Ve svém dnešním příspěvku se vrátím o několik let zpět do roku 2009 k vydání poštovní známky z emise Asijské umění, konkrétně známky zachycující obraz Nesmrtelný Lü Tung-pin. Sídlem sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze byl až do roku 2009 Zbraslavský zámek. Umění Asie zde bylo po dobu 11 let (1998-2009) vystaveno ve 22! sálech. Skutečně velkorysý prostor zde dával vyniknout velkoleposti sbírky. Nová stálá expozice Národní galerie v Praze Umění Starého světa v Paláci Kinských přináší od roku 2011 (otevřena 4.2.) výstavní spojení dvou státních sbírek - kolekce starověkého umění evropského Středomoří z Národního muzea a kolekce asijského umění z Národní galerie v Praze. V jednom z pěti hlavních sálů průčelí Paláce Kinských je vystavena jemná figurální taoistická malba Nesmrtelného Lü Tung-pina ze 14.-15. století (závěsný svitek 143 x 72 cm, tuš a barvy na hedvábí).
 |
| carte maximum známka Pofis 591 Asijské umění Nesmrtelný Lü Tung-pin denní razítko s motivem Nového Města pražského, Praha 1, 7.2. 2013 |
Taoistická tradice oplývá množstvím legendárních figur nadaných zázračnými schopnostmi a pověsti o jejich skutcích se vyskytují v mnohých legendách a literárních dílech, ale také v malířství. Již za dynastie Jüan (1279–1368) se ustálil okruh tzv. Osmi nesmrtelných (Pa sien), kteří se vyskytují v čínské literární i výtvarné tradici tak často, že se stali součástí čínského folkloru. Nejmocnějším z nich je právě Lü Tung–pin, který bývá zpodobován jako mohutný majestátní muž s pronikavým pohledem a blahosklonným výrazem na tváři, s dlouhým vousem, oděný v přepychovém rouchu, tedy jako čínský mandarín. Jeho atributem je zázračný plamenný Modrý meč. Ve sbírkách Národní galerie v Praze je několik podob tohoto posvátného čaroděje. Zářivě barevný obraz taoisty sedícího pod borovicí a oděného do rudého roucha s výšivkami draků, malovaný detailní technikou kolorované tušové malby na hedvábí zvanou kung–pi (pracný štětec), patří do nejstaršího období dvorské malby, jež byla zásadně anonymní. Stejnou technikou pracovali na portrétech předků celé cechy profesionálních malířů v rámci konfuciánské tradice úcty ke starcům a zemřelým členům rodu. Zakladatel Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze Lubor Hájek (1921–2000) datuje tento velký svitkový obraz ve své knize Figurální malba Východní Asie do 14.–15. století, avšak vzhledem k vynikajícímu stavu vzniklo dílo spíše za dynastie Ming (1368–1644).
Maxikarta vystavená výše nakonec vznikla shodou náhod. V loňském roce jsem u příležitosti výstavy Ve spárech draka navštívil novou expozici asijského umění v Paláci Kinských. Jednalo se spíše o komorní výstavu k čínskému roku draka, zaměřenou na symboliku draka v asijském umění. Výstava byla instalována v Sále speciálních výstav a tematicky propojena s částí stálé expozice asijského umění v prvním patře Paláce Kinských, kde se nacházejí další desítky uměleckých předmětů s motivy draka. Národní galerie si tímto projektem asijského umění klade do budoucna za cíl propojit a představit asijské umění jako celek, ale i navázat dialog s uměleckými díly v rámci stálé expozice. Zde jsem také narazil na pohlednici k obrazu Nesmrtelný Lü Tung-pin. Byť se nakonec jedná o pohlednici nestandardních rozměrů, rozhodl jsem se maxikartu vytvořit při nedávné návštěvě Prahy jako památku na loňský rok draka.
PK
zdroj: ctu.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat