neděle 31. srpna 2014

Křest aršíku Beskydy

Křest aršíku s autogramiádou, za účasti tvůrců Libuše a Jaromíra Knotkových a rytce Martina Srba, se bude konat v neděli 28. září 2014 od 14.00 hodin v Janíkově stodole ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.


Záštitu nad akcí převzalo město Rožnov pod Radhoštěm. Na akci budou pozváni starostové jednotlivých míst, ke kterým se známky vztahují (případně dalších míst v okolí), zástupci České pošty, s.p. a Svazu českých filatelistů, filatelisté a ostatní veřejnost. Organizátor celé akce, Klub filatelistů při Středisku volného času v Rožnově pod Radhoštěm, vydá k této akci v omezeném nákladu dopisnici se soukromým barevným přítiskem (cena cca 30 Kč).

soukromá dopisnice s přítiskem ke křestu aršíku,
autoři kresby: manž. Knotkovi

Dopisnici je nutno objednat předem nejpozději do 31.7.2014 na emailové adrese: kfsvcroznov@valachnet.cz. K akci bude mít poštovna ve Valašském muzeu také příležitostné kašetové razítko.

příležitostný kašet (gumové razítko),
autoři razítka: manž. Knotkovi

Stejně jako tuto emisi vytvořili také dopisnici i "kašetové" razítko výtvarníci Libuše a Jaromír Knotkovi.
Zdroj: Rožnovský prostor, článek: Šelmy Beskyd budou mít své známky

razítko poštovny (kovové poštovní razítko)

Celý článek si můžete přečíst na webu Rožnovský prostor na odkazu http://www.roznovsky-prostor.cz/roznov-live/selmy-beskyd-dostanou-sve-znamky/#prettyPhoto

Exponet blog: Cartes maxima (CM) veletržní zprávy na téma auta Václava Zapadlíka

Rádi Vás můžeme seznámit s čerstvou novinkou, kterou můžete zakoupit na veletrhu Sběratel již ve čtvrtek 4. září 2014 (v prodeji na Informacích ve foyer).


Jak je u těchto CM již běžné, jsou podkresleny pérovkou a naznačeny jsou i poštovní známky (tentokráte již ve zmenšené velikosti, aby nedělala podkresba pro známku problém s nalepením)... 
Celý článek i s vyobrazeními obou pohlednic Škodovek najdete na Exponet blogu ing. Břetislava Janíka na odkazuhttp://expo-net.blogspot.cz/2014/08/cartes-maxima-cm-veletrzni-spravy-na.html

Více informací o letošním ročníku veletrhu se také dočtete v magazínu Sběratel & Investor 2014. K prohlédnutí je na odkazu: http://www.sberatel.info/public/magazine2014/#/0

pondělí 25. srpna 2014

Nové maxikarty České pošty: Ochrana přírody - Beskydy

Ve středu 3.9.2014 vyjde další sada oficiálních maxikaret České pošty k oblíbené emisi Ochrana přírody. Tentokrát zavítáme do Beskyd, pohoří, které se na našem území rozkládá v oblasti Valašska na severovýchodní Moravě. Aršík s příznačným názvem Beskydy - kraj velkých šelem nám na známkách představí Jezevce lesního, Kočku divokou, Vlka a Medvěda hnědého. 



Stejné motivy, jaké jsou na známkách, budou mít i vydané pohlednice. Ty budou opět k zakoupení od emise na Hlavní poště a na některých filatelistických přepážkách. Náklad cartes maxima k emisi Beskydy je 2800 kusů. Náklad čistých pohlednic je 800 kusů.



Na závěr si neodpustím jednu poznámku. Domnívám se, že by si letošní mimořádně vydařená, výtvarně odlehčená, emise zasloužila větší "péči", co se poštovního razítka týče. Podobně jako všechny předchozí emise Ochrany přírody, které na maxikartách dosud vyšly.
PK

Tak sa to robí!

Zřejmě poslední příspěvek vyburcoval kolegu Tomáše Tyrolera ze Slovenska, aby mi napsal a podělil se se mnou o informace kolem tvorby jeho "prvních vlaštovek". Za to mu právem patří dík! Dlouhodobě z dálky sleduji, co Slováci vydávají za známky a razítka, a už jsem se skoro začal bát, že zůstane jen u toho sledování. O opaku mne Tomáš přesvědčil, když mi poslal soubor maxikaret, které v průběhu roku vytvořil. S Tomášem jsem dlouhodobě v kontaktu a vím, že to s maximafilatelií na Slovensku není příliš lehké. Ale kde je. Každopádně je chvályhodné, že to nakonec nevzdal a pustil se do tvorby sám na vlastní pěst.
Začněme tedy u emise Umění, která vyšla na konci loňského roku. Emise tentokrát představila dva významné umělce Martina Martinčeka a Jána Jakuba Stundera. Martin Martinček patří na Slovensku k nejvýznamějším fotografům 20. století. Byl také jediným slovenským fotografem, který vytvořil díla velkého významu v oblasti výtvarné a dokumentární fotografie. Na známce je zobrazena fotografie z roku 1964 s názvem Po dojení. Použité příležitostné razítko s portrétem Martina Martinčeka bylo používáno k inauguraci poštovní známky, uskutečněné v Liptovském Mikuláši.



Druhá emise představuje dánského malíře, představitele evropského osvícení a klasicismu, Jána Jakuba Stundera, který našel svůj druhý domov na Slovensku. Maloval oltářní obrazy a portréty. Portrét Grófa Jána Jozefa Hadika de Futog zvěčnil jak kreslí jeho portrét. Obraz najdete ve sbírkách Slovenské národní galerie. Na maxikartu bylo použito denní razítko pošty Bratislava v den vydání známky.



První letošní emise navazuje na cyklus Kulturní dědictví Slovenska a představuje synagogu v Levicích. První synagogu postavili Židé v Levicích v roce 1853, resp. 1854. Počet jejich členů se však zvyšoval, a tak se v roce 1883 rozhodli postavit větší, která zde stojí dodnes. O její postavení se zasloužil tehdejší předseda židovské obce dr. Jozef Pólya. Autorem projektu byl Gustáv Šišák z Kalné nad Hronom. V roce 1902 prošla synagoga přestavbou. Synagoga sloužila svému účelu až do roku 1944, kdy se po dobu deportací stala součástí ghetta. V roce 1980 byla vyhlášena kulturní památkou. Od roku 2010 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, při níž došlo k objevení vzácného nálezu - zakládající listiny synagogy, uložené do lékárnické lahve. Synagoga byla slavnostně otevřena 26. dubna 2012 a od té doby slouží jako místo pro konání různých kulturních akcí.


Příležitostné razítko se používalo v Levicích v den uvedení poštovní známky.
Další významnou událostí, zachycenou na dvou známkových emisích, bylo konání XXII. Zimních olympijských a XI. Zimních paralympijských her v Soči. Slováci v námětu vsadili na jejich nejúspěšnější zimní sport biatlon, a to se vyplatilo. Byť byla celková bilance ze zimní olympiády jedna zlatá medaile, získala ji právě biatlonistka Anastázie Kuzminová.


Druhá příležitostná známka patří emisi XI. Zimních paralympijských her v Soči. Autor emise Karol Felix na ní zobrazuje dvojici sjezdových lyžařů, traséra a postiženého závodníka, při překonávání slalomové brány.


Podobná známka vyšla i u nás v roce 2010 u příležitosti konání X. Zimních paralympijských her ve Vancouveru. Na slovenské maxikartě bylo použito příležitostné razítko ke konání XI. Zimních paralympijských her.
K Mezinárodnímu roku krystalografie vydala 14. února 2014 Slovenská pošta příležitostnou poštovní známku. Na známce je pomocí izolínií elektronové hustoty v krystalu slitiny Ta-Ge-Te ukázané, že namísto očekávaného uložení na přímku, jsou polohy atomů modulované tak, že vytvářejí motiv "zubů" hradby, což v konečném důsledku zásadně mění vlastnosti látky.



Námětem příležitostného razítka je portrét Maxe von Laue, který v roce 1914 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev rozptylu rentgenových paprsků na krystalech. Letos uplynulo 100 let od udělení ocenění.
V emisi Osobnosti vyšly dvě poštovní známky zobrazující slovenského diplomata, spoluzakladatele Československé republiky, Štefana Osuského a  básníka Pavla Horova.


