Maxikarta je se známkou Tomáše Bati a příležitostným razítkem k 140. výročí jeho narození. Návrh poštovní známky vyhotovila výtvarnice Eva Hašková dle fotografie postavy Tomáše Bati. Postava je součástí skupinového fota z 20. let min. století.
vytvořil Hynek Čapka
Pro výrobu pohlednice byl použit dobový originál této fotografie, kterou vydavatel pohlednice vlastní, naskenovaný v maximálním rozlišení. Právě kopie tohoto originálu posloužila jako podklad pro výtvarný návrh známky a následnou rytinu. Sběratelé analogických pohlednic tak mají možnost získat pěknou maxikartu ve trojité shodě námětu! K dispozici je na www.aukro.cz v sekci Celistvosti, nebo stačí zadat do vyhledávání "Maxikarta Baťa". Cena je 99 Kč + poštovné 15 Kč. Jiný způsob nákupu možno dohodnout na e-mailu maxikarta.bata@seznam.cz Dle informace Josefa Fronce bude pro odběratele analogických pohlednic v rámci sekce maxikarta zajištěna. Do 22.4. bude maxikarta razítkována příležitostným razítkem s portrétem Tomáše Bati s datem křtu známky 3.4., po tomto datu denním razítkem zlínské pošty.
Ve středu 6. dubna vyšla v emisi Krásy naší vlasti známka zobrazující hrad Buchlov. Na známce je hrad vyobrazen z prvního nádvoří ke druhé bráně umístěné v objektu purkrabství z roku 1691.
vytvořil Josef Fronc
Na poslední emisi nejrychleji zareagoval Josef Fronc, který měl den po emisi pracovní cestu na jižní Moravu, a tak se rozhodl zajet si také do Buchlovic pro poštovní razítko. Josef se krátce nezapomněl podělit o zážitek z návštěvy městečka. Napsal mi: "Buchlovice jsou krásná obec, s muzeem a infocentrem, s pěkným zámkem a nedalekým hradem. Na náměstí je i hotel a vše, co turista potřebuje. Rozhodně doporučuji navštívit toto místo. V pátek 8. dubna se na hradě koná inaugurace. Akce proběhne bez přítomnosti autorů známky. V plánu je prohlídka hradu. K inauguraci je připraveno 100 pamětních listů. V infocentru mají dost okénkových pohlednic, ale žádnou vhodnou pro tvorbu CM, tudíž jsem se spolehl na aukci starších pohlednic..."
vytvořil Josef Fronc
S Josefem souhlasím. Není radno spoléhat na to, že se vám na místě podaří sehnat vhodné pohlednice. Vždy je lepší připravit se dopředu a tím předejít zklamání. Sehnat starší pohlednice není žádný problém. Pokud tedy nebudete usilovat o přesný záběr, jaký je na známce. Ale i ten se dá při troše štěstí sehnat... Vraťme se ale krátce zpět k této památce. Hrad Buchlov stojí na stejnojmenném kopci v Chřibech nad Buchlovicemi v nadm. výšce 509 metrů. Doba stavby se odhaduje na 1. pol. 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a jako středisko se soudní pravomocí s takzvaným loveckým právem. Ze stavebně-historického hlediska se Buchlov řadí do přechodného románsko-gotického období. Přestože byl hrad v majetku krále, byl často dáván do zástavy bohatým moravským rodům - věřitelům krále. Na konci 15. století jej vlastnili páni z Cimburka. V roce 1520 přechází hrad do soukromého držení.
vytvořil Josef Fronc
Skutečně prvními soukromými majiteli hradu byli od roku 1518 Žerotínové a od roku 1542 Zástřizlové. V první pol. 17. století získali Buchlov sňatkem Petřvaldové z Petřvaldu, kteří přesídlili v 1. pol. 18. století natrvalo do buchlovského zámku. Posledními majiteli panství se roku 1800 stali Berchtoldové z Uherčic, kteří jej vlastnili do roku 1945. Už od 1. pol. 19. století z hradu zřídili veřejně přístupné muzeum, pro něž nakupovali velké množství sbírek, a jen díky tomu byla památka udržována a nechátrala. V roce 1945 přešel Buchlov do vlastnictví československého státu a je spravován Národním památkovým ústavem. Josefovi díky za pěkné ukázky.
