Nejasnosti kolem maxikarty Cyril a Metoděj z Aukra aneb letní maximafilatelistická detektivka

Začátkem července mne kolega informoval o nabídce české a slovenské maxikarty k 1150. výročí Cyrila a Metoděje na tuzemském aukčním portálu Aukro. Nijak jsem se se zprávou o jejich existenci nevzrušoval, dokud mne neujistil, že se jedná o maxikarty s FDC razítky. Moc jsem tomu nechtěl věřit a tak mi poslal odkaz. Důvod mé nedůvěry byl jednoduchý, FDC razítka může používat jen pošta na obálky dne vydání a nálepní listy. Jak je tedy možné, že by se razítka vyskytla na maxikartách? Chtěl jsem tomu přijít na kloub. A tak začalo pátrání...

Na úvod musím zmínit, že se prve jednalo o dvě maxikarty - českou a slovenskou, což mne na začátku trochu zmátlo a svedlo k myšlence, že by mohlo jít o oficiální vydání České a Slovenské pošty. Tuto variantu jsem však vyloučil poté, co jsem oslovil prodejce, který oba kusy označil za neoficiální vydání. To, že jde skutečně o neoficiální vydání potvrdila i další fakta, která jsem postupně nasbíral. Za prvé, ani na stránkách České pošty, s.p. či v jejím emisním plánu, ale ani na slovenském Pofisu není zmínka o tom, že by přichystaly oficiální vydání. Česká pošta na Velehradě používala při slavnostech pouze kašetové razítko (info na webu České pošty nebo na blogu Newsphily). Slovenská pošta připravila mimo jiná vydání 5 příležitostných razítek na motivy Cyrila a Metoděje, která jsou odlišná a nekopírují razítko FDC, vyobrazující cituji: " Motívom FDC pečiatky je nakoniec motív oranta/ biskupa s krížom na krku, nachádzajúci sa na reverze veľkomoravského nákončia z hrobu č. 100 pri kostole č. II na hradisku "Valy" pri Mikulčiciach. " (zdroj: pofis.sk) 

originální FDC razítka, tak jak jsou k vidění

na webu POFISu a České pošty (výřez z FDC)

Za druhé, adresní strana pohlednice nenese informaci o jejím vydavateli, což by v případě oficiálních vydavatelů nebylo myslitelné. Je zde pouze v anglickém jazyce uveden popis obrazové části pohlednice, adresní řádky a v pravém horním rohu (tam, kam běžně lepíme známku) vytištěna zmenšenina obrazové části pohlednice.

Za další je na pohlednici použit slabší papír, což samo o sobě ještě nemusí nic znamenat, ale její otisk není příliš kvalitní. Tím bych oficiální vydání definitivně vyloučil. Nebráním privátním vydáním, ale jak to, že je soukromé vydání s FDC razítkem? Zaměřme se tedy na razítko. Razítka jsem porovnával s razítky na obálkách dne vydání. Linie otisku razítka na maxikartě se mi zdály silnější než u FDC razítka a otřepané, což značí, že byl otisk s největší pravděpodobností proveden ručně gumovým razítkem, nikoliv strojem nebo kovovým razítkem. Papír pohlednice, i když je slabý, nevykazuje klasické prorytí, na které jsme zvyklí při používání kovového razítka, razítko je lehce rozpité a barva je vytlačena na okraje písma. Nejde tedy o originální razítko.

detail

Poslední zjištění, kterým bych chtěl celou záležitost uzavřít je fakt, že se jedná o neoficiální bulharská vydání, která se na Aukro dostala z ciziny prostřednictvím tuzemských Aukro prodejců. V současnosti se jejich nabídka rozšířila o bulharskou a vatikánskou variantu. Všechny karty se na aukci vyskytují opakovaně a někteří sběratelé draží jako diví aniž by se přesvědčili, zda jde o skutečnou lahůdku nebo jen bezcennou záležitost.

PK

Kafkova Proměna

Graficky výjimečná známka zaslouží i zdařilou maxikartu. Téma Franze Kafky na poštovní známce jsem zaznamenal již v loňském roce. Zmiňoval jej tehdy "pracovní" emisní plán známek na rok 2013. Nijak jsem se v tomto případě neplašil, protože přeci Praha je plná Kafky. Alespoň tedy stará Praha. Sehnat pohlednice s portrétem tak není žádný problém. Stačilo jen čekat, jak bude známka vypadat. Letošní barevný emisní plán nám udělal jasno. Franz Kafka a brouk z Proměny. Fantazie v podání výtvarnice Mariny Richterové. To pojednání se mi líbí, vrátilo mne zpět do studentských let strávených ve škole, kde jsme Proměnu četli jak v českém, tak v německém jazyce - Die Verwandlung - naskočí mi dodnes :-). Ale vraťme se zpět k emisi. Poštovní známka byla vydaná 26. černa 2013 v samolepicím známkovém sešitku o 6 kusech v písmenové hodnotě E za známku (nominále 20 Kč). Výtvarný návrh známky provedla Marina Richterová, která získala za svůj výtvarný návrh poštovní známky s W. A Mozartem  2. místo na soutěži Grand Prix WIPA 2011. Kompozici poštovní známky s Kafkou pojednala jako strohý geometrický modul, do kterého je zasazen motiv reálně vypadajícího brouka, jako symbolu proměny a Franze Kafky.

carte maximum
známka Pofis 771 Franz Kafka
denní razítko Známková tvorba, Praha 1, 26.6.2013

Příběh začíná probuzením Řehoře Samsy a jeho zjištěním, že se proměnil v obří hmyz. Řehoř pracuje jako obchodní cestující a živí rodiče i mladší sestru Markétku. Přestože se před nimi snaží svojí indispozici skrýt, je nakonec odhalen. Vyděšení rodiče a sestra Markétka se rozhodnou Řehoře zavřít v jeho pokoji.

carte maximum
známka Pofis 771 Franz Kafka
denní razítko s erbem, Praha 1, 26.6.2013

Po překonání šoku si rodina uvědomí, že je nemá kdo živit a tak všichni musí začít pracovat. Časem se pro ně Řehoř stává  přítěží. Situace graduje ve chvíli, kdy musí rodina pronajmout pokoj nájemníkům, kteří poté co se jim Řehoř ukáže, sami dávají výpověď. Markéta přijde s návrhem, že se je třeba se Řehoře zbavit. Nakonec Řehoř sám umírá. Téhož dne uspořádají Samsovi, jimž se viditelně ulevilo, výlet z města a probírají nadějné plány do budoucna...

carte maximum
známka Pofis 771 Franz Kafka
denní razítko s erbem, Praha 1, 26.6.2013

Franz Kafka byl pražský, německy píšící spisovatel židovského původu. Narodil se na Starém Městě v Praze, kde i později žil, v rodině židovského velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky a Julie Kafkové, rozené Löwyové.

německou maxikartu se známkou MiNr. 1178
 ke 100. výročí narození Franze Kafky
mi na ukázku zaslal kolega Jiří z Brna

Za nejdůležitější Kafkovy práce jsou všeobecně považovány romány Proces, Nezvěstný (též zvaný Amerika), Zámek a povídka Proměna.

carte maximum
známka Pofis 771 Franz Kafka
denní razítko s erbem, Praha 1, 26.6.2013

Stěžejní část Kafkova díla byla za jeho života téměř neznámá, publikoval jen několik povídek. Proslulým autorem se Kafka stal až po své smrti, zejména po 2. světové válce, a dnes patří ke klasikům literatury 20. století a jedním z největších inovátorů románové formy vyprávění.

Důležitými motivy jeho tvorby jsou pocity vyřazenosti a izolovanosti. V kontrastu s tím je často humorné a ironické líčení. Dalším podstatným rysem tvorby jsou hrdinové, kteří se stávají předmětem ponižování. Ukončení příběhů jsou zpravidla tragická a bezvýchodná.

PK

zdroj: wikipedia.org

Novinky z 26. června 2013: 130 let poštovního bankovnictví, Franz Kafka a Olga Havlová

U příležitosti poslední předprázdninové emise poštovních známek pořádal dne 26. černa 2013 odbor Známkové tvorby České pošty, s.p. další z řady pěkných výstavek výtvarných návrhů a podkladů pro tisk poštovních známek, tentokrát k 130. výročí poštovního bankovnictví, k osobnosti Franze Kafky a k příležitostné dopisnici připomínající 80. výročí od narození paní Olgy Havlové. Opět Vám níže přináším možnost zhlédnout výstavku z pohodlí domova prostřednictvím fotodokumentace pořízené na výstavce.

Druhou část příspěvku bych rád věnoval zmínce o úsilí kolegy Martina Hlavatého, který v den emise podnikl dlouhou cestu pro získání razítek v den vydání na své maxikarty. První z nich nyní představím. Jde o maxikartu ke 130. výročí poštovního bankovnictví. Martin se s maxikartou vyrovnal po svém. Není to sice Born, mě se ale ve výsledku líbí. Přiznám se, po zjištění jak známka vypadá, mne ani nenapadlo přemýšlet nad tvorbou maxikarty. Po maxikartě s velikonočním zajícem s kuřetem jsem v tomto případě již nechtěl příliš experimentovat. Martin toho ale nehleděl a udělal dobře. Pro své maxikarty použil pohlednice se žamberským dostavníkem, které, nejen barevně, vhodně ladí s poštovní známkou.

carte maximum
známka Pofis 770 130 let poštovního bankovnictví
denní razítko s erbem, Praha 1, 26.6.2013

V dalším případě, který Martin zvolil, se tak docela nejedná o maxikartu v pravém slova smyslu, protože je na ní lokomotiva. Přesto ji pro ilustraci vyobrazuji. Jde o lokomotivu DKV Brno - 362.121 opatřenou reklamním nátěrem Poštovní spořitelny.

