František Kupka - Od realismu k abstrakci

Letošní emisi Umělecká díla na známkách uzavírá známkový aršík zobrazující Kupkovy Radosti života. Aršík se dvěma známkami v nominální hodnotě dvakrát 30 Kč vyšel 7. listopadu 2012 a byl vytištěn kombinací ocelotisku z plochých desek a ofsetu. Ryteckou transpozici obrazu provedl grafik a rytec Václav Fajt. V historii naší známkové tvorby se nejedná o první "přepis" Kupkových obrazů na poštovní známku, ale o tom později.

František Kupka byl český malíř a grafik světového významu, jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství. Jeho vztah k hudbě se podílel na vzniku a realizaci dalšího nového výtvarného směru - orfismu, směru, kdy abstraktní linie a barevné plochy vyvolávají hudební a poetické dojmy. Živil se litografiemi, kreslil módu i satiru a stával se postupně významným karikaturistou a malířem symbolistou. Jeho veškerá studia i práce však nakonec směřovala k abstrakci. Narodil se 23. září 1871 v Opočně jako nejstarší z pěti dětí. Od mala projevoval velký malířský talent, proto se nakonec nemusel věnovat sedlářskému řemeslu, kterému se vyučil. Nejdříve byl poslán do řemeslnické školy v Jaroměři a posléze na pražskou Akademii. Zde studoval jako žák profesora Sequense v ateliéru historické a náboženské malby. V roce 1891 odešel do Vídně. Ve Vídni zůstal až do roku 1895, kdy odjel jako stipendista do Paříže. Zde se usadil nejprve na Montmartru a později, po svatbě, se odstěhoval do Putteaux, kde působil většinu svého života. Své abstraktní obrazy Amorfa-Dvoubarevná fuga a Teplá chromatika poprvé vystavil na Podzimním salonu 1912 v Paříži. Sešly se však s nepochopením, posměchem a nelítostnou kritikou. V roce 1914 odešel jako dobrovolník do francouzské cizinecké legie, kde byl v bitvě u řeky Aisne raněn. Za své zásluhy v armádě získal hodnost kapitána a byl oceněn Řádem důstojníka čestné legie. Po návratu do Paříže založil na přání T.G. Masaryka Českou kolonii a stal se jejím předsedou. Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, kde v roce 1920 také přednášel. Přednáškovou činnost pořádal později i v Paříži, kde vyučoval československé stipendisty. V roce 1920 se seznámil s bohatým průmyslníkem Jindřichem Waldesem, který se stal jeho mecenášem, předním sběratelem a přítelem. Waldes od něho zakoupil řadu děl, zejména z období jeho rané tvorby. Kupka spolu s Vojtěchem Preissigem pro něj navrhli slavné logo Koh-i-nooru v podobě dívky s patentkou v oku Miss KIN. Za svého života byl členem mnoha významných sdružení (Abstraction - Création, Société Nationale des Beaux-Arts v Paříži, Česká akademie věd a umění v Praze, S.V.U. Mánes, Hollar, Umělecká beseda v Praze). Při poslední návštěvě Československa v roce 1947 předal městu Dobruška dar v podobě portrétu svého otce. Na oslavu jeho sedmdesátin se v Praze konala velká výstava jeho prací a česká vláda koupila asi 40 jeho děl, které však veřejnost přijala s rozpaky. Rok před smrtí se s Kupkou seznamuje Meda Mládková, studentka dějin umění a později významná sběratelka, mecenáška a propagátorka Kupkova díla. V roce 2003 otevřela expozici jeho obrazů v Museu Kampa v Praze. František Kupka zemřel 24. června 1957 v Putteaux a je pochován na hřbitově Père Lachaise v Paříži.

Kupkova raná díla se z prvopočátku vyznačovala popisným realismem. Později se stal impresionistou a symbolistou se sklony k duchovnosti a mystice. 

carte maximum
známka Pofis 747 Umělecká díla na známkách-František Kupka
Radosti života, 1901-1902
denní razítko s motivem erbu Nového Města pražského
Praha 1, 7.11.2012

Z tohoto období také pochází symbolická alegorie smyslů a erotiky Radosti života.

carte maximum
známka Pofis 747 Umělecká díla na známkách-František Kupka
Radosti života, 1901-1902
denní razítko s motivem erbu Nového Města pražského
Praha 1, 7.11.2012

V roce 1905 je ovlivněn fauvismem, který pro vyjádření smyslové krásy a živočišné síly využívá čisté, nelomené barvy. V jeho obrazech již nejde jen o námět, ale i o tvar, význam a formu.

carte maximum
známka Pofis ČSR II. 1686 Nová Praha-František Kupka
Ženská pro Galliena, 1909-1910
razítko dne vydání Nová Praha-PRAGA 1968
 Praha 1, 5.6.1968

V roce 1909 maluje svůj první abstraktní obraz Nocturno. Na Podzimním salonu v Paříži v roce 1912 vystavil své dva abstraktní obrazy Teplá chromatika a Amorfa - Dvoubarevná fuga, avšak kritika byla nelítostná. Díla ocenil jen Guillaume Apollinaire, který nad jeho obrazy přednesl obranu "ryzího umění", které nazval orfismem.

carte maximum
známka Pofis 191 Umělecká díla na známkách-František Kupka
Amorfa - Dvoubarevná fuga, 1912
denní razítko, Praha 1, 17.6.1998

Kupka byl silným individualistou, který se rozhodl jít svojí cestou. Jeho veškerá snaha směřovala k tomu, aby přes vědomí reality dospěl k prvotnímu tvaru, dynamice pohybu, symbolu jádra a počátku tvoření. V některých jeho obrazech se zpočátku prolíná rovina skutečnosti a abstrakce, např. Klávesy piána, ale postupně reálný prvek zcela mizí.

carte maximum
známka Pofis 191 Česká kultura a Francie-František Kupka
Klávesy piána, 1909
denní razítko, Praha 1, 7.5.2002

Jeho vrcholné abstraktní kompozice rozvíjejí dvě témata - pohyb svislý a pohyb v kruhu, dále tvarovou dynamičnost a barevnost, motivy rovnováhy a gradace rytmu, kosmické prvky a děje. Inspirací mu byly všechny obory jeho zájmu - antropologie, archeologie, vesmír, astrologie, biologie, fyziologie, fyzika, optika, astronomie, moderní technika, kultura, hudba, písemnictví, příroda.

francouzská maxikarta k letos vydané známce z emise Du Cubisme
František Kupka - Musique, 1936
razítko dne vydání, Paříž, 10.5.2012

Emise Du Cubisme - obrazy 20. století s 12 samolepícími známkami vyšla u příležitosti konání výstavy Gleizes-Metzinger, kterou od 9. května do 22. září 2012 pořádalo pařížské Poštovní muzeum. Výstava se konala na oslavu stého výročí od vydání knihy Du Cubisme, kterou napsali francouzští malíři Jean Metzinger a Albert Gleizes. Šlo o první knihu, která se věnovala tomuto uměleckému stylu.
Pro zájemce o Kupkovo dílo na závěr dodávám, že k připomínce sto let od otevření Podzimního salonu 1912 v Paříži připravila Národní galerie v Praze výstavu František Kupka - Cesta k Amorfě. Koná se od 30. listopadu 2012 do 3. března 2013 v Salmovském paláci, který bude výstavou otevřen.

PK

zdoj: www.praguewelcome.cz

wikipedia.org

Legendy Masarykova okruhu

Nedávno jsem do mailové schránky obdržel zprávu o absenci maxikaret se známkami Legendy Masarykova okruhu v Brně na blogu. Kolega Jiří z Brna byl tak hodný a zaslal mi k oběma známkám varianty maxikaret, které vytvořil v den vydání na poště Brno 2. Díky :-). První z nich je se známkou vynikajícího českého motocyklového závodníka Františka Šťastného (1927-2000), který se narodil v nedalekých Kochánkách u Benátek nad Jizerou! Svého prvního motocyklového závodu se zúčastnil na jaře 1947 na motocyklu DKW pod jménem svého nevlastního bratra, protože sám ještě nevlastnil řidičský průkaz. Poté, stále ještě jako soukromý jezdec, startoval na ojetém motocyklu Norton s označením „Blesk Speciál“, s nímž v roce 1952 skončil na Velké ceně Československa v Brně na vynikajícím 7. místě. V roce 1953 byl přijat jako závodní jezdec do Jawy, s jejíž  značkou spojil celý zbytek své závodnické kariéry. Na stroji Jawa se v období let 1956 až 1965 stal  pětkrát mistrem Československa. Po skončení aktivní kariéry motocyklového závodníka působil v motoristické redakci Československé televize jako sportovní komentátor  motoristických sportovních přenosů.

carte maximum
známka Pofis 743 Legendy Masarykova okruhu-František Šťastný
denní razítko, Brno 2, 3.10.2012

Druhou legendou je Louis Chiron (1899-1979), jeden z nejlepších předválečných závodníků. Ve své kariéře se zúčastnil mnoha závodů a reprezentoval nejslavnější automobilové značky (Bugatti, Mercedes, Delage, Alfa Romeo, Maserati). V roce 1931 vyhrál Velkou cenu Monaka a Velkou cenu Československa na Masarykově okruhu v letech 1931, 1932 a 1933. Celkově tento muž z Monte Carla zvítězil ve více než dvaceti Velkých cenách. 

carte maximum
známka Pofis 744 Legendy Masarykova okruhu-Louis Chiron
denní razítko, Brno 2, 3.10.2012

Po ukončení kariéry byl často vídán na sportovních akcích, ale už ne oblečen do overalu, ale ve slušivém obleku, a jen červená šála s bílými puntíky je vzpomínkou na dobu, kdy on sám krotil stovky koní pod kapotou.

PK

zdroj: wikipedia.org

160 let od narození Mikoláše Alše

18. listopadu 2012 uplynulo 160 let od narození českého malíře Mikoláše Alše (1852-1913). Patřil ke generaci výtvarníků Národního divadla. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánesa, později směřoval spíše k secesi. Narodil se v Miroticích, obci ležící v Jihočeském kraji v okrese Písek, do významné rodiny. Jeho otec byl písař a městský tajemník, matka byla prostá žena z lidu.

carte maximum
známka Pofis ČSR 679 - 100. výročí narození Mikoláše Alše
razítko dne vydání Mikoláš Aleš 1852-1952,
Praha 1, 30.8.1952

Mikoláš Aleš začal kreslit už ve čtyřech letech. Ve třinácti letech nastoupil na gymnázium v Písku, ale pro neshody s profesorem byl nucen školu opustit. Začal se tedy učit malířem. V roce 1869 odjel do Prahy studovat Akademii výtvarných umění. Jeho profesory byli Josef Matyáš Trenkwald a Jan Swerts. Z důvodu hmotné nouze si byl nucen přivydělávat vyučováním kreslení a drobnými ilustracemi. Společně s Františkem Ženíškem zvítězili s cyklem Vlast (1879) v návrhu na výzdobu foyer Národního divadla. 29. dubna téhož roku se oženil se svou dětskou láskou Marinou a společně začali bydlet na Malé Straně v Praze. Následně odjel na studijní cestu do Itálie a po návratu zpět začal pracovat na 14 velkých lunetách pro Národní divadlo. V roce 1889 vytvořil cyklus ilustrací národních písní Osiřelo dítě a další cykly. K šedesátým narozeninám byl jmenován pražským měšťanem s titulem inspektora kreslení na měšťanských školách a rádce v dílech uměleckých. Jeho posledním akvarelem byl Svatý Václav (1913). Zemřel v Praze z 9. na 10. července 1913 na mozkovou mrtvici. Mikoláš Aleš vytvořil na 8000 kreseb, ilustrací a náčrtů a asi 65 olejomaleb. Pro své dílo převážně čerpal z národních a slovanských dějin a ze života lidu své doby.

carte maximum
známka Pofis ČSR 680 - 100. výročí narození Mikoláše Alše
Matěj Louda z Chlumčan na píseckém mostě
razítko dne vydání Sté výročí narození Mikoláše Alše,
Praha 1, 18.11.1952

Mezi nejznámější díla patří například olejomalby Sláva Čechie (1873), Husitský tábor (1877), Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou (1895), obrazové cykly Smysly (1876), Poezie-Malířství-Hudba (1878), pro 14 lunet Národního divadla navrhl cyklus Vlast a čtyři kompozice na téma Život, Mýtus, Národní zpěv a hudba a Historie (1879), ilustrace pro Ohlasy písní ruských (1883), Rukopis Zelenohorský a Královédvorský (1884), Psohlavce (1900), scénografické práce Šárka (1897), Naši Furianti (1887) a další. Významné jsou jeho návrhy a předlohy pro freskovou a sgrafitovou výzdobu domů v Praze, Plzni, ale i jiných místech.

známka Pofis 344
Umělecká díla na známkách - Mikoláš Aleš
příležitostné poštovní razítko 160 let od narození Mikoláše Alše
Mirotice, 16.11.2012

Poštovní známka výše zobrazuje Alšův návrh na barevné okno se Sv. Václavem (1890, sbírka Národní galerie v Praze). Známka vyšla v roce 2002 u příležitosti malířova 150. výročí narození. Příležitostné razítko ke 160. výročí narození s podobiznou Mikoláše Alše ztvárnil rytec Miloslav Bláha. Ve dnech 16. a 19. listopadu se používalo na poště v jeho rodné obci. Na jeho počest jsou zde každoročně pořádány tradiční kulturní slavnosti nesoucí název Alšovy dny.

PK

zdroj: www.mirotice.cz/mikolas-ales/
wikipedia.org

Jan Kupecký-Autoportrét s rodinou

Jan Kupecký byl nejvyhledávanější český barokní portrétista své doby ve střední Evropě. Již za svého života byl velmi ceněným malířem. Ve svých dílech spojoval eleganci francouzské malby s přesností holandských mistrů, smyslem pro detail a zachováním přirozenosti člověka a barev. Narodil se v Pezinku v roce 1667, avšak některé prameny, ale i on sám říkal, že se narodil v Praze. Označoval se jako pictor Bohemus. Narodil se do české tkalcovské rodiny (pocházela z Mladé Boleslavi), která kvůli náboženské perzekuci utekla na Slovensko. Z Pezinku odešel do Vídně, kde byl učněm švýcarského malíře Benedikta Klause. Ve svých dvaceti letech odešel do Itálie, kde načerpal spoustu inspirací a současně se zdokonaloval v malířském umění. Strávil zde 22 let. Po návratu do Vídně (roku 1709) se začal naplno věnovat portrétní malbě. Období vídeňské tvorby je považováno za vrchol jeho tvorby. Byl vyhledáván nejvyššími společenskými vrstvami. Maloval portréty bohaté šlechty, králů, císařů, ale i významných měšťanů. V roce 1711 namaloval podobiznu ruského cara Petra Velikého při jeho návštěvě v Karlových Varech. Jan Kupecký vytvořil řadu vlastních podobizen, jak individuálních tak skupinových s rodinou.

carte maximum
známka Pofis 749 Jan Kupecký-Autoportrét s rodinou, 1719
denní razítko s rydlem a ryteckou destičkou,
Praha 1, 7.11.2012

Důvodem autoportrétní tvorby byla snaha poznat svoje nitro a rozpoložení v různých životních obdobích a situacích. Často sebe zachycoval v roli malíře, kuřáka nebo poutníka. Byl spíše introvert se silnou vírou v Krista. Manželka Zuzana byla dcerou jeho prvního učitele Benedikta Klause. Vzali se ve Vídni a měli spolu dvě děti, které se nedožily dospělosti. Obzvláště úmrtí jeho všestranně talentovaného syna (zemřel v 17 letech) velmi těžce nesl. Ani jejich manželství však nebylo příliš šťastné. Nejen odlišná víra, velký věkový odstup a časté nevěry jeho ženy se často zrcadlí v jeho závěrečných dílech, kde nijak neskrývá melancholickou náladu, smutek a zklamání životem. Jan Kupecký se za svého života nechal inspirovat holandským malířem Rembrandtem van Rijn, jehož díla znal z grafických přepisů, ale i od jeho následovníků, se kterými se setkal v Římě. Zemřel v roce 1740 v Norimberku, kde je i pochován vedle milovaného syna. Vytvořil na čtyři sta děl, z nichž o mnohých není známo, kde se nacházejí. Jeho díla vlastní řada světových galerií (Paříž, Řím, Miláno, Vídeň, Norimberk, Drážďany, Moskva, Leningrad, Budapešť a další), avšak uvádí se, že jich je zde pouhých 160. Ulice, ve které dodnes stojí Kupeckého rodný dům, nese jeho jméno. Poštovní známka vydaná 7. listopadu 2012 zachycuje malířův autoportrét s rodinou, který je ve sbírkách Muzea krásných umění v Budapešti.

PK

Čtyřlístek nejen ve službách krále

Dne 7. listopadu vyšel Čtyřlístku 5. známkový sešitek. Podtitul Čtyřlístek ve službách krále napovídá, že jde tentokrát o známky s motivy ke stejnojmennému filmu. Ten bude mít svojí premiéru dne 31. ledna 2013. Desetiznámkový sešitek obsahuje dva různé motivy výplatních poštovních známek (po pěti kusech od každé). Na první známce je vyobrazena čtveřice kamarádů ze Čtyřlístku letící na Gryfonovi. Na druhé známce je Myšpulín, jak fotí Bobíka, Fifinku, Pinďu, lva a pana krále. Autorem výtvarných návrhů je ilustrátor Jaroslav Němeček, který je současně i spoluautorem filmu.

V dobrodružném příběhu Čtyřlístek ve službách krále, autorů Josefa a Hany Lamkových, se vydáme na malý výlet na pražský Hrad. Ve Zlaté uličce je nejdříve přepadne živý lev, který je zavede až k hrobce českých králů, kde už na ně čeká samotný císař Rudolf II. Ten podnikl cestu časem z minulosti do přítomnosti, protože podle předpovědí věhlasných císařských astrologů jenom Čtyřlístek může získat císaři zázračný kámen mudrců a zachránit tak císaři život i korunovační klenoty, o které usiluje proradný alchymista Kelly a zničit démona zla Zimozela, který se touží stát ledovým pánem celé země. Fifince, Myšpulínovi, Piňďovi a Bobíkovi půjde v jednu chvíli dokonce o život.

plakát k filmu, zdroj: bioillusion.cz

Nebyl by to ale Čtyřlístek, kdyby díky svému důvtipu a vynalézavosti nevyřešil všechny nástrahy i nečekané překážky a nezachránil nejen císaře, korunovační klenoty ale i celou zeměkouli před ledovou zkázou. Císař Rudolf se vrací do minulosti sice bez kamene mudrců, ale moudřejší o poznání, že přátelství a odvaha jsou cennější než zlato. Film režíroval Michal Žabka a hlasy komiksovým hrdinům a dalším postavám propůjčili Karel Heřmánek, Tereza Bebarová, Bohdan Tůma, Ondřej Brzobohatý, Vladimír Brabec, Jiří Lábus, ...

carte maximum
známka Pofis 751 Čtyřlístek ve službách krále
denní razítko s motivem rydla a rytecké destičky,
Praha 1, 7.11.2012

Komiksovým postavičkám, na kterých jsem celé dětství vyrůstal a díky mým rodičům doslova hltal každé nové pokračování, bych chtěl nyní věnovat "pár" slov.

První číslo časopisu Čtyřlístek vyšlo 15. května 1969 v nakladatelství Orbis. Jeho ilustrátorem a prvním autorem je Jaroslav Němeček, většinu scénářů v prvních desetiletích psala Ljuba Štíplová (1930–2009), v současnosti je tvoří několik autorů, kteří se v psaní jednotlivých epizod střídají. Seriál má čtyři hlavní hrdiny, žijící ve společném domku ve fiktivní obci Třeskoprsky, která se nachází u rybníka Blaťáku pod hradem Bezzubem. Předlohou pro Třeskoprsky byly severočeské Doksy, v jejichž blízkosti má autor komiksu Jaroslav Němeček chalupu. Rybník Blaťák pak symbolizuje Máchovo jezero, hrad Bezzub zase blízký Bezděz.

carte maximum
známka Pofis 750 Čtyřlístek ve službách krále
denní razítko s motivem rydla a rytecké destičky,
Praha 1, 7.11.2012

Příběhy Čtyřlístku vycházely v časopisecké edici Knihovnička Čtyřlístek osm až devětkrát ročně s vysokým nákladem. Přesto zůstal Čtyřlístek nedostatkovým zbožím. V roce 1990 vzniklo soukromé nakladatelství Čtyřlístek pokračující v tradici. Koncem roku 2010 vyšlo již 500. číslo časopisu.

