Vyšlo 1. číslo maximaphily newsletteru. Ke stažení a k přečtení na odkazu zde: https://drive.google.com/file/d/0B9sTRnBhA67uT0s3VWlWQ2FUazQ/view?usp=sharing
úterý 24. října 2017
FIP Maximaphily Commission-Maximaphily newsletter 1
Vyšlo 1. číslo maximaphily newsletteru. Ke stažení a k přečtení na odkazu zde: https://drive.google.com/file/d/0B9sTRnBhA67uT0s3VWlWQ2FUazQ/view?usp=sharing
sobota 21. října 2017
Maxikarty k emisi Retro doprava
Dne 18. října byla vydána poštovní známka v upraveném tiskovém listu s kupony určenými pro soukromé přítisky.
Námětem známky je kompozice s historickým vozem Tatra čekajícím na železničním přejezdu při průjezdu historické lokomotivy.
Námětem upraveného tiskového listu a jednotlivých kupónů k datu vydání je dobový motiv letiště, na kterém nalezneme různé „retro“ dopravní prostředky.
Na maxikarty bylo použito razítko pošty Praha 06 - Masarykovo nádraží s dobovou lokomotivou a razítko pošty Praha 1 v den vydání poštovní známky.
 |
| TL s kupony pro přítisky |
Námětem známky je kompozice s historickým vozem Tatra čekajícím na železničním přejezdu při průjezdu historické lokomotivy.
 |
| ze sbírky Martina Hlavatého |
Na maxikarty bylo použito razítko pošty Praha 06 - Masarykovo nádraží s dobovou lokomotivou a razítko pošty Praha 1 v den vydání poštovní známky.
PK
Maxikarty ke známce Půlstoletí s Cimrmanem
Námětem emise Půlstoletí s Cimrmanem je autobusta Járy Cimrmana poničená kloboučníkem Lešnerem, který používal této autobusty jako kopyta k napařování klobouků, čímž z ní setřel její podobu.
Příležitostná poštovní známka vyšla 4. října a byla slavnostně představena 17. října. U této příležitosti bylo připraveno příležitostné poštovní razíko s námětem obrysu autobusty Járy Cimrmana a textem připomínajícím jubilejní 50. výročí založení divadla Járy Cimrmana.
Jára Cimrman už padesát let baví a inspiruje milióny Čechů. I proto byl zvolen největším Čechem. Jára Cimrman by se však nedočkal svého věhlasu, nebýt objevitelů a badatelů ze souboru Divadla Járy Cimrmana.
Po úspěšné kruhové známce s autoportrétem Jary Cimrmana vychází k jeho významnému jubileu též známka s motivem jeho autobusty.
 |
 |
| ze sbírky Martina Hlavatého |
Jára Cimrman už padesát let baví a inspiruje milióny Čechů. I proto byl zvolen největším Čechem. Jára Cimrman by se však nedočkal svého věhlasu, nebýt objevitelů a badatelů ze souboru Divadla Járy Cimrmana.
Po úspěšné kruhové známce s autoportrétem Jary Cimrmana vychází k jeho významnému jubileu též známka s motivem jeho autobusty.
dvě vlastní kruhové známky z roku 2014 opatřené příležitostným razítkem
k 50. výročí divadla Járy Cimrmana, jejich uvedení si znovu můžete připomenout na odkazu zde
PK
Karel Zeman vystavuje v Jilemnici
Od 6. října vystavuje v Krkonošském muzeu v Jilemnici grafik, medailér, sochař a ilustrátor Karel Zeman.
Výstava s názvem Karel Zeman - grafika, známková tvorba a medaile, kterou pořádá Klub filatelistů 05-41 v Jilemnici společně s Krkonošským muzeem, Městem Jilemnice a Poštovním muzeem v Praze, byla slavnostně zahájena vernisáží v pátek 6. října 2017 v prostorách sálu Krkonošského muzea. V den vernisáže byla v muzeu v provozu poštovní přepážka používající příležitostné razítko
a doporučenou nálepku podle návrhu Karla Zemana.
Součástí slavnostního zahájení byla také autogramiáda Karla Zemana. Kromě autora se vernisáže zúčastnila přibližně desítka výtvarníků a rytců českých poštovních známek.
Výstava potrvá do 12. listopadu.
 |
| Brána s pávem - jedna ze známkových emisí, kterou Karel Zeman navrhl |
a doporučenou nálepku podle návrhu Karla Zemana.
Součástí slavnostního zahájení byla také autogramiáda Karla Zemana. Kromě autora se vernisáže zúčastnila přibližně desítka výtvarníků a rytců českých poštovních známek.
Výstava potrvá do 12. listopadu.
PK
Nové známkové emise na maxikartách
Začátek října přinesl ve známkové tvorbě řadu nových emisí. U příležitosti 200. výročí poštovní schránky byla vydána emise s motivem historických poštovních schránek.
