úterý 28. května 2019

Květnové emise - Čtyřlístek, Pražský hrad, ...

V květnu se filatelisté mohli těšit hned z několika emisí. Byly vydány nové samolepicí výplatní známky s komiksovými postavičkami ze Čtyřlístku, výplatní písmenová známka Pampeliška, z emise Osobnosti se na známce představil Gelasius Dobner a z architektury Pražský hrad v ročních obdobích.


příležitostné poštovní razítko bylo k dispozici na poště Doksy
v den vydání poštovních známek

K výročí 50 let Čtyřlístku vyšly dvě samolepicí písmenové známky. Jedna s motivem kamarádů ze Čtyřlístku letících v autě na modrém pozadí s nebem symbolizujícím čistý vesmír, druhá známka vyobrazuje na oranžovém pozadí Myšpulína s fotoaparátem, Bobíka, Fifinku a Pinďu i vedlejší postavy, které se objevují v animovaném filmu uvedeném do kin v roce 2019.

ze sbírky Martina Hlavatého

Komiks Čtyřlístek vychází od roku 1969 ve stejnojmenném časopisu a jeho ilustrátorem a prvním autorem je Jaroslav Němeček, většinu scénářů v prvních desetiletích psala Ljuba Štíplová (1930–2009), v současnosti je tvoří několik autorů, kteří se v psaní jednotlivých epizod střídají. Komiks se později rozšířil i do jiných časopisů i samostatných komiksových knih. 
Další známková emise přináší pohled na Pražský hrad z Kramářovy vily v zimním a letním ročním období.


ze sbírky Martina Hlavatého

Z emise Osobnosti vyšla známka s portrétem českého historika a propagátora kritické metody v dějepisectví, Gelasiuse Dobnera.

ze sbírky Petra Filipa

Gelasius Dobner, Sch.P., řádovým jménem Gelasius a Sancta Catharina, vlastním jménem Job Felix Dobner (30. května 1719 Praha – 24. května 1790 Praha) byl český katolický kněz-piarista německého původu, osvícenský historik, propagátor kritické metody v dějepisectví, označovaný za zakladatele moderního kritického českého dějepisectví. Zpracoval kritický komentář k Hájkově Kronice české, kterým položil základy moderní kritické české historiografie.
Poslední květnová emise představuje rozkvetlou pampelišku se zeleným listem a poupětem před rozkvětem.

ze sbírky Petra Filipa

Pampeliška, velmi často uváděná pod názvem smetánka lékařská, je běžná rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Má nápadné žluté květenství, tzv. úbor, který se posléze mění v plodenství ochmýřených nažek. Pampeliška roste obecně na loukách, u cest a na trávnících, kvete zpravidla od dubna do června a někdy znovu na podzim.

Oběma kolegům děkuji za ukázky.
PK

text zdroj: Wikipedia, Česká pošta

čtvrtek 16. května 2019

Nejkrásnější česká poštovní známka roku 2018

Nejkrásnější českou poštovní známkou roku 2018 hlasující zvolili transkripci detailu obrazu Obětování v chrámě od Francisca da Ponte. Poštovní známka byla vydána v loňském roce v emisi Pražský hrad.

ze sbírky Petra Filipa

Druhé místo obsadila známka A. Mucha: Hradčany, na třetím místě se umístila známka z emise Umělecká díla na známkách: Paulus Pontius.
Za pěknou ukázku maxikarty s novým příležitostným razítkem k anketě děkujeme.


PK

Dubnová emise - EUROPA: Ledňáček říční

PostEurop, asociace veřejných evropských poštovních operátorů, vyhlásila společným tématem známky EUROPA pro letošní rok téma Národní ptáci. Za Českou republiku byl pro tuto emisi vybrán pohled na zimní krajinu a na dva ledňáčky říční.

ze sbírky Martina Hlavatého


Ledňáček patří k výrazně zbarveným ptákům. Hlavu a křídla mají tyrkysově modrá a bříško hnědé až rezavé. Od delšího tmavého zobáku k týlu se táhne hnědobílý pruh. Bílé peří má ledňáček i těsně pod zobákem. Ledňáček váží přibližně 40 g a měří 15 až 17 cm, přičemž jeho rozpětí křídel je zhruba 25 cm. Ledňáčka nalezneme nejen v celé Evropě, ale také v jižní Asii i na severu Afriky. Ledňáčci milují samotářský život, který tráví především u klidně tekoucích a průzračně čistých potoků, kde jsou zároveň chráněni proti větru. Hnízda si ledňáček vyhrabává zobákem ve strmých březích vod. (zdroj: cpost.cz)

ze sbírky Petra Filipa

Maxikarty jsou opatřeny denními razítky pošty Praha 1.
Oběma kolegům děkuji za ukázky.

