Ve středu 2. října 2013 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky aršík s námětem obrazu bitvy u Lipska (Die Siegesmeldung nach der Schlacht bei Leipzig am 18. Oktober 1813). Obraz, který posloužil jako předloha k poštovní známce je dílem Johanna Petera Kraffta z roku 1817. Na obraze hlásí polní maršál Karel Filip kníže Schwarzenberg spojeneckým panovníkům vítězství nad Napoleonem v bitvě u Lipska. Obraz je namalován na lunetě v HGM ve Vídni.
Bitva u Lipska je také známá jako Bitva národů. Odehrála se ve dnech 16. až 19. října 1813 u německého Lipska. Spojené armády Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska v ní porazily armádu francouzského císaře Napoleona. Ten krátce poté rezignoval a byl deportován do vyhnanství na ostrov Elba.
 |
| maxikarta se známkou 200. výročí bitvy u Lipska poštovní razítko s erbem, Praha 1, 2. října 2013 (den vydání), ze sbírky Martina Hlavatého |
Koaličním vojskům velel kníže Karel Filip Schwarzenberg. Náčelníkem štábu byl maršál Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče.
Karel Filip Schwarzenberg a maršál Radecký z Radče,
ze sbírky Martina Hlavatého
První den bitvy skončil patem. Následující den čekaly obě strany na posily. 18. října zahájili spojenci masivní útok na všech frontách. Výsledkem byla devět hodin trvající bitva s obrovskými ztrátami na obou stranách. V noci z 18. na 19. října zahájil Napoleon ústup přes řeku Elster, avšak vinou vlastních vojáků došlo k předčasnému zničení mostu, který byl jedinou možnou cestou k úniku. Několik tisíc mužů tak bylo odříznuto od jediné volné cesty k úniku. Někteří z nich se snažili řeku přeplavat. Zbytek přeživší armády ustupoval směrem k Francii...
Na závěr ještě jedna zajímavost. Obrazů se stejným výjevem bitvy u Lipska, lišícím se od obrazu z roku 1817 v několika detailech, je více.
Tuto skutečnost zřejmě přehlédli oba tvůrci maxikaret. Jeden z použitých obrazů je kopií obrazu J.P.Kraffta od neznámého autora a je umístěn v Lipském muzeu historie, druhý (na maxikartě v jednom z dalších příspěvku) je dílem J. P. Kraffta, ale vznikl až na konci třicátých let devatenáctého století. Ten najdete v Německém historickém muzeu v Berlíně.
PK
Když jsem hledal vhodný obrazový podklad pro vznik pohlednice s výjevem hlášení o vítězství bitvy u Lipska, našel jsem jak obraz z Vídně, který se stal podkladem aršíku, tak druhý obraz od stejného autora, který je v Berlíně. Jelikož měl světlejší barvy a vyšší rozlišení, musel jsem pro vznik pohlednice použít právě obraz mladší z berlínského muzea historie. Největší rozdíl je asi v barvě koní vojevůdců. Zajímavostí je, že výjev na obraze je smyšlený a vznikl na objednávku. U "ohlášení vítězství" se jedná o rakouské dílo na objednávku - jen osm z 36 osob, které jsou známy jménem, nejsou Rakušané, mezi nimi malíř sám na levé straně obrazu (na CM je přelepený známkou). Krafft věnoval malbu spojeneckým monarchům, což byli Car Alexander I. z Ruska, císař František I. z Rakouska a král Fridrich Wilhelm III. z Pruska, kteři stojí ve středu. Vyobrazená situace se ale nikdy nestala. V době ohlášení vítězstí se rakouský císař právě stahoval na svůj zámek Rötha.
OdpovědětVymazat