I když mám určitou představu o fungování takového zařízení, však jsem četl Pošťácké pohádky, docela jsem se těšil, jak se třídění, které znám z příběhů od Karla Čapka, změnilo. Také mne lákala skutečnost, že na jednom místě budou dvě příležitostná razítka. Tak jsme se synem Ondrou vyrazili na výlet...
Již samotné přivítání ve vstupní hale bylo impozantní. Plno uniformovaných zaměstnanců, na kterých bylo vidět, že je náš zájem o jejich práci těší.
Hned u vchodu byl stolek se suvenýry, pohlednicemi a razítkem k dvacetinám TLZ. O kousek dál si nás průvodci seřadili do skupinek a začal výklad (zde jen malá poznámka na okraj: mnozí profesionální průvodci by si od těch z TLZ, a to někteří byli po noční směně, mohli vzít příklad).
Každý dostal tištěného průvodce s hlavními údaji a pro mě zvlášť zajímavý dárek – pohlednici J. Slívy s „třídičskou“ tematikou.
Samotná prohlídka začala multimediální prezentací a hned pokračovala vstupem do třídírny balíků.
Předpokládal jsem, že prostor bude velký, něco vídáme i v televizi před vánočními svátky v reportážích o nárůstu počtu zásilek, ale skutečnost mne ohromila.
Další část prohlídky mne zaujala zejména z toho důvodu, že probíhala v historickém poštovním voze, kde byla opět přepážka s razítkem k výročí vlakové pošty.
A i zde byla k dostání řada pohlednic s železniční tematikou s poštovním nádechem.
Tento aspekt jsem při přípravě podcenil, a tak jsem měl pohlednice, ale ne známky. Na přepážce sice bylo možno známky koupit, ale bohužel pouze s dětskými motivy. Já bych raději ty s lokomotivou. Ale to byl můj nedostatek.
V další části exkurze bylo možno zhlédnou třídičku listovních zásilek včetně praktické ukázky linky a dále i dopravní terminál TLZ.
Musím říct, že akce byla velmi dobře připravena. Velmi mě potěšila ochota personálu a jejich znalosti. Prostě, stálo to za to!
Martin Hlavatý
Martine, díky za pěkný článek, doplněný řadou zajímavých filatelistických ukázek a fotografií z akce.
Žádné komentáře:
Okomentovat