Vlakem na Slovensko...

... se nedávno vydal Zbyšek, aby vytvořil maxikarty k mašinkám, které loni vydala Slovenská pošta v emisi Technické památky. Zbyšek byl tak laskavý a krátce napsal o výletu na Slovensko.

Tak jsem se letos v dubnu vypravil vláčkem do Bratislavy na poslední chvíli ulovit razítka ke dvěma nádherným parním lokomotivám.  K rozhodnutí vyrazit na Slovensko mě přiměl fakt, že jsem potřeboval stihnout příležitostné razítko, které se po roce ukládá do depozitu tamního Poštovního muzea, ale také, abych po změnách v osobním životě přišel na jiné myšlenky...

Protože jsou lokomotivy moje oblíbené téma a pohlednic je na trhu také dost, rozhodl jsem se, že si vytvořím pár maxikaret s příležitostnými razítky k uvedení obou poštovních známek. Sami posuďte, zda se dílo zdařilo.

Na první maxikartě je lokomotiva s názvem "Ušatá", řada 464.0. Vyráběla se v letech 1933-1939 a z provozu byla vyřazena v roce 1981. V současnosti jsou v provozu jako muzejní exponáty dvě lokomotivy, a to v Prievidzi (464.001) a v Hradci Králové (464.008).

Druhou parní lokomotivou, vydanou na slovenských známkách, je "Albatros", řada 498.0. Vyráběla se v letech 1946-1947. Z provozu byla vyřazena v roce 1976. Jako provozní muzejní exponát je udržována 498.022/ 935.015 v Praze Libni.

K oběma známkám také vyšly oficiální maxikarty, vydané slovenským Pofisem. Více info najdete na odkazu zde.

oficiální maxikarty, které vydala Slovenská pošta,
razítko FDC, den vydání

Železnice je okouzlující téma, které uchvacuje snad každého napříč generacemi, jen je škoda, že se na našich poštovních známkách neobjevuje častěji ;-). Mnozí by byli jistě potěšeni, protože dráha má prostě své kouzlo, nemyslíte?

Zbyšek Veselý

Publikace Významné osobnosti civilizácie na analógových pohľadniciach

Vážení příznivci a sběratelé analogických pohlednic.
Do 12. prosince prodlužujeme možnost objednat si publikaci Významné osobnosti civilizácie na analógových pohľadniciach - cartes maxima za zvýhodněnou cenu 230 Kč (běžná cena € 15). Publikaci vydal významný slovenský sběratel MVDr. Július Molnár ve spolupráci s Williamem Schmidtem. V pořadí již třetí kniha je zaměřena na významné osobnosti na cartes maximum.

Publikace má 176 stran a vyobrazuje 141 CM ze sbírky autorů. Reprodukce CM jsou doplněné texty ve slovenštině. Najdete v ní třeba CM se Sofoklésem, Michelangelo Buenarotim nebo Štefanem Jedlíkem.

Zájemci o knihu pište na mail fronc@cbox.cz

Knihovnička maximafilatelisty III.

Zdravím všechny maximafilatelisty i zájemce o tento obor. Náš čestný člen a bývalý vedoucí sekce maximafílie na Slovensku, pan MVDr. Július Molnár, vydal spolu s panem Williamem Schmidtem další, v pořadí již třetí knížku zaměřenou na maximafílii, konkrétně na významné osobnosti na cartes maximum. Kniha se jmenuje Významné osobnosti civilizácie na analógových pohľadniciach - cartes maxima.

Knížka má 176 stran a vyobrazuje 141 CM ze sbírky autorů. Reprodukce CM jsou doplněné texty ve slovenštině. Najdete v ní třeba CM se Sofoklésem, Michelangelo Buenarotim nebo Štefanem Jedlíkem. Po knihách Slovensko - krajina histórie, kultúry a prírodných krás v maximafílii (2013) a Od Malých Karpát po Dunaj v maximafílii (2014), vychází další publikace, která pomocí zhotovených analogických pohlednic propaguje významné osobnosti.
Knížku lze zakoupit prostřednictvím naší sekce bez poplatků za poštovné ze Slovenska. I když náklady na tisk vyšly na 15€, knížku lze díky sponzorství pořídit již za 230,- Kč.

Dovoz knížek zajistíme v naší režii. Aby bylo možné nadělit si knížku pod stromeček, budeme dovoz realizovat začátkem listopadu, proto přijímáme požadavek + zálohu 200,- Kč do konce října.

Zbytek peněz budeme inkasovat při převzetí knížek, které můžeme předat na našem zimním setkání nebo individuálně na poště v Jindřišské v rámci představení nových známek.

Zájemci o knížku pište na e-mail vedoucího sekce na fronc@cbox.cz

Josef Fronc

o knihách dr. Molnára a  W. Schmidta jsme publikovali ve starších příspěvcích na odkazech:

http://cartesmaximum.blogspot.cz/2013/11/knihovnicka-maximafilatelisty.html

http://cartesmaximum.blogspot.cz/2015/04/knihovnicka-maximafilatelisty-ii.html

Novinky ze Slovenska

Ani letos na Slovensku nezahálejí a čile tvoří. O tom mne opět přesvědčil kolega Tomáš Tyroler, když mi nedávno poslal na ukázku několik slovenských maxikaret, které vytvořil ze známek vydaných za uplynulých pět měsíců.
První maxikarta je z emise Kulturní dědictví Slovenska: Krásnohorské Podhradie - Mauzoleum Andrássyovců. Na maxikartu bylo použito příležitostné poštovní razítko k inauguraci poštovní známky, které vyobrazuje psíka Taschrela, patřícího manželům Andrássyovým. Jeho plastika je umístěna v areálu mauzolea.

Další slovenská emise patří sportu, konkrétně brankářské hokejové legendě, Vladimíru Dzurillovi. Na maxikartu bylo použito denní razítko pošty Bratislava v den vydání známky.

V emisi Technické památky vyšly v dubnu 2015 dvě poštovní známky, zobrazující parní lokomotivu 498.104 Albatros a parní lokomotivu 464.001 "Ušatá". Kdo sleduje emisní činnost Slovenské pošty, nemohlo mu uniknout, že k této emisi byly vydány i oficiální maxikarty s FDC razítky. My se ale podrobněji podíváme na maxikarty od Tomáše Tyrolera, v čem se od oficiálních zásadně liší. Je to především v použitých poštovních razítkách. Tomáš správně zvolil příležitostná razítka, která se používala k inauguraci obou poštovních známek na vlakovém nádraží v Prievidzi. 

Pro letošní emisi EUROPA zvolila asociace veřejných evropských poštovních operátorů PostEurop jako společné téma Hračky. Česká pošta vsadila na legendární stavebnici Merkur (viz starší příspěvek), Slovenská pošta si za námět zvolila starou hračku koníka - stolčeka, nazývaného také koník - bežka. Záměrně jeho originální slovenský název nepřekládám, v češtině bych asi sáhl po ekvivalentu koník - odrážedlo. 
U této emise bych se chtěl na chvíli zastavit. Hračky jsou neodmyslitelnou součástí našich životů. Jako malé děti jsme na nich vyrůstali, jako rodiče se z nich těšíme spolu s našimi dětmi a jako prarodiče jimi potěšíme nejedno srdíčko našich malých vnoučat. Proto je potěšující, že své místo našly i ve známkové tvorbě. A co vydavatelská země, to bezpochyby kousek historie. O tom se sami můžete přesvědčit na http://www.posteurop.org/europa2015. I Slovenská pošta sáhla výběrem motivu hluboko do historie lidové řemeslné výroby a zvolila nádherně ornamentálně vyzdobeného kyjatického koníka.

