Klášter Zlatá Koruna-750 let od založení

Dne 3. dubna 2013 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky příležitostnou poštovní známku z emise Krásy naší vlasti: 750. výročí založení kláštera Zlatá Koruna.

carte maximum
známka Pofis 759 Krásy naší vlasti: 750 let od založení kláštera Zlatá Koruna
denní razítko, Zlatá Koruna, 26.4.2013
maxikarty vytvořil Martin Hlavatý 

Legenda o založení Zlaté Koruny praví, že když měl roku 1260 český král Přemysl Otakar II. svést  důležitou bitvou u Kressenbrunnu proti uherskému králi Bélovi IV., prosil Boha, aby bitvu vyhrál. Za to slíbil vést lepší život a také, že ke cti Boží a Panny Marie nechá postavit nový klášter. Přemysl Otakar bitvu opravdu vyhrál a svůj slib dodržel. Roku 1263 nechal založit cisterciácký klášter, který nazval Svatá trnová koruna (dle trnu z Kristovy koruny, který dostal darem od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého). Důvody pro založení kláštera byly i politické. Nový klášter měl zamezit případné rozpínavosti rodu Vítkovců, kterým patřil nedaleký Český Krumlov. Zakladatel věnoval Zlaté Koruně rozsáhlé pozemky, k nimž pak přibyly další od jiných donátorů, což klášteru umožnilo velký rozkvět ve 14. století.

Křížová chodba

Sláva Zlaté Koruny však pohasla během husitských válek.  Rožmberkové, sídlící v nedalekém Českém Krumlově, v té době uchvátili klášterní statky, které již nikdy nebyly vráceny svému původnímu majiteli. Po třicetileté válce se však Zlatá Koruna vzchopila a dokonce se ve 2. polovině 17. století počítala mezi vzorové kláštery českomoravské cisterciácké provincie. Další dobou rozkvětu byla 2. polovina 18. století za posledního opata Bohumíra Bylanského, který se pečlivě staral o duchovní i hmotnou stránku života kláštera. Bohužel byl roku 1785 slibný rozvoj kláštera nečekaně ukončen zrušovacím dekretem císaře Josefa II. a od té doby zde řeholní život definitivně ustal.

zleva Klášter Zlatá Koruna, Rajský dvůr,
Kaple Andělů strážných, Refektář, Křížová chodba

Budovy kláštera roku 1787 odkoupili krumlovští Schwarzenbergové, kteří jej pronajímali pro nevhodné průmyslové provozy. Roku 1909 byly provozy zastaveny a začalo se s rekonstrukcemi klášterních budov pod vedením architekta Fidry. Během 2. světové války byl klášter Schwarzenbergům zkonfiskován protektorátními úřady, v roce 1948 přešel do vlastnictví československého státu. V letech 1979 až 2000 byl pod správou Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích a nyní ho spravuje Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích.

V roce 1995 byl klášter prohlášen národní kulturní památkou.

PK

zdroj: www.klaster-zlatakoruna.eu