PF pohled na Pražský hrad od Martina Hlavatého

PK

Vánoční a PF motivy

Ukázku použití vánočního poštovního razítka z Božího Daru a razítka PF z hradní pošty v Praze zaslal v závěru roku Martin Hlavatý.

Letošní motivy tradičních razítek nabízejí množství variant na pamětní pohlednice.

Martin vybral vánoční známku z roku 2018 a v případě svatováclavské koruny použil známku s námětem korunovačních klenotů z roku 2017. Díky za ukázky.

PK

Cartes maximum VZ Pražské věže

Maxikarty k vlastním známkám z emise Pražské věže vytvořil Martin Hlavatý na hlavní poště v Praze. Pohlednice opatřil poštovním razítkem se znakem Nového Města pražského.

Martinovu tvorbu cartres maximum z vlastních známek můžete sledovat na blogu Odborné společnosti sběratelů vlastních známek na adrese https://ossvz.blogspot.com/, kde pravidelně zveřejňuje maxikarty, které k vlastním známkám vytvořil.

Díky za ukázku.

PK

Březnové známkové emise

Hlavním motivem březnové emise Mariánské Lázně je kolonáda Ferdinandova pramene pojmenovaná po králi Ferdinandovi I.

Z cyklu Krásy naší vlasti byla v březnu vydána poštovní známka s námětem kamenného hradu Loket.

Poslední březnová emise představuje známku s námětem Letenského kolotoče.

Martinovi díky za ukázky.

PK

Listopadové emise - Pražské motivy a 900. výročí založení Premonstrátského řádu

Námětem známkové emise Pražské motivy, vydané v závěru listopadu, je pohled na Pražský hrad od Národního divadla.

U příležitosti 900. výročí založení Premonstrátského řádu vyšla poštovní známka s podobiznou sv. Norberta s monstrancí v pozadí.

Za ukázky díky Martinovi Hlavatému.

PK

Jen tak, pro radost...

...jsem se vrátil k rok starému známkovému tématu veřejného plynového osvětlení v Praze, a u příležitosti návštěvy hradní pošty, vytvořil tuhle pěknou maxikartu s hradním poštovním razítkem.

Předlohou poštovní známky je kandelábr, který stojí mezi Hradčanským a Loretánským náměstím.
Při troše snahy by se zde dal najít pohled se shodným motivem. Mně se ale líbila myšlenka pojmout to volně, a jen tak, pro radost...
P.
-------------
Na Hradčanském náměstí stojí osmiramenný litinový kandelábr pouličního plynového osvětlení, jeden z šestnácti, které byly v 60. letech 19. století v Praze instalovány a jeden ze dvou, které se zachovaly. Umělecky nejhodnotnější osmiramenné kandelábry podle návrhu architekta A.Lisbauera vytvořil sochař E. Veselý a odlily je v letech 1867-68 Komárovské železárny. Čtyři ženské postavy stojí na žulovém podstavci, nad nimi je osm novobarokních ramen se svítilnami, nejvýše se tyčí novorenesanční sloup s alegorickou postavou Prahy. kandelábr sloužil až do roku 1985, kdy bylo plynové osvětlení na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici jako poslední v Praze zrušeno. V roce 2005 byl kandelábr opraven a byla instalována moderní technologie plynového osvětlení... (zdroj: www.kralovskacesta.cz)

Pražská architektura na maxikartách

Dne 21. února vyšly dvě poštovní známky připomínající významné pražské budovy. Námětem první z nich je budova Městské knihovny v Praze s dvěma sochami v popředí.

Druhá emise je volným grafickým zpracováním motivu Hradčan z původního návrhu pro první československou poštovní známku od Alfonse Muchy.

Martinovi díky za ukázky maxikaret.

PK

PF z Prahy

Pro letošní PF příležitostné razítko můžete tradičně zajet na hradní poštu (od 27.12. do 2.1.), ale nově (po celý prosinec) i na hlavní poštu v Praze. Ta pro sběratele připravila razítko s jednoduchým textem PF 2017 k příležitosti oslav nového roku.

Možností, jak zúročit toto razítko, vymyslí naši sběratelé jistě hodně. Stačí jen zalistovat napříč katalogem a vybrat, která známka by se nejlépe hodila. Po několika z nich sáhl i Martin Hlavatý, který mi poslal na ukázku jedno, řekněme, pošťácké a jedno pražské PFko.

Martine, díky za ukázky.