Výroba kyjatických dřevěných hraček vychází z domácí výroby lidového nábytku známého a rozšířeného už na začátku 19. století, kdy výrobci uplatňovali při zhotovování hraček tradiční postupy v konstrukčně - technologickém a dekorativním provedení.  Na výrobu tektonických hraček používali výlučně bukové dřevo, které svojí strukturou nejvíc vyhovovalo při zdobení hotových výrobků. Barevnosti původně dosahovali přírodními, později průmyslovými mořidly. K oživení lidové řemeslné výroby v Kyjaticích došlo ve 20. letech minulého století. Hromadná výroba prosperovala do poloviny 20. stol. V jeho druhé polovině jejich výroba postupně upadala. Posledním výrobcem kyjatických hraček byl mistr Rudolf Stehlík.

Kyjatické hračky - koník
zdroj: Gemersko - malohontské múzeum

Tomáš mi poslal dvě pohlednice k této emisi, vyobrazující různé koníky. Obě pohlednice jsou orazítkovány denním razítkem pošty Bratislava v den vydání známky.

Někdy počátkem letošního roku mne Tomáš požádal o názor k jeho záměru. Bohužel jsem tehdy k této emisi neznal bližší souvislosti, abych Tomášovi doporučil držet se motivu Kyjatických hraček. Dělám to tedy dodatečně a nechám na něm, zda se k této pěkné emisi bude chtít ještě vracet. Možná by to stálo za to, protože existuje příležitostné razítko, které by se k této emisi hodilo...

Dne 8. května 2015 jsme si připomněli 70. výročí od konce 2. světové války v Evropě. Slovenská pošta si výročí připomíná příležitostnou poštovní známkou, vyobrazující symbolický akt porážky nacizmu - vztyčení sovětské vlajky na budově říšského sněmu. Na maxikartu bylo použito příležitostné poštovní razítko Den vítězství nad fašismem, používané na poště v Bratislavě dne 8. května 2015.

Tomášovi děkujeme za zaslané ukázky a přejeme hodně zdaru při realizaci dalších maxikaret.

PK

více informací o známkových emisích najdete na www.pofis.sk

zdroj: pofis.sk

Knihovnička maximafilatelisty II.

Při nedávném setkání sběratelů za mnou přišel Jirka Koukal, aby mi ukázal novou publikaci o maxikartách od našich slovenských kolegů. Publikace mne zaujala, proto jsem Jirku požádal o skeny, abych mohl napsat článek. Nyní tak alespoň krátce činím, avšak se slibem, že se publikaci budu věnovat obsáhleji, jakmile se mi dostane do ruky.

Kniha Od Malých Karpát po Dunaj v maximafilii představuje pomocí analogických pohlednic pamětihodnosti, zajímavosti a kulturu tohoto kraje. O její vydání se zasloužili slovenští maximafilatelisté doktor Molnár ve spolupráci s doktorem Wiliamem Schmidtem. Nejedná se o jejich první publikaci. V roce 2013, inspirováni vydáním knihy ruské sběratelky P. Čudesové Peterburg v maximafílii, připravili knihu Slovensko - krajina histórie, kultúry a prírodných krás v maximafílii. O této publikaci jsem vás informoval ve článku na odkazu http://cartesmaximum.blogspot.cz/2013/11/knihovnicka-maximafilatelisty.html

PK

Slovenská maxikarta JUDr. Severín Zrubec

Během minulého týdne mi do mailu přišlo od slovenského sběratele Tomáše Tyrolera několik jeho dalších maxikaret, které v poslední době vytvořil. Tomáši díky! Z nich jsem si vybral jednu zajímavou s portrétem předního slovenského filatelisty JUDr. Severína Zrubce. 

Poštovní známka, navržená jako lichoběžník se dvěma trojúhelníkovými kupony, vyšla 5.12.2014 ke Dni slovenské poštovní známky. Námětem je portrét Severína Zrubce s jeho autogramem. Do pravého kuponu zasahuje vyobrazení jeho první zlaté medaile získané na Světové výstavě Praga 1962, do levého kuponu zasahuje logo Spolku Sv. Gabriela, který spoluzakládal v roce 1992. Příležitostné poštovní razítko s jeho portrétem se používalo při inauguraci poštovní známky dne 5. prosince 2014 v Trnavě.