V prvním případě je maxikarta opatřena denním razítkem pošty Bratislava v den vydání, ve druhém jde o příležitostné razítko k emisi poštovní známky Osobnosti: Pavol Horov.
V emisi Technické památky vyšly v dubnu na poštovní známce dva Historické motocykly - Manet M90 a Jawa Pionýr. Sériová výroba motocyklu Manet 90, nazvaného podle vrchu Manín, se rozeběhla v roce 1947 a byla ukončena v roce 1951. Jednalo se o první poválečný motocykl sériově vyráběný na Slovensku v Považské Bystrici. Největší zásluhu na tomto motocyklu měl ing. Josef Ulman. Do současnosti se jich dochovalo málo, proto je Manet ceněným a vyhledávaným motocyklem.


Pionýr se vyráběl v Povážské Bystrici od 50. let minulého století. U jeho zrodu stáli tři muži: technický ředitel firmy Jawa dr. Frei, konstruktér Josef Jozíf a motorář Jan Křivka. Jedná se o jednoválec s obsahem 49,8 cm3. Řadí se tedy do kategorie "padesátek". Nejstarším typem je 550 přezdívaná "Pařez". Vyznačuje se jedním malý sedadlem, tvarem připomínajícím pařez.


Příležitostné razítko s motocyklistou používala pošta v Povážské Bystrici v den křtu obou známek.
Letošním společným tématem emise Europa byly zvoleny Národní hudební nástroje. Podobně jako u nás jsou námětem slovenské známky dudy. První historická zmínka o dudách na Slovensku se váže ke 14. století. V dnešní době jsou dudy na Slovensku typických hudebním nástrojem pastýřské kultury. Rozšířené jsou především na Oravě, v Pohroní a Gemeri. Na celém Slovensku se vyskytují zejména trojhlasé dudy, ve středním Slovensku jsou známé také čtyřhlasé až pětihlasé dudy, na Oravě takzvané goralské dvojhlasé dudy.


Razítko s motivem dudáka je ze dne uvedení poštovní známky v Dolní Krupé.
Emise Historická výročí: Pocta památce padlých v 1. sv. válce zobrazuje pomníky padlým v 1. světové válce. Jejich autorem je slovenský secesní architekt Dušan Jurkovič. Jurkovič postavil v západních Karpatech, zejména na území dnešního Polska, více památníků. Námětem známky jsou pomníky v Regietówe. Příležitostné razítko se používalo v Bratislavě v den vydání poštovní známky.


V emisi Známky s personalizovaným kuponem byla na téma léčivé rostliny vydána poštovní známka ze Smetankou lékařskou. Poštovní známka s personaliz. kuponem je vydaná v přepážkovém listu zpravidla o osmi známkách a osmi kuponech, na něž si může zájemce nechat vytvořit přítisk soukromého či komerčního charakteru. Výrobu přítisku na kupony si zákazník může objednat přímo v Pofisu nebo na webové stránce www.mojaznamka.sk


Maxikarta je vytvořena s razítkem pošty Bratislava v den vydání poštovní známky. 
Poslední předprázdninová emise patří novému slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi, který se v roce 2012 rozhodl kandidovat na post prezidenta Slovenska jako nezávislý a nestranický kandidát. Ve volbách v roce 2014 ho občané Slovenské republiky do této funkce zvolili a do úřadu nastoupil po inauguraci dne 15. června 2014. Červené příležitostné razítko se používalo v Bratislavě v den inaugurace nového prezidenta do funkce.


Výčet maxikaret z emisního půlroku na Slovensku máme za sebou a těšíme se na další.
PK 
zdroj: pofis.sk
wikipedia.org

středa 20. srpna 2014

Další úlovky ze Slovenska

... mi začátkem prázdnin přivezl Zbyšek Veselý. Dlouhodobě jsme totiž měli v plánu vytvořit maxikarty k vánoční a velikonoční emisi. A protože jsme čekali na razítka, až se vrátí zpět do POFISu, tak se jejich realizace trochu protáhla. K vánoční emisi Ľudové motívy v diele Ľudovíta Fullu, vydané v listopadu 2013, vytvořil Zbyšek maxikarty se čtyřmi odlišnými příležitostnými razítky Vánoční pošty Rajecká Lesná.