PK

CM Světové dědictví: Praha

Ve středu 7.9.2016 vyšla v emisi Světové dědictví v ČR známka zobrazující pohled na Karlův most v pozadí s Hradčany.

ze sbírky Martina Hlavatého

Ke známce vzniklo i několik maxikaret ve variantách s denními razítky pošty Praha 1. Někteří naši sběratelé měli v plánu i tvorbu maxikarty s příležitostným razítkem OSN, používaným na veletrhu.

ze sbírky Josefa Fronce

Dosud jsem se ale nesetkal s hradním razítkem, které se mi jeví jako další vhodná varianta. Předpokládám ale, že na to sběratelé pamatují a při nejbližší možné příležitosti tuto variantu do svých sbírek vytvoří...

PK

Další státní symbol na maxikatrách

Po velkém a malém státním znaku a státní hymně vydává Česká pošta na známkách vlajku České republiky.

Známka vychází v neobvyklém tvaru výseku, evokujícím vlající vlajku. Pouze na spodní části je umístěno klasické zoubkování samolepicích známek. Autorem výtvarného návrhu je výtvarník Pavel Hrach.

Vlajka České republiky je podle zákona o státních symbolech ČR (3/1993 Sb.) jedním ze státních symbolů České republiky. Způsob používání stanoví zákon o užívání státních symbolů (352/2001 Sb., původně 68/1990 Sb.) na domácí i mezinárodní scéně. Od 13. března 1990 do 31. prosince 1992 měla Česká republika dvojbarevnou bíločervenou vlajku, která však byla v praxi užívána jen velmi sporadicky.
Po vyhlášení nezávislé a unitární Československé republiky roku 1918 vyvstal problém mít jako nezávislý stát vlajku, která by mohla stát reprezentovat ve světě. Zpočátku se používala dvojbarevná bíločervená vlajka.

Speciálně určená komise dostala na popud univerzitního profesora G. Friedricha roku 1919 úkol vytvořit návrh vlajky. Bylo vytvořeno několik návrhů, ze kterých nejvíce kladných ohlasů sklidil návrh na horizontální bikolóru, která byla doplněna modrým klínem, který sahal do 1/3 vlajky. Autorem tohoto návrhu byl státní úředník Jaroslav Kursa. Po úpravách byl klín prodloužen a sahá do 1/2 vlajky. Podoba vlajky byla následně poslanci dne 30. března 1920 v 18:45 vyhlášena a uznána a stala se oficiální vlajkou Československa na celou dobu jeho trvání, až do roku 1992. V době svého vzniku byla jednou z prvních oficiálních vlajek používajících klín na světě.

Maxikarty s razítkem hradní pošty Praha 012 vytvořil v den vydání známky Martin Hlavatý. Martine, díky za ukázky.

PK

zdroj: cpost.cz

Kdepak se nám toulal turista

Pokud bych použil název Pavlova loňského příspěvku „Poslední letošní Turista je z Prahy…“, tak by zněl název příspěvku: Poslední turista roku 2013 a první roku 2014 je z Prahy.

Vzhledem k tomu, že byl loňský rok poměrně bohatý na filatelistické výlety a já v rámci svých dovolených jezdil, kde se dalo a snažil se vytvořit nějaká pěkná CMka i celistvosti, nezbyla mi na konec roku žádná dovolená a tak jsem musel být v práci, kterou mám v Praze. V Praze je nejen blaze, ale i spousta turisticky atraktivních míst. Vyrazil jsem proto po konci pracovní doby po Praze s myšlenkou vytvořit CMka s turistou, který by Vás rád pozval na cestu skrze černobílou Prahu.  Nejde zde o narážku na národnostní menšiny, ale o maxikarty udělané z pohledů Prague in black and white od od fotografa Jaroslava Trnovského, jehož černobílé fotografie Prahy jsou naprosto úžasné.

Nejprve jsem však zamíříl na Žižkov, kde se nachází „kontroverzní“ stavba Žižkovského televizního vysílače. Stavba byla dokončena v roce 1992, podle projektu Ing. Arch. Václava Aulického a Dr. Ing. Jiřího Kozáka. Věž je situována v těsné blízkosti centra a je zároveň nejvyšší stavbou Prahy, jenž nabízí jedinečný pohled na hlavní město v rámci 360 stupňů. Zde vznikl první turista s turistickými razítky zachycujícími Žižkovskou věž a jedno z miminek od sochaře Davida Černého, také umístěných na věži.

Poštovní razítko, použité pro znehodnocení známky, je denním razítkem pošty Praha 33, která se nachází přibližně půl kilometru od Žižkovské věže na náměstí Jiřího z Poděbrad. V obrazové části razítka je vyobrazena dominanta naměstí, Kostel Nejsvětějšího srdce Páně od architekta Josipa Plečnika. Pro toto razítko jsem si také připravil již výše zmiňované pohledy Prahy - "Prague in black and white" a výplatní známku Růže nad Prahou. Sami můžete posoudit, zda-li se dílo zdařilo.

