středa 25. ledna 2017

EXPONET blog: Nové vlastní známky Rozhledny České republiky

Další z řady pěkných tiskových listů vlastních známek vychází 26. ledna 2017. Námětem jsou rozhledny České republiky. Celkem 25 kusů poštovních známek o písmenové hodnotě A představí 25 rozhleden, které se nachází na našem území. To je potěšující zpráva nejen pro filatelisty, ale i pro maximafilatelisty, kteří se určitě pokusí o sestavení další ucelené řady tematických maxikaret. Po známkách s vánočními motivy či po známkách k výročí královedvorské zoologické zahrady se můžeme těšit na známky s rozhlednami. Pokud by došlo na pokračování tohoto tématu, jednalo by se o dlouhou řadu maxikaret, která by se mohla vyjímat i na filatelistické výstavě. Nebudeme ale předbíhat a budeme se těšit, co naši sběratelé vytvoří. Pohlednic rozhleden seženete na internetu nepřeberné množství a když náhodou neseženete tu, kterou hledáte, stačí si k rozhledně udělat výlet a koupit pohlednice tam či fotit a použít aplikaci Pohlednice ONLINE. Více informací o vydání vlastních známek získáte na webu České pošty.



Velmi zajímavý a oblíbený motiv na vlastních známkách. Snad první část?

VZ TL 0059, VZ 0537 - 0561
Rozhledny České republiky
Nominální hodnota celého archu: 400 Kč (25 x 16 Kč)
Orientace známek: 25 známek na výšku
Den vydání: 26. 1. 2017
Náklad VZ TL: 600 ks, VZ: 15 000 ks
Další informace: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/filatelie-a-postfila/vlastni-znamky/prehled-vlastnich-znamek

zdroj: Ing. Břetislav Janík expo-net.blogspot.cz

pondělí 23. ledna 2017

Maximafilatelistické vzpomínky - cestovatelka B. M. Eliášová - 60. výročí úmrtí

Letos v dubnu si budeme připomínat 60. výročí úmrtí české cestovatelky Barbory Markéty Eliášové. V rámci svých vzpomínek přináším příběh ke vzniku analogické pohlednice ke známce s jejím portrétem.
Barboru Eliášovou jsem sháněl na pohlednici už od chvíle, kdy jsem se dozvěděl, že bude na poštovní známce. Nutil mne k tomu i fakt, že by mi chyběla v řadě cestovatelských analogických pohlednic. Nakonec mi jí musela podle předlohy namalovat manželka…


Když jsem během roku 2009 v rámci „filatelistické turistiky“ navštívil střední Moravu, zastavil jsem se ve Šlapanicích nedaleko Brna. Důvodem mé zastávky byla touha sehnat pohlednici s cestovatelkou B. M. Eliášovou, která se narodila poblíž Šlapanic, ve vesničce Jiříkovice. Jaké bylo ale zklamání, když ani v místním muzeu, až na jednu výjimku, Barboru Eliášovou neznali. O pohledech ani nemluvě. Rázem tak všechny plány vzaly za své. Ještě několikrát jsem poté pátral po informacích o neznámé cestovatelce, ale už jen spíše pro rozšíření obzorů, než abych hledal pohlednice, které možná ani neexistují. Uplynul více než rok od vydání známky a já opět trávím několik hodin v jednom z obchodů, kde se probírám stovkami pohlednic, protože zrovna sháním Vlastu Buriana, Jana Kašpara a další. V krabici s pohlednicemi divadelních herců pak ke svému úžasu nacházím pohlednici s Eliášovou, zachycenou při jejím pobytu v Tokiu.