Loňská vánoční emise čerpá z díla Ľudovíta Fully, významného slovenského umělce 20. století. Byl věřícím člověkem a významnou úlohu v jeho životě hrála křesťanská ikonografie, která se výrazněji projevila v jeho tvorbě ve 40. letech minulého století. Tehdy také vznikla série dřevořezů na biblické novozákonné motivy. Motiv poštovní známky je z dřevořezu Narodenie (1940). 


Hlavními tématy, ke kterým se ve své tvorbě vracel, byly novozákonné motivy a zvlášť mariánský kult (o mariánském kultu se také dočtete zde). Hlubokou výtvarnou sílu vložil do několika obrazů namalovaných na náboženskou tématiku, a také do malířských variant ukřižovaného Krista.


Častým tématem jeho díla byla také madona. Na Slovensku se Panna Marie Sedmibolestná od nepaměti uctívala jako partonka a ochránkyně krajiny, a proto významové přesahy od mateřské k mariánské rovině námětu byly časté a přirozené. Zobrazení matky s dítětem se často posouvalo z žánrové do symbolické roviny. Matka s dítětem se stávala madonou, nejednou s přívlastkem slovenská, aby obrazně bděla nejen nad osudy jednotlivců, ale i celého národa.



K vánoční emisi byla vydána celinová pohlednice se stejným motivem, jaký je na poštovní známce. Příležitostná poštovní razítka se používala na poště v Rajecké Lesné postupně od listopadu do prosince loňského roku. Nesou motivy vánočního času: sněhuláka, brusle, kostel a sáňky.
Velikonoční emise vyšla v březnu letošního roku. Námětem je vitráž s Ukřižováním, představujícím Kalvárii ve zjednodušené verzi s postavami Panny Marie Bolestné a sv. Jana Evangelisty po stranách ukřižovaného. Scéna z okna je v vidění kapličce Svaté studny v Mariance, nejznámějším poutním místu na západním Slovensku, ležícím nedaleko Bratislavy.


Ke známce byla vydaná celinová pohlednice se stejným motivem. Příležitostné poštovní razítko bylo připraveno k inauguraci poštovní známky, pořádané v den vydání v Mariance.
Zbyškovi samozřejmě patří velký dík, že se postaral o další pěkné úlovky. 
PK 
zdroj: pofis.sk

úterý 19. srpna 2014

Prázdninové cesty s turistou

Jak již název naznačuje, vše se bude točit kolem turistických maxikaret. Letos jsem se znovu podíval do Beskyd. Situace však příliš nepřála častému a dlouhému cestování. I tak se mi podařilo pár pěkných maxikaret udělat. První, co jsem měl v plánu, byla návštěva Archeoparku v Chotěbuzi. Počítal jsem, že bych spojil příjemné s užitečným, když jsme dostali na starost další dva prcky, kteří mají rádi dobrodružné výpravy. O cestě tedy bylo rázem rozhodnuto. Jaké ale nastalo zklamání, když jsme na místě zjistili, že je park uzavřený z důvodů práce archeologů. Rázem se naše plány rozplynuly. Já přišel o možnost mít turistu s pěkným razítkem poštovny a kašetem, děti přišly o zážitky. Naštěstí v nedalekém Rybím domě nabízeli možnost vylovit si pstruhy z místní řeky, a tak jsme zde strávili několik dalších hodin. Na ulovených pstruzích jsme si hned druhý den pěkně pochutnali. Příští den jsme podnikli pohodový výlet do Javorníků na pomezí Moravy a Slovenska. Při cestě po jejich hřebeni jsme nezapomněli navštívit hotel Portáš.



Budova hotelu byla postavena v roce 1932 přímo pod vrcholem Stolečný, kde měli podle legend své stanoviště valašští strážci hranic "Portáši". Hotel leží v nadmořské výšce 960 metrů. Za pěkného počasí je odtud nádherný výhled na panorama Moravskoslezských Beskyd (od Radhoště přes Pustevny až k Lysé hoře), případně na druhou stranu hraničního hřebene na slovenskou Kysuci a Malou Fatru. V hotelu je umístěna poštovna, která odbavuje obyčejná psaní, podaná od návštěvníků. Vedle recepce je pro zásilky zřízena poštovní schránka v podobě dokonalé miniatury hotelu. 