V dubnu 2010 vyšla Čtyřlístku první poštovní známka zobrazující Fifinku, bílou fenku v růžovofialových šatech se žlutou mašlí na hlavě. Fifinka do Čtyřlístku přináší ženský element, stará se o domácnost, vaří, uklízí a zašívá oblečení. 

carte maximum
známka Pofis 630 Čtyřlístek-Fifinka
příležitostné poštovní razítko s Fifinkou ve čtyřlístku,
Praha 1, 28.4.2010

V září 2010 Fifinku následovala celá parta Čtyřlístku ve vydání devítiznámkového tiskového listu s dvanácti kupony pro přítisky.

carte maximum
známka Pofis 642 Čtyřlístek
příležitostné poštovní razítko s bobříkem ve čtyřlístku,
Praha 1, 1.9.2010

Koncem října 2010 vychází druhý hrdina pohádkové čtveřice, vynálezce Myšpulín, černobílý kocour v bílé košili s motýlkem a v červeném saku. Často je také řidičem jejich červeného veterána. Jinak pořád něco vymýšlí a konstruuje.

carte maximum
známka Pofis 660 Čtyřlístek-Myšpulín
příležitostné poštovní razítko s rybičkou ve čtyřlístku,
Praha 1, 20.10.2010

V roce 2011 vycházejí postupně na známkách jejich zbylí dva kamarádi Pinďa a Bobík. Pinďa, zajíc v červených kalhotech s jednou kšandou, je tak trochu strašpytel, často však dokáže svůj strach překonat. Je výborný běžec a díky svým dlouhým uším dobře slyší.

carte maximum
známka Pofis 672 Čtyřlístek-Pinďa
příležitostné poštovní razítko se zajícem na lyžích ve čtyřlístku,
Praha 1, 9.2.2011

Bobík, prasátko v zelené košili a žlutých kalhotách, je charakterizován jako sportovec a silák. Protože je také jedlík, trpí občas nadváhou. Dle slov Ljuby Štíplové před tím, aby Čtyřlístek účinkoval jako pionýři, „ochránil“ Bobík tím, že byl prase.

carte maximum
známka Pofis 681 Čtyřlístek-Bobík
příležitostné poštovní razítko s kočkou ve čtyřlístku,
Praha 1, 4.5.2011

Na přelomu roku 2011 a 2012 se konala v Poštovním muzeu v Praze výstava Jaroslav Němeček - Čtyřlístek nejen na známkách. U příležitosti výstavy se na tradiční poštovní přepážce v muzeu používalo příležitostné poštovní razítko s vynálezem Myšpulína, robotickým psem.

carte maximum
známka Pofis 660 Čtyřlístek-Myšpulín
příležitostné poštovní k výstavě,
Praha 1, 26.11.2011

Ještě poslední zmínka nakonec. V prosinci 2011 bylo v podkroví knihovny v Doksech (komiksových Třeskoprskách) otevřeno unikátní Muzeum Čtyřlístku. V dubnu 2012 byla v návaznosti na vybudování muzea otevřena i naučná stezka Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku, kterou komiksové postavičky doprovází.

PK

zdroj: wikipedia.org

bioillusion.cz

Kamil Lhoták-Dívka s dlouhými vlasy

Ve středu 7. listopadu vyšly poslední emise letošního roku. Jednalo se o známky z emise Umělecká díla na známkách, Vánoce, tentokrát v úpravě v tiskovém listě s kupony pro přítisky a navazující 5. sešitkové vydání slavných komiksových postaviček ze Čtyřlístku s podtitulem Čtyřlístek ve službách krále. O tom ale až v některém z příštích příspěvků.

Jedinou z emisí, Lhotákovu Dívku s dlouhými vlasy, slavnostně pokřtili v den vydání ve Východočeské galerii v Pardubicích. Křest připravilo vedení galerie ve spolupráci s tamním Klubem filatelistů a Českou poštou, s.p. Na samotném křtu se také podílela ředitelka Východočeské galerie v Pardubicích, paní Hana Řeháková. Ta návštěvníkům poodhalila historii obrazu, který měl pro autora osobní význam. Dívku, která je vyobrazena na plátně, Kamil Lhoták velmi dobře znal. Při pohledu na obraz nic nenasvědčuje faktu, že dívka pocházela z chudých poměrů a jejím handicapem byla jednorukost, kterou autor mistrně skryl za její dlouhé vlasy.

U příležitosti inaugurace byla v prostorách galerie instalována příležitostná přepážka, která používala k orážení filatelistických materiálů denní razítko pošty Pardubice 2. K zakoupení byla, jak jsem již zmínil ve starším příspěvku, pohlednice reprodukující obraz, vydaná galerií. Akce jsem se, byť jenom na skok, zúčastnil já i kolega Josef Fronc.

