PF 2013

Je čas přivítat nový rok. 

Deset, devět, osm, sedm, šest,

pět, čtyři, tři, dva, jedna...

V novém roce přeji všem jen to nejlepší!

PF 2013

Poslední letošní Turista je z Prahy...

...a nevznikl náhodou. V rámci svátečních dní jsem s rodinou navštívil Kupkovu výstavu Cesta k Amorfě (od 30.11. 2012 do 3.3.2013). Jak jsem se již krátce zmiňoval ve starším příspěvku, výstavu pořádá Národní galerie v Praze - Sbírka moderního a současného umění, ve spolupráci s Museem Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, v prostorách nově otevřeného Salmovského paláce (zvaného také malý Schwarzenberský palác) na pražském Hradčanském náměstí.

turistická maxikarta k návštěvě výstavy
na pražských Hradčanech

Výstava je připravena jako připomínka stého výročí otevření Podzimního salonu v roce 1912 v Paříži. Zde Kupka poprvé představil své dva abstraktní obrazy Amorfa. Dvoubarevná fuga a Teplá chromatika. Tento rok se také považuje za zrod abstraktního malířství. V úvodu výstavy se mohou návštěvníci seznámit s novou kolekcí Kupkových prací ze sbírky Musea Kampa. Expozici též doplňuje prezentace tzv. Waldesova archivu, který v roce 2012 NG získala za podpory Ministerstva kultury ČR. Unikátní materiál ukazuje vztah mecenáše Jindřicha Waldese a umělců, které podporoval. Samotná výstava představuje cestu Františka Kupky k nefigurativní malbě a prezentuje díla, které Kupka vystavoval na pařížských Salonech od roku 1899 do 1913. K výstavě je připravena celá řada doprovodných programů a přehledný katalog. Více informací o výstavě získáte na odkazu Cesta k Amorfě. Zde se dozvíte vše potřebné k výstavě a můžete si i celou expozici prohlédnout. Byť je webová prezentace výstavy pěkně přehledně vytvořena, nenahradí pocity a zážitky, které při návštěvě této unikátní výstavy prožijete. Pokud s návštěvou stále váháte, podívejte se na videa České televize, připravená k výstavě, na odkazu zde.

cartes maximum
známka Pofis 747, 748 Umělecká díla na známkách-
František Kupka: Radosti života, 1901-1902
denní razítko s Pražským hradem, Praha 012, 12.12.2012

Na výstavě nechybí ani obraz Radosti života (1901-1902), který nedávno vyšel v aršíkové úpravě na poštovních známkách, viz odkaz Umělecká díla na známkách: František Kupka (1871-1957). Přibližné místo konání výstavy, s magickým datem 12.12.2012, zachytil Josef Fronc, který s denním razítkem pošty Praha 012 - Hrad vytvořil další variantu maxikaret (na obrázku výše).

PK 

zdroj: NG Praha www.ngprague.cz

Cesta k Amorfě www.cestakamorfe.cz

Josef Fronc - Cartes maximum jako specializovaný obor filatelie

Vážení sběratelé, vážení filatelisté, příznivci analogických pohlednic.

Dovoluji si Vás pozvat na schůzku Klubu filatelistů 00-15.

Schůzka se bude konat již ve čtvrtek 3.1.2013 od 16.00 hod. v sále Dřevák v 1. patře Domu Portus (občanské sdružení Život 90), v Praze 1, ulice Karolíny Světlé 18

V rámci schůzky si budeme povídat s panem Josefem Froncem, vedoucím sekce sběratelů analogických pohlednic (cartes maximum) o sbírání a tvorbě těchto pohlednic.

Pro seznámení se s tímto sběratelským oborem, se v předstihu můžete podívat na výstavní exponát analogických pohlednic, uveřejněný na portálu EXPONET
(odkaz http://www.japhila.cz/hof/0711/index0711a.htm)

nebo se podívejte na blog této sekce viz odkaz http://cartesmaximum.blogspot.cz

Na setkání s Vámi se těší
Ing. Pravoslav Kukačka a Josef Fronc.

