úterý 20. října 2015

CM Dalimilova kronika

Sekce sběratelů analogických pohlednic vydává carte maximum Dalimilova kronika, razítkovanou poštovní razítkem Známková tvorba, Praha 1 v den vydání známky.

maxikartu Dalimilova kronika vytvořil Josef Fronc

Námětem poštovní známky je malba z kroniky – Oldřich na lovu potkává Boženu, kněz je oddává. Dalimilova kronika (poč. 14. stol.) je nejstarší česky psaná veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl českého písemnictví. Podle svého nejdůležitějšího zdroje bývá označována též jako Kronika boleslavská (označení přívlastkem „Dalimilova“ se objevuje až v 17. století).

svoji variantu s razítkem pošty Praha 1 mi na ukázku
zaslal i Martin Hlavatý

Kronika obsahuje celkem 106 kapitol. Na začátku líčí stavbu babylónské věže, následující boží trest, zmatení jazyků a rozchod lidí do různých částí světa. Pokračuje chronologicky řazenými příběhy z historie Čech počínaje osídlením našeho území praotcem Čechem, pověstmi o Libušině proroctví, o Přemyslu Oráčovi a o Dívčí válce. Končí v období vlády Jana Lucemburského v roce svého dopsání (1314), existuje ale i několik pozdějších dodatků, které však patrně nenapsal původní autor.
Z textu je zřejmý kronikářův odpor proti cizincům, zejména Němcům. Kronika je blízká době husitské. Čerpá ze starší kronikářské tradice, oslavuje historii českého státu a vyzdvihuje úlohu české šlechty v království po vymření Přemyslovců a v období nástupu Lucemburků na trůn. Pro své silně vlastenecké ladění byla předmětem zvýšeného zájmu vždy v dobách národního útisku.
PK
zdroj: cpost.cz

pátek 16. října 2015

CM Osobnosti: Jakub Jan Ryba

Patnáctý říjen letošního roku pro mne nezačal nijak příjemně. Od časného rána pršelo a až na krátké pauzy vlastně pršelo celý den, alespoň tam, kde jsem se pohyboval. V ten den jsem pracoval na Příbramsku, proto jsem se rozhodl využít své cesty a zajet také do nedalekého Rožmitálu pod Třemšínem na krátkou návštěvu, abych zde zrealizoval tvorbu analogických pohlednic ke známce s Jakubem Janem Rybou, který zde strávil 27 let svého života.

maxikartu vytvořil Josef Fronc

Pro rožmitálské je letošní rok jubilejním rokem Jakuba Jana Ryby, neboť si připomínáme nejen 250. výročí jeho narození, ale i to smutnější 200. výročí jeho smrti. Právě z těchto důvodů byla vydána příležitostná poštovní známka s námětem portrétu tohoto významného skladatele, doprovázející motiv varhan kostela Povýšení sv. Kříže v nedalekém Starém Rožmitále, na které Ryba hrával.

Farní kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále,
zdroj: www.staryrozmital.cz

Abych si nemusel nic vymýšlet, vypůjčím si texty povolaných, abych čtenářům přiblížil život J. J. Ryby i historii varhan, které se mi nepodařilo zahlédnout, neboť kostel byl v čase mé přítomnosti pro veřejnost zavřený, byl skrze drátěný plot vidět jen prostor s oltářem, varhany se nacházejí nad vstupem, stál jsem tedy někde pod nimi.
Než se začtete do připravených statí, seznámím vás s tvůrčím záměrem prezentované maxikarty. Ví se všeobecně o tom, že se nedochoval věrný portrét mistra Ryby, proto i pro mne bylo jasné, že se nebudu pouštět do experimentů, ani reprodukovat kresbu, která též vychází jen z představ.

Jakub Šimon Jan Ryba (fiktivní portrét)