Na Silvestra se většina lidí připravuje na večer na oslavu konce roku a vítání roku nového. Ani já jsem nebyl výjimkou. Proto jsem s turistou vyrazil na Pražský hrad až na Nový rok. První maxikarta nového roku tak patří našemu stále putujícímu turistovi.

Závěrem bych za turistu i za sebe Vám všem, ač trošku opožděně, popřál vše nej do nového roku. PF 2014 !!

Zbyšek Veselý

-----------

V průběhu Zbyškova "pozdně" prosincového putování došlo i na návštěvu pražského Poštovního muzea, kde se používalo příležitostné razítko k založení muzea.

Zbyšek využil razítka s novým motivem, které navrhla Kateřina Přidalová, a vytvořil dalšího turistu, ale i maxikarty se známkami, které se vážou k samotnému muzeu.

PK

10 let služby známky s přítiskem

Jak jsem se již zmiňoval ve starším příspěvku, v průběhu filatelistické výstavy OSTROPA 2013 používala Poštovna Jihlava 50 dvě příležitostná poštovní razítka. Dnes se blíže zaměřím na razítko k výročí 10 let služby známky s přítiskem nebo také známky s kupony pro přítisky.

První výplatní známku s kupony pro přítisky vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu 26. března 2003. Upravený tiskový list obsahuje 9 známek a 12 kuponů, z nichž je 9 kuponů určeno k přítiskům. Emise s názvem Růže nad Prahou podle výtvarného návrhu Karla Zemana je inspirována Seifertovými verši o Praze a symbolizuje spojení jeho nejmilejšího města a květiny. V centru grafické kompozice je hvězdárenská věž Klementina se sochou Atlanta na pozadí Týnského chrámu a dalších pražských historických dominant. Kupony této emise jsou na pravém okraji doplněny ozdobným architektonickým detailem, ornamentem a textem NOVÁ SLUŽBA ČESKÉ POŠTY. Devět kuponů bylo k datu vydání opatřeno textem KUPON PRO VÁS a drobným ornamentem, přičemž část nákladu známek s kupony pro přítisky má nepotištěné kupony na něž se dle přání zákazníka zhotovují přítisky. 

Námětem přítisku může být jakákoliv předloha; námět kuponu by ale neměl být v rozporu s platnými právními předpisy. Kupony se potiskují dvěma technologiemi: barevným laserem, při vyšším nákladu ofsetem. Nově může jeden tiskový list obsahovat až 9 námětů na hlavních kuponech, tzn. možnost použití více fotografií na jednotlivé kupony. Více o známkách s kupony pro přítisky také na odkazu zde.

Ale vraťme se zpět k 10. výročí této služby a k razítku s vyobrazenou známkou Růže nad Prahou. V roce 2011 se tato známka dočkala opětovného vydání, tentokrát v upraveném barevném provedení a s písmenovým tarifem E, který v současnosti odpovídá hodnotě 20 Kč. Právě díky tomuto vydání mohla vzniknou analogická pohlednice s příležitostným razítkem.

carte maximum
známka Pofis 703 - Růže nad Prahou (2011)
příležitostné poštovní razítko 10 let služby známky...
Jihlava 50, 24.4.2013

Mojí prodlouženou rukou se opět stal Zbyšek Veselý, který se v Jihlavě postaral i o další varianty maxikaret se známkami s kupony pro přítisky. Díky:-).

 Růže nad Prahou (2011)

Z posledních let jsme k realizaci maxikaret vybrali známky Vánoční motiv (2012), Regionální motiv - turista (2012), Brána s pávem (2011) a Čtyřlístek (2010).

Vánoční motiv (2012)

Regionální motiv-turista (2012)

Brána s pávem (2011)

Čtyřlístek  (2010)

Zajímavostí je, že se nám až na pár výjimek podařilo realizovat maxikarty se všemi známkami, které aktuálně pro zhotovení přítisků Postfila nabízí.

Čtyřlístek (2010)

PK

zdroj: cpost.cz

Jak jsem začal sbírat analogické pohlednice

Před časem jsem v jednom příspěvku na blogu slíbil, že jednou napíšu, jak jsem se dostal ke sbírání analogických pohlednic. Maximafilatelie je neobyčejně zajímavá disciplína filatelie, jenž vás přímo nutí o známkách hlouběji přemýšlet, hledat souvislosti a navštěvovat místa, na která byste se jinak asi nikdy nepodívali. Jistotou při sbírání a tvorbě maxikaret je, že na prožité zážitky jen tak nezapomenete. Každá maxikarta má totiž svojí historii.  Před časem jsem se rozhodl uspořádat svojí sbírku tak, abych se v ní lépe mohl orientovat. Přitom jsem narazil na jednu ze svých prvních analogických pohlednic a tady je její příběh...