Odeslané pohlednice jsou opatřeny denním razítkem poštovny s námětem hotelu, umístěným v dolním okruží. Mimochodem, vaří zde jednu z nejlepších kyselic, co jsem v Beskydech jedl.
Při letošní návštěvě Beskyd jsem také plánoval výlet do Opavy. I když mi to dalo dlouhé přemlouvání (Opava je trochu z ruky), zadařilo se a myslím, že nikdo nakonec nelitoval. Za stěžejní místo návštěvy jsem pro všechny vybral Opavské muzeum. Moderně vybudované expozice nadchly celou rodinu a splnily očekávání. Uf.



Já jsem tuto návštěvu musel oželet, protože jsem zatím venku hlídal naší stafbuličku. Musím říct, že jezdit se psem na výlet do většího města, není zrovna ideální. To ale neplatí o Opavě, která je prodchnuta hned několika, na sebe navazujícími, krásnými parky. Vůbec nevnímáte, že jste ve městě. Je zde pěkné vyžití pro všechny generace. Na jednom konci parku stojí budova muzea, na druhém konci najdete v shopping centru moderní poštu. Ideální stav. A to jsem se ještě nezmínil o tom, že někde uprostřed parku stojí Restaurace U Tiskárny. Zde se opravdu výborně najíte za velmi dobrou cenu. Doporučuji.


turistická maxikarta z Opavy,
kašet zobrazuje logo Opavy, které vychází ze dvou pramenů
- historického (pověst o vzniku města Opava - "Hádání o páva")
- současného (slovní hříčka vycházející z názvu města Opava O...PAV...A

Poslední den v Beskydech si tradičně necháváme na návštěvu Dřevěného městečka v Rožnově p. Radhoštěm. Letos, stejně jako loni, se zde konaly Dny řemesel a setkání kovářů. Maxikartu jsem původně ani neplánoval, protože již mám jednu z loňska. Nakonec jsem však na infu u pokladen narazil na pěkné kašetové razítko, a to rozhodlo o další variantě ...



Přátelé, máte-li nějaké prázdninové úlovky s příběhem, pochlubte se s nimi. Věřím, že nebudu jediný, kdo si je rád přečte.
PK

pondělí 18. srpna 2014

Palec nahoru za album Jiřího Hanáčka

Nové album maxikaret přibylo do seznamu alb Jiřího Hanáčka. Jedná se tedy hned o alba dvě. První dokumentuje Jiřího zájem, sbírání cartes maxima na téma umění. Pod příznačným názvem Autoportréty malířů na CM si můžete prohlédnout na 150 kusů maxikaret se známkami z různých zemí.
Název druhého alba České motivy na cizích CM naznačuje, že se zde jedná o soubor maxikaret z ciziny s českými motivy. Znám řadu pěkných realizací, pocházejících z ciziny, které stojí za povšimnutí. Tak například za jednu z nejzdařilejších považuji maxikartu z Rakouska s motivem Hradčan. Kdo z filatelistů by neznal tuto známku, vydanou v roce 2010. Maxikarta je v dokonalé shodě razítka a známky a na staré fotopohlednici s panorama Hradčan.



Album Jiřího Hanáčka již čítá na 7 samostatných alb, v nichž je ke dnešnímu dni evidováno přesně 750 maxikaret, opatřených detailním popisem. Pět alb dokumentuje období ČSR od roku 1919 do roku 1992 a zbylá dvě alba se specializují na malířství a bohemika. Všechna alba jsou stále doplňována o nové CM a jsou přístupná na na adrese http://jihab1941.rajce.idnes.cz.  Jejich autorovi patří dík za velký kus odvedené práce a za mne navíc palec nahoru.
PK

O albu Jiřího Hanáčka a jeho medailonku si také můžete přečíst v jednom ze starších příspěvků na odkazu http://cartesmaximum.blogspot.cz/2014/04/album-jiriho-hanacka.html
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...