Navíc vzhledem k  místu rodiště - Přešticích, bych se zřejmě ani do Rožmitálu nevydal. Volba proto od doby, co jsem viděl emisní plán známek, padla na zmíněné varhany, které jsou též z části na známce prezentovány. O to více mne potěšil fakt, že Rožmitálská pošta slaví letos 150. výročí vzniku a toto výročí prezentuje poštovním razítkem, jehož částí je právě silueta kostela, ve kterém se varhany nachází. Vznikla tak pěkná karta, která námětově doplní kartu z Plas. I tato karta byla vytvořena v dostatečném počtu, aby se dostala ke všem našim členům, kteří "sekční" karty odebírají.
V Rožmitále pod Třemšínem se letos konalo mnoho akcí v souvislosti s výročím narození J. J. Ryby. Kdo by se chtěl ještě nějaké akce zúčastnit, nabízím z programu: 25.10. 16.00 hodin kostel Povýšení sv. Kříže slavnostní koncert učitelů a žáků ZUŠ J. J. Ryby; 8.11. 16.00 hodin galerie Podbrdského muzea v Rožmitále koncert Václava Hudečka za doprovodu orchestru Konzervatoře Plzeň pod taktovkou Jiřího Štrunce spojený s křtem knihy o Rybovi; 24.12. 22.00 hod kostel Povýšení sv. Kříže Česká mše vánoční Hej, mistře v podání zpěváků a hudebníků z Rožmitálska v rámci mše svaté obětované za J. J. Rybu; 26.12. 17.00 hod kostel sv. Jana Nepomuckého v Rožmitále Česká mše vánoční Hej, mistře.
Slíbené texty najdete na odkazech:
http://zpravy.idnes.cz/co-predchazelo-sebevrazde-jakuba-jana-ryby-fjb-/zpr_archiv.aspx?c=A081216_164824_kavarna_bos

http://www.farnostrozmital.cz/historie

Josef Fronc

čtvrtek 15. října 2015

Další státní symbol na maxikatrách

Po velkém a malém státním znaku a státní hymně vydává Česká pošta na známkách vlajku České republiky.



Známka vychází v neobvyklém tvaru výseku, evokujícím vlající vlajku. Pouze na spodní části je umístěno klasické zoubkování samolepicích známek. Autorem výtvarného návrhu je výtvarník Pavel Hrach.



Vlajka České republiky je podle zákona o státních symbolech ČR (3/1993 Sb.) jedním ze státních symbolů České republiky. Způsob používání stanoví zákon o užívání státních symbolů (352/2001 Sb., původně 68/1990 Sb.) na domácí i mezinárodní scéně. Od 13. března 1990 do 31. prosince 1992 měla Česká republika dvojbarevnou bíločervenou vlajku, která však byla v praxi užívána jen velmi sporadicky.
Po vyhlášení nezávislé a unitární Československé republiky roku 1918 vyvstal problém mít jako nezávislý stát vlajku, která by mohla stát reprezentovat ve světě. Zpočátku se používala dvojbarevná bíločervená vlajka.




Speciálně určená komise dostala na popud univerzitního profesora G. Friedricha roku 1919 úkol vytvořit návrh vlajky. Bylo vytvořeno několik návrhů, ze kterých nejvíce kladných ohlasů sklidil návrh na horizontální bikolóru, která byla doplněna modrým klínem, který sahal do 1/3 vlajky. Autorem tohoto návrhu byl státní úředník Jaroslav Kursa. Po úpravách byl klín prodloužen a sahá do 1/2 vlajky. Podoba vlajky byla následně poslanci dne 30. března 1920 v 18:45 vyhlášena a uznána a stala se oficiální vlajkou Československa na celou dobu jeho trvání, až do roku 1992. V době svého vzniku byla jednou z prvních oficiálních vlajek používajících klín na světě.



Maxikarty s razítkem hradní pošty Praha 012 vytvořil v den vydání známky Martin Hlavatý. Martine, díky za ukázky.
PK

zdroj: cpost.cz

Česká státnost na maxikartách

Ve středu 14. října vyšel výpravný aršík s názvem Česká státnost (Cesta ke státnosti za světové války 1915). Autorem výtvarného návrhu je Jan Maget. 


Na první známce z aršíku je odhalení pomníku Mistra Jana Husa k pětistému výročí upálení. K postavě Mistra Jana Husa a Božích bojovníků byla přidána i skupina pobělohorských exulantů, která připomíná zoufalství nad ztrátou vlasti.



Na druhé známce je zachycen detail ze změti ještě živých a již mrtvých, zuřivě útočících a bezmocně padajících Čechů v uniformách.




Podrobný popis celého aršíku najdete na odkazu zde.
Vystavené maxikarty vytvořil v den vydání na pražské hlavní poště Martin Hlavatý.
PK

čtvrtek 1. října 2015

Nabídka pro sběratele analogických pohlednic

Do vyčerpání zásob nabízím maxikarty Metro s příležitostným poštovním razítkem Muzejní noc 2015 a Balík Do ruky s příležitostným razítkem Letní hry zaměstnanců pošty 2015.



Zájemcům zašlu za cenu 40 Kč/ ks plus poštovné nebo za stejných podmínek vystavím na Aukro. Objednávky přijímám na mail fronc@cbox.cz
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...