Je to přesně ta fotografie, která mi posloužila jako předloha pro pohlednici. Pohlednice je zlomená, a proto na maxikartu nevhodná. Přesto si ji za 30 Kč kupuji. Jako vzpomínku. Doma pak při bližším zkoumání zjišťuji, že text své přítelkyni napsala a podepsala sama cestovatelka.
PK

Pamětní maxikarta k výročí narození Elišky Přemyslovny a další vlastní známky na CM

V den 725. výročí narození Elišky Přemyslovny vytvořil Martin Hlavatý pamětní maxikartu ke známce Lucemburkové z roku 2010. Námětem pohlednice je busta Elišky Přemyslovny ze svatovítské katedrály. Razítkoval na hlavní poště v Praze, i když by se zde možná lépe hodilo hradní razítko.



Dalším Martinovým počinem je maxikarta k vlastní známce 120. výročí České filharmonie z roku 2016. Martin vybral dobový pohled s hudebními prvky. 


Poslední počin je k vlastní známce tabákového koncernu Geco z roku 2015.


Martine, díky za ukázky.
PK

První letošní emise na maxikartách - pokračování

Doslova záplava maxikaret k českým korunovačním klenotům mne čekala po otevření mailové pošty, proto jim věnuji samostatný článek. Tato emise bude jistě velmi oblíbená, protože se v ní prolíná řada skutečností, které k popularitě přímo vybízí. Za výtvarným návrhem stojí manželé Knotkovi, emise připomíná české historické artefakty dostupné veřejnosti jen při zvláštních příležitostech a v neposlední řadě, je to první emise připomínající nadcházející světovou poštovní výstavu Praga 2018.


řekněte, kdo by tuto maxikartu nechtěl mít ve sbírce...
brilantní práce Martina Hlavatého

České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů. Udělovaly se při korunovaci.


pěknou maxikartu mi zaslal i Tomáš Doležal

Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, dále kožená pouzdra na korunu, žezlo a jablko, podušku pod korunu, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, štolou, pásem a tzv. manipulem.


i Josef Fronc vytvořil maxikartu ke korunovačním klenotům,
razítkoval na hlavní poště v Praze, hradní poštu má v plánu také navštívit

Svatováclavskou korunu nechal v letech 1345 až 1346 zhotovit Karel IV. ke své korunovaci českým králem, což ji dělá čtvrtou nejstarší v Evropě.





ze sbírky Martin Hlavatého

Korunovační klenoty jsou od roku 1962 národní kulturní památkou. Uloženy jsou v Korunní komoře chrámu sv. Víta v Praze.
Na většině maxikaret jsou použita razítka pošty Praha-Hrad v den vydání poštovní známky. Všem kolegům díky za pěkné ukázky.
PK

zdroj: wikipedia.org

První letošní emise na maxikartách

Hned v samém začátku roku se mi sešlo od kolegů tolik maxikaret, že mi málem zaplnily celou plochu počítače, když jsem je stahoval z mailu. Vezmu to tedy popořádku a představím vám maxikarty vytvořené k první letošní emisi známek. V pátek 20. ledna vyšly tři příležitostné poštovní známky - v emisi Tradice české známkové tvorby známka připomínající známého výtvarníka Oldřicha Pošmurného, v emisi Historické dopravní prostředky letadlo Aero A-14 ČSA a nádherný známkový sešitek plný pokladů - tedy českých korunovačních klenotů.
Začněme první letošní známkou z emise Tradice české známkové tvorby vzpomínající na výtvarníka Oldřicha Pošmurného. Oldřich Pošmurný se narodil v roce 1942 v Táboře. Vystudoval grafickou úpravu knih a časopisů, výtvarné dějiny knihy a ilustraci a figurální kresbu. Po skončení studií pracoval v nakladatelství Svoboda. Od roku 1968 pracoval jako samostatný výtvarník ve svobodném povolání. Během této doby spolupracoval z pražskými knižními a hudebními nakladatelstvími. Od roku 1965 navrhl přes 2000 knižních obálek, přebalů a knižních úprav, přes 100 podnikových značek, ochranných známek výrobků, logotypů výstav a kulturních akcí. Navrhl řadu československých a českých poštovních známek. Zemřel v roce 2010 ve věku 68 let.

