úterý 26. února 2013

Nesmrtelný Lü Tung-pin

Ve svém dnešním příspěvku se vrátím o několik let zpět do roku 2009 k vydání poštovní známky z emise Asijské umění, konkrétně známky zachycující obraz Nesmrtelný Lü Tung-pin. Sídlem sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze byl až do roku 2009 Zbraslavský zámek. Umění Asie zde bylo po dobu 11 let (1998-2009) vystaveno ve 22! sálech. Skutečně velkorysý prostor zde dával vyniknout velkoleposti sbírky. Nová stálá expozice Národní galerie v Praze Umění Starého světa v Paláci Kinských přináší od roku 2011 (otevřena 4.2.) výstavní spojení dvou státních sbírek - kolekce starověkého umění evropského Středomoří z Národního muzea a kolekce asijského umění z Národní galerie v Praze. V jednom z pěti hlavních sálů průčelí Paláce Kinských je vystavena jemná figurální taoistická malba Nesmrtelného Lü Tung-pina ze 14.-15. století (závěsný svitek 143 x 72 cm, tuš a barvy na hedvábí).

carte maximum
známka Pofis 591 Asijské umění Nesmrtelný Lü Tung-pin
denní razítko s motivem Nového Města pražského,
Praha 1, 7.2. 2013

Taoistická tradice oplývá množstvím legendárních figur nadaných zázračnými schopnostmi a pověsti o jejich skutcích se vyskytují v mnohých legendách a literárních dílech, ale také v malířství. Již za dynastie Jüan (1279–1368) se ustálil okruh tzv. Osmi nesmrtelných (Pa sien), kteří se vyskytují v čínské literární i výtvarné tradici tak často, že se stali součástí čínského folkloru. Nejmocnějším z nich je právě Lü Tung–pin, který bývá zpodobován jako mohutný majestátní muž s pronikavým pohledem a blahosklonným výrazem na tváři, s dlouhým vousem, oděný v přepychovém rouchu, tedy jako čínský mandarín. Jeho atributem je zázračný plamenný Modrý meč. Ve sbírkách Národní galerie v Praze je několik podob tohoto posvátného čaroděje. Zářivě barevný obraz taoisty sedícího pod borovicí a oděného do rudého roucha s výšivkami draků, malovaný detailní technikou kolorované tušové malby na hedvábí zvanou kung–pi (pracný štětec), patří do nejstaršího období dvorské malby, jež byla zásadně anonymní. Stejnou technikou pracovali na portrétech předků celé cechy profesionálních malířů v rámci konfuciánské tradice úcty ke starcům a zemřelým členům rodu. Zakladatel Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze Lubor Hájek (1921–2000) datuje tento velký svitkový obraz ve své knize Figurální malba Východní Asie do 14.–15. století, avšak vzhledem k vynikajícímu stavu vzniklo dílo spíše za dynastie Ming (1368–1644).
Maxikarta vystavená výše nakonec vznikla shodou náhod. V loňském roce jsem u příležitosti výstavy Ve spárech draka  navštívil novou expozici asijského umění v Paláci Kinských. Jednalo se spíše o komorní výstavu k čínskému roku draka, zaměřenou na symboliku draka v asijském umění. Výstava byla instalována v Sále speciálních výstav a tematicky propojena s částí stálé expozice asijského umění v prvním patře Paláce Kinských, kde se nacházejí další desítky uměleckých předmětů s motivy draka. Národní galerie si tímto projektem asijského umění klade do budoucna za cíl propojit a představit asijské umění jako celek, ale i navázat dialog s uměleckými díly v rámci stálé expozice. Zde jsem také narazil na pohlednici k obrazu Nesmrtelný Lü Tung-pin.  Byť se nakonec jedná o pohlednici nestandardních rozměrů, rozhodl jsem se maxikartu vytvořit při nedávné návštěvě Prahy jako památku na loňský rok draka.
PK
zdroj: ctu.cz

Z uplynulých aukcí 2

Díky kolegovi Jiřímu z Brna, kterému se podařilo zachytit vyobrazení některých maxikaret nabízených v  internetových aukcích, můžeme nyní navázat na prosincový příspěvek. V něm jste si měli možnost prohlédnout, jaké zajímavé maxikarty se v aukcích nabízí. Nyní tedy navazuji a přináším vyobrazení řady dalších maxikaret, které vytvořili naši předchůdci.