Dne 3. dubna 1876 se ve Zlíně v rodině ševce jako člen sedmé generace místních řemeslníků - ševců narodil Tomáš Baťa.
maxikartu s králem obuvi vytvořil Martin Hlavatý
Spolu s bratrem Antonínem a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa, ze které postupně vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí.
vytvořil Martin Hlavatý
Byl jedním z největších podnikatelů své doby. Jeho postupy byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady práce top managementu. Rozsahem svých aktivit (35 oborů výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí) působil na úroveň podnikání v Československu, nízkými cenami svých bot ovlivnil profil spotřebního průmyslu. Spolu s budováním svého továrního areálu přebudoval podle svých představ město Zlín.
vytvořil Martin Hlavatý
Jako jeho starosta prosadil koncepci zahradního města s originální funkcionalistickou architekturou. Vytvořil rozvětvený vzdělávací systém. Zřízením nemocnice ve Zlíně položil základy k moderní zdravotnické péči ve městě a regionu. Prosazováním projektů dálkové železniční, letecké, říční a silniční dopravy mířil ke zlepšení soustavy komunikací v rámci zlínského regionu i celého Československa.
vytvořil Martin Hlavatý
Žil naplno a odešel předčasně. Dne 12. července 1932 tragicky zahynul při letecké nehodě, když spěchal na otevření další pobočky ve Švýcarsku. V té době měla firma Baťa pobočky již ve více než 60 státech světa a zaměstnávala na 30 tisíc zaměstnanců...
Letošní 140. výročí narození připomněla Česká pošta vydáním příležitostné poštovní známky s portrétem Tomáše Bati. Výtvarný návrh známky provedla ak. mal. Eva Hašková. Známka byla poprvé slavnostně představena u příležitosti dne vydání ve středu 16. dubna v Praze, a to za účasti generálního ředitele České pošty a pravnuka Tomáše Bati.
maxikartu vytvořil Martin Hlavatý
V neděli 3. dubna, v den Baťových 140. narozenin, proběhla v Baťově vile ve Zlíně inaugurace poštovní známky. U této příležitosti zde byla zřízena poštovní přepážka České pošty, která používala příležitostné poštovní razítko s portrétem Tomáše Bati. Pro razítko si v neděli zajel Martin Hlavatý, aby vytvořil několik pěkných maxikaret z dobových fotopohlednic. Samotné akce se bohužel z časových důvodů nemohl zúčastnit. Z pramenů dostupných na internetu lze usuzovat, že šlo o pěknou událost, která byla dokonale připravená. Řadu fotografií z inaugurace naleznete na webu i fb Nadace Tomáše Bati. Zajímavé je i video dokumentující průřezem celou nedělní akci.
