pátek 21. prosince 2018

Krásné Vánoce

Vše tradičně dobré
v novém roce




vám přeje
Pavel Kancnýř

Maxikarty k 200. výročí narození F. L. Riegera

V pondělí 10. prosince se na poště Praha 1 používalo příležitostné poštovní razítko k 200. výročí narození Františka Ladislava Riegera. V obrazu razítka je stylisticky upraven lev s korunkou na hlavě.


Sběratelům analogických pohlednic se tak naskytla možnost vytvořit dvě maxikarty, a to ke známce Osobnosti: František L. Rieger a ke známce zobrazující budovu Národního muzea.


PK

úterý 18. prosince 2018

Nová maxikarta vydavatelství Oftis

Milé překvapení pro maximafilatelisty si v závěru roku přichystalo vydavatelství Oftis. Ke stému výročí narození herce Miroslava Horníčka připravilo špičkovou maxikartu s jeho portrétem od V. Hejnáka.



Maxikarta je opatřena denním razítkem pošty Plzeň 1 s datem 24.10.2018. K zakoupení je v e-shopu vydavatelství Oftis, na adrese www.oftis.cz, v sekci Filatelie.
PK

pátek 14. prosince 2018

Vánoční pošta z Božího Daru 2018

Ještě pár dní zbývá do Vánoc a do možnosti opatřit si pěkné vánoční razítko z Ježíškovy pošty na Božím Daru. Ta, jako každý rok, úřaduje až do 23. prosince.


Já se za vánočním razítkem vydávám podstatně dříve, abych stihl vybavit včas tu spoustu přání, které zasílám. Na Božím Daru totiž mají denně pěkně napilno. Každoročně jim rukama projdou desítky tisíc zásilek.


V letošním roce vydala Česká pošta dvě poštovní známky s vánočními motivy - slaměnou ozdobu/ cukroví a vánoční ozdobu/ jablko.
Vytvořit vánoční maxikarty nebyl opět problém, protože pohlednic s vánoční tématikou existuje nepřeberné množství.


Na závěr jedna maxikarta inspirovaná poštovním razítkem.

PK

pátek 7. prosince 2018

Maxikarty k emisi Hradní stráž

Poslední známková emise letošního roku představuje Hradní stráž.



Hradní stráž je vojenským útvarem brigádního typu. Je organizována na velení a štáb, 1. prapor, 2. prapor, hudbu Hradní stráže a rotu zabezpečení.


Hradní stráž je podřízena náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta republiky, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky.


Úkoly Hradní stráže jsou: vnější ostraha areálu Pražského hradu, zabezpečení jeho obrany a vnější ostraha a obrana objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů (např. letní sídlo prezidenta – zámek Lány);
organizace a zajišťování vojenských poct, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta.

K plnění jiných úkolů může být Hradní stráž použita pouze, pokud s tím prezident vysloví souhlas. (zdroj: cpost.cz, wikipedia.org)

Na maxikarty byla použita denní razítka pošty Praha Hrad a pošty Praha 1. Za ukázky díky Martinu Hlavatému.

PK

T. G. Masaryk - 100 let od prvního jmenování prezidentem

U příležitosti 100. výročí od prvního jmenování prezidentem vyšel 14. listopadu příležitostný poštovní aršík, jehož námětem je portrét T. G. Masaryka.



Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný též T. G. M. (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog a první prezident Československé republiky. Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Roku 1900 založil Českou stranu pokrokovou, za niž byl roku 1907 a 1911 znovu zvolen říšským poslancem. V únoru 1917, kdy velmoci uznaly tehdy formulovaný československý požadavek, odjel Masaryk do Ruska shromažďovat vojsko, aby svému programu dodal větší váhu. Zpráva o revoluci v Praze a vzniku Československa dne 28. října 1918 zastihla Masaryka v Americe, stejně jako zpráva o jeho zvolení prezidentem.

maxikarta s filatelistickým razítkem Známková tvorba
 vytvořil M. Hlavatý

Cestou domů navštívil už jako prezident Anglii, Francii a Itálii i české legionáře a 21. prosince 1918 byl triumfálně uvítán v Praze. Hned po volbách roku 1920 byl znovu zvolen, podobně i v dalších volbách roku 1927 a 1934. Koncem roku 1935 Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a 14. září 1937 zemřel. Jeho pohřeb byl velkou národní manifestací za svobodu a demokracii. (zdroj: cpost.cz)
 PK