JUDr. Severín Zrubec se narodil v roce 1921 v Lúčnici nad Žitavou. Žil a pracoval v Bratislavě, kde také v roce 1948 získal doktorát práv na Právnické fakultě Slovenské univerzity. Jako právník pracoval v různých organizacích, naposledy na Ministerstvu zemědělství ČSSR, odkud odešel do důchodu. Filatelistické veřejnosti je známý jako úspěšný vystavovatel, publicista, svazový funkcionář, člen domácích a zahraničních porot pro hodnocení exponátů. V organizované filatelii působil více jak 50 let. Prosazoval moderní pojetí filatelie, jako zájmové činnosti, s výrazným kulturním a společenským posláním. Od roku 1952 byl členem Svazu slovenských filatelistických spolků. Jeho jméno je také úzce spjato s úsilím o obnovu Svazu slovenských filatelistů. Dvě funkční období vedl svaz jako předseda (1969 -1979), další dvě období jako místopředseda. Za svoji činnost byl oceněný mnohými vyznamenáními - Zlatý čestný odznak ZSF, Laureát Ceny ZSF 2000, atd. Pracoval jako člen Komise námětové filatelie FIP, i jako člen Mezinárodní poroty FIP. Jeho jméno se zapsalo do historie slovenské i evropské filatelie. Exponát "Dnes sa točia rotačky" byl vystavovaný po dobu 28 let na několika desítkách výstav doma i v zahraničí. Na 5 světových výstavách pod partonátem FIP a 22 mezinárodních výstavách získal 4 zlaté, 17 pozlacených a 7 stříbrných medailí. V roce 1988, kdy ukončil vystavovatelskou činnost, daroval svoji rozsáhlou tematickou sbírku "Tlač a kniha" do Muzea knižní kultury v Trnavě. Mimo filatelie se také věnoval psaní poezie. V letech 2003 - 2005 vydal 14 malých sbírek lyriky, adresovaných především přátelům a známým. Zemřel v roce 2011 v Bratislavě a je pochován ve svém rodném městě. (zdroj: pofis.sk)

PK

Tak sa to robí!

Zřejmě poslední příspěvek vyburcoval kolegu Tomáše Tyrolera ze Slovenska, aby mi napsal a podělil se se mnou o informace kolem tvorby jeho "prvních vlaštovek". Za to mu právem patří dík! Dlouhodobě z dálky sleduji, co Slováci vydávají za známky a razítka, a už jsem se skoro začal bát, že zůstane jen u toho sledování. O opaku mne Tomáš přesvědčil, když mi poslal soubor maxikaret, které v průběhu roku vytvořil. S Tomášem jsem dlouhodobě v kontaktu a vím, že to s maximafilatelií na Slovensku není příliš lehké. Ale kde je. Každopádně je chvályhodné, že to nakonec nevzdal a pustil se do tvorby sám na vlastní pěst.
Začněme tedy u emise Umění, která vyšla na konci loňského roku. Emise tentokrát představila dva významné umělce Martina Martinčeka a Jána Jakuba Stundera. Martin Martinček patří na Slovensku k nejvýznamějším fotografům 20. století. Byl také jediným slovenským fotografem, který vytvořil díla velkého významu v oblasti výtvarné a dokumentární fotografie. Na známce je zobrazena fotografie z roku 1964 s názvem Po dojení. Použité příležitostné razítko s portrétem Martina Martinčeka bylo používáno k inauguraci poštovní známky, uskutečněné v Liptovském Mikuláši.

Druhá emise představuje dánského malíře, představitele evropského osvícení a klasicismu, Jána Jakuba Stundera, který našel svůj druhý domov na Slovensku. Maloval oltářní obrazy a portréty. Portrét Grófa Jána Jozefa Hadika de Futog zvěčnil jak kreslí jeho portrét. Obraz najdete ve sbírkách Slovenské národní galerie. Na maxikartu bylo použito denní razítko pošty Bratislava v den vydání známky.

První letošní emise navazuje na cyklus Kulturní dědictví Slovenska a představuje synagogu v Levicích. První synagogu postavili Židé v Levicích v roce 1853, resp. 1854. Počet jejich členů se však zvyšoval, a tak se v roce 1883 rozhodli postavit větší, která zde stojí dodnes. O její postavení se zasloužil tehdejší předseda židovské obce dr. Jozef Pólya. Autorem projektu byl Gustáv Šišák z Kalné nad Hronom. V roce 1902 prošla synagoga přestavbou. Synagoga sloužila svému účelu až do roku 1944, kdy se po dobu deportací stala součástí ghetta. V roce 1980 byla vyhlášena kulturní památkou. Od roku 2010 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, při níž došlo k objevení vzácného nálezu - zakládající listiny synagogy, uložené do lékárnické lahve. Synagoga byla slavnostně otevřena 26. dubna 2012 a od té doby slouží jako místo pro konání různých kulturních akcí.

Příležitostné razítko se používalo v Levicích v den uvedení poštovní známky.

Další významnou událostí, zachycenou na dvou známkových emisích, bylo konání XXII. Zimních olympijských a XI. Zimních paralympijských her v Soči. Slováci v námětu vsadili na jejich nejúspěšnější zimní sport biatlon, a to se vyplatilo. Byť byla celková bilance ze zimní olympiády jedna zlatá medaile, získala ji právě biatlonistka Anastázie Kuzminová.

Druhá příležitostná známka patří emisi XI. Zimních paralympijských her v Soči. Autor emise Karol Felix na ní zobrazuje dvojici sjezdových lyžařů, traséra a postiženého závodníka, při překonávání slalomové brány.

Podobná známka vyšla i u nás v roce 2010 u příležitosti konání X. Zimních paralympijských her ve Vancouveru. Na slovenské maxikartě bylo použito příležitostné razítko ke konání XI. Zimních paralympijských her.

K Mezinárodnímu roku krystalografie vydala 14. února 2014 Slovenská pošta příležitostnou poštovní známku. Na známce je pomocí izolínií elektronové hustoty v krystalu slitiny Ta-Ge-Te ukázané, že namísto očekávaného uložení na přímku, jsou polohy atomů modulované tak, že vytvářejí motiv "zubů" hradby, což v konečném důsledku zásadně mění vlastnosti látky.

Námětem příležitostného razítka je portrét Maxe von Laue, který v roce 1914 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev rozptylu rentgenových paprsků na krystalech. Letos uplynulo 100 let od udělení ocenění.

V emisi Osobnosti vyšly dvě poštovní známky zobrazující slovenského diplomata, spoluzakladatele Československé republiky, Štefana Osuského a  básníka Pavla Horova.

V prvním případě je maxikarta opatřena denním razítkem pošty Bratislava v den vydání, ve druhém jde o příležitostné razítko k emisi poštovní známky Osobnosti: Pavol Horov.

V emisi Technické památky vyšly v dubnu na poštovní známce dva Historické motocykly - Manet M90 a Jawa Pionýr. Sériová výroba motocyklu Manet 90, nazvaného podle vrchu Manín, se rozeběhla v roce 1947 a byla ukončena v roce 1951. Jednalo se o první poválečný motocykl sériově vyráběný na Slovensku v Považské Bystrici. Největší zásluhu na tomto motocyklu měl ing. Josef Ulman. Do současnosti se jich dochovalo málo, proto je Manet ceněným a vyhledávaným motocyklem.

Pionýr se vyráběl v Povážské Bystrici od 50. let minulého století. U jeho zrodu stáli tři muži: technický ředitel firmy Jawa dr. Frei, konstruktér Josef Jozíf a motorář Jan Křivka. Jedná se o jednoválec s obsahem 49,8 cm3. Řadí se tedy do kategorie "padesátek". Nejstarším typem je 550 přezdívaná "Pařez". Vyznačuje se jedním malý sedadlem, tvarem připomínajícím pařez.

Příležitostné razítko s motocyklistou používala pošta v Povážské Bystrici v den křtu obou známek.