Lidová architektura-Bušanovice

Poslední letošní známková emise je věnována lidové architektuře. Dne 19. prosince 2012 byla vydána výplatní poštovní známka s motivem nejznámější lidové stavby v obci Bušanovice. Usedlost č.p. 27 je umístěna v západní části návsi a je dílem známého stavitele lidových staveb Jakuba Bursy. Volutový štít je v horním půlkruhovém nástavci zdoben štukovým motivem Božího oka, v hlavním poli s citací „STALO SE NOWEWISTAVENI ROKU LETA PANE 1847“.

zdroj: busanovice.cz

Průčelí domu pokračuje ohradní zdí členěnou pilastry do jednotlivých ploch pro okna branku a bránu, nad kterou je volutový nástavec v podobě menšího štítu s nikou.

carte maximum
známka Pofis 753 Lidová architektura-Bušanovice
denní poštovní razítko, Vlachovo Březí, 20.12.2012
vytvořil Josef Fronc

O maxikartu k lidové architektuře se postaral Josef Fronc, který pro znehodnocení poštovní známky denním razítkem volil nejbližší poštovní úřad v obci Vlachovo Březí.

PK

zajímavý odkaz: ČT2 Jihočeský zedník Jakub Bursa

zdroj. cpost.cz

Světový den pošty-Poštovní muzeum Vyšší Brod

Dne 3. října 2012 byla vydána příležitostná poštovní známka Světový den pošty - Poštovní muzeum Vyšší Brod. Emise ke Světovému dni pošty, který připadá 9. října,  se znovu ujal slovenský výtvarník Dušan Kállay. Na poštovní známce je vyobrazen stolní telefon Ericsson Skeleton z roku 1891 s poštovními skřítky a nápis Poštovní muzeum Vyšší Brod.

carte maximum
známka Pofis 742 Světový den pošty - Poštovní muzeum Vyšší Brod
příležitostné razítko Výročí Poštovního muzea, Praha 1, 18.12.2012

Poštovní muzeum Vyšší Brod je od 70. let minulého století pobočkou pražského Poštovního muzea. Od roku 1976 je zde zpřístupněna expozice dějin poštovnictví. Nachází se v jihočeském městečku Vyšší Brod, nedaleko hranic s Rakouskem. Muzeum je umístěno v areálu cisterciáckého kláštera ze 13. století. Návštěvníci zde mohou vidět rozsáhlou expozici dějin poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od roku 1526 do současnosti, unikátní sbírku vozů, kočárů a saní z 19. století, historické poštovní stejnokroje, vývěsní štíty, pokladní schránky, mapy, ukázky korespondence, výplatní a orážecí stroje a mnoho dalších zajímavostí.

carte maximum
známka Pofis 742 Světový den pošty - Poštovní muzeum Vyšší Brod
příležitostné razítko Výročí Poštovního muzea, Praha 1, 18.12.2012

Letošní emise je věnována telekomunikační části expozice, z níž byl pro námět poštovní známky vybrán telefon Ericsson Skeleton z roku 1891. Pohlednice vyobrazené výše vydalo Nakladatelství Pressfoto Praha roku 1978 a jsou ze sbírky Josefa Fronce.

carte maximum
známka Pofis 742 Světový den pošty - Poštovní muzeum Vyšší Brod
příležitostné razítko Výročí Poštovního muzea, Praha 1, 18.12.2012

Dne 18. prosince si každoročně připomínáme výročí založení Poštovního muzea v Praze (založeno 18. 12. 1918). K příležitosti oslav výročí byla v prostorách muzea zřízena poštovní přepážka s příležitostným razítkem. Výroční poštovní razítko s vyobrazenou trubkou a perem tak posloužilo k vytvoření maxikaret se stolním telefonem a další turistické maxikarty.

turistická maxikarta-návštěva Poštovního muzea

PK

zdroj. postovnimuzeum.cz

Vánoční přání

Pod stromeček hodně zdraví

- vzácný poklad, jak se praví.

Lásku, štěstí, žádné hádky,

spokojenost - hezké svátky.