Umělecká díla na maxikartách

Je zvyklostí, že v závěru roku nechybí v emisním plánu poštovní známky, představující umělecká díla známých umělců. Nejinak je tomu i v letošním roce, kdy si jejich prostřednictvím připomínáme umělce Paula Pontia, Vladimíra Komárka a Stanislava Libenského.
První z emisí představuje rytinu od Paola Pontia - Diego de Guzmán (po roce 1645).


ze sbírky Martina Hlavatého

ze sbírky Jiřího Hanáčka

Paulus Pontius (1603–1658) byl významný vlámský rytec. Narodil se v Antverpách, učil se u Lucase Vorstermana, ale také u svého přítele Petra Paula Rubense, jehož četná díla převedl do grafické podoby. Úspěchy měl i s rytím portrétů podle Anthonise van Dycka (1599–1641) či děl Tizianových a Velazquezových. Již ve 24 letech se stal mistrem antverpského malířského cechu. Po Rubensově smrti pracoval pro další vedoucí umělce. Pontius byl mistrem, který pracoval s efekty světla a barvami velmi jemným způsobem.

Druhá emise představuje umělce Vladimíra Komárka. Námětem poštovní známky je obraz Ptáci na jevišti z roku 1991. 


ze sbírky M. Hlavatého

Vladimír Komárek (10. 8. 1928 – 24. 8. 2002) byl český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Patřil k předním osobnostem českého výtvarného umění 20. století. Jeho obrazy, grafiky a ilustrace si svou podmanivostí získaly nejen pozornost, ale i srdce mnoha lidí. Milovaným krajem Vladimíra Komárka bylo Semilsko, kde se narodil a kde prožil i podstatnou část svého života. K výtvarnému umění tíhl od raného mládí – studia začal na umělecké sklářské škole v Železném Brodě a v roce 1946 byl přijat na Akademii výtvarných umění. Po dvou letech však přestoupil na UMPRUM, kde v roce 1954 absolvoval u prof. Karla Štipla. V letech 1965–1971 byl členem významného Sdružení českých umělců a grafiků Hollar. Jeho ranější tvorba se vyznačuje značnou expresivností, pro malby z jeho zralého a zásadního období je charakteristická lyričnost až tklivost a podmanivá poetika. Neopakovatelná je rovněž jeho grafická tvorba. Především v oblasti drobné grafiky a ex libris patřil k české i evropské špičce.

Poslední emise představuje sklářského výtvarníka, sochaře a pedagoga Stanislava Libenského. Námětem poštovní známky jsou skleněné plastiky Otisk velkého anděla I, II (1998-1999).


ze sbírky M. Hlavatého

Stanislav Libenský prošel jako student sklářskými školami v Novém Boru a v Železném Brodě a od roku 1939 pokračoval ve studiu v ateliéru užité malby na pražské Uměleckoprůmyslové škole. V Novém Boru učil obory vitráží a malby na skle, v železnobrodské škole působil jako ředitel a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze vedl v letech 1963–1987 ateliér skla. Jako respektovaný pedagog a výtvarník získal řadu různých cen. Největší věhlas mu však přinesla především společná tvorba s manželkou Jaroslavou Brychtovou. Velice brzy začala rovněž spolupráce Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové s architekty. Z mnoha příkladů lze uvést realizace: sedmimetrová okna v středověké kapli v chrámu sv. Víta v Praze (1964–1968), „roj meteorů“ z taveného křišťálu na betonovém nosném válci avantgardní stavby televizního vysílače Ještěd v Liberci (1973–1975). Samostatně se Stanislav Libenský zapsal do historie architektury svým unikátním výtvarným řešením pláště budovy Nové scény Národního divadla v Praze. (zdroj: cpost.cz)


PK

středa 7. listopadu 2018

Jen tak, pro radost...

...jsem se vrátil k rok starému známkovému tématu veřejného plynového osvětlení v Praze, a u příležitosti návštěvy hradní pošty, vytvořil tuhle pěknou maxikartu s hradním poštovním razítkem.



