maxikarta s portrétem Andease Vesalia |
Narodil se 31. prosince 1514 v Bruselu do lékařské rodiny. V roce 1529 začal studovat na univerzitě v Lovani v Belgii, kde se učil rétoriku, filozofii, logiku, latinu, řečtinu a hebrejštinu. Brzy však obrátil pozornost k medicíně a v roce 1533 odešel do Paříže studovat jednu z předních lékařských fakult. V té době byl již známý pro své dovednosti v pitvě. V Paříži studoval pod vedením Jacoba Sylviuse a Johanna von Guinter Andernacha, kteří oba překládali dílo řeckého lékaře Galena jež kombinovali s vlastními zjištěními. V roce 1537 se stal profesorem anatomie v Padově, na univerzitě proslavené vysokou úrovní zejména v lékařském oboru. Věnoval se pitvám a v roce 1538 uveřejnil latinské dílo Tabulky anatomické. První kniha popisuje kosti a chrupavky, druhá kniha svaly a vazy, třetí kniha cévy, čtvrtá nervy, pátá trávicí, močové a pohlavní ústrojí, šestá dýchací ústrojí, sedmá mozek a smyslové orgány. Jde o první „moderní“ učebnice anatomie, vzniklé na základě pozorování a pitev. Vesalius také navrhl postup pitvy, jenž se používá dodnes.
maxikarta ze sbírky Marina Hlavatého |
V roce 1544 byl jmenován osobním lékařem Karla V., který trpěl dnou. Později se stal osobním lékařem Filipa II. a stěhuje se do Španělska. V roce 1564 odchází ze Španělska do Jeruzaléma z důvodů, které nebyly nikdy zcela objasněny. Spekuluje se o tom, že provedl pitvu na člověku, který, jak zjistil v průběhu pitvy, byl ještě naživu. Také se říkalo, že byl španělskou inkvizicí obviněn z kacířství a musel uprchnout. I když se vrátil do Bruselu, pokračoval do Benátek a dále do Svaté země. Vesalius se nikdy nevrátil domů ze svých cest. Na zpáteční cestě v bouři ztroskotala jeho loď u řeckého ostrova Zante (Zakynthos), kde Vesalius v roce 1564 umírá.
na které sběratelé zareagovali vydáním 5 maxikaret se známkami z aršíku a razítkem dne vydání.
zdroj: wikipedia.org
Žádné komentáře:
Okomentovat