Všem příznivcům filatelie, analogických pohlednic, umění, zkrátka všem přeji hezké vánoční svátky. Pavel Kancnýř

Milostné Pražské Jezulátko

Pomalu se blíží čas vánočních svátků,  a tak mne napadla myšlenka zveřejnit příběh o Pražském Jezulátku, doprovázený analogickými pohlednicemi, vydanými v roce 1991. Díky laskavosti kolegy Zbyška, který mi sadu zapůjčil, můžeme společně nahlédnout do historie sošky a zároveň si připomenout, kdo stál u „zrodu“ vydání celého kompletu na analogických pohlednicích.

MPJ v šatečkách z fialového hedvábí,
1. pol. 20.století

MPJ v šatečkách věnovaných
vietnamskými katolíky, 1958

Milostné Pražské Jezulátko má svůj domov na Malé Straně v kostele Panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici. Kostel byl postaven v letech 1611 až 1613. Tehdy patřil německým luteránům a byl zasvěcen Nejsvětější Trojici. Po vítězství protireformace v našich zemích předal císař Ferdinand II. kostel řádu bosých karmelitánů. Kostel byl zasvěcen Panně Marii Vítězné, stal se součástí kláštera a v letech 1634-1647 nově upraven.

MPJ v šatečkách darovaných José Roblesem
z Filipín, 80. léta 20. století

MPJ v šatečkách darovaných dle tradice

císařovnou Marií Terezií, 1743

Soška Jezulátka, která kostel proslavila, pochází ze Španělska. Od své matky jí svatebním darem dostala v roce 1556 Marie Manrique de Lara, když se vdávala do Čech. V roce 1628 jí klášteru bosých karmelitánů darovala její ovdovělá dcera Polyxena z Lobkovic.

MPJ v šatečkách darovaných paní Rosie Stanekovou
z New Yorku, 1968

MPJ v šatečkách se symboly katolických skautů,
dar skautů, 1947

Za třicetileté války byl kostel i klášter vypleněn Sasy. Jezulátku byly ulámány obě ručičky a na několik let skončilo za oltářem ve smetí. V roce 1637 našel pohozenou sošku otec Cyril od Matky Boží a po mnoha úsilích jí nechal opravit. Jezulátko se tak opět stalo předmětem úcty věřících a byla mu přičítána zázračná moc, včetně ochránění Prahy při obležení Švédy roku 1639.

MPJ v šatečkách darovaných José Roblesem
z Filipín, 1975

MPJ v šatečkách ze zlatého brokátu
darovaných Věrou Loredanovou z Verony, 1968

Roku 1655 byla soška korunována pražským biskupem. Dnes každou první květnovou neděli připomíná tuto událost slavnostní bohoslužba. Milostné Pražské Jezulátko je dřevěná figurka s povrchem z vosku, vysoká přibližně 47 cm. Představuje Ježíše Krista v útlém dětství, oblečeného do dlouhé košilky, z pod níž vykukují bosé nožky. Pravici má zdviženou k požehnání, v levici drží zemský globus s křížem na znamení toho, že celý náš svět spočívá v jeho rukou.

MPJ v nejstarších dochovaných šatečkách
z hedvábného sametu, kolem roku 1700

MPJ v silonových šatečkách s výšivkou v národních
ornamentech, dar amerických Čechů z roku 1967

Jezulátko je oblékáno do šatiček měnících se podle jednotlivých období církevního roku (fialová, zelená, bílá, červená) i podle církevních slavností a svátků. Nejstarší dochované šatečky jsou z doby kolem roku 1700. Soška je umístěna na prostředním oltáři v křišťálové skříňce. 

MPJ ve zlatých brokátových šatečkách
s výšivkou z říčních perel, 2. pol. 19. století

MPJ v brokátových, zlatem protkaných šatečkách
s rokokovým vzorem, dar rodiny Vlčků z Clevelandu, 1948

Vydání sady pohlednic, opatřené příležitostnou poštovní známkou Pražské Jezulátko z emise Pražské a bratislavské motivy, zajistil v roce 1991 Svaz českých filatelistů ve spolupráci s Federálním ministerstvem spojů, Správou pošt a telekomunikací Praha a Technickou ústřednou spojů.