Ke sbírání analogických pohlednic jsem se dostal velkou shodou náhod. U kolegů jsem tehdy sháněl studie deskových a výrobních vad na českých známkách. Dostal jsem se tak ke Zpravodaji a tam mne velmi zaujal bulletin vložený dovnitř časopisu. Ten bulletin se jmenoval Maximus. Poutavé čtení z pera Josefa Fronce o analogických pohlednicích, o jejich historii, o sběratelství, o obtížích, které toto sběratelské odvětví staví na okraj zájmu mnohých filatelistů ve mne naopak vyvolalo velký zájem o toto téma. Jenom jsem pořádně nevěděl, jak na to. Vyčetl jsem základní potřebné informace a začal pátrat po vhodné příležitosti, jak nové vědomosti zúročit. Zanedlouho byl nápad na světě.  Bude to Karlův most  prof. Absolona a rytce Martina Srba. To jsem ještě netušil, že sehnat pohlednici s pohledem na Karlův most směrem ke Staroměstské mostecké věži, bude obtížné (dnes to již tak nevnímám). Prošel jsem tehdy stovky starých pohledů Prahy a když jsem náhodou narazil na Karlův most ze "správné" strany, vždy byl nějak výrazně poškozený. S tím jsem se přeci nemohl smířit. Pravidla zněla jasně. Žádné zlomy, chybějící růžky, jakákoliv patrná poškození. Nakonec jsem jí našel. Nebyla sice v bezvadné kvalitě, protože nesla známky otisku strojového razítka, přesto moje touha vytvořit analogii zvítězila nad požadavky na skvělý stav pohledu. A jaké razítko jsem zvolil. Samozřejmě příležitostné. Poštovní muzeum tehdy chystalo výstavu malíři Adolfu Absolonovi a to byla ta správná příležitost k vytvoření analogické pohlednice. Pak už jen stačilo nalepit známku a vyrazit do fronty v Poštovním muzeu. Jak to dopadlo sami vidíte. Dnes mám již bohaté zkušenosti i s hledáním pohledů z Prahy a případný nezdar mne hned nevyvádí z míry, ale na ten zážitek s pohlednicí Karlova mostu nikdy nezapomenu.

PK

Žehnání novým zvonům

Poslední dubnový den letošního roku patřil slavnostnímu požehnání třem novým zvonům a všem zvoníkům, které se odehrálo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Tři menší zvony, které byly zabrány a roztaveny pro potřeby 1. světové války, doplní čtveřici velkých zvonů se jmény Václav, Jan Křtitel, Josef a Zikmund, který je největší. Poprvé se rozezní dne 12. května, v den 450. výročí obnovení arcibiskupství.

katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě
zdroj: wikipedia.org, foto: Flickr upload bot

Tři nové zvony svatý Dominik, Marie a Ježíš vznikly ve zvonařské dílně v Brodku u Přerova a jejich autorkou je Leticie Vránová-Dytrychová. Patrony tří nových zvonů jsou předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, manželka prezidenta Livia Klausová a rektor ČVUT Václav Havlíček.

tři nové zvony svatý Dominik, Marie a Ježíš, zdroj: ČT24

Pro tuto příležitost připravila Česká pošta, s.p. příležitostné poštovní razítko Žehnání novým zvonům, které se používalo dne 30. dubna 2012 na poště Praha 012-Hrad.

Příležitostné poštovní razítko
Žehnání novým zvonům, Praha 012-Hrad
autor návrhu: Miloslav Bláha

Motiv razítka vychází z originální předlohy obrazu Zvěstování Panny Marie od německého malíře Albrechta Dürera. Tato reliéfní výzdoba byla použita na zvonu Zikmund.

reliéf Zvěstování Panny Marie na zvonu Zikmund
zdroj: wikipedia.org, foto: Jklamo

K příležitosti žehnání novým zvonům vznikla analogická pohlednice se známkou Pražský hrad v umění poštovní známky s použitím pohlednice panoramatu Hradčan a dominanty katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha.

analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 631 - Pražský hrad v umění poštovní známky
příležitostné poštovní razítko Žehnání novým zvonům, Praha 012-Hrad
vytvořil: Pavel Kancnýř

Varianta se známkou zvonu v Dobrši a pohlednice zvonu v Dobrši je pěkným suvenýrem, který vychází z analogie motivu reliéfu od A. Dürera.

známka: Pofis 445 - Zvon v Dobrši
příležitostné poštovní razítko
Žehnání novým zvonům, Praha 012-Hrad
vytvořil: Josef Fronc

PK

zdroj: Česká pošta, s.p.-filatelie, www.cpost.cz/cz/filatelie

Česká televize, ČT 24 - www.ceskatelevize.cz/ct24/

Pražskýdeník.cz