Možná trochu podceněná, avšak dle mého názoru pěkná maxikarta se známkou jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu, malíře Josefa Mánesa a razítkem dne vydání, připomínající světová výročí osobností. Zvolená pohlednice zachycuje sochu Josefa Mánesa (1820-1870) v parku na Alšově nábřeží v Praze na pozadí s panorama Hradčan.


známka Pofis 1812 - Světová výročí osobností UNESCO - Josef Mánes
razítko dne vydání Světová výročí UNESCO, Praha, 17.2.1970

Čtyři z celkem osmi známek emise Hrady a zámky vydané 21.3.1960 a znehodnocené denními razítky nejbližších pošt v okolí památek vyobrazuji níže. Den vydání poštovní známky byl dodržen jen u maxikarty zachycující slovenský hrad Trenčín. Zbylé tři památky (hrad Bezděz, hrad Kost a hrad Kokořín) byly orazítkované v průběhu června 1960. Předpokládám, že nebudou jediné a i zbylé známky z emise mají své maxikarty, protože pohlednic s námětem českých a slovenských hradů a zámků bylo a je na trhu stále dostatek. To samé platí i v místě výskytu památek. Jenom je potřeba mít na paměti, že většinu z nich můžete navštívit až v sezóně od dubna do října. To ale neplatí pro hrad Trenčín, který má kromě tří dnů otevřeno celoročně.


známka Pofis 1101 - Hrady a zámky - Trenčín
denní razítko, Trenčín 1, 21.3.1960
den vydání

známka Pofis 1102 - Hrady a zámky - Bezděz
denní razítko Bělá p. Bezdězem, 29.6.1960

známka Pofis 1103 - Hrady a zámky - Kost
denní razítko, Libošovice, 29.6.1960

známka Pofis 1108 - Hrady a zámky - Kokořín
denní razítko, Kokořín, 22.6.1960

Pohled na Bratislavský hrad přes Dunaj zachycuje další maxikarta, vytvořená u příležitosti výstavy poštovních známek, která se konala ve dnech 24.9. až 4.10.1960 v Bratislavě.

známka Pofis 1126 -  Výstava poštovních známek 1960
příležitostné razítko 
Celoštátna výstava poštových známok,
Bratislava, 7.10.1960

V emisi Péče o pracující - rekreace ROH (Revoluční odborové hnutí) byly vydány v roce 1951 tři poštovní známky. Jedna z nich zachycuje pohled na Zotavovnu Morava (postavenou v letech 1931–1933) v Tatranské Lomnici. Patří mezi nejznámější stavby Bohuslava Fuchse, vynikajícího architekta, urbanistu, pedagoga a výtvarníka. Autor byl jedním z hlavních představitelů českého funkcionalismu - tzv. brněnské architektonické školy. Na maxikartu bylo použito denní razítko pošty Vysoké Tatry-Nový Smokovec dne 17.6.1951.

známka Pofis 585 - Péče o pracující rekreace ROH
Zotavovna Morava
denní razítko, Vysoké Tatry-Nový Smokovec, 17.6.1951

K výročí 100 let závodů Škoda Plzeň byly v roce 1959 vydány 4 poštovní známky zobrazující renesanční plzeňskou radnici, rotor parní turbíny, kostel sv. Bartoloměje v Plzni a soustruh. K jedné z nich vyobrazuji analogickou pohlednici s razítkem dne vydání.


známka Pofis 1050 - 100 let závodů Škoda Plzeň
razítko dne vydání, Plzeň, 2.5.1959

Zajímavá maxikarta se vztahem k mému městu se známkou Lipová ratolest z roku 1945 a s příležitostným razítkem ke státnímu pohřbu mnichovohradišťského rodáka Jana Švermy (1901-1944).  Díky vyobrazení adresní strany pohlednice se u této maxikarty dovídáme, kdo je jejím tvůrcem. Podle značek jde o známého maximafilatelistu Václava Kohouta.