MPJ v šatečkách z hedvábného sametu se zlatou výšivkou,
s říčními perlami a červenými kameny, 2. pol. 20. století

MPJ v šatečkách z hedvábného brokátu
protkaného stříbrným vláknem a hedvábím, pol. 18. století

Známka byla vydána 30. září 1991 a nese razítko dne vydání s vyobrazeným Jezulátkem. O podrobnostech k vydání analogických pohlednic informuje Filatelie 1/1992 (dostupná na www.filaso.cz). Sada se prodávala v přebalu, včetně sedmijazyčné brožury s textem dr. Věry Remešové o historii sošky. Soubor 15 pohlednic vydalo vydavatelství ČTK-Pressfoto Praha v nákladu 1000 kusů za cenu 160 Kč.

MPJ v šatečkách z bílého hedvábného atlasu,
dar čínských karmelitek, Šanghaj, 1894

Poslední Jezulátko (vyobrazené níže) do souboru patnácti pohlednic nepatří. Přesto jej na závěr zařazuji pro jeho shodu pohlednice a známky. Na poštovní známce i na pohlednici je Jezulátko oblečeno do šateček z červeného, zlatem vyšívaného ripsu a s pláštíkem z pravého hermelínu (kolem roku 1900).

Příležitostné razítko bylo používáno v roce 1992 k pořádání Evropské konference ICCS (Mezinárodní konference katolických skautů) v Praze. Konference byla první v historii, která se konala mimo země západní Evropy. Proč autor maxikarty použil kombinaci právě s tímto razítkem, se lze pouze domnívat nebo o jejím vzniku víte více? Napište! Raději bych k tomuto razítku vybral pohlednici Jezulátka v šatečkách se symboly katolických skautů a pro variantu s šatečky s pláštíkem z hermelínu volil razítko dne vydání. 

PK

zajímavý odkaz: ČT24 Pražské Jezulátko:...

oficiální stránky: Pražské Jezulátko


zdroj: Dr. Věra Remešová-Milostné Pražské Jezulátko
wikipedia.org

Prosincové setkání

V sobotu 8. prosince 2012 se v Domě odborových svazů v Praze konalo tradiční podzimní setkání členů Společnosti sběratelů československých známek. Za poměrně hojné účasti se diskutovalo o nově vydaných Vlastních známkách SSČSZ, ale také o nových nálezech na českých známkách. Opět také mezi členy čile probíhala burza stále populárnějších výplatních známek s kupony pro přítisky v různých typech a variantách. Každý člen, který se zúčastnil setkání, obdržel  poslední letošní číslo Zpravodaje. V něm se tentokrát můžete "ohlédnout" za uplynulou výstavou Lidice 2012, veletrhem Sběratel 2012 nebo si třeba přečíst výstavní propozice k nadcházející národní výstavě OSTROPA 2013. Také zde nechybí prostor pro tvůrce našich poštovních známek či tradiční studie, soupisy deskových vad poštovních známek nebo seriál o výplatních známkách s kupony pro přítisky. Ze Zpravodaje se také dozvíte o nově vydaných Vlastních známkách (pro zájemce o to, co všechno dosud vyšlo v produktu "Vlastní známka", přikládám odkaz zde). Zkrátka je toho ještě mnoho, co se můžete v posledním čísle dočíst.

obálka Zpravodaje

Přílohou Zpravodaje je Maximus, v pořadí již 17. vydání bulletinu pro sběratele analogických pohlednic. Aktuální číslo navazuje na předchozí vydání a přináší další realizace maxikaret, zejména z období května až října letošního roku. V jeho závěru se můžete dočíst o výstavní činnosti, úspěších a plánech do budoucna v oblasti výstavnictví. U této příležitosti bych rád zmínil, že 6. října proběhl v Brně seminář pro vystavovatele a jurymany. Seminář si kladl za cíl poskytnout informace pro přípravu výstavního exponátu a také jeho další pokračování. Ten, kdo dosud váhá s vystavením svého exponátu a potřebuje si doplnit znalosti na poli výstavnictví, by neměl na dalším semináři chybět. Koná se tentokrát v sídle SČF v Praze dne 23. února 2013. Více informací na odkazu zde. 

