pátek 23. června 2017

200. výročí založení Moravského zemského muzea v Brně

U příležitosti 200.výročí od založení Moravského zemského muzea v Brně vyšla ve středu 21. června poštovní známka s námětem části jeho budovy, na pozadí s katedrálním kostelem sv. Petra a Pavla.



První návrhy na založení Moravského zemského muzea pochází z roku 1803.



U zrodu muzea stáli Christian Carl André (1763–1831), moravský osvícenec, národohospodář, novinář, kancléř Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy, hrabě Josef Auersperg (1767–1829), právník absolvent Karlovy Univerzity v Praze, osvícenec, člen lóže svobodných zednářů, významný představitel moravské inteligence, podporovatel Hospodářské společnosti, gubernátor Antonín Bedřich Mitrovský (1770–1842), právník, vysoký státní úředník, který jako zemský hejtman zaštítil snahy o založení zemského muzea, díky němu muzeum získalo Biskupský dvůr v Brně jako svou první budovu a hrabě Hugo František Salm-Reifferscheidt (1776–1836), osvícenecký vzdělanec a podnikatel v hornictví, hutnictví a zemědělství, ředitel Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy, který věnoval muzeu sbírky přírodnin a množství uměleckých předmětů.



Dne 7. března 1816 předložili hrabě Auersperg spolu s hrabětem Salmem zemskému hejtmanovi Antonínu hraběti Mitrovskému pamětní spis vypracovaný na jejich popud Josefem Hormayerem, ve kterém poukázali na nezbytnost založení muzea. Rozhodnutím císaře Františka I. z 29. 7. 1817 bylo zřízeno jako součást Hospodářské společnosti. Veřejnost byla se založením muzea, které bylo nazváno na počest císaře Františkovo, seznámena 24. 3. 1818 vyhláškou moravsko-slezského gubernátora hraběte Antonína Bedřicha Mitrovského.



Koncem června 1899 podepsal moravský zemský výbor s likvidačním výborem Hospodářské společnosti úmluvu o převedení muzea do zemské správy. Slavnostní předávací akt se uskutečnil 11. 1. 1900. Moravské zemské muzeum je druhá největší a zároveň druhá nejstarší muzejní instituce v ČR.



Ve svých sbírkách uchovává přes 6 milionů předmětů, které představují cenný materiál z oborů přírodních a společenských věd. Kromě sbírkotvorné a vědecko-výzkumné práce pořádá muzeum výstavy, přednášky, exkurze, zabývá se prací s mládeží a v neposlední řadě vykazuje také rozsáhlou ediční činnost. Dne 13. 7. 1925 učinil tým Karla Absolona jeden z největších nálezů moravské archeologie. V popelišti pravěkého naleziště byla nalezena malá soška, světoznámá Věstonická Venuše.



Věstonická Venuše se stala jedním z nejvzácnějších exponátů Moravského zemského muzea. (zdroj: cpost.cz)
Všechny maxikarty vytvořil Martin Hlavatý. Děkujeme za ukázky.
PK

Červnové události

Letošní červen je bohatý na různá příležitostná poštovní razítka, i na krásné nové emise poštovních známek, a to by nebylo, aby na tuto skutečnost nezareagovali naši skalní maximafilatelisté. Vezměme to tedy popořádku a připomeňme si, co všechno se za poslední měsíc událo.
V pátek 9. a v sobotu 10. června se v Litoměřicích konal VII. celorepublikový sraz hasičstva s výstavou historické hasičské techniky.





V sobotu 10. června se v prostoru Zadních Bahen u Strašic konal Den pozemního vojska Armády České republiky - BAHNA 2017.



Již tradičně také patřila druhá červnová sobota v Praze muzeím a galeriím. Ta letošní nabídla zdarma vstup do 49 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí v 79 objektech, zajímavý program a jedinečnou atmosféru.

příležitostná poštovní přepážka byla zřízena
v prostorách Muzea MHD 

Od 16. června vystavuje v Poštovním muzeu výtvarník Jiří Slíva. Výstava je věnovaná populárnímu grafikovi, ilustrátorovi a humoristovi, který letos v červenci oslaví 70. narozeniny.

všechno nejlepší

Výstava s názvem Jiří Slíva - PostPoezie představuje nejen původní návrhy na známky, obálky prvního dne vydání a razítka, ale i výtvarníkovu volnou tvorbu, která se s tou poštovní často překvapivě prolíná.