známka Pofis 68 - Lipová ratolest
příležitostné poštovní razítko Státní pohřeb poslance Jana Švermy
Mnichovo Hradiště, 11.11.1945

adresní strana pohlednice

Všechny výše uvedené maxikarty našly svého majitele za částky od dvaceti do osmdesáti korun za kus.
Další zajímavé maxikarty, vydražené v cenách do dvou a tříset korun, vyobrazují české osobnosti a města. Ke stému výročí úmrtí českého básníka Františka Ladislava Čelakovského vyšla v roce 1952 dvouznámková emise. Na pohlednici s portrétem Čelakovského byly použity obě známky a znehodnoceny příležitostným poštovním razítkem k připomínce stého výročí úmrtí, používaného v rodišti umělce ve Strakonicích. 


známka Pofis 677-678 - Fr. L. Čelakovský
příležitostné poštovní razítko 100. výročí úmrtí F.L. Čelakovského
Strakonice, 5.8.1952

Přítomnost dvou a více známek na pohlednici v současnosti upravují pravidla FIP pro maximafilatelii, které říkají, že na obrazové straně pohlednice může být použita pouze jedna poštovní známka. Před rokem 1978, kdy byla stanovena mezinárodní pravidla pro maximafilatelii, byly maxikarty, které zobrazovaly více známek tolerovány, pokud byla jedna nebo více známek ve shodě s obrazovou stranou pohlednice. Tato skutečnost platí i pro následující maxikartu se dvěma shodnými známkami z emise Krajinky 1936, zachycujícími pohled na Hruboskalsko v Českém ráji (v roce 2003 byla v emisi Krásy naší vlasti vydaná poštovní známka Hruboskalsko-Dračí skály, která zachycuje podobný pohled). Zajímavostí je, že je poštovní známka ve skutečnosti zmenšeninou plakátu, který  pro státní dráhy navrhl malíř Karel Vik (autor známky). Zatímco je použitá pohlednice v souladu s námětem známky, příležitostné razítko ke sjezdu příslušníků pěšího pluku 21 maršála Foche z roku 1937 s oblastí zřejmě nijak nesouvisí.

známka Pofis 309 - Krajinky Český ráj
příležitostné poštovní razítko Sjezd příslušníků pěšího pluku 21 maršála Foche
a bývalého střeleckého pluku 12, Čáslav, 11.7.1937

Další maxikarta vyobrazuje českého komunistického novináře, literárního a divadelního kritika a překladatele Julia Fučíka (1903-1943). Jeho nejznámější dílo Reportáž psaná na oprátce byly dopisy Julia Fučíka sestavené z motáků, které psal od přelomu března a dubna 1943 z vězení v Praze na Pankráci a svěřoval je po částech dozorci Adolfu Kolínskému, jenž je vynášel ven a uschovával na různých místech. V tomtéž roce byl Fučík odsouzen k trestu smrti a poté ve věznici v Berlíně - Plötzensee popraven oběšením. Po roce 1948 se stal komunistickou legendou. Po roce 1989 byly odkazy na Julia Fučíka odstraňovány z důvodu jeho komunistické příslušnosti. V roce 2013 byla při příležitosti 110. výročí jeho narození slavnostně znovu odhalena Fučíkova socha na Olšanských hřbitovech v Praze.


známka Pofis 743 - Julius Fučík
razítko dne vydání, Praha 1, 8.9.1953

K celostátní výstavě poštovních známek v Brně vyšla v roce 1958 čtyřznámková emise zachycující Dětskou nemocnici, Novou radnici, kostel sv. Tomáše a celkový pohled na Brno. Níže uvedená maxikarta je se známkou Nová radnice znehodnocenou razítkem dne vydání. Celostátní výstava se konala v Domě pánů z Kunštátu v Brně ve dnech 6. - 21.9.1958. Vystaveno zde bylo 340 exponátů, z toho 114 zahraničních. 

známka Pofis 1015 - Celostátní výstava poštovních známek
razítko dne vydání,  Brno, 6.9.1958

Poslední dvě maxikarty jsou se známkami z leteckých emisí. První z jich zachycuje pohled na  Mlýnskou kolonádu, jednu ze čtyř kolonád Karlových Varů. V současnosti největší kolonáda měří celkem 132 metrů, její střechu nese 124 korintských sloupů. Balustráda kolonády je zdobena 12 sochami-alegoriemi 12 měsíců. Kolonáda byla vystavěna v neorenesančním slohu v letech 1871-1881 dle návrhu architekta Josefa Zítka. Od roku 1893 byla prodloužena ke Skalnímu prameni. V současné době kryje kolonáda 5 pramenů (Skalní, Libuše, Kníže Václav I. a II., Mlýnský a Rusalka).

známka Pofis L 33 - Československé lázně-Karlovy Vary
denní razítko Karlovy Vary, 20.10.1951

Druhá letecká maxikarta vyobrazuje pohled na Náměstí SNP v Banské Bystrici. Centrum Banské Bystrice tvoří rozlehlé náměstí plné architektonických památek. Horní straně náměstí, která je na pohlednici vyobrazena, dominuje Hodinová věž a městský hrad (13. stol.), který stojí v samém centru města. Před věží stojí barokní Mariánský sloup z roku 1719, postavený na počest Panně Marii za záchranu před morovou epidemií.


známka Pofis L 39 - Československá města-Banská Bystrica
příležitostné poštovní razítko Celoslovenské telovýchovné slávnosti,
Banská Bystrica, 9.2.1958

Příležitostné razítko z roku 1958 používala československá autopošta ve dnech 4.-9. února u příležitosti prvních tělovýchovných slavností na Slovensku.
PK
zdroj: wikipedia.org

pondělí 18. února 2013

Gratulační motiv-orchideje

V říjnu loňského roku byla vydaná poštovní známka Gratulační motiv - orchideje. Známka vyšla v upraveném tiskovém listu s 9 známkami a 12 kupony. Tiskový list je na pravém okraji doplněn třemi kupony s motivy orchidejí Dracula bella, Phalaenopsis amboinensis a Dendrobium tobaense. Na kuponech je k datu vydání vytištěna orchidej Cattleya leopoldii. Na horním a dolním okraji tiskového listu jsou vyobrazeni ptáci a motýli. Na pravém a levém okraji jsou nápisy "Orchideje/Orchideae". Samotná známka vyobrazuje orchidej Paphiopedilum venu. Maxikartu k uvedené známce jsem dosud nezaznamenal. To se však nyní změnilo a níže Vám přináším variantu, kterou v uplynulých dnech vytvořil Martin Hlavatý.


carte maximum
známka Pofis 745 Gratulační motiv - orchideje
denní razítko s motivem Nového Města pražského,
Praha 1, 13.2.2013
vytvořil Martin Hlavatý

V loňském roce jsme orchideje mohli obdivovat i na oficiálním vydání sady cartes maximum od České pošty, s.p. Vydání vycházelo ze známek aršíku Krása orchidejí vydaného 5. září 2012 (více také ve starším příspěvku Krása orchidejí). Tehdy s příležitostným razítkem s vyobrazeným kolibříkem a květinou vznikla i soukromá vydání. Jedním z nich je i sada maxikaret kolegyně Ladislavy Hradílkové, které níže vyobrazuji.

carte maximum s přílež. razítkem Praha 9, 6.9.2012
známka Pofis 730 Pěstitelství-krása orchidejí
Dendrobium peguanum

carte maximum s přílež. razítkem Praha 9, 6.9.2012
známka Pofis 732 Pěstitelství-krása orchidejí
Cattleya aclandiae

carte maximum s přílež. razítkem Praha 9, 6.9.2012
známka Pofis 732 Pěstitelství-krása orchidejí
Cattleya maxima

carte maximum s přílež. razítkem Praha 9, 6.9.2012
známka Pofis 731 Pěstitelství-krása orchidejí
Coryanthes feildingii 

carte maximum s přílež. razítkem Praha 9, 6.9.2012
známka Pofis 733 Pěstitelství-krása orchidejí
Paphiopedilum hirsutissimum  

carte maximum s přílež. razítkem Praha 9, 6.9.2012
známka Pofis 733 Pěstitelství-krása orchidejí
Paphiopedilum insigne

carte maximum s přílež. razítkem Praha 9, 6.9.2012
známka Pofis 733 Pěstitelství-krása orchidejí
Paphiopedilum charlesworthii
PK

Bertha von Suttner

Ve středu 13. února vyšla příležitostná poštovní známka z emise Osobnosti s portrétem baronky Berthy von Suttner. Celým jménem Bertha Sophia Felicita von Suttner, rozená hraběnka Kinsky z Vchynic a Tetova, byla česko-rakouská radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka. Narodila se 9. června 1843 v Praze, jejím otcem byl hrabě František Josef Kinský a matka Sofie Vilemína hraběnka Kinská-Körnerová.

carte maximum
známka Pofis 755 - Osobnosti Bertha von Suttner
denní razítko s erbem Nového Města pražského, Praha 1, 13.2.2013
vytvořil: Martin Hlavatý

Část dětství prožila s matkou v Praze i na Staroměstském náměstí v Paláci Kinských. Později odešly do Brna, kde se Bertě dostalo péče i kvalitního vzdělání. V roce 1856 se odstěhovaly do Vídně k tetě, kde byla Berta postupně zasvěcena do literatury a filosofie. V roce 1873 nastoupila jako guvernantka do rodiny velkoprůmyslníka Karla von Suttner, kde vyučovala jeho 4 dcery hudbě a jazykům. Zde se sblížila se svým budoucím manželem Arturem, nejmladším synem Suttnerů. V roce 1889 vydala román Die Waffen nieder! (Odzbrojte!). Tento román vyvolal velký rozruch a zařadil autorku mezi přední představitele mírového hnutí ve světě. Aktivně se podílela na protiválečných akcích, zasadila se o založení mezinárodního Stálého rozhodčího soudu v nizozemském Haagu, obhajovala práva žen a národnostních menšin. Veřejně vyjadřovala nesouhlas s antisemitismem; byla zvolena do čela výboru mírových organizací.

carte maximum
známka Pofis 755 - Osobnosti Bertha von Suttner
denní razítko s erbem Nového Města pražského, Praha 1, 13.2.2013
vytvořil: Martin Hlavatý

V roce 1875 přijala nabídku Alfréda Nobela a stala se jeho tajemnicí. Krátký čas strávený v Paříži s Nobelem položil základ k jejich celoživotnímu přátelství a úctě. V dopise ze 7. ledna 1893 Nobel Bertě naznačuje, že hodlá založit fond, ze kterého se budou vyplácet ceny vědcům, lékařům a lidem, kteří se zasloužili o světový mír a porozumění mezi národy. Dne 10. prosince 1905 obdržela Bertha von Suttner jako první žena na světě Nobelovu cenu za mír, kterou převzala 18. dubna 1906 v Oslu.


V roce 2008 jí byla v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí slavnostně odhalena pamětní deska.


Ve Vídni již řadu let existuje Společnost Berty Suttnerové, zabývající se odkazem jejích myšlenek. Mnoho měst v Rakousku a v Německu nese dodnes její jméno v názvech ulic či náměstí a Bertha von Suttner je zobrazena na rakouské minci v hodnotě 2 euro. Její portrét se také nachází na rakouské bankovce 1000 šilinků, německé pamětní medaili vydané u příležitosti 100. výročí udělení Nobelovy ceny za mír. Portrét baronky von Suttner vyšel i na poštovních známkách Německa (1964, 1991, 2005) Rakouska (1965, 2009), ale i na známkách dalších poštovních správ.


německá maxikarta ke známce
Mi. 1498 Bedeutende frauen-Bertha von Suttner
s razítkem dne vydání, Berlín, 14.2.1991

Berta Suttnerová, rodačka z Prahy, která byla označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou, žena, která se svou literární prací a činností pro zachování míru řadí do čela obránců humanistických idejí v Evropě druhé poloviny devatenáctého století, zemřela po krátké těžké nemoci ve svých 71 letech (21.června 1914) ve Vídni.





Výše vyobrazené fotografie pochází z 26. minivýstavky na Hlavní poště věnované vydání poštovní známky Osobnosti-Bertha von Suttner a příležitostných dopisnic Jiří Trnka a Jihlava-Ostropa.
PK
zdroj: wikipedia.org

pátek 15. února 2013

Volíme nejhezčí maxikartu roku 2012

Sekce sběratelů analogických pohlednic při SČF vyhlašuje další ročník ankety o nejlepší analogickou pohlednici ČR, tentokrát roku 2012, která se bude dále ucházet o titul nejlepší analogická pohlednice světa.

Do ankety se nominovalo 8 analogických pohlednic vytvořených v roce 2012. Všechny nominované vyobrazujeme níže.