Poštovní schránky se začaly v rakouské monarchii používat od roku 1817, kdy bylo nařízeno, aby se od 1. června stal součástí každého poštovního úřadu alespoň jeden exemplář. Od téhož dne totiž musel platit poštovné za vnitrozemské dopisy adresát, takže už nebylo třeba podání u přepážky. Uvnitř poštovních úřadů a stanic se tak rozmísťovaly dřevěné bedničky, kam bylo možné dopisy vhazovat. Brzy se přistoupilo i k jejich zavěšování na budovu poštovní stanice nebo úřadu. Větší rozšíření poštovních schránek nastalo po zavedení poštovních známek, u nás v roce 1850, kterými se korespondence vyplácela. Tehdy začaly být vyvěšovány i v místech vzdálenějších od poštovního úřadu. Po roce 1850 se začaly výhradně zavěšovat venku a musely být tudíž vyrobeny z odolného kovu, opatřeného nátěrem či později smaltem. Od sedmdesátých let 19. století se prosadily schránky jednotného tvaru, barvy a mechaniky v několika velikostních typech. Poštovní schránky z doby první republiky měly modrou barvu, doplněnou červenou a bílou linkou a státním znakem. Barevnost schránek doznala změny po roce 1963, kdy státní barvy nahradila jednotná oranžová a logo spojů.
Další ze známkových emisí je věnována rodině. Motivem je rodina jedoucí na dvojkole.
Rodina je v sociologii definována jako solidární skupina osob navzájem spjatých manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, které spolu dlouhodobě žijí a jejíž dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí. Další definice vymezují rodinu prostřednictvím jejích funkcí: funkce reprodukční, sociálně ekonomické, kulturně výchovné, sociálně psychologické a emocionální.
Základní rodinu tvoří muž, žena a jejich děti, zatímco rozšířená rodina zahrnuje i další příbuzné (prarodiče, tety, stýce, bratrance, atd.) Vedle monogamního či párového uspořádání rodiny může být i rodina polygamní (obvykle patriarchální), polyandrická, případně neúplná rodina s jedním rodičem.
Další emisí ze 4. října je emise s historickým námětem Boj o českou státnost s motivy navozující dobovou atmosféru. Cesta ke státnosti za světové války 1917 je čtvrtým aršíkem v řadě aršíků věnovaných po 100 letech válečným létům 1914–1918. Na pozadí obrovského válečného konfliktu se začínají sjednocovat názory k poválečnému uspořádání a přiznání vedoucí role zahraničního odboje vedeného T. G. Masarykem.
Na jedné ze známek aršíku autor vyobrazil představitele české státnosti M. R. Štefánika, T. G. Masaryka a Jana Syrového.
Druhá známka (dole) představuje na pozadí náhled na Manifest českých spisovatelů a v popředí hlavní představitele Jaroslava Kvapila a Aloise Jiráska.
Maxikarty jsou opatřeny denním razítkem pošty Praha 1 v den vydání a pocházejí ze sbírky Martin Hlavatý.
zdroj: cpost.cz
Poštovní schránky se začaly v rakouské monarchii používat od roku 1817, kdy bylo nařízeno, aby se od 1. června stal součástí každého poštovního úřadu alespoň jeden exemplář. Od téhož dne totiž musel platit poštovné za vnitrozemské dopisy adresát, takže už nebylo třeba podání u přepážky. Uvnitř poštovních úřadů a stanic se tak rozmísťovaly dřevěné bedničky, kam bylo možné dopisy vhazovat. Brzy se přistoupilo i k jejich zavěšování na budovu poštovní stanice nebo úřadu. Větší rozšíření poštovních schránek nastalo po zavedení poštovních známek, u nás v roce 1850, kterými se korespondence vyplácela. Tehdy začaly být vyvěšovány i v místech vzdálenějších od poštovního úřadu. Po roce 1850 se začaly výhradně zavěšovat venku a musely být tudíž vyrobeny z odolného kovu, opatřeného nátěrem či později smaltem. Od sedmdesátých let 19. století se prosadily schránky jednotného tvaru, barvy a mechaniky v několika velikostních typech. Poštovní schránky z doby první republiky měly modrou barvu, doplněnou červenou a bílou linkou a státním znakem. Barevnost schránek doznala změny po roce 1963, kdy státní barvy nahradila jednotná oranžová a logo spojů.
Další ze známkových emisí je věnována rodině. Motivem je rodina jedoucí na dvojkole.
Rodina je v sociologii definována jako solidární skupina osob navzájem spjatých manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, které spolu dlouhodobě žijí a jejíž dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí. Další definice vymezují rodinu prostřednictvím jejích funkcí: funkce reprodukční, sociálně ekonomické, kulturně výchovné, sociálně psychologické a emocionální.
Základní rodinu tvoří muž, žena a jejich děti, zatímco rozšířená rodina zahrnuje i další příbuzné (prarodiče, tety, stýce, bratrance, atd.) Vedle monogamního či párového uspořádání rodiny může být i rodina polygamní (obvykle patriarchální), polyandrická, případně neúplná rodina s jedním rodičem.
Další emisí ze 4. října je emise s historickým námětem Boj o českou státnost s motivy navozující dobovou atmosféru. Cesta ke státnosti za světové války 1917 je čtvrtým aršíkem v řadě aršíků věnovaných po 100 letech válečným létům 1914–1918. Na pozadí obrovského válečného konfliktu se začínají sjednocovat názory k poválečnému uspořádání a přiznání vedoucí role zahraničního odboje vedeného T. G. Masarykem.
Na jedné ze známek aršíku autor vyobrazil představitele české státnosti M. R. Štefánika, T. G. Masaryka a Jana Syrového.
Druhá známka (dole) představuje na pozadí náhled na Manifest českých spisovatelů a v popředí hlavní představitele Jaroslava Kvapila a Aloise Jiráska.
Maxikarty jsou opatřeny denním razítkem pošty Praha 1 v den vydání a pocházejí ze sbírky Martin Hlavatý.
PK
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