Pro štěstí
personalizovaná známka z roku 2016 

Součástí expozice jsou litografie, kresby, plastiky a série poštovních básní, kterou Jiří Slíva složil pro tuto příležitost.

oblíbený turista nesmí ve výčtu
Slívových známek chybět 

Nejen s autorovou poesií se bude možné seznámit i v mimořádně vydané brožuře, kterou Poštovní muzeum k výstavě vydalo. Výstava potrvá do 1. října 2017.
Za všechny ukázky děkuji Martinu Hlavatému.

PK

čtvrtek 22. června 2017

Maxikarta Moravské zemské muzeum v Brně

Níže uveřejňuji maxikartu z Brna, jako první vlaštovku, kterou mi poslal kolega Jiří Hanáček.


Jiří byl, jako Brňák, logicky první, který si hned v den emise na PostMerkuru vystál pěknou frontu, aby zakoupil poštovní známku připomínající 200. výročí Moravského zemského muzea v Brně. Na přepážce ji pak nechal orazítkovat filatelistickým razítkem, a tak vytvořil analogickou pohlednici. Že nebylo razítko příležitostné, to přeci nevadí. Vznikla tak pěkná varianta. O to příležitostné, se určitě postarají další kolegové...
Jiřímu patří dík za pěknou ukázku.

PK

středa 21. června 2017

Dobrá koczka, která nemlsá

Dne 31. května představilo Poštovní muzeum ve svých prostorách výstavu Václav Hollar: rytiny a známky. Tvorba Václava Hollara, do jehož osudu se ve velké míře promítl neklid a nestabilita, které zmítaly Evropou v době třicetileté války, byla námětem již mnoha výstav. Výstava, která se nyní koná v Poštovním muzeu, představuje jeho dílo ve spojitosti se známkovou tvorbou.

Václav Hollar na maxikartě z roku 1953

Na výstavě jsou představeny všechny vydané emise známek s hollarovskou tematikou, pamětní listy, liniové rozkresby i rytecké destičky.

portrét Albrechta Dürera od Václava Hollara
ze sbírky Martina Hlavatého

Její součást rovněž tvoří Hollarovy grafiky, zapůjčené Národní galerií v Praze a Vlastivědným muzeem v Šumperku. Návštěvníci si budou moci prohlédnout například Hollarův známý cyklus Čtyř ročních dob jak v podobě grafiky, z níž rytec při své práci vychází, tak i výsledných známek. K vidění bude rovněž návrh známky Jana Kavana, která vyjde v září letošního roku a připomíná 100. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Výstava potrvá do 1. října 2017. (zdroj: Tisková zpráva Poštovního muzea, www.postovnimuzeum.cz)
K výstavě bylo připraveno příležitostné poštovní razítko s hlavou kočky, jenž pochází ze známého Hollarova leptu s názvem Dobrá kočka, která nemlsá z roku 1646.


Razítko posloužilo filatelistům k vytvoření analogie se známkami Kočky z roku 1999, byť tyto známky přímo s umělcem nesouvisí. Pamětní pohlednice vytvořil Zbyšek Veselý. Oběma kolegům díky za ukázky.




PK

Budou další kamínky pomyslné mozaiky československé maximafilie?

Když se mi před časem dostal do rukou soubor československých maxikaret, vzpomněl jsem si, jak kdysi poutavě Josef Fronc sepisoval do bulletinu historii sbírání analogických pohlednic v ČSR.



Tehdy jsem hltal stránku za stránkou jeho textů a teorií o tom, jak to se sbíráním a tvorbou CM v ČSR bylo. Dodnes si rád pročítám staré bulletiny a hledám další a další souvislosti k maxikartám, které mi prošly rukami či zakotvily v mé sbírce. Na stránky bulletinu mne to přivedlo i nyní. V touze přečíst si o maxikartách vydaných ARTIÍ v letech 1985 a 1986 jsem pátral ve všech číslech, ale ničeho se nedopátral. Níže tedy vyobrazuji další "oficiální" maxikarty, které by mohly zapadnou do Josefovy pomyslné mozaiky historie čekoslovenské maximafilie.




Budu rád za jakýkoliv komentář nebo si rád přečtu v bulletinu další z poutavých příběhů k těmto československým emisím.
PK

Výsledek ankety o nejlepší carte maximum roku 2016

V letošním roce vybírali naši členové ze čtyř nominovaných maxikaret, které do soutěže přihlásili 3 sběratelé.
Hlasování se tentokrát zúčastnilo 17 z více jak 40 obeslaných členů.
Opět se bodovalo podle vzorce 1 hlas = 1 bod. První místo vyhrála maxikarta 700. výročí narození Karla IV. (CM 0003) 6 bodů, druhé místo obsadily maxikarty Osobnosti - Tomáš Baťa (CM 0001) a Víla Amálka (CM 0002) 5 bodů, třetí místo patří maxikartě vyobrazující Slovenskou strelu (CM 0004) 1 bod.


