Poštovní schránky se začaly v rakouské monarchii používat od roku 1817, kdy bylo nařízeno, aby se od 1. června stal součástí každého poštovního úřadu alespoň jeden exemplář. Od téhož dne totiž musel platit poštovné za vnitrozemské dopisy adresát, takže už nebylo třeba podání u přepážky. Uvnitř poštovních úřadů a stanic se tak rozmísťovaly dřevěné bedničky, kam bylo možné dopisy vhazovat. Brzy se přistoupilo i k jejich zavěšování na budovu poštovní stanice nebo úřadu. Větší rozšíření poštovních schránek nastalo po zavedení poštovních známek, u nás v roce 1850, kterými se korespondence vyplácela. Tehdy začaly být vyvěšovány i v místech vzdálenějších od poštovního úřadu. Po roce 1850 se začaly výhradně zavěšovat venku a musely být tudíž vyrobeny z odolného kovu, opatřeného nátěrem či později smaltem. Od sedmdesátých let 19. století se prosadily schránky jednotného tvaru, barvy a mechaniky v několika velikostních typech. Poštovní schránky z doby první republiky měly modrou barvu, doplněnou červenou a bílou linkou a státním znakem. Barevnost schránek doznala změny po roce 1963, kdy státní barvy nahradila jednotná oranžová a logo spojů.
Další ze známkových emisí je věnována rodině. Motivem je rodina jedoucí na dvojkole.
Rodina je v sociologii definována jako solidární skupina osob navzájem spjatých manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, které spolu dlouhodobě žijí a jejíž dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí. Další definice vymezují rodinu prostřednictvím jejích funkcí: funkce reprodukční, sociálně ekonomické, kulturně výchovné, sociálně psychologické a emocionální.
Základní rodinu tvoří muž, žena a jejich děti, zatímco rozšířená rodina zahrnuje i další příbuzné (prarodiče, tety, stýce, bratrance, atd.) Vedle monogamního či párového uspořádání rodiny může být i rodina polygamní (obvykle patriarchální), polyandrická, případně neúplná rodina s jedním rodičem.
Další emisí ze 4. října je emise s historickým námětem Boj o českou státnost s motivy navozující dobovou atmosféru. Cesta ke státnosti za světové války 1917 je čtvrtým aršíkem v řadě aršíků věnovaných po 100 letech válečným létům 1914–1918. Na pozadí obrovského válečného konfliktu se začínají sjednocovat názory k poválečnému uspořádání a přiznání vedoucí role zahraničního odboje vedeného T. G. Masarykem.
Na jedné ze známek aršíku autor vyobrazil představitele české státnosti M. R. Štefánika, T. G. Masaryka a Jana Syrového.
Druhá známka (dole) představuje na pozadí náhled na Manifest českých spisovatelů a v popředí hlavní představitele Jaroslava Kvapila a Aloise Jiráska.
Maxikarty jsou opatřeny denním razítkem pošty Praha 1 v den vydání a pocházejí ze sbírky Martin Hlavatý.
PK
Žádné komentáře:
Okomentovat