Udělte hlas právě té, kterou považujete za nejzdařilejší a v nejlepší shodě!

Hlasovat můžete odpovědí ve formě: CM 00.. (tečky nahradíte pořadovým číslem Vámi zvolené analogické pohlednice), nejpozději do 28února 2013. Platný je vždy jeden hlas od jednoho účastníka, člena sekce sběratelů analogických pohlednic. Výsledek hlasování bude zveřejněn na blogu a v bulletinu MAXIMUS.


CM 0001
námět: Josef Liesler
razítko: příležitostné č. 33/2012
autor maxikarty: Josef Fronc

CM 0002
námět: J. G.  Mendel
razítko: příležitostné č. 31/2012
autor maxikarty: Zbyšek Veselý

CM 0003
námět: J. G.  Mendel
razítko: příležitostné č. 31/2012
autor maxikarty: Josef Fronc

CM 0004
námět: 100 let českého skautingu
razítko: příležitostné strojové
autor maxikarty: Pavel Kancnýř

CM 0005
námět: 100 let českého skautingu
razítko: příležitostné strojové
autor maxikarty: Pavel Kancnýř

CM 0006
námět: Světová auta-Duesenberg SJ
razítko: příležitostné č. 38/2012
autor maxikarty: Pavel Kancnýř

CM 0007
námět: Kamil Lhoták-Dívka s dlouhými vlasy
razítko: příležitostné č. 52/2012
autor maxikarty: Josef Fronc

CM 0008
námět: Vánoce
razítko: příležitostné č. 57/2012
autor maxikarty: Pavel Kancnýř
PK

neděle 10. února 2013

Nejlepší slovenští rytci v Poštovním muzeu

Od 7. února probíhá v pražském Poštovním muzeu výstava The Best of Slovak Stamps Engraving: Rudolf Cigánik - Martin Činovský - František Horniak.

plakát k výstavě

Výstavu rytin poštovních známek ze sbírky Slovenské pošty, a.s. připravilo Poštovní muzeum v Praze u příležitosti 20. výročí samostatné slovenské známkové tvorby. Na výstavě si mohou návštěvníci prohlédnout známkové rytiny, rytecké rozkresby známek, obálek dne vydání, vícebarevné otisky ryteckých štočků z emise Umění, vytištěné technologií ocelotisku z plochých desek.
Během dvacetileté existence získala Slovenská pošta množství prestižních ocenění, zejména za známky zhotovené technikou ocelorytiny. Je to především zásluhou umělců podílejících se na známkové tvorbě, žáků profesora Albína Brunovského, který vytvořil za Československa řadu poštovních známek. Díky jeho prozíravosti se v roce 1990 podařilo zřídit na bratislavské Vysoké škole výtvarného umění samostatné Oddělení tvorby cenin a rytectví, které od počátku vedl jeho žák Martin Činovský.

carte maximum (vytvořil Ján Gróf)
známka 196 Muzeum židovské kultury
příležitostné poštovní razítko Inaugurace poštovní známky
Muzeum židovské kultury, Bratislava, 25.11.1999

grafická úprava: Martin Činovský,
rytec známky: František Horniak
rytec aršíku: Rudolf Cigánik

Martin Činovský se narodil 8. března 1953 v Levoči. V letech 1971 až 1977 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě v oddělení knižní tvorby u prof. Albína Brunovského. Na jeho podnět absolvoval aspiranturu v oboru rytectví poštovních cenin pod vedením Josefa Herčíka. Po ukončení studií působil jako externí pedagog v oboru ryteckých technik. Od roku 1990 vedl Oddělení tvorby cenin a rytectví na VŠVU. V současnosti vyučuje na Pedagogické fakultě UK a věnuje se tvorbě poštovních známek a bankovních cenin.


carte maximum
známka Pofis 2952 Bratislavské historické motivy-M.R.Štefánik
příležitostné poštovní razítko 110. výročí narození,
Brezová pod Bradlom, 21.7.1990
poštovní známku vyryl Martin Činovský

