochranná známka,
obsahuje graficky upravený text názvu klubu
v národních barvách a je používán od roku 1939
ze sbírky Petra Filipa

Četné pobočky klubu zakládaly chaty a stavěly rozhledny a od roku 1889 začaly tvořit také hustou síť turistických značek. V lednu roku 1889 vychází první číslo Časopisu turistů (časopis vychází dodnes pod názvem Turista).

ze sbírky Martina Hlavatého

Po převzetí moci v Československu komunisty v únoru 1948 byl KČT zrušen, rozpuštěn a jeho majetek byl znárodněn. Jeho členská základna byla začleněna do sjednocené tělovýchovy.

Zbyškův turista si ještě stihnul
vyšlápnout na Sněžku

Obnoven byl až po sametové revoluci roku 1989. Po roce 1990 klub usiloval o vrácení majetku, což se povedlo jen zčásti. Od roku 2014 je předsedou organizace Mgr. Vratislav Chvátal. V současnosti má KČT přes 30000 členů. (zdroj: wikipedia.org)

PK

Maxikarty k emisi Vlastní známky města Radnice

V závěru roku 2017 byly vydány Vlastní známky města Radnice ve výtvarném návrhu Milana Bauera. Známky vyšly v sešitkové úpravě o osmi známkách na výšku.

Námětem první známky je socha sv. Jana Nepomuckého v pozadí s kostelem sv. Václava.

Námětem druhé poštovní známky je osobnost A. J. Puchmajera, českého vlastence, spisovatele a básníka, který se spolu s hrabětem Kašparem ze Šternberka zasloužil o pozvednutí městečka Radnice na významné kulturní centrum, v němž byl mj. v září 1818 slavnostně založen první čtenářský spolek v Čechách. 

Město Radnice se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží v nadmořské výšce 382 metrů v Plaské pahorkatině. Žije v něm přibližně 1 800 obyvatel.
Poblíž města se rozkládá také celosvětově významná paleontologická lokalita Ovčín u Radnic v podobě opuštěného černouhelného lomu, s rozsáhlým nalezištěm velkého množství fosílií převážně rostlin.

Na náměstí stojí kostel svatého Václava a na kopečku nad městem kaple Panny Marie, ke které vede křížová cesta. V roce 2014 byla dokončena její celková oprava. Začíná u sousoší Piety a končí u kaple na Kalvarii. (zdroj: wikipedia.org)
Za ukázky děkuji Martinu Hlavatému.

PK

Nejkrásnější česká poštovní známka roku 2017

Nejkrásnější českou poštovní známkou roku 2017 se stala emise Korunovační klenoty ve výtvarném návrhu manželů Knotkových.

U příležitosti vyhlášení výsledků ankety se na hlavní poště v Praze používalo tradiční poštovní razítko s postilionem a textem Nejkrásnější česká poštovní známka roku 2017.
K zachycení této události vytvořil Zbyšek Veselý maxikarty z pohlednic s námětem korunovačních klenotů.
Ankety, pořádané Českou poštou, deníkem Právo a časopisem Filatelie, se každoročně může zúčastnit každý zájemce. Je zpravidla vyhlašována zkraje ledna (v sobotním Magazínu Právo) či v lednovém čísle časopisu Filatelie. Čtenáři se v uvedených titulech dozvědí nejen pravidla ankety, ale naleznou v nich i hlasovací kupon, který musí vyplnit a odeslat na adresu deníku Právo. Výsledky jsou známy v průběhu měsíce března. Účastník ankety během roku obdrží filatelistický suvenýr - pamětní list s vítěznou známkou orazítkovanou příležitostným razítkem.

Zbyškovi díky za ukázky.

PK

Maxikarta Dlouhé Stráně

Z výletu na severní Moravu mi poslal Martin Hlavatý dvě ukázky pěkných maxikaret k nedávno vydané známce z emise Krásy naší vlasti, zachycující přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně.

na maxikartu Martin použil denní poštovní razítko pošty
Loučná nad Desnou

Elektrárna Dlouhé stráně je přečerpávací vodní elektrárna společnosti ČEZ vybudovaná v Hrubém Jeseníku v katastrálním území Rejhotice obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk, uvnitř CHKO Jeseníky. Jedná se o nejvýkonnější vodní elektrárnu v Česku – její instalovaný výkon je 2 × 325 MW.
Elektrárna plní v elektrizační soustavě několik významných funkcí – statickou, dynamickou a kompenzační. Statickou funkcí se rozumí přeměna nadbytečné energie v soustavě na energii špičkovou - v době přebytku elektrické energie v síti (především v noci) se voda čerpá z dolní nádrže do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu vyrábí elektrický proud. Dynamickou funkcí přečerpávací vodní elektrárny se rozumí schopnost plnit funkci výkonové rezervy systému, vyrábět regulační výkon a energii a podílet se na řízení kmitočtu soustavy. Kompenzační provoz slouží k regulaci napětí v soustavě.

Výstavba elektrárny byla zahájena v květnu 1978. Na počátku osmdesátých let však byla z rozhodnutí centrálních orgánů převedena do útlumového programu. V roce 1985 došlo k modernizaci projektu a po roce 1989 bylo rozhodnuto stavbu dokončit. Do provozu byla elektrárna uvedena v roce 1996. (zdroj: cpost.cz)

PK

Rumburská vzpoura na maxikartách

U příležitosti stého výročí od Rumburské vzpoury vytvořil Martin Hlavatý několik maxikaret se známkami z aršíků s tématem 1. světové války.

Námětem pohlednic a příležitostného razítka je socha Nepokořený od akademického sochaře Vendelína Zdrůbeckého.
Rumburská vzpoura bylo protiválečné vystoupení českých vojáků náhradního praporu 7. střeleckého pluku rakousko-uherské armády. Vypukla 21. května 1918 v severočeském městě Rumburku. Zpočátku byla reakcí zejména na nedostatečné zásobování (vojáci trpěli hlady), nevyplacený žold a šikanu německými důstojníky.

Vzpoura začala 21. května 1918 po 6. hodině ranní tím, že 65 mužů v čele s Františkem Nohou odepřelo poslušnost velitelům: oproti rozkazu nastoupit beze zbraně nastoupili na ranní nástup s puškami. Ke vzpouře se postupně přidávali další vojáci, celkový počet byl asi 700. Přestože vzpoura vypukla spontánně, její vůdcové navázali rychle kontakt s českými vojáky z královéhradeckého 18. pěšího pluku, kteří byli umístěni v České Lípě. Jedině toto by mohlo přenést vzpouru do dalších oblastí, což mohlo přerůst v revoluci, která byla v českých zemích na spadnutí. Vzbouřenci nejprve obsadili město Rumburk a poté se vydali na pochod k Novému Boru, kde byli obklíčeni vojsky rakousko-uherské armády včetně královéhradeckého 18. pěšího pluku a rozprášeni.

Dne 29. května 1918 byla provedena poprava tří vůdců (František Noha, Vojtěch Kovář, Stanko Vodička) na místě za městským hřbitovem v Rumburku. Dalších 7 bylo odsouzeno a popraveno v Novém Boru. Téměř 600 vojáků bylo odsouzeno k žaláři. (zdroj: wikipedia.org, mesto-slukov.cz)

Martinovi Hlavatému díky za ukázky.

PK