PK

středa 17. dubna 2019

Veselé Velikonoce

Krásné Velikonoce


přeje Pavel Kancnýř

Výsledek nominace o nejlepší maxikartu roku 2018

V pondělí 1. dubna jsem na blogu vyhlásil nominaci na nejlepší maxikartu roku 2018. Protože dosud nikdo nic nenominoval, přistupujeme k řešení nastalé situace tak, že se volby o nejlepší světovou maxikartu bude účastnit CM ke známce Ohýbaný nábytek.




PK

Maxikarty k emisi 100. výročí zahájení vydávání československé měny

Dne 3. dubna byla vydána poštovní známka ke 100 .výročí zahájení vydávání československé měny.
Na poštovní známce je vyobrazen portrét Aloise Rašína, českého a československého politika a ekonoma, jednoho z mužů 28. října a prvního československého ministra financí.



Na pozadí známky je využito motivu giloše, což je jemná čárová dekorativní rytina v kovovém podkladu, nejčastěji ornamentálního charakteru. Vytváří se ručně nebo strojově. Používá se zejména na bankovkách, cenných papírech a kolcích jako ochrana proti padělání. (zdroj: cpost.cz)


Maxikarty pochází ze sbírky Martina Hlavatého. Děkujeme za ukázky.
PK

pondělí 1. dubna 2019

Nominace na nejlepší maxikartu roku 2018

V letošním roce budeme volit nejlepší maxikartu loňského roku, která se bude dále ucházet o titul nejlepší maxikarty světa roku 2018.


ukázková maxikarta z roku 2018 - trojí shoda námětu

Nominovat své počiny můžete i vy - sběratelé analogických pohlednic, kteří jste registrovaní v Sekci sběratelů cartes maximum při SSČZS SČF. Podmínky nominace uveřejňuji níže.

1/ cartes maximum musí být vytvořeny ze známek vydaných v roce 2018 (kat.číslo 957-1015) a znehodnoceny poštovním razítkem s datem v roce 2018

2/ cartes maximum musí splňovat pravidla FIP

3/ obecně platí, že lepší hodnocení dostane CM s příležitostným razítkem

4/ carte maximum, která vyhraje volbu nejlepší CM roku 2018, postoupí do soutěže o nejlepší CM světa

5/ tato carte maximum se zasílá do soutěže již jen jako sken obou stran (obrazové i adresní) 


Své výtvory mi zašlete na e-mail kancnyr(zavináč)volny.cz nejdéle do 5.4.2019. Po sestavení nominace budete vyzváni k volbě nejlepší z nich.

čtvrtek 14. března 2019

Březnové známkové emise na maxikartách

Jak již název článku napovídá, budou jeho obsahem uplynulé březnové emise, kde se na známkách představilo několik rozličných námětů. Co do tvorby maxikaret se sběratelům opět meze nekladly. Přispíval tomu i fakt dostatku vhodných pohlednic v prodeji. Své ukázky mi zaslal Martin Hlavatý. 
První známkou březnové emise je technická památka - přehradní nádrž Les Království.



Les Království je údolní přehradní nádrž na řece Labi vystavěná v roce 1920. Leží u samoty Tešnov v katastrálním území Bílá Třemešná, 4 km proti proudu od města Dvůr Králové nad Labem, v úzkém údolí, jež prochází Kocléřovským hřbetem. Na levém břehu ji lemuje rozsáhlý lesní komplex Království, zbytek starého hraničního hvozdu, po němž získala přehrada své jméno.


Přehrada je v českých poměrech neobvyklá svým vysoce estetickým stavebním provedením. V současnosti je díky své jedinečnosti vyhledávaným cílem turistů.


Od 18. dubna 1964 je přehrada i s elektrárnou zapsána jako nemovitá kulturní památka, od 1. července 2010 je národní kulturní památkou. (zdroj: wikipedia.org)
Druhá známka připomíná Suverénní řád maltézských rytířů. Námětem známky je pohled na kostel Panny Marie pod řetězem v Praze.