Předlohou poštovní známky je kandelábr, který stojí mezi Hradčanským a Loretánským náměstím.
Při troše snahy by se zde dal najít pohled se shodným motivem. Mně se ale líbila myšlenka pojmout to volně, a jen tak, pro radost...
P.
-------------
Na Hradčanském náměstí stojí osmiramenný litinový kandelábr pouličního plynového osvětlení, jeden z šestnácti, které byly v 60. letech 19. století v Praze instalovány a jeden ze dvou, které se zachovaly. Umělecky nejhodnotnější osmiramenné kandelábry podle návrhu architekta A.Lisbauera vytvořil sochař E. Veselý a odlily je v letech 1867-68 Komárovské železárny. Čtyři ženské postavy stojí na žulovém podstavci, nad nimi je osm novobarokních ramen se svítilnami, nejvýše se tyčí novorenesanční sloup s alegorickou postavou Prahy. kandelábr sloužil až do roku 1985, kdy bylo plynové osvětlení na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici jako poslední v Praze zrušeno. V roce 2005 byl kandelábr opraven a byla instalována moderní technologie plynového osvětlení... (zdroj: www.kralovskacesta.cz)

Pardubické krematorium podruhé

Dne 10. října byl vydán další tiskový list vlastních známek s námětem Pardubického krematoria. O prvním vydání jsem informoval zde.


Pardubické krematorium bylo postaveno dle plánů architekta Pavla Janáka v letech 1921 - 1923 na jižní straně tehdejší periferie města Pardubic ve stylu art deco za podpory členů Společnosti přátel žehu.



Maxikarty k vlastní známce Pardubického krematoria vytvořil Martin Hlavatý. Díky za ukázku.
PK

Hradní razítko 28.10.1918 samostatný Československý stát vstoupil v život...

V uplynulém týdnu jsme si se Zbyškem udělali výlet na hradní poštu, abychom vytvořili několik maxikaret k příležitostnému razítku ke 100. výročí vzniku Československa. Z nepřeberného množství známek jsme vybrali jen několik emisí z poslední doby, na které by se příležitostné razítko dobře hodilo.


A tak jsme vytvořili maxikarty ke známkám s Muchovými Hradčany, celý soubor k emisi Státní symboly, z nichž vystavuji maxikarty s českou hymnou a s Malým státním znakem. 


Z dalších emisí se logicky nabízely obě poslední známky s Masarykem nebo známka se sochou sv. Václava.



Zbyškovi díky za spolupráci!

PK

Maxikarty ke 100. výročí vzniku Československé republiky

Ke stému výročí vzniku Československé republiky připravila Česká pošta příležitostné poštovní razítko s námětem lipových ratolestí.



Razítko bylo možné použít na řadu známkových emisí, vztahujících se k významnému výročí, a tak každý ze sběratelů volil dle fantazie...



Já jsem vybral známku s Muchovými Hradčany z letošního února a T. G. Masaryka z aršíků Cesta ke státnosti 1914 - 1918.


Martin vytvořil řadu pamětních pohlednic s českými prezidenty, historickými osobnostmi a artefakty a státními symboly. 




 

Martinovi díky za zaslané ukázky.
PK

Maxikarty k výstavě ve Žďáře n. S. - 100 let státnosti na poštovních známkách

U příležitosti 100. výročí založení Československa uspořádal Klub filatelistů 06-10 ve Žďáře nad Sázavou, ve dnech 17. října - 11. listopadu 2018, propagační filatelistickou výstavu - 100 let státnosti na poštovních známkách. K výstavě a významnému výročí bylo používáno příležitostné razítko, v jehož obrazu je T. G. Masaryk držící v rukou dítě.


Pamětní maxikartu ke známce z roku 2000 vytvořil Zbyšek Veselý. Zbyšek také sáhl po nedávno vydaných známkách z aršíku Cesta ke státnosti 1914-1918, aby vytvořil maxikarty s portrétem T. G. Masaryka. Zbyškovi díky za ukázky.
Zdroj: https://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/znamka-s-masarykem-obletela-svet-20140625.html


PK

Z posledních emisí...