Letošním společným tématem emise Europa byly zvoleny Národní hudební nástroje. Podobně jako u nás jsou námětem slovenské známky dudy. První historická zmínka o dudách na Slovensku se váže ke 14. století. V dnešní době jsou dudy na Slovensku typických hudebním nástrojem pastýřské kultury. Rozšířené jsou především na Oravě, v Pohroní a Gemeri. Na celém Slovensku se vyskytují zejména trojhlasé dudy, ve středním Slovensku jsou známé také čtyřhlasé až pětihlasé dudy, na Oravě takzvané goralské dvojhlasé dudy.

Razítko s motivem dudáka je ze dne uvedení poštovní známky v Dolní Krupé.

Emise Historická výročí: Pocta památce padlých v 1. sv. válce zobrazuje pomníky padlým v 1. světové válce. Jejich autorem je slovenský secesní architekt Dušan Jurkovič. Jurkovič postavil v západních Karpatech, zejména na území dnešního Polska, více památníků. Námětem známky jsou pomníky v Regietówe. Příležitostné razítko se používalo v Bratislavě v den vydání poštovní známky.

V emisi Známky s personalizovaným kuponem byla na téma léčivé rostliny vydána poštovní známka ze Smetankou lékařskou. Poštovní známka s personaliz. kuponem je vydaná v přepážkovém listu zpravidla o osmi známkách a osmi kuponech, na něž si může zájemce nechat vytvořit přítisk soukromého či komerčního charakteru. Výrobu přítisku na kupony si zákazník může objednat přímo v Pofisu nebo na webové stránce www.mojaznamka.sk

Maxikarta je vytvořena s razítkem pošty Bratislava v den vydání poštovní známky. 

Poslední předprázdninová emise patří novému slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi, který se v roce 2012 rozhodl kandidovat na post prezidenta Slovenska jako nezávislý a nestranický kandidát. Ve volbách v roce 2014 ho občané Slovenské republiky do této funkce zvolili a do úřadu nastoupil po inauguraci dne 15. června 2014. Červené příležitostné razítko se používalo v Bratislavě v den inaugurace nového prezidenta do funkce.

Výčet maxikaret z emisního půlroku na Slovensku máme za sebou a těšíme se na další.

PK 

zdroj: pofis.sk

wikipedia.org

Další úlovky ze Slovenska

... mi začátkem prázdnin přivezl Zbyšek Veselý. Dlouhodobě jsme totiž měli v plánu vytvořit maxikarty k vánoční a velikonoční emisi. A protože jsme čekali na razítka, až se vrátí zpět do POFISu, tak se jejich realizace trochu protáhla. K vánoční emisi Ľudové motívy v diele Ľudovíta Fullu, vydané v listopadu 2013, vytvořil Zbyšek maxikarty se čtyřmi odlišnými příležitostnými razítky Vánoční pošty Rajecká Lesná.

Loňská vánoční emise čerpá z díla Ľudovíta Fully, významného slovenského umělce 20. století. Byl věřícím člověkem a významnou úlohu v jeho životě hrála křesťanská ikonografie, která se výrazněji projevila v jeho tvorbě ve 40. letech minulého století. Tehdy také vznikla série dřevořezů na biblické novozákonné motivy. Motiv poštovní známky je z dřevořezu Narodenie (1940). 

Hlavními tématy, ke kterým se ve své tvorbě vracel, byly novozákonné motivy a zvlášť mariánský kult (o mariánském kultu se také dočtete zde). Hlubokou výtvarnou sílu vložil do několika obrazů namalovaných na náboženskou tématiku, a také do malířských variant ukřižovaného Krista.

Častým tématem jeho díla byla také madona. Na Slovensku se Panna Marie Sedmibolestná od nepaměti uctívala jako partonka a ochránkyně krajiny, a proto významové přesahy od mateřské k mariánské rovině námětu byly časté a přirozené. Zobrazení matky s dítětem se často posouvalo z žánrové do symbolické roviny. Matka s dítětem se stávala madonou, nejednou s přívlastkem slovenská, aby obrazně bděla nejen nad osudy jednotlivců, ale i celého národa.