Lokomotiva byla použita v reklamní kampani Poštovní spořitelny v roce 2006 jako jedna z šesti hnacích vozidel Českých drah (jako první své řady s celovozovým reklamním nátěrem propagující služby Poštovní spořitelny, vyjela v lednu 2006 lokomotiva s označením 362.119). Ale to jsem odbočil. Pojďme se ještě krátce věnovat druhé emisi - Franzi Kafkovi. Z několika Martinových variant jsem si dovolil vybrat dvě neportrétní, protože těch portrétních bude ještě dost. První pohlednice je s Pomníkem Franze Kafky (na odkazu zde si můžete přečíst, jak pomník vznikl, doporučuji) od výtvarníka Jaroslava Róny, na který můžete narazit při procházce starou Prahou. 

carte maximum
známka Pofis 771 Franz Kafka
denní razítko s erbem, Praha 1, 26.6.2013

Pomník stojí v místě kde se setkávají ulice Dušní a Vězeňská, mezi Španělskou synagogou a kostelem Svatého ducha a je vyhledávanou turistickou atrakci stejně tak, jako artefakt na druhé, půlené pohlednici - hrob, kde Franz Kafka spolu s rodinou spočívá. Najdete ho na Novém židovském hřbitově na Olšanech.

carte maximum
známka Pofis 771 Franz Kafka
denní razítko s erbem, Praha 1, 26.6.2013

Tím ale příběh známky s Franzem Kafkou nekončí. Taková známka přeci zaslouží větší pozornost, proto se k ní ještě vrátím v příštím příspěvku.

PK

Nová maxikarta od Oftisu: 1150. výročí Cyrila a Metoděje

U příležitosti 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu připravilo Vydavatelství Oftis Ústí nad Orlicí maxikartu s razítkem pošty Velehrad v den vydání poštovní známky.

Maxikartu si můžete objednat přímo na webu vydavatelství nebo telefonickou či písemnou objednávkou na kontakty uvedené na úvodní stránce jejich webu.

PK

Turistovy další cesty

Je to již nějaký čas, kdy byl naposledy náš turista v akci. Bylo to letos v květnu v Litvínově, kde se křtila známka k vodnímu dílu Fláje. Dnes se krátce podíváme do Valašského Meziříčí, kam turistu přivedly oslavy 80. výročí založení tamního klubu filatelistů.

turistická maxikarta z Valašského Meziříčí
s denní razítkem s erbem Valašského Meziříčí,
Valašské Meziříčí, 31.5.2013

Pojďme si alespoň krátce připomenout historii klubu tak, jak ji prezentuje svazový web. Klub byl založen v roce 1933 v dnes již neexistující restauraci U Stolaříků, kde se místní filatelisté tehdy poprvé sešli. Za místopředsedu si tehdy zvolili Eduarda Brzobohatého, otce známého herce Radoslava Brzobohatého. Již v roce 1935 klub uspořádal výstavu známek k 550. výročí založení města. Druhou výstavu zorganizoval v roce 1940. V čestném výstavním výboru byl i tajemník Ústředí českých filatelistických spolků v Praze Karel Basika, redaktor Tribuny filatelistů Jaroslav Franěk, znalec Dr. Ing. Rudolf Gilbert, redaktor Národního sběratele Ladislav Novotný a redaktor Českého filatelisty Bohumil Ševčík. Členem klubu a jeho předsedou byl významný specialista na emisi Hradčany, objevitel typů levých horních spirál u páté kresby, ředitel učitelského ústavu ve Valašském Meziříčí Josef Kálal. Činnost klubu pokračovala i po 2. světové válce. Při vzniku SČSF v roce 1965 dostal klub evidenční číslo 07-29 a jeho předsedou byl Theodor Vraj, jednatelem Ladislav Dvořáček a hospodářem Josef Poruba. V současnosti je klubovým předsedou Ing. Václav Tvrz a klub sdružuje na tři desítky členů v průměrném věku 65 let. U příležitosti oslav 80. výročí založení klubu bylo připraveno příležitostné razítko vyobrazující valašský klobouk, příležitostná R nálepka a příležitostný Apost.

turistická maxikarta z Valašského Meziříčí
s příležitostným poštovním razítkem 80 let KF
Valašské Meziříčí, 31.5.2013

Vzhledem k aktivní činnosti klubu tak nepředpokládám, že šlo o jediné materiály, které klub k tomuto jubileu nechal připravit. Zajímavostí je, že se v době používání příležitostného razítka používal i kašet se stejným motivem. Na maxikarty se nám ale bohužel nepodařil zajistit. Díky Zbyškovi máme dvě pěkné varianty s kašetovým razítkem se znakem města Valašské Meziříčí. A na závěr něco k samotnému znaku města. Znak Valašského Meziříčí tvoří kosmo položená zlatá koruna se šesti bílými perlami po obvodu a třemi bílými perlami na vrcholu každého ze šesti listů. Koruna je zasazena do červeného pole a odkazuje na Jindřicha z Bělé, držitele zdejšího panství v letech 1381 až 1392. V letech 1927 až 1977 město užívalo spojený znak svých historických částí Meziříčí a Krásna nad Bečvou, které se roku 1924 sloučily do Valašského Meziříčí. K původnímu znaku, užívanému dodnes, se město vrátilo roku 1977.

PK

zdroj: informace-scf.cz

valasskemezirici.cz