Maximus -17 (příloha Zpravodaje)

Na závěr několik řádků věnovaným maximafilatelii. V rámci sobotního setkání se sešlo i několik členů naší sekce a proběhla výměna maxikaret. Od kolegy Martina Hlavatého jsem obdržel další hezké varianty ke známkám Legendy Masarykova okruhu. Martine díky!

carte maximum
známka Pofis 743 Legendy Masarykova okruhu-František Šťastný
denní razítko s Merkurem, Brno 200, 8.10.2012

O Legendách Masarykova okruhu - Františku Šťastném a Louisi Chironovi, jsem psal ve starším článku Legendy Masarykova okruhu. Tehdy mi kolega Jiří z Brna zaslal svoje maxikarty s denním razítkem pošty Brno 2 v den vydání. 

carte maximum
známka Pofis 744 Legendy Masarykova okruhu-Louis Chiron
denní razítko s Merkurem, Brno 200, 8.10.2012

Martin si pro svoje realizace vybral poštovní razítko POST MERKUR, filatelistické prodejny České pošty, s.p. Brno, Orlí, s vyobrazenou hlavou Merkura v razítku. 

carte maximum
známka Pofis 744 Legendy Masarykova okruhu-Louis Chiron
denní razítko s Merkurem, Brno 200, 8.10.2012

Věřím, že se v případě těchto legend nejedná o poslední varianty maxikaret. Vždyť Masarykův okruh leží na katastrálním území Ostrovačic a Brna - Žebětína, přičemž start závodu je v katastru Městysu Ostrovačice. Takže se nechme překvapit...

PK

Pravostranný provoz Břeclav-Bohumín

Od roku 1872 jezdily vlaky na trati z Břeclavi do Bohumína, přezdívané také Ferdinandka (Severní dráha císaře Ferdinanda), po levé straně. Důvody, proč tomu tak bylo, nejsou dosud známé. Dle historika Pavla Schreiera je možným důvodem inspirace v zahraničí. Dosud se vlevo jezdí třeba ve Švýcarsku nebo ve Francii. Od 9. prosince 2012 je všemu jinak. Od tohoto dne provoz po levé straně, na trase Břeclav-Bohumín, definitivně končí a vlaky jezdí po pravé straně, stejně jako ve zbytku republiky. Důvodem změny je sjednocení pravidel evropské železniční sítě. 

carte maximum
známka Pofis 540 Tradice české známkové tvorby
příležitostné poštovní razítko Pravostranný provoz Břeclav - Bohumín,
Bohumín, 6.12.2012
vytvořil Zbyšek Veselý

U příležitosti této významné změny připravila Česká pošta, s.p. ve spolupráci se SŽDC (Správa železniční dopravní cesty) dvě příležitostná poštovní razítka. Autorem návrhu obou razítek s vyobrazenou železniční výhybkou je výtvarník Jiří Ryvola. Razítka se používala ve dnech 5. až 7. prosince 2012 na nádražních poštách Břeclav 2 a Bohumín 1.

carte maximum
známka Pofis 540 Tradice české známkové tvorby
příležitostné poštovní razítko Pravostranný provoz Břeclav - Bohumín,
Břeclav, 7.12.2012
vytvořila Ladislava Hradílková

Tvorby analogických pohlednic se tentokrát ujali kolegové, kterým téma železnice není rozhodně cizí. Každý z nich přitom zvolil jiný námět pohlednice. Zatímco Zbyšek vybral ilustrovanou pohlednici starší lokomotivy s vyobrazenou výhybkou a osazenstvem mašinky v cylindrech (podobně jako na známce), kolegyně Ladislava vsadila na působivou fotopohlednici zmenšeniny (modelu) samotné lokomotivy. Díky oběma za pěkné varianty. Známka použitá na obou pohlednicích vyšla v roce 2008, v emisi Tradice české známkové tvorby, na připomínku dvou významných tvůrců poštovních známek-Františka Hudečka a Bohdana Roule. Na známce původní nominální hodnoty 10 haléřů je vyobrazena parní lokomotiva Zbraslav z roku 1846 ze šestiznámkové emise Lokomotivy, vydané v roce 1956. Celou emisi si můžete prohlédnout zde. Autorem výtvarného návrhu známky je akademický malíř, grafik a rytec Bedřich Housa.