K vánoční emisi byla vydána celinová pohlednice se stejným motivem, jaký je na poštovní známce. Příležitostná poštovní razítka se používala na poště v Rajecké Lesné postupně od listopadu do prosince loňského roku. Nesou motivy vánočního času: sněhuláka, brusle, kostel a sáňky.

Velikonoční emise vyšla v březnu letošního roku. Námětem je vitráž s Ukřižováním, představujícím Kalvárii ve zjednodušené verzi s postavami Panny Marie Bolestné a sv. Jana Evangelisty po stranách ukřižovaného. Scéna z okna je v vidění kapličce Svaté studny v Mariance, nejznámějším poutním místu na západním Slovensku, ležícím nedaleko Bratislavy.

Ke známce byla vydaná celinová pohlednice se stejným motivem. Příležitostné poštovní razítko bylo připraveno k inauguraci poštovní známky, pořádané v den vydání v Mariance.
Zbyškovi samozřejmě patří velký dík, že se postaral o další pěkné úlovky. 

PK 

zdroj: pofis.sk

Knihovnička maximafilatelisty

Dosud jsem se v našem specializovaném oboru nesetkal s ucelenou publikací, která by například tematicky mapovala sběratelské české nebo československé maxikarty. Dříve pouze tu a tam proběhla ve filatelistickém tisku zmínka o nějakém tom vydání maxikarty. Dnes tuto úlohu plní Maximus a blog. Nejde však o "přehlídku" maxikaret jako takovou.

Ze zkušeností z jiných okruhů, například sběratelských filmových plakátů vím, jak je důležité a také hezké, když se o takovou přehlídku někdo pokusí. Ani nemusím jít nijak daleko, protože Exponet je také galerií filatelistických exponátů, kterou denně navštěvují stovky sběratelů, aby načerpali inspiraci, poučili se nebo se jen pokochali. V našem specializovaném oboru zatím tuto prezentaci postrádám i přes skutečnost, že dnes může kdokoliv na internetu publikovat zdarma. Proto je pro mne nejen povinností a také radostí napsat, že se o to někdo pokusil. Při našem výletu na Slovensko jsem náhodou narazil na publikaci Slovensko krajina, histórie, kultúry a prirodných krás v maximafílii, vydanou v letošním roce.

Za touto publikací nestojí nikdo jiný než neúnavný slovenský maximafilatelista doktor Molnár ve spolupráci s doktorem Wiliamem Schmidtem. A protože se zde sešly mé dva oblíbené předměty v jednom, tedy knižně vydané maxikarty, musím se s Vám o vydání knihy podělit. Pojďme si jí tedy společně prolistovat, ať víme, v čem pro nás může být vítaným přínosem.

Myšlenku na vydání knihy tvůrcům vnukla kniha Galiny Pavlovny Čudesové: Peterburg v maximafílii, která vyšla v roce 2010. Tato kniha obsahuje 172 vyobrazení maxikaret ale i další poštovní ceniny se vztahem k Sankt Peterburgu.
Slovenská publikace je do knižní podoby převedeným exponátem, který na Slovensku, ale i v cizině získal mnohá ocenění. Exponát pomocí analogických pohlednic dokumentuje historii země, její kulturu a přírodní krásy.

Publikace obsahuje bezmála 170 barevných a černobílých vyobrazení analogických pohlednic, které se vážou ke Slovensku. Velký důraz, patrný na první pohled, je kladen na vzhled celého vydání. Kniha je lepená v pevných deskách, tištěná na křídovém papíře. V úvodu knihy se krátce seznámíme s jejím vznikem, se Slovenskem a s vysvětlením pojmu analogická pohlednice. Poté následuje logicky uspořádaný soubor maxikaret s popisy zahrnujícími datum vydání poštovní známky, datum a místo, kde se razítkovalo, vydavatele pohlednice a stručný popis motivu pohlednice. Závěr patří seznamu použité literatury, obsahu a
poděkování všem dotčeným osobám.