V emisi Osobnosti vyšly 24. října dvě poštovní známky. První připomíná známého herce, režiséra a spisovatele Miroslava Horníčka.

vytvořili: M. Hlavatý v Praze (vlevo) a Petr Filip v Plzni (vpravo)

Druhá poštovní známka vyobrazuje portrét Františka Ladislava Riegera. František Ladislav Rieger byl český politik a spoluzakladatel Národní (staročeské) strany.

ze sbírky Martina Hlavatého

Další z říjnových emisí představuje reprezentativní aršík vydaný ke 100. výročí samostatného Československa. Motivem emise jsou řády a medaile České republiky. Řády jsou vyšší formou vyznamenání; propůjčují se občanům České republiky a udělují se těm, kteří nejsou občany České republiky. Medaile jsou nižší formou vyznamenání; udělují se. Řádovými dny pro propůjčování a udělování vyznamenání podle tohoto zákona občanům České republiky jsou 1. leden a 28. říjen. (zdroj: cpost.cz)

ze sbírky Martina Hlavatého

Martin mi zaslal na ukázku celou sadu maxikaret k aršíku, z nichž vybírám maxikartu ken známce Medaile za hrdinství a ke známce Řád T. G. Masaryka.
V neposlední řadě vyobrazuji známku vydanou k Svatomartinské tradici zobrazující symboly s ní spojené - husu a víno.

ze sbírky Martina Hlavatého

V říjnu byly vydány ještě dvě vánoční známky. O nich se zmíním v průběhu prosince.

PK

Maxikarty k emisi Boj o českou státnost - 1918 a k 200. výročí Národního muzea v Praze

Poslední z řady aršíků, věnovaných válečným létům 1914 - 1918, zachycuje rok 1918. Aršík připomíná abdikaci císaře Karla I. Habsburského, vznik samostatného Československa, konec světové války, vznik prvních československých známek, počátky měnové odluky od měny rakousko-uherské a dále připomíná řadu důležitých osobností doby.


Na horní známce aršíku je zobrazen pomník sv. Václava, na spodní známce je portrét T. G. Masaryka.




Další emisí z 10. října je příležitostná poštovní známka ke 200. výročí založení Národního muzea v Praze.
Národní muzeum je nejvýznamnější českou muzejní institucí. Bylo založeno v roce 1818 a je zaměřeno na více vědních a sbírkových oborů, jak přírodovědných (mineralogie, zoologie), tak historických (archeologie, numismatika atd.) a uměleckých. Své sbírky spravuje a vystavuje v řadě budov v Praze i jinde v Česku.


Národní muzeum sídlí v monumentální novorenesanční historické hlavní budově v horní části Václavského náměstí v Praze na Novém Městě. Od roku 2011 byla tato stavba uzavřena, neboť probíhala celková rekonstrukce budovy. Zčásti byla budova opětovně otevřena 28. října 2018 ke 100. výročí vzniku Československa. K úplnému obnovení jejího provozu má dojít v únoru 2019. Část expozic je také umístěna v sousední Nové budově. (zdroj: wikipedia.org)


Na maxikarty bylo použito denní razíko pošty Praha 1 v den vydání poštovních známek. Za ukázky maxikaret díky Martinu Hlavatému.
PK

čtvrtek 4. října 2018

Vlastní známky města Vlašim

V březnu vydaná emise vlastních známek k 700. výročí založení města Vlašim byla nedávno uvolněna do prodeje filatelistům a dalším zájemcům. Známky jsou ke koupení v Podblanickém Infocentru na nádvoří Vlašimského zámku za 600 Kč/ tiskový list.



Toho využil Martin Hlavatý a vytvořil soubor maxikaret k pamětihodnostem a významným stavbám, které jednotlivé známky z tiskového listu představují. Známky nechal opatřit denním razítkem pošty Vlašim.
Martinovi se podařilo vytvořit maxikarty ke všem pětadvaceti známkám. My si ukážeme jen několik z nich.

Vlašim - Jan Očko z Vlašimi (detail z votivního obrazu)



Vlašim- Starý hrad


Vlašim - Socha Samsona



Vlašim - Čínský pavilon


Vlašim - Zámek 


Vlašim - Hvězdárna


Vlašim - Fontána Pampeliška


Vlašim - Vlašimské věže 


 Vlašim - Most přes Blanici


Martine, díky za pěkné ukázky.
PK
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...