Maxikartu do soutěže přihlásil Zbyšek Veselý.
Gratuluji a přeji to nejlepší umístění ve světové soutěži.

Všem hlasujícím patří dík za hlas i za krátké vyjádření svého názoru.
PK

úterý 13. června 2017

75. výročí Operace Anthropoid

Ve středu 17. května vyšel příležitostný poštovní aršík připomínající 75. výročí operace Anthropoid. Námětem poštovní známky je Heydrichův vůz zničený výbuchem Kubišovy bomby plněné plastickou trhavinou. Dále autor na známku ztvárnil ležící Gabčíkův samopal. Výtvarný návrh známky provedl Karel Zeman.



Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. 
Operaci s krycím označením Anthropoid, která měla být původně realizována již 28. října 1941, zdrželo Svobodovo zranění při výcviku, kdy musel být nahrazen rotmistrem Janem Kubišem. Počasí umožnilo letcům ze 138. perutě zvláštního určení RAF vysadit parašutisty v okupované vlasti až v noci z 28. na 29. prosince 1941.


ze sbírky Martina Hlavatého

Po spojení s domácím odbojem a řadě příprav byl nakonec útok na Heydricha realizován 27. května 1942. V rozhodující chvíli však selhal Gabčíkův samopal, ale Kubiš hodil na vozidlo bombu plněnou plastickou trhavinou s velmi citlivým nárazovým zapalovačem upraveným z protitankového granátu. Heydrich, který v rozporu s bezpečnostními předpisy nechal zastavit vozidlo, byl zraněn kovovým úlomkem z karoserie, který roztříštil 11. žebro, prorazil bránici a uvízl ve slezině. Dne 4. června 1942 Heydrich na následky zranění zemřel.

u příležitosti významného výročí připravil
editor blogu Pavel Kancnýř ve spolupráci se Zbyškem Veselým
sadu maxikaret opatřenou příležitostnými razítky
výše se strojovým razítkem k 75. výročí operace

Atentátníkům se díky pomoci odboje podařilo ukrýt a německé moci se ani přes rozsáhlé vyšetřování a kruté represálie nedařilo přijít jim na stopu. Sedm parašutistů, kteří zůstali v Praze (Josef Bublík, Jozef Gabčík, Jan Hrubý, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc, Josef Valčík), ukryli postupně představitelé pravoslavné církve (Jan Sonnevend, Vladimír Petřek, Václav Čikl). Poskytli jim úkryt v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. 

kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici
ze sbírky Martina Hlavatého

Teprve zradou rtn. Karla Čurdy se německé vyšetřovací orgány dostaly k informacím. Dne 16. června 1942 Čurda z vlastní vůle gestapu udal všechny spolupracovníky parašutistů, které osobně znal v Praze, Pardubicích, Lázních Bělohrad a Plzni. Nejbrutálnějšími vyšetřovacími metodami, jež gestapo použilo při výslechu desítek spolupracovníků parašutistů, se podařilo 17. června 1942 zjistit, kde se parašutisté ukrývají. Dne 18. června 1942 ve 4.15 hod. uzavřel náhradní prapor „Deutschland“ a strážní prapor „Prag“ obklíčení. Při osmihodinovém urputném boji s německými jednotkami zahynuli všichni výsadkáři.

památník Operace Anthropoid stojí od roku
2009 v blízkosti místa atentátu
ze sbírky Martina Hlavatého

Přestože oba příslušníci výsadku zahynuli, byla mise považována za úspěšnou, neboť zadaný úkol byl v plném rozsahu splněn. Samotná likvidace Heydricha se později stala předmětem řady sporů, neboť přes klady, které měla (zejména mezinárodní ohlas a následné odstoupení signatářských zemí od Mnichovské dohody, které mělo přispět k znovuobnovení poválečné ČSR v předmnichovských hranicích), přinesla i zápory. V reakci na atentát nacisté zavraždili několik tisíc Čechů, mj. vypálili obce Lidice (10. června 1942) a Ležáky (24. června 1942).

carte maximum se známkou z roku 2012
připomínající 70. výročí vyhlazení obce Lidice
článek zde

carte maximum se známkou z roku 2012
připomínající 70. výročí vypálení obce Ležáky
článek zde

PK

zdroj: cpost.cz
wikipedia.org
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...