Kromě známkové tvorby se také věnuje volné a užité grafice, knižní ilustraci, malbě a komponuje hudbu. Martin Činovský vystavoval na početných výstavách doma i v zahraničí a získal řadu ocenění za grafiku a realizace poštovních známek (například třináctkrát Cena ministra dopravy, pošt a telekomunikací, 3. místo Grand Prix WIPA 1999 a 2012, Cena ministra za nejlepší rytinu známky 400. výročie konania Žilinskej synody za níž také získal v roce 2011 1. cenu v soutěži o Nejkrásnější známku Evropské unie, Grand Prix de l´Art Philatélique, Brusel).

oficiální carte maximum Slovenské pošty
k emisi Europa 2000, poštovní známku graficky
upravil a vyryl Martin Činovský

Martin Činovský zapůsobil i na další umělce Rudolfa Cigánika a Františka Horniaka. První z nich se narodil 10. ledna 1961 v Handlové. K jeho učitelům také patřil Albín Brunovský. K ocelorytině ho přivedly experimenty v oblasti barevného dřevořezu, čímž se stal jedním z kmenových autorů emise Umění. V roce 2004 se stal autorem druhého samizdatu o vytvoření největší poštovní známky (ve velikosti 63 cm2), kterým chtěl vydavatele přesvědčit o smyslu vydávat ceniny klasickou ryteckou technikou. Umělec, který před dvěma lety oslavil životní jubileum, žije a tvoří v Handlové. Na svém kontě má více než sto známek. V anketě o nejkrásnější slovenskou známku desetiletí zvítězil se známkou Dejiny poštového práva (ústřením motivem známky je Marie Terezie), kterou vytvořil ve spolupráci s výtvarníkem Dušanem Kállayem.

oficiální carte maximum Slovenské pošty
k emisi Ochrana přírody: Drop velký, poštovní známku
navrhl
 a vyryl Rudolf Cigánik

Posledním z tria nejlepších slovenských rytců je zaměstnanec Slovenské pošty, František Horniak, který se k ocelorytině poštovních známek dopracoval samostatně přes rytectví poštovních razítek. František Horniak vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu na zpracování kovů v Kremnici. V roce 1981 nastoupil jako rytec poštovních razítek do Technické ústředny spojů v Bratislavě. Od roku 1991 pracuje ve Slovenské poště jako grafik a rytec ve známkové tvorbě. Dosud vystavoval na početných samostatných i společných výstavách a získal řadu ocenění. V roce 2007 získal spolu s prof. Kállayem 1. místo Grand Prix WIPA za emisi Bratislavský hrad. V loňském roce vydalo Vydavatelství Slovart výpravnou a velmi působivou publikaci o rytecké tvorbě Františka Horniaka Delineavit & Sculpsit (kreslil a vyryl) -Svet známok , doprovázenou texty Antónie Paulinyové.

carte maximum (vytvořil Ján Gróf)
známka 175 Krásy naší vlasti-Kroje-Ženský čepec z Maduníc
příležitostné poštovní razítko Uvedení známky kroje, Madunice, 15.3.1999
poštovní známku vyryl František Horniak

V den zahájení výstavy byla v prostorách prvního patra Poštovního muzea zřízena tradiční poštovní přepážka s příležitostným razítkem s vyobrazeným rydlem a názvem výstavy. V dopoledních hodinách zde také proběhla autogramiáda Františka Horniaka.

František Horniak v Poštovním muzeu s návrhy známek
Bratislavský hrad a Umění: Tabulová malba Metercie z Rožňavy

Kvality slovenských umělců, kteří se podíleli a podílejí na známkové tvorbě, jsou bezesporu nezpochybnitelné. V roce 2008 vstoupil do české známkové tvorby profesor Dušan Kállay. Pro Českou a Slovenskou poštu navrhl poštovní známku s portrétem fotografa Karla Plicky, která se stala společnou emisí obou zemí. V roce 2012 získala Česká pošta, s.p. za jeho výtvarný návrh známky Poštovní muzeum Praha v rytecké rozkresbě Miloše Ondráčka, 1. místo Grand Prix WIPA.

carte maximum
známka Pofis 652 Poštovní muzeum Praha
příležitostné poštovní razítko 150. let pošty v Chýnově,
Chýnov, 11.7.2011
výtvarný návrh známky: Dušan Kállay

PK
zajímavý odkaz: pofis.sk cartesmaximum

zdroj:
Tisková zpráva Poštovního muzea
martincinovsky.sk
wikipedia.org
František Horniak: Delineavit & Sculpsit (Slovart, 2012)
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...