Vydání pohlednic umožnilo tvorbu maxikaret s razítkem dne vydání v místě, kde obraz visí. Další možnost pro jejich vytvoření s příležitostným razítkem se nabízí 1. prosince v pražském Poštovním muzeu, kde se bude konat výstava Kamil Lhoták - Na kole, na motorce, ve vzduchu.

carte maximum
známka Pofis 764 Umělecká díla na známkách-Kamil Lhoták
denní razítko, Pardubice 2, 7.11.2012

PK

František Bílek - 140. výročí narození

V rámci emise Umělecká díla na známkách vydala v roce 1997 Česká pošta, s.p. poštovní známku s motivem dřevorytu Vyšli proroci z poušti (1918) vytvořeného pro knihu Březinových básnických spisů Prosa. Autorem dřevorytu je významný český grafik, sochař a architekt, autor užitého umění a symbolista období secese František Bílek.

František Bílek, zdroj: radio.cz

Narodil se 6. listopadu 1872 ve městě Chýnov, ležícím 10 km východně od Tábora. Vystudoval Gymnázium v Táboře, v letech 1887-1890 studoval malířství u prof. Pirnera na AVU v Praze. Z důvodu vrozené oční vady, daltonismu, který umělci zabraňoval rozeznávat některé barvy a na doporučení svých učitelů, přešel k prof. Josefu Maudrovi na Státní uměleckoprůmyslovou školu v Praze studovat sochařství. Po ročním studiu v Paříži (1891), kde vznikla jeho dvě stěžejní díla inspirovaná náboženským cítěním Golgota-hora lebek a Orba je naší viny trest, se vrátil do rodného Chýnova.

V roce 1898 si zde postavil dům s ateliérem podle svých návrhů. Dům je zasazen volně do přírodního prostředí, stěny jsou z režného cihlového zdiva, v kombinaci s dřevem. Fasáda je zdobena řadou symbolických reliéfů, doplněných umělcovými mystickými texty. V domě jsou v současnosti vystavena některá z umělcových děl.

Část svého života působil v Praze. Známá je i jeho pražská vila v Mickiewiczově ulici (u křižovatky Chotkova a Badeniho) na Hradčanech. Tu nechal podle vlastních návrhů postavit v roce 1911 jako svojí rezidenci s ateliérem. Vila znázorňuje umělcovu představu obilného pole a netradiční půdorys je odvozen ze stopy kosy. Zdi z režného zdiva jsou členěny mohutnými sloupy znázorňujícími snopy klasů. Ateliér je dnes součástí expozice Galerie hlavního města Prahy, která v objektu sídlí od roku 1963. Po rekonstrukci v letech 2008 až 2010 je vila znovu otevřena veřejnosti.

Bílkova vila na Hradčanech, zdroj: wikipedia.org

Umělec zemřel 13. října 1941 v Chýnově a je pochován na místním hřbitově pod svou monumentální sochou Modlitba nad hroby z roku 1905 (vznikla obezděním stromu, ale po jeho setlení byla v roce 1980 nahrazena kopií).
Mezi jeho práce patří například Krucifix v Chrámu sv. Víta v Praze (1899), reliéfy pro Mánesův most v Praze (1912), pomník Bedřicha Smetany v Jabkenicích (1924), pomník Jana Husa v Táboře (1928) , Blahoslavův pomník v Přerově, nový chýnovský hřbitov a mnoho dalších ...

U příležitosti 140. výročí jeho narození bylo dne 6. listopadu 2012 na poště Chýnov používáno příležitostné poštovní razítko dle návrhu rytce Miloslava Bláhy. 

známka Pofis 163 Umělecká díla na známkách - František Bílek
příležitostné poštovní razítko 140. výročí narození FB,
Chýnov, 6.11.2012

Chýnovská pošta není v používání příležitostných razítek žádným nováčkem. Jedná se již o čtvrté razítko s domicilem této pošty. V roce 1997 ke 125. výročí narození Františka Bílka s vyobrazením sochy Modlitba nad hroby, v roce 1998 ke stému výročí tamní školy s vyobrazeným erbem města, v loňském roce ke 150. výročí pošty s vyobrazeným vývěsním poštovním štítem a letos ke 140. výročí Bílkova narození.

pohled na město směrem od Tábora s dominantou
kostela Nejsvětější Trojice-Bílkův dům-socha Modlitba nad hroby-základní škola

PK

zdroj: wikipedia.org
chynov.cz