Suverénní řád maltézských rytířů patří mezi nejstarší katolické řády. Cílem řádu je pomáhat všem potřebným bez rozdílu. Tradičně se řád soustředil hlavně na provoz nemocnic, takzvaných špitálů. Řád vznikl již v 11. století v Jeruzalémě. Nespadá pod žádný stát ani mezinárodní organizaci a jeho samostatné postavení mu zajišťuje unikátní diplomatickou pozici při zvládání mezinárodních konfliktů a rychlém poskytování pomoci v případě krize kdekoli na světě. Sídlo řádu je od roku 1834 v Římě. V českých zemích působí řád nepřetržitě už od 12. století. Dnes je těžištěm jeho aktivit podpora a pomoc seniorům, zdravotně znevýhodněným a dalším lidem v nouzi. K tomu řád využívá rozsáhlé sítě profesionálů. České velkopřevorství je jedním ze šesti. Další velkopřevorství sídlí v Římě, Neapoli, Benátkách, ale i v Anglii či Rakousku. Vedle nich fungují ve 46 státech také řádové asociace. (zdroj: Česká pošta www.cpost.cz).
Třetí březnová emise představuje český vynález - kostkový cukr.


Zajímavě zpracovaný článek o vzniku kostkového cukru najdete na webu města Dačice na odkazu https://www.dacice.cz/mesto/svetove-prvenstvi/?ftresult=kostka






Za pěkné ukázky děkuji Martinovi Hlavatému.
PK

70. výročí narození výtvarníka Jaromíra Knotka

Jubilejní, 70. výročí narození výtvarníka Jaromír Knotka, jsme si připomněli 18.2.2019. K významnému výročí používala Česká pošta  příležitostné poštovní razítko, v jehož obrazu je stylisticky zobrazen motýl, skafandr a malířská paleta.



V roce 1968 vystudoval Jaromír Knotek Střední odbornou školu výtvarnou a v roce 1974 dokončil Akademii výtvarného umění v Praze, obor malba a grafika. Byl žákem prof. F. Jiroudka, J. Johna a L. Čepeláka. Absolvoval studijní pobyt na Kubě, ve Francii, Španělsku, v Egyptě a v Thajsku. Kromě volné tvorby se zabývá vědeckou ilustrací. Ve volné tvorbě převládají figurální motivy, zvláštní místo zaujímá ženský akt. V 90. letech se soustředil na kresbu. Patří mezi významné knižní ilustrátory. (zdroj: databáze Středočeské vědecké knihovny v Kladně). Spolu se svoji ženou, Libuší Knotkovou, patří neodmyslitelně k výtvarníkům, kteří pro Českou poštu navrhli bezpočet krásných poštovních známek. Připomeňme si tedy krátkým průřezem jejich známkovou tvorbu.






Za ukázky díky Martinu Hlavatému.


PK

Osobnosti: Rudolf Tomáš Jedlička

Další únorová emise připomíná českého lékaře a mecenáše Rudolfa Tomáše Jedničku.

ze sbírky Petra Filipa

Narodil se 20. února 1869 v Lysé nad Labem. Byl zakladatelem samostatné české rentgenologie a radiologie a léčebné rehabilitace. Prosazoval diagnostiku a léčbu pomocí rentgenových paprsků při léčbě nádorů. Několik měsíců po slavném Roentgenově objevu byl prvním lékařem v českých zemích, který využil paprsky v diagnostice před chirurgickým zákrokem. Je proslulý využitím nových operačních technik (pankreagastrostomie, resekce žaludku).

ze sbírky Martina Hlavatého

V roce 1913 v Praze také založil ústav pro tělesně postižené děti, který byl na jeho počest nazván Jedličkův ústav. Rudolf Jedlička zemřel 26. 10. 1926 v Harrachově na následky rentgenového ozáření.

PK
zdroj: wikipedia.org

Století Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda na maxikartách

Krásný aršík s námětem cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, na pozadí s vyznačením trasy jejich výprav v podobě české trikolory, vydala 14. února Česká pošta. Tento den oslavil 100. výročí narození jeden z cestovatelů, pan Miroslav Zikmund.



Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund se seznámili na škole. Když v roce 1947 mladí absolventi ekonomie vyrazili do Afriky s cílem objet svět, loučil se s nimi před autoklubem v Opletalově ulici jen hlouček jejich kamarádů a přátel.


ze sbírky Martina Hlavatého

O tři a půl roku později byli při návratu již slavnými cestovateli. Jejich cesta vedla nejprve do Afriky, kterou zdolali od severu až na jih. Překonali s automobilem Tatra 87 celou Núbijskou poušť, vystoupali na Kilimandžáro, z Kapského města poté přepluli do Argentiny a vydali se na pouť po Jižní a Střední Americe.


ze sbírky Josefa Fronce

Celkem za tři a půl roku projeli Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund 44 zemí a urazili přitom 111 000 kilometrů. Celou svoji dlouhou cestu průběžně zprostředkovávali posluchačům v rozhlasových reportážích a posléze ji zachytili i v knihách. Jejich druhá výprava v letech 1959–1964 směřovala do Asie a Oceánie.

ze sbírky Martina Hlavatého

Svůj studentský sen si podruhé vyjeli splnit 22. dubna 1959, když s dvoučlenným doprovodným týmem a se dvěma vozy značky Tatra 805 odstartovali opět od budovy Autoklubu z pražské Opletalovy ulice. Na pět a půl let trvající výpravě procestovali Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund tři desítky zemí.
(zdroj: Česká pošta - www.cpost.cz)

ze sbírky Petra Filipa

Příležitostná poštovní razítka s portréty obou cestovatelů, používala pošta Zlín v den vydání příležitostného aršíku. Na své si tak konečně přišli sběratelé maxikaret, kterým ale dalo trochu práce vhodně umístit velké poštovní známky do plochy pohlednice.
Všem kolegům děkuji za zaslané ukázky.
PK

Aktualizace starších článků

Protože se mi řada obrazových příloh dostává do ruky až po publikaci článku, rozhodl jsem se některé z nich dodatečně zařadit k příslušným článkům na blogu.



Nově tak přibylo několik maxikaret k článku Maxikarty k 200. výročí narození F. L. Riegera a k článku První maxikarty nového roku Ke zhlédnutí kliknutím na odkazy výše.


PK

úterý 26. února 2019

První maxikarty nového roku

V neděli 20 . ledna vyšla poštovní známka s portrétem známého českého malíře, grafika a karikaturisty Adolfa Borna spolu s postavičkami Machem, Šebestovou a psem Jonatánem.

ze sbírky M. Hlavatého

Řada našich sběratelů proto sáhla k pohlednici zobrazující tyto legendární postavičky.


ze sbírky J. Fronce

Osobně bych se ale přikláněl k portrétu samotného malíře, protože je na známce dominantní. Sehnat pohlednici se ale nemuselo podařit každému z nás...

ze sbírky M. Hlavatého


Druhou osobností lednové známkové emise je český skladatel Petr Eben. 

ze sbírky M. Hlavatého

Maxikarty doplňuje denní poštovní razítko se znakem města nebo denní razítko Známková tvorba pošty Praha 1.
Ukázku své maxikarty k emisi Osobnosti - Petr Eben mi zaslal i Petr Filip. Na maxikartu zvolil vhodné poštovní razítko s domicilem Žamberk, kde se před 90. lety umělec narodil.

ze sbírky Petra Filipa

Další známka připomíná 100. výročí založení Masarykovy univerzity. Samotná známka vyobrazuje rektorské žezlo univerzity a dominanty města Brna na pozadí.


ze sbírky M. Hlavatého

K významnému výročí používala pošta Brno 1 příležitostné poštovní razítko se stylisticky znázorněným písmenem M a letopočty 1919 - 2019.


obě pohlednice pocházejí ze sbírky M. Hlavatého

Kolegům děkuji za ukázky.
PK

pátek 15. února 2019

Výsledek soutěže o nejlepší maxikartu světa roku 2017

Na následujícím odkazu se můžete dodatečně seznámit s nominovanými maxikartami, které se ucházely o titul nejlepší maxikarty světa roku 2017.


Soutěže se zúčastnilo 21 zemí světa včetně České republiky. Ta nominovala maxikartu vytvořenou k 200. výročí poštovní schránky.



První místo v soutěži nakonec obsadila Francie s maxikartou s námětem baziliky Sacré Cœur v Paříži.


maxikarta Francie

Na  druhém místě se umístila Itálie s maxikartou zobrazující řecké divadlo v městečku Taormina na Sicílii.


maxikarta Itálie

O třetí místo se dělí Finsko (Sněhový hrad)  a Řecko (socha Poseidona).


maxikarta Finska

maxikarta Řecka

Česká republika, spolu s dalšími šesti zeměmi, obsadila páté místo. Kompletní výsledky najdete na odkazu zde.
PK 
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...