Maxikarty ke 130. výročí Moldavské dráhy

Dne 6. května byla vydána příležitostná poštovní známka z emise Technické památky ke 130. výročí Moldavské dráhy. U příležitosti výročí byla na poště v Oseku a na Partneru v Moldavě k dispozici příležitostná razítka vyobrazující hrad Rýzmburk, cisterciácký klášter v Oseku a pracovní vlak (pošta Osek) a příhradový viadukt u Mikulova (Partner Moldava).

s kolegy jsme také využili možnosti koupit krásné pohlednice s mašinkou od Jiřího Boudy,

které před lety vydal Oftis k výročí Jihoseveroněmecké dráhy

Tato událost nemohla zůstat bez odezvy, a tak jsme s kolegy Zbyškem Veselým a Tomášem Doležalem podnikli společný výlet za razítky. Naše první zastávka na trase byla v Oseku, malebném městečku ležícím na úpatí Krušných hor. V příjemném prostředí zmodernizované pošty jsme vytvořili několik pěkných maxikaret.

o den dříve podniknul výlet za razítky i Martin Hlavatý

Naše další zastávka byla až ve "stanici" Moldava. Obec se nachází v severozápadní části České republiky při hranici s Německem v okrese Teplice v Ústeckém kraji. V budově místního infocentra je zřízena franšíza České pošty - Partner Moldava. Zde na nás "čekalo" druhé poštovní razítko vyobrazující příhradový viadukt, který jsme míjeli, když jsme zákrutami stoupali po silnici až na Moldavu, která leží v nadm. výšce 725 m n. m.

Výborný nápad měl i Martin Hlavatý, který sehnal několik dobových pohlednic s námětem nádraží v Moldavě.

Na infocentru jsme také vytvořili dalšího turistu s poštovním razítkem Partnera Moldava.

PK

O poštovní známce ke 130. výročí Moldavské dráhy (zdroj: web České pošty, s.p., www.cpost.cz)

Námětem poštovní známky je pracovní vlak s lokomotivou Louny na nádraží v Dubí (dříve Ober – Eichwald). Výtvarník použil jako předlohu fotografii z roku 1884.

Moldavská horská dráha, někdy nazývaná též Krušnohorská železnice či Teplický „Semmering“ je železniční trať spojující Most s Moldavou v Krušných horách. Kdysi vedla až do saského Freibergu. I když ztratila mezinárodní význam, stále patří k nejkrásnějším lokálkám u nás. Mezi zastávkami projíždí vlak dvěma tunely a údolí překonává po třetím viaduktu na trati. Ocelovou mostovku 117 metrů dlouhého viaduktu podpírají 31 metrů vysoké zděné pilíře. Vybudování železnice takových parametrů bylo technicky i finančně náročné. Pryč jsou sice doby, kdy se po trati proháněly rychlíky z Prahy a vlaky dál z Moldavy pokračovaly do Saska, chudší provoz ale této romantické železnici nic neubral na kráse.

Na čtyřicetikilometrové trati není nouze o zajímavá místa. Motoráček zastavuje na nádraží Louka u Litvínova, kde se při obsazování pohraničí československým vojskem na konci roku 1918 mocně bojovalo, což připomíná pamětní deska na výpravní budově. Od nádraží Osek město se zase výletníci vydávají k areálu oseckého kláštera cisterciáků – komplexu budov stavěných od doby románské až po baroko. A od zastávky Horní Háj je to blízko do osady Domaslavice, kde se ve strážním domku v srpnu roku 1885 narodila manželka našeho druhého prezidenta E. Beneše, Hana Benešová (1885–1974). U města Hrob překonává vlak údolí po dvou viaduktech. V samotném městě si můžete prohlédnout základy protestantského kostela, který nechal roku 1617 zbořit tehdejší pražský arcibiskup Jan Lohelius. Zničení kostela bylo jedním z podnětů k povstání českých stavů proti Habsburkům a důvodem k započetí třicetileté války. To v Dubí se mohou pochlubit kostelem Panny Marie, nejseverněji položeným příkladem benátské architektury v Evropě, dále pak porcelánkou, kde se vyrábí světoznámý cibulák, nebo Terezinými lázněmi. Z Dubí vlak stoupá lesnatou krajinou s výhledy do údolí a na svahy Bouřňáku. V Mikulově v Krušných horách vystupují v zimě hlavně lyžaři a míří do nedalekého ski-areálu. Běžkaři jezdí i o zastávku dál – do Mikulova / Nové Město, odkud je dobrý nástup na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu.

Trať vybudovala společnost Pražsko-duchcovská dráha, hlavním cílem bylo umožnit export uhlí do sousedního Saska. První projekty na propojení Mostecké uhelné pánve se Saskem vznikly již v šedesátých letech devatenáctého století, finanční a technické obtíže však stavbu pozdržely. Úsek Most – Hrob byl otevřen 15. května 1877, úsek Hrob – Moldava v Krušných horách až 6. prosince 1884. Přeshraniční provoz do saského Freibergu započal 18. května 1885.