maxikartu vytvořil Josef Fronc
Maxikartu s portrétem Oldřicha Pošmurného vytvořil pro Společnost sběratelů analogických pohlednic Josef Fronc. Josef ve svém archivu našel fotografii z veletrhu Sběratel 2009, kde měl O. Pošmurný výstavu svých ambigramů (ambigram=slovo, jenž lze číst z více než z jedné strany) a se souhlasem rodiny ji použil na maxikartu.
Další emise připomíná historický dopravní prostředek - letadlo AERO A-14 ČSA.


maxikartu vytvořil Martin Hlavtý

Letadlo Aero A-14 byl československý jednomotorový cvičný, pozorovací a dopravní dvouplošník z 20. let 20. století. Jednalo se o licenční výrobu typu Hansa-Brandenburg C.I. V roce 1923 byla těmito stroji zahájena pravidelná doprava Československých státních aerolinií. U nových strojů se však objevily problémy s nadměrnými vibracemi motorů a v důsledku otřesů i s nádržemi, proto začaly být stroje postupně stahovány k vojenské dopravní skupině a začala se s nimi provozovat vojenská letecká pošta z Prahy do Bratislavy. Pravidelné lety na vojenské poštovní lince zahájil 1. března 1923 major Skála s A-14 civilní poznávací značky L-BARA a cestujícím při tomto letu byla jeho manželka.


maxikartu vytvořil Martin Hlavatý

V roce 1926 se podíl A-14 v ČSA zmenšil na necelých 8% a stala se z nich letadla záložní. Poté se stroje vracely k vojenskému letectvu a jejich služba u ČSA skončila několika málo lety v roce 1927.


pokračování
zdroj: cpost.cz
wikipedia.org

čtvrtek 19. ledna 2017

Nominace na nejlepší carte maximum roku 2016

Začátek nového roku bývá ve znamení různých filatelistických anket. Nejinak je tomu i v našem oboru. Letos opět budeme nominovat maxikarty vytvořené ze známek vydaných v roce 2016.


ukázková maxikarta - trojí shoda námětu

Vítězná maxikarta se zúčastní volby o nejlepší carte maximum světa. Najde se letos mezi vašimi výtvory právě ta, která bude mít to štěstí? Nechme se překvapit. Nyní je na řadě, jako již tradičně, samotná nominace. Nominovat své počiny můžete i vy - sběratelé analogických pohlednic, kteří jste registrovaní v Sekci sběratelů cartes maximum při SSČZS SČF. Podmínky nominace uveřejňuji níže.


1/ cartes maximum musí být vytvořeny ze známek vydaných v roce 2016 (kat.číslo 873-912) a znehodnoceny poštovním razítkem s datem v roce 2016

2/ cartes maximum musí splňovat pravidla FIP

3/ obecně platí, že lepší hodnocení dostane CM s příležitostným razítkem

4/ carte maximum, která vyhraje volbu nejlepší CM roku 2016, postoupí do soutěže o nejlepší CM světa

5/ tato carte maximum se fyzicky zasílá do soutěže bez možnosti navrácení zpět, proto je nutné mít nominované alespoň ve dvou vyhotoveních

Své výtvory mi zašlete na nejdéle do 26.2.2017. Po sestavení nominace budete vyzváni k volbě nejlepší z nich.
PK

Krátké zamyšlení...

nad příspěvkem J. Fronce k "maxikartě" se známkou Závod míru - 1956. Zjednodušeně řečeno, za tvorbou nemusí nutně stát hlubší myšlenka analogie, po které pátráme. Řada československých maxikaret tehdy vznikala právě při filatelistických výstavách, a to bez kontextu ke známce. Populární byly zejména náměty fauny a flóry na poštovních známkách. Dalším možným důvodem by mohla být vazba cyklistických legend - účastníků závodu, ke městu, kde se výstava konala... Více světla do problému by jistě vnesli pamětníci či lidé, kteří mají desítky let k maximafilatelii blízko. Napadá mne např. kolegyně Hradílková z Přerova. Ta by jistě věděla, jak to tehdy ve skutečnosti mohlo být.
Při pátrání na internetu se mi podařilo najít dvě maxikarty, kde je známka a razítko v dokonalé shodě. Analogii zde netřeba vysvětlovat. Vše je pěkně čitelné z obou maxikaret.