PK

zajímavý odkaz: ČT24 - Konec levostranného provozu na trati Břeclav - Bohumín

Vánoce, Vánoce přicházejí

Už jste letos napsali Ježíškovi? Ještě ne? Tak si pospěšte! Já jsem to již udělal a Ježíšek mne na oplátku odměnil přáními s pěkným razítkem.

Ani jeho brněnští pomocníci tentokráte nezaháleli a zaslali pěkný zasněžený pozdrav. Tradičně s razítkem s brněnským drakem, kádí s kapry, hvězdami a kometou. 

Na Božím Daru má letos Ježíšek nádherné razítko s jednou z mnoha vlastních podobenek s holubicí a padající kometou.

A co proto, abyste získali pěkné razítko, musíte udělat? Přáníčko s nalepenou poštovní známkou (pro tuzemsko 10 Kč nebo písmenová známka A, pro Evropu 20 Kč nebo písmenová známka E, pro zámoří 21 Kč nebo písmenová známka Z) a napsanou adresou toho, komu přání posíláte, vložte do obálky a zašlete na adresu Vánoční pošta, 362 62 Boží Dar pro razítko s Ježíškem nebo Pošta 601 00 Brno pro brněnské razítko Tradiční vánoce v Brně. A nezapomeňte si pospíšit, protože Ježíšek na Božím Daru plní přání pouze do Štědrého dne a v Brně jenom o chloupek déle, přesně do 30. prosince.

PK

Z uplynulých aukcí

Pokud sledujete, co se nabízí v aukcích našich předních aukčních domů, tak Vám jistě nemohlo uniknout několik nabídek maxikaret, které se v uplynulých týdnech na aukcích vyskytly. Níže přináším, o jaké položky si někteří sběratelé mohli obohatit své sbírky.

V 38. sálové aukci firmy Burda auction zůstal zřejmě příliš nepovšimnut soubor čtyř maxikaret z období let 1945-1950 se známkami Londýnské + Moskevské vydání (1945), Dětem (1948), 5. výročí SNP-Zvolen (1949) a 5. výročí osvobození (1950).

Položka se vyvolávala za cenu tříset korun a byla vydražena za tři sta padesát korun. Z obsahu položky osobně považuji za nejhodnotnější maxikartu se známkou Dětem z roku 1948 s razítkem dne vydání známky a maxikartu se známkou 5. výročí osvobození (sovětský tankista s Hradčany, 1950), také s razítkem dne vydání známky. Maxikarta se Zvolenským hradem, znehodnocená denním razítkem pošty Zvolen se vyskytuje i v provedení s červeným příležitostným razítkem 5. výročí SNP. Varianta s červeným razítkem nebyla předmětem aukce a je zde uvedena pouze pro ilustraci (viz níže).

Známky z Moskevského a Londýnského vydání jsou vylepeny na pohlednici "Morava zdraví Rudou armádu" a jsou zřejmě znehodnoceny příležitostnými razítky. Tato karta má do analogické pohlednice nejdále. Jsou na ní vylepeny dvě známky a motiv známky se neshoduje s vyobrazením na pohlednici. Nicméně tři předchozí ze souboru tento nedostatek plně vynahrazují.

