pátek 7. prosince 2018

Umělecká díla na maxikartách

Je zvyklostí, že v závěru roku nechybí v emisním plánu poštovní známky, představující umělecká díla známých umělců. Nejinak je tomu i v letošním roce, kdy si jejich prostřednictvím připomínáme umělce Paula Pontia, Vladimíra Komárka a Stanislava Libenského.
První z emisí představuje rytinu od Paola Pontia - Diego de Guzmán (po roce 1645).


ze sbírky Martina Hlavatého

ze sbírky Jiřího Hanáčka

Paulus Pontius (1603–1658) byl významný vlámský rytec. Narodil se v Antverpách, učil se u Lucase Vorstermana, ale také u svého přítele Petra Paula Rubense, jehož četná díla převedl do grafické podoby. Úspěchy měl i s rytím portrétů podle Anthonise van Dycka (1599–1641) či děl Tizianových a Velazquezových. Již ve 24 letech se stal mistrem antverpského malířského cechu. Po Rubensově smrti pracoval pro další vedoucí umělce. Pontius byl mistrem, který pracoval s efekty světla a barvami velmi jemným způsobem.

Druhá emise představuje umělce Vladimíra Komárka. Námětem poštovní známky je obraz Ptáci na jevišti z roku 1991. 


ze sbírky M. Hlavatého

Vladimír Komárek (10. 8. 1928 – 24. 8. 2002) byl český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Patřil k předním osobnostem českého výtvarného umění 20. století. Jeho obrazy, grafiky a ilustrace si svou podmanivostí získaly nejen pozornost, ale i srdce mnoha lidí. Milovaným krajem Vladimíra Komárka bylo Semilsko, kde se narodil a kde prožil i podstatnou část svého života. K výtvarnému umění tíhl od raného mládí – studia začal na umělecké sklářské škole v Železném Brodě a v roce 1946 byl přijat na Akademii výtvarných umění. Po dvou letech však přestoupil na UMPRUM, kde v roce 1954 absolvoval u prof. Karla Štipla. V letech 1965–1971 byl členem významného Sdružení českých umělců a grafiků Hollar. Jeho ranější tvorba se vyznačuje značnou expresivností, pro malby z jeho zralého a zásadního období je charakteristická lyričnost až tklivost a podmanivá poetika. Neopakovatelná je rovněž jeho grafická tvorba. Především v oblasti drobné grafiky a ex libris patřil k české i evropské špičce.

Poslední emise představuje sklářského výtvarníka, sochaře a pedagoga Stanislava Libenského. Námětem poštovní známky jsou skleněné plastiky Otisk velkého anděla I, II (1998-1999).


ze sbírky M. Hlavatého

Stanislav Libenský prošel jako student sklářskými školami v Novém Boru a v Železném Brodě a od roku 1939 pokračoval ve studiu v ateliéru užité malby na pražské Uměleckoprůmyslové škole. V Novém Boru učil obory vitráží a malby na skle, v železnobrodské škole působil jako ředitel a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze vedl v letech 1963–1987 ateliér skla. Jako respektovaný pedagog a výtvarník získal řadu různých cen. Největší věhlas mu však přinesla především společná tvorba s manželkou Jaroslavou Brychtovou. Velice brzy začala rovněž spolupráce Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové s architekty. Z mnoha příkladů lze uvést realizace: sedmimetrová okna v středověké kapli v chrámu sv. Víta v Praze (1964–1968), „roj meteorů“ z taveného křišťálu na betonovém nosném válci avantgardní stavby televizního vysílače Ještěd v Liberci (1973–1975). Samostatně se Stanislav Libenský zapsal do historie architektury svým unikátním výtvarným řešením pláště budovy Nové scény Národního divadla v Praze. (zdroj: cpost.cz)


PK

Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...