A proč o této publikaci vlastně píši? Důvodů je hned několik. Pomineme-li skutečnost, že jde v naší branži o unikátní dílo, může kniha sloužit jako příručka, která otevírá maximafilatelistům cestu k sestavení vlastního exponátu, dává návod, vnukne myšlenku, jak lze určité téma uchopit, rozvinout. Dalším výrazným plusem knihy je fakt, že dokumentuje nejen řadu slovenských, ale i desítky československých maxikaret, které jsou přeci i předmětem našeho zájmu a o kterých mnozí z nás nemají ani tušení, že existují.

V publikaci je také zachyceno mnoho témat, která jsou nám historicky blízká a velmi dobře známá.  A když ani to nebude dostatečně pádným argumentem, tak je to především kniha, která dokládá úsilí člověka schopného podělit se o své zkušenosti. A proto si ji vždy rád otevřu a prolistuji.

PK

Za Cyrilem a Metodějem na Slovensko I.

Prakticky ze dne na den jsme se spolu se Zbyškem rozhodli vyrazit na výlet do Bratislavy. Tedy přesně do POFISu, slovenské obdoby naší české Postfily. Cesta tam a zpět byla dlouhá a trvala bezmála celý den. Vstával jsem ve tři ráno, abych se vydal na cestu do Prahy, kde jsem měl "přestup" na vlak do Bratislavy, kam jsme dorazili v dopoledních hodinách.

Výhodou sídla POFISu je, že se nachází ve vzdálenosti asi třičtvrtě kilometru od hlavního nádraží. I tak jsme zde strávili skoro čtyři hodiny, než jsme se vydali na cestu zpět. Slovenský POFIS sídlí v Bratislavě na nám. Slobody 27. V budově oblečené do modrého kabátu s motivem vlajky Evropské unie a s připomínkou vydání první eurové poštovní známky, najdete mj. filatelistickou prodejnu s milou obsluhou. 

Prodejna nabízí slovenské poštovní známky, celiny, filatelistické produkty, knižní publikace spojené s filatelií, zabezpečuje novinkovou službu a zajišťuje výrobu a prodej personalizovaných známek. Na prodejně je také možno zhotovit dodatečné otisky příležitostných poštovních razítek.

Mimochodem, zajímá Vás, jak to na Slovensku s příležitostnými razítky vlastně chodí? Výroba příležitostného poštovního razítka zde zájemce stojí 52 euro, což je po současné intervenci ČNB v přepočtu 1400 Kč. Nutno podotknout, že se nejedná o standardní kovové razítko, na které jsme zvyklí z našich přepážek, ale o tvrdý polymerový štoček nalepený na dřevěné razítko.

Právě charakter materiálu  a jeho provedení výrazně snižuje cenu konečného produktu, který si pak může dovolit širší spektrum potenciálních zákazníků. Tento vzorec by mohl vést k jistému znehodnocení statusu příležitostného razítka, mne to ale při počtu a kvalitě dosud vydaných slovenských razítek nepřijde. Jediný aspekt je estetický. Zkrátka na kovové razítko se lépe dívá, tedy jestli vůbec budete mít někdy tu čest ho vidět déle než jen při samotném razítkování a tu a tam při některých výstavách. Jinak je zcela archivní, sbírkovou a soukromou záležitostí Poštovního muzea. Příležitostné razítko se na příležitostné přepážce, podobně jako u nás, používá po dobu dalších 10 dní ode dne, kdy bylo razítko v provozu. Poté putuje zpět do Pofisu, kde je uloženo po dobu jednoho roku.

Po tuto dobu mohou zájemci písemně nebo osobně žádat o zhotovení dodatečného otisku na své materiály, což je u nás jev bohužel nevídaný, protože Postfila zhotovuje dodatečné otisky razítek pouze na své speciální dopisnice s označením "Dodatečný otisk...". Po této "vstřícnosti" pošty léta volá spousta filatelistů. Není možné se nad ní alespoň zamyslet? Vždyť návštěva za účelem zhotovení dodatečného otisku razítka může přinést efekt v podobě zakoupení filatelistických produktů, které se v místě nabízejí. Razítko svojí rok dlouhou cestu končí v archívu tamního Poštovního muzea...

POKRAČOVÁNÍ