Rychlé šípy - 75. výročí vzniku

Rychlé šípy spatřily světlo světa 17. prosince 1938. Tehdy vyšel na poslední stránce 7. čísla IV. ročníku časopisu Mladý hlasatel jejich první příběh pod názvem Černí jezdci řádí... Prvními členy klubu se stali Mirek Dušín a Jarka Metelka. Jindra Hojer je již o týden mladší a zbývající dva členové Červenáček a Rychlonožka se v seriálu objevují až od pátého dílu vydaného 14. ledna 1939.

známka Pofis 518 - Dětem Rychlé šípy
motiv známky je inspirován kresbou z obálky prvního vydání Stínadelské
trilogie - Záhada hlavolamu (příloha Mladého hlasatele 1940-1941)
strojové poštovní razítko 75. výročí vzniku Rychlých šípů Jaroslava Foglara,
Praha 97, 17.5.2013 

Záměrem duchovního otce a scénáristy Rychlých šípů, Jaroslava Foglara, bylo vytvořit vtipný, poučný a vzdělávací příběh o chlapcích, kteří prospívali dobru a bojovali proti zlu a zároveň usnadnit vzdělávání čtenářských klubů, kterých lavinovitě přibývalo. Důležitým momentem pro vznik seriálu bylo setkání Jaroslava Foglara s kreslířem vydavatelství Melantrich, Dr. Janem Fišerem. Spolupráce s Janem Fišerem trvala deset let a vzniklo 213 pokračování. V období výpadku Jana Fišera (1941) komiks výtvarně zpracovávali Václav Junek (8 pokračování) a Bohumír Čermák (3 pokračování). Na počátku 70. let vstupuje do seriálu výtvarník Marko Čermák, který zpracoval 92 nových pokračování a 11 starších překreslil. Prvních 10 dílů není přímo o Rychlých šípech, ale o partě Černých jezdců. Zajímavostí je, že v původním vydání z roku 1938 měli Černí jezdci šátky přes obličej. Po čase díky kritice dospělých nechal Foglar těchto 10 dílů překreslit. Černí jezdci již neměli šátky přes obličej, ale na krku. Rychlé šípy vycházely jako komiks od roku 1938 do roku 1989 s vynucenými přestávkami v období nacismu a komunismu. První série vycházela v časopisech Mladý Hlasatel (1938-1941, 113 pokračování), Junák (1946, 4 pokračování) a Vpřed (1946-1948, 103 pokračování). Od konce 60. let vyšlo 1 pokračování v časopisu Skaut-Junák (1968), 87 pokračování v časopisu Rychlé šípy (1970-1971). Ve druhé polovině 80. let vyšlo v publikaci Píseň úplňku dalších 7 pokračování. V roce 1989 vyšlo v novinách Mladá Fronta další pokračování s názvem Rychlé šípy znovu do Stínadel jako reklama na připravovanou foglarovku - Tajemství Velkého Vonta. Příběh kreslený Marko Čermákem byl černobílý a rozdělený tak, že byl na každé straně novin jeden obrázek. Ve správné komiksové podobě se tento příběh objevil v souboru Magazín Kometa uvádí 60x Rychlé šípy. Poslední příběh vyšel v publikaci První sborník nezávislých foglarovců v roce 2009. Souborné knižní vydání seriálu vyšlo roku 1998 v nakladatelství Olympia a dočkalo se několika dotisků a reedic.

známka Pofis 518 - Dětem Rychlé šípy
strojové poštovní razítko 75. výročí vzniku Rychlých šípů Jaroslava Foglara,
Praha 97, 17.5.2013 

Rychlé šípy jsou také hlavními postavami knižní trilogie Dobrodružství v temných uličkách: Záhada hlavolamu (1941), Stínadla se bouří (1947) a Tajemství Velkého Vonta (1986 české vydání v Německu, v ČR až 1990). V 60. letech vznikl televizní seriál Záhada hlavolamu režiséra Hynka Bočana. V roce 1993 byl pak uveden celovečerní film režiséra Petra Kotka. Knihy Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří i Tajemství Velkého Vonta vyšly později i jako obrázkový komiks. Nejslavnější český kreslený seriál, jehož tvůrci se v českém prostředí podařilo definitivně prosadit formu komiksu s dialogovými bublinami, se dočkal více než tří set pokračování. Jaroslav Foglar po celý život odmítal prozradit, zda Rychlé šípy ve skutečnosti existovaly, či nikoliv. Zájem o jeho dílo tak po generace zůstává stále živý... 

PK

zdroj: 

Jaroslav Foglar: Rychlé šípy (Olympia 1998, souborné vydání - Ediční poznámka Václava Noska-Windyho)

Signály z neznáma Český komiks 1922-2012 (Arbor Vitae, 2012, Martin Foret: Kluby mladých gentlemanů)

wikipedia.org

komiks.cz