Obě maxikarty již mají své místo v galerii maxikaret, kterou spravuje Jiří Hanáček. Znovu doporučuji strávit čas prohlídkou a studiem československých maxikaret, které Jiří pečlivě vyhledává, identifikuje a archivuje v galerii. V loňském roce se mu podařilo doplnit dalších 80 československých maxikaret. Je až neuvěřitelné, jak plodní tehdy filatelisté byli, a to si osobně myslím, že se podařilo podchytit zlomek toho, co tehdy vytvořili. Řada československých maxikaret totiž nepocházela z tvorby našich filatelistů. Tvořilo se také, velmi hojně, i za hranicemi naší země. Škoda jen, že řada těchto výtvorů je zde prakticky nedostupných. Jiřímu patří opět dík za aktivitu, kterou významně přispívá k povědomí o historii tohoto oboru.
PK

středa 18. ledna 2017

EXPONET blog: Nová CM - letadlo AERO A-14 ČSA

Nová oficiální analogická pohlednice (cartes maximum) vychází v pátek 20. ledna 2017. K dispozici u tradičních prodejců CM, např. na Hlavní poště v Jindřišské ulici 14, Praha 1.


zdroj: Ing. Břetislav Janík expo-net.blogspot. cz

čtvrtek 12. ledna 2017

Maxikarty ČSR

Vážení čtenáři našeho blogu. Obracím se na vás s dotazem, zda lze níže vyobrazenou pohlednici zařadit mezi cartes maximum, či jen TCV, tedy suvenýr k příležitostnému razítku?


Problém spočívá v tom, že neznámý autor (i když jde o pohlednici Přerova, není zřejmě z dílny pana Pražáka, který své výtvory vždy řádně zezadu označil) vytvořil toto k příležitostnému razítku, vydanému v roce 1956 k výstavě poštovních známek, která se v Přerově konala. Jak je zřejmé, byla použita pohlednice se záběrem na přerovský zámek, pořízená před rokem 1956. Zámek má nedostavěnou střechu na vyhlídkové věži, také budova v popředí pohlednice již dnes neexistuje. Pro srovnání předkládám současný záběr na stejné místo.


Příležitostné razítko vyobrazuje text výstavy a je doplněné erbem města, Přerov v roce výstavy slavil také 700 let od svého vzniku. Problém vidím v tom, že autor nalepil na obrazovou část pohlednice známku Pofis č. 884 s námětem Mezinárodního závodu míru. V tomto roce se závod jel z Varšavy do Berlína a odtud do Prahy. Tedy zřejmě přes město Přerov neprojížděl. Tuto informaci potřebuji potvrdit nebo vyvrátit. Každopádně je na razítku letopočet 1956 tak, jako na známce.
Kdybych v tu dobu mohl rozhodovat o této pohlednici já, zřejmě bych volil vylepení známky Pofis 803 nebo 820 z předchozích let, které vyobrazují strojírenství, neboť v Přerově působil velký závod Přerovské strojírny.
Jak na tuto pohlednici nahlížíte vy? Své názory zasílejte na e-mail fronc@cbox.cz
Děkuji. 
Josef Fronc

Sekce sběratelů CM vydává...

Sekce sběratelů analogických pohlednic vydává CM Tatra 87, opatřenou denním razítkem pošty Kopřivnice.


Rozeslána bude všem odběratelům spolu s vydáním prvního čísla Zpravodaje sběratelů československých známek.
PK
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...