Ve 39. aukci Profil se tentokrát nabízely pouze tři maxikarty. První z nich zmíním okrajově. Jedná se o oficiální maxikartu České pošty, s.p. z emise Veleještěři (1994) s 2 Kč známkou s výrobní vadou. K položce se navíc nabízel čtyřblok se stejnou známkou s VV. Položka byla vyvolána a prodána za tisíc korun. Podstatně zajímavější byly nabídky dvou maxikaret s leteckou známkou - 50 h z roku 1930 a 30 h z roku 1939 (letadlo nad krajinou). Obě s pěknými obdélníkovými razítky Praha 7 - letecká pošta dne 9. března 1939 a 2. května 1939. Jejich vyvolávací cena byla 500 Kč za každou z nich. Maxikarta s 50 h známkou se nakonec vydražila za 950 Kč, 30 h za 1600 Kč.

Otázkou zůstává, zda byla cena dosažena atraktivitou a ojedinělostí obou exemplářů ve variantě maxikaret nebo fakt, že šlo o letecké známky znehodnocené obdélníkovým razítkem letecké pošty.  

Poslední aukce se týkala analogické pohlednice se sportovní tématikou. Na pohlednici z roku 1947, vydanou na podporu Československého olympijského výboru, byla použita příležitostná poštovní známka Mistrovství světa a Evropy v ledním hokeji v Praze (1972). Znehodnocená byla příležitostným razítkem Mistrovství světa a Evropy v hokeji, Praha 1, dne 7. dubna 1972. 

Mistrovství se konalo ve dnech 7. až 22. dubna 1972 v Praze. Turnaje se zúčastnilo 20 mužstev, rozdělených do tří výkonnostních skupin. Počínaje tímto MS je šampionát oddělený od olympijských her. Předcházejících devět mistrovství vyhrál Sovětský svaz, jejichž rekordní tažení přerušili až českoslovenští hokejisté. Zlato si tak odnesli jak z Mistrovství světa, tak z Mistrovství Evropy. Maxikarta nakonec našla svého majitele za sto deset korun.

PK

Kamil Lhoták-Na kole, na motorce, ve vzduchu

Od 28. listopadu 2012 do 3. února 2013 probíhá v pražském Poštovním muzeu výstava Kamil Lhoták - Na kole, na motorce, ve vzduchu. Výstava je uspořádána ve spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií a Knihovnou Národního muzea u příležitosti 100. výročí umělcova narození.

Výstava mapuje známkovou tvorbu, na které se podílel výtvarnými návrhy od roku 1949 (emise 75. výročí založení Světové poštovní unie).

Mezi jeho nejmilejší témata patřily zejména motorky (emise Z historie československých motocyklů, 1975), bicykly (emise Historická kola, 1979), automobily (emise Historické automobily, 1988) a balóny (Česká a slovenská grafika, 1973).

emise Historická kola, 1979

Výstavu doprovází několik originálních kreseb a grafik ze sbírek Alšovy jihočeské galerie (např. Tříkolka, Dvouplošník, Balvan), ale i řada ilustrací z knih. Mezi nejznámější z nich patří ilustrace pro Branaldův román Dědeček automobil nebo jeho vlastní kniha s názvem Kolo, motocykl, automobil z roku 1950. Prostřednictvím fotografií Martina Říhy se v divadelním salonku Poštovního muzea můžete seznámit se zrodem samotné poštovní známky Dívka s dlouhými vlasy, která vznikla ryteckým přepisem Lhotákova obrazu. Známka byla vydána dne 7. listopadu 2012 v ryteckém provedení grafika a rytce Miloše Ondráčka. O vydání známky a křtu jsem se již zmiňoval ve starším příspěvku Kamil Lhoták - Dívka s dlouhými vlasy. K výstavě byla vydána příležitostná dopisnice, pamětní list a tradičně, v 1. patře Poštovního muzea, zřízena poštovní přepážka, která 1. prosince 2012 používala příležitosné poštovní razítko. S tímto razítkem tak mohla vzniknout pěkná analogická pohlednice k zatím poslední Lhotákově známce.

carte maximum
známka Pofis 764 Umělecká díla na známkách-Kamil Lhoták
příležitostné poštovní razítko Poštovní muzeum-Kamil Lhoták,
Praha 1, 1.12.2012

PK

zajímavý odkaz: ČT24- Svět Kamila Lhotáka...