Osobnost Tomáše Bati by svým bohatým životem vydala na několik stran blogu. Původně jsem se pokoušel postihnout tento fenomén pár slovy. Po hodině psaní jsem byl stále na začátku jeho života s vidinou, že nemohu vypustit nic, co jsem již napsal, ani co teprve napíšu, protože vše kolem něj je podstatné a utváří neskutečný příběh člověka vynikajícího nejen ve svém oboru, ale i v mnoha dalších odvětvích. Nakonec jsem od toho upustil a použil jsem pouze obecné informace z webu. K utvoření představy o této významné osobnosti existuje řada pěkných knih. Jednou z nich, kterou mohu čtenářům doporučit, je kniha Baťa v kostce. Kniha nabízí stručný, avšak ucelený a přehledný pohled na důležité momenty působení Tomáše Bati a jeho světové firmy. Kniha je velmi dobře napsaná a postihuje to podstatné, co se kolem Bati a jeho impéria odehrálo tak, aby to nebylo zapomenuto. O Baťovi si také můžete přečíst na odkazu zde http://www.batova-vila.cz/bata-v-datech/ Nerealizovaný návrh známky od výtvarnice Evy Haškové si můžete prohlédnout na odkazu http://maget.sweb.cz/znamky/Bata2.jpg
Hezkou ukázku varianty analogické pohlednice k Petřínské rozhledně mi zaslal Martin Hlavatý. K ní mi napsal: "Ahoj Pavle. Dal jsem na Tvé doporučení a udělal ještě rozhlednu s hradním razítkem..."
maxikartu vytvořil Martin Hlavatý
Jsem rád, že si vzal Martin moji dobře míněnou radu k srdci. V porovnání s maxikartami s denním razítkem z hlavní pošty tato maxikarta vyniká. Vhodně zvolený pohled Petřínské rozhledny s Hradčany v pozadí navíc umocňuje pocit dokonalé analogie, byť v razítku rozhledna schází. Potvrzuje to fakt, že hradní razítko má smysl ke známce použít. Je reprezentativní a pomineme-li pošty v okolí s obyčejnými denními razítky, je hradní pošta s tímto razítkem nejblíže prezentované památce. Více o historii Petřínské rozhledny najdete na stránkách http://www.petrinska-rozhledna.cz/historie.php Níže vystavuji i druhou pohlednici, kterou mi Martin zaslal. Pohlednice zobrazuje lanovku na Petřín, která, stejně jako Petřínská rozhledna, slaví 125. výročí. Byť se nejedná o analogii se známkou (ústřední motiv známky na pohlednici chybí), ale pouze s kuponem, je hezkou dokumentační ukázkou.
vytvořil Martin Hlavatý
Lanovka na Petřín je od 8. dubna po měsících oprav opět v provozu. Důvodem její výluky byla rekonstrukce trati, stanic i vozů. Lanovka vozí cestující od roku 1891. Její dráha měří 510 metrů. Na dráze platí všechny jízdenky MHD. Nyní je cestujícím k dispozici každý den v desetiminutových intervalech od 9 do 23.30 hodin. Martinovi díky za pěkné ukázky.
Nakonec mi to nedalo, abych ještě dodatečně neuveřejnil několik výtvorů našich sběratelů k letošním Velikonocům. Sešlo se mi jich několik od Tomáše Doležala i od Martina Hlavatého. Začněme tedy po pořádku. První mi své velikonoční přání poslal na ukázku Martin. Ten se rozhodl pro použití oficiální pohlednice vydané k velikonoční známce z roku 2011 s námětem dvou žlutých kuřátek. Podobně jako ostatní sběratelé, zvolil Martin tento námět proto, že je analogický k příležitostném razítku s velikonočním kuřátkem.
vytvořil Martin Hlavatý
Po tomto vděčném námětu sáhl i Tomáš Doležal. Pohledy s kuřátky sehnal ve volném prodeji.
vytvořil Tomáš Doležal
Přitom narazil na pohlednici od Aleny Ladové, a tak si vytvořil další suvenýr k velikonoční známce s motivem kluka s pomlázkou.
vytvořil Tomáš Doležal
Posledním z řady jeho výtorů je maxikarta k loňské velikonoční známce se zajícem. Tomášovi se podařilo sehnat několik pěkných reprintů starých pohlednic, kde je ústředním motivem zajíc.
vytvořil Tomáš Doležal
Přiznám se, že jsem se o vytvoření maxikarty se zajícem letos ani nepokoušel. Tak jako mnozí, jsem hledal analogii k razítku s kuřátkem. Tu jsem našel jen ve starších známkách, ze kterých vznikly pouze suvenýry...
