Díky kolegovi Jiřímu z Brna, kterému se podařilo zachytit vyobrazení některých maxikaret nabízených v internetových aukcích, můžeme nyní navázat na prosincový příspěvek. V něm jste si měli možnost prohlédnout, jaké zajímavé maxikarty se v aukcích nabízí. Nyní tedy navazuji a přináším vyobrazení řady dalších maxikaret, které vytvořili naši předchůdci.
Možná trochu podceněná, avšak dle mého názoru pěkná maxikarta se známkou jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu, malíře Josefa Mánesa a razítkem dne vydání, připomínající světová výročí osobností. Zvolená pohlednice zachycuje sochu Josefa Mánesa (1820-1870) v parku na Alšově nábřeží v Praze na pozadí s panorama Hradčan.
Čtyři z celkem osmi známek emise Hrady a zámky vydané 21.3.1960 a znehodnocené denními razítky nejbližších pošt v okolí památek vyobrazuji níže. Den vydání poštovní známky byl dodržen jen u maxikarty zachycující slovenský hrad Trenčín. Zbylé tři památky (hrad Bezděz, hrad Kost a hrad Kokořín) byly orazítkované v průběhu června 1960. Předpokládám, že nebudou jediné a i zbylé známky z emise mají své maxikarty, protože pohlednic s námětem českých a slovenských hradů a zámků bylo a je na trhu stále dostatek. To samé platí i v místě výskytu památek. Jenom je potřeba mít na paměti, že většinu z nich můžete navštívit až v sezóně od dubna do října. To ale neplatí pro hrad Trenčín, který má kromě tří dnů otevřeno celoročně.
Možná trochu podceněná, avšak dle mého názoru pěkná maxikarta se známkou jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu, malíře Josefa Mánesa a razítkem dne vydání, připomínající světová výročí osobností. Zvolená pohlednice zachycuje sochu Josefa Mánesa (1820-1870) v parku na Alšově nábřeží v Praze na pozadí s panorama Hradčan.
 |
| známka Pofis 1812 - Světová výročí osobností UNESCO - Josef Mánes razítko dne vydání Světová výročí UNESCO, Praha, 17.2.1970 |
Čtyři z celkem osmi známek emise Hrady a zámky vydané 21.3.1960 a znehodnocené denními razítky nejbližších pošt v okolí památek vyobrazuji níže. Den vydání poštovní známky byl dodržen jen u maxikarty zachycující slovenský hrad Trenčín. Zbylé tři památky (hrad Bezděz, hrad Kost a hrad Kokořín) byly orazítkované v průběhu června 1960. Předpokládám, že nebudou jediné a i zbylé známky z emise mají své maxikarty, protože pohlednic s námětem českých a slovenských hradů a zámků bylo a je na trhu stále dostatek. To samé platí i v místě výskytu památek. Jenom je potřeba mít na paměti, že většinu z nich můžete navštívit až v sezóně od dubna do října. To ale neplatí pro hrad Trenčín, který má kromě tří dnů otevřeno celoročně.
 |
| známka Pofis 1101 - Hrady a zámky - Trenčín denní razítko, Trenčín 1, 21.3.1960 den vydání |
 |
| známka Pofis 1102 - Hrady a zámky - Bezděz denní razítko Bělá p. Bezdězem, 29.6.1960 |
 |
| známka Pofis 1103 - Hrady a zámky - Kost denní razítko, Libošovice, 29.6.1960 |
 |
| známka Pofis 1108 - Hrady a zámky - Kokořín denní razítko, Kokořín, 22.6.1960 |
Pohled na Bratislavský hrad přes Dunaj zachycuje další maxikarta, vytvořená u příležitosti výstavy poštovních známek, která se konala ve dnech 24.9. až 4.10.1960 v Bratislavě.
 |
| známka Pofis 1126 - Výstava poštovních známek 1960 příležitostné razítko Celoštátna výstava poštových známok, Bratislava, 7.10.1960 |
V emisi Péče o pracující - rekreace ROH (Revoluční odborové hnutí) byly vydány v roce 1951 tři poštovní známky. Jedna z nich zachycuje pohled na Zotavovnu Morava (postavenou v letech 1931–1933) v Tatranské Lomnici. Patří mezi nejznámější stavby Bohuslava Fuchse, vynikajícího architekta, urbanistu, pedagoga a výtvarníka. Autor byl jedním z hlavních představitelů českého funkcionalismu - tzv. brněnské architektonické školy. Na maxikartu bylo použito denní razítko pošty Vysoké Tatry-Nový Smokovec dne 17.6.1951.
 |
| známka Pofis 585 - Péče o pracující rekreace ROH Zotavovna Morava denní razítko, Vysoké Tatry-Nový Smokovec, 17.6.1951 |
K výročí 100 let závodů Škoda Plzeň byly v roce 1959 vydány 4 poštovní známky zobrazující renesanční plzeňskou radnici, rotor parní turbíny, kostel sv. Bartoloměje v Plzni a soustruh. K jedné z nich vyobrazuji analogickou pohlednici s razítkem dne vydání.
 |
| známka Pofis 1050 - 100 let závodů Škoda Plzeň razítko dne vydání, Plzeň, 2.5.1959 |
Zajímavá maxikarta se vztahem k mému městu se známkou Lipová ratolest z roku 1945 a s příležitostným razítkem ke státnímu pohřbu mnichovohradišťského rodáka Jana Švermy (1901-1944). Díky vyobrazení adresní strany pohlednice se u této maxikarty dovídáme, kdo je jejím tvůrcem. Podle značek jde o známého maximafilatelistu Václava Kohouta.
 |
| známka Pofis 68 - Lipová ratolest příležitostné poštovní razítko Státní pohřeb poslance Jana Švermy Mnichovo Hradiště, 11.11.1945 |
 |
| adresní strana pohlednice |
Všechny výše uvedené maxikarty našly svého majitele za částky od dvaceti do osmdesáti korun za kus.
Další zajímavé maxikarty, vydražené v cenách do dvou a tříset korun, vyobrazují české osobnosti a města. Ke stému výročí úmrtí českého básníka Františka Ladislava Čelakovského vyšla v roce 1952 dvouznámková emise. Na pohlednici s portrétem Čelakovského byly použity obě známky a znehodnoceny příležitostným poštovním razítkem k připomínce stého výročí úmrtí, používaného v rodišti umělce ve Strakonicích.  |
| známka Pofis 677-678 - Fr. L. Čelakovský příležitostné poštovní razítko 100. výročí úmrtí F.L. Čelakovského Strakonice, 5.8.1952 |
Přítomnost dvou a více známek na pohlednici v současnosti upravují pravidla FIP pro maximafilatelii, které říkají, že na obrazové straně pohlednice může být použita pouze jedna poštovní známka. Před rokem 1978, kdy byla stanovena mezinárodní pravidla pro maximafilatelii, byly maxikarty, které zobrazovaly více známek tolerovány, pokud byla jedna nebo více známek ve shodě s obrazovou stranou pohlednice. Tato skutečnost platí i pro následující maxikartu se dvěma shodnými známkami z emise Krajinky 1936, zachycujícími pohled na Hruboskalsko v Českém ráji (v roce 2003 byla v emisi Krásy naší vlasti vydaná poštovní známka Hruboskalsko-Dračí skály, která zachycuje podobný pohled). Zajímavostí je, že je poštovní známka ve skutečnosti zmenšeninou plakátu, který pro státní dráhy navrhl malíř Karel Vik (autor známky). Zatímco je použitá pohlednice v souladu s námětem známky, příležitostné razítko ke sjezdu příslušníků pěšího pluku 21 maršála Foche z roku 1937 s oblastí zřejmě nijak nesouvisí.
 |
| známka Pofis 309 - Krajinky Český ráj příležitostné poštovní razítko Sjezd příslušníků pěšího pluku 21 maršála Foche a bývalého střeleckého pluku 12, Čáslav, 11.7.1937 |
Další maxikarta vyobrazuje českého komunistického novináře, literárního a divadelního kritika a překladatele Julia Fučíka (1903-1943). Jeho nejznámější dílo Reportáž psaná na oprátce byly dopisy Julia Fučíka sestavené z motáků, které psal od přelomu března a dubna 1943 z vězení v Praze na Pankráci a svěřoval je po částech dozorci Adolfu Kolínskému, jenž je vynášel ven a uschovával na různých místech. V tomtéž roce byl Fučík odsouzen k trestu smrti a poté ve věznici v Berlíně - Plötzensee popraven oběšením. Po roce 1948 se stal komunistickou legendou. Po roce 1989 byly odkazy na Julia Fučíka odstraňovány z důvodu jeho komunistické příslušnosti. V roce 2013 byla při příležitosti 110. výročí jeho narození slavnostně znovu odhalena Fučíkova socha na Olšanských hřbitovech v Praze.
Poslední dvě maxikarty jsou se známkami z leteckých emisí. První z jich zachycuje pohled na Mlýnskou kolonádu, jednu ze čtyř kolonád Karlových Varů. V současnosti největší kolonáda měří celkem 132 metrů, její střechu nese 124 korintských sloupů. Balustráda kolonády je zdobena 12 sochami-alegoriemi 12 měsíců. Kolonáda byla vystavěna v neorenesančním slohu v letech 1871-1881 dle návrhu architekta Josefa Zítka. Od roku 1893 byla prodloužena ke Skalnímu prameni. V současné době kryje kolonáda 5 pramenů (Skalní, Libuše, Kníže Václav I. a II., Mlýnský a Rusalka).
Druhá letecká maxikarta vyobrazuje pohled na Náměstí SNP v Banské Bystrici. Centrum Banské Bystrice tvoří rozlehlé náměstí plné architektonických památek. Horní straně náměstí, která je na pohlednici vyobrazena, dominuje Hodinová věž a městský hrad (13. stol.), který stojí v samém centru města. Před věží stojí barokní Mariánský sloup z roku 1719, postavený na počest Panně Marii za záchranu před morovou epidemií.
Příležitostné razítko z roku 1958 používala československá autopošta ve dnech 4.-9. února u příležitosti prvních tělovýchovných slavností na Slovensku.
 |
| známka Pofis 743 - Julius Fučík razítko dne vydání, Praha 1, 8.9.1953 |
K celostátní výstavě poštovních známek v Brně vyšla v roce 1958 čtyřznámková emise zachycující Dětskou nemocnici, Novou radnici, kostel sv. Tomáše a celkový pohled na Brno. Níže uvedená maxikarta je se známkou Nová radnice znehodnocenou razítkem dne vydání. Celostátní výstava se konala v Domě pánů z Kunštátu v Brně ve dnech 6. - 21.9.1958. Vystaveno zde bylo 340 exponátů, z toho 114 zahraničních.
 |
| známka Pofis 1015 - Celostátní výstava poštovních známek razítko dne vydání, Brno, 6.9.1958 |
Poslední dvě maxikarty jsou se známkami z leteckých emisí. První z jich zachycuje pohled na Mlýnskou kolonádu, jednu ze čtyř kolonád Karlových Varů. V současnosti největší kolonáda měří celkem 132 metrů, její střechu nese 124 korintských sloupů. Balustráda kolonády je zdobena 12 sochami-alegoriemi 12 měsíců. Kolonáda byla vystavěna v neorenesančním slohu v letech 1871-1881 dle návrhu architekta Josefa Zítka. Od roku 1893 byla prodloužena ke Skalnímu prameni. V současné době kryje kolonáda 5 pramenů (Skalní, Libuše, Kníže Václav I. a II., Mlýnský a Rusalka).
 |
| známka Pofis L 33 - Československé lázně-Karlovy Vary denní razítko Karlovy Vary, 20.10.1951 |
Druhá letecká maxikarta vyobrazuje pohled na Náměstí SNP v Banské Bystrici. Centrum Banské Bystrice tvoří rozlehlé náměstí plné architektonických památek. Horní straně náměstí, která je na pohlednici vyobrazena, dominuje Hodinová věž a městský hrad (13. stol.), který stojí v samém centru města. Před věží stojí barokní Mariánský sloup z roku 1719, postavený na počest Panně Marii za záchranu před morovou epidemií.
 |
| známka Pofis L 39 - Československá města-Banská Bystrica příležitostné poštovní razítko Celoslovenské telovýchovné slávnosti, Banská Bystrica, 9.2.1958 |
Příležitostné razítko z roku 1958 používala československá autopošta ve dnech 4.-9. února u příležitosti prvních tělovýchovných slavností na Slovensku.
PK
zdroj: wikipedia.org
Žádné komentáře:
Okomentovat