úterý 29. ledna 2013

Oldřich Kulhánek (26. února 1940 - 28. ledna 2013)

V pondělí 28. ledna 2013, ve věku 72 let, náhle zemřel malíř, grafik a ilustrátor Oldřich Kulhánek.


Oldřich Kulhánek, zdroj: wikipedia.org

Narodil se 26. února 1940 v Praze a je znám zejména svými figurativnímu motivy. V roce 1964 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru Karla Svolinského.


Mezi Kulhánkovými realizacemi byly i známky s prezidenty.
Portrét T.G. Masaryka vyšel na poštovní známce (v aršíkové úpravě)
v roce 2000 ke 150. výročí narození.

První samostatnou výstavu měl v roce 1968. V 70. letech měl úplný zákaz výstav, spolupráce s nakladatelstvími i publikování. Přesto se mu občas podařilo díla dostat za železnou oponu. V roce 1971 se pod pseudonymem Ulrich Böhm zúčastnil výstavy v Norimberku se svým grafickým listem Hommage á Albrecht Dürer.

Dürerův obraz Modlící se ruce (na pohlednici) mi posloužil k analogii
s Kulhánkovou známkou ke 400. výročí Majestátu Rudolfa II.,
symbolizují svobodu náboženského vyznání.



Z osmdesátých let pocházejí také Kulhánkovy slavné cykly Tváře a Ruce, grafické listy inspirované dílem George Orwella či stylizované podobizny historických osobností. Oldřich Kulhánek patřil k předním tvůrcům ex libris a kromě českých bankovek, byl autorem i řady poštovních známek. V portrétní tvorbě sledoval proměny obličeje od tvářiček nemluvňat až po vrásčité tváře starců.

" V mém díle naleznete torza lidských tváří, ruce prosící, ruce surové. Pro mě je symbol způsob, jak vyjádřit dobu, kterou žiji, místo, kde žiji. Tím symbolem je pro mě lidská tvář. Lidská tvář se zalepenými ústy, lidská tvář ztrácející se v cárech papíru," říkal Oldřich Kulhánek.

Jeho díla jsou zastoupena v mnoha prestižních sbírkách po celém světě (Centre Pompidou v Paříži, Albertina ve Vídni, Národní galerie v Praze, Institut umění v Chicagu a další).


Emil Holub, cestovatel, etnograf v Africe s výjevem
vlastní kresby z cestovního deníku na poštovní známce dle výtvarného návrhu Oldřicha Kulhánka.


Poštovní známka Jiří z Poděbrad-550 let od zvolení českým králem
vyšla v roce  2008 v tiskovém listě s 8 známkami a jedním kuponem uprostřed.
Příležitostné poštovní razítko s iniciálami "OK" připomíná výstavu
Oldřicha Kulhánka v Poštovním muzeu v Praze v roce 2010.

Bankovku navrhl Oldřich Kulhánek poprvé v roce 1971. Desetikorunová bankovka s motivem Mistra Pavla z Levoče tehdy vyhrála anonymní konkurz, ale do tiskárny se nakonec nedostala. V té době již byl Kulhánek stíhán kvůli grafickým listům z let 1968-1971, jimiž údajně hanobil představitele bývalých socialistických zemí. Měsíc strávil ve vězení a poté byl dva roky pravidelně vyslýchán. Oněch 11 "ideově nebezpečných" grafik , které zahrnovaly například Stalinův deformovaný portrét, perforované pěticípé hvězdy nebo budovatelské radostné obličeje změněné v ohavný škleb, bylo v soudním přelíčení v roce 1973 odsouzeno k likvidaci. Kulhánkově rodině a přátelům se podařilo až do roku 1989 skrývat matrice k těmto listům, takže počátkem 90. let z nich byla vytištěna limitovaná edice, nazvaná Prohibita.


Kašpar Maria ze Šternberka, jeden z nejvýznamnějších přírodovědců
1.pol.19. století. 
Poštovní známka vyšla v aršíkové úpravě v roce 2011 k 250. výročí
narození, příležitostné poštovní razítko dokládá datum vydání poštovní známky.

V 90. letech Kulhánek vytvořil řadu dalších figurálních cyklů, včetně souboru litografií Ecce homo či cyklu leptů Erotické hrátky. Z minulého desetiletí pocházejí například cykly litografií Job, Parabola, Pád nebo Speciální dialog.

Jedna z posledních Kulhánkových emisí ke 100. výročí korunovace sochy
Panny Marie Svatohostýnské s příležitostným poštovním razítkem s
iniciálami "OK" k výstavě Oldřicha Kulhánka v Jilemnici v roce 2012.

Oldřich Kulhánek vytvořil řadu poštovních známek historických a kulturních osobností, na nichž téměž vždy spolupracoval s rytcem Milošem Ondráčkem. Poslední dvě poštovní známky George Orwell a Otto Wichterle, na kterých se výtvarně podílel, vyjdou v letošním roce.
Budete nám chybět, mistře.

Pavel Kancnýř
zajímavý odkaz: Vzkaz Oldřicha Kulhánka

zdroj: ČTK

středa 23. ledna 2013

Tradice české známkové tvorby-Ivan Strnad

Nezvykle, v neděli 20. ledna 2013, byla vydána poštovní známka Tradice české známkové tvorby, která v tomto roce připomíná dalšího významného tvůrce poštovních známek - Ivana Strnada. Na známce je jeho portrét, vlevo je část motivu z celiny z roku 1975 k 50. výročí zahájení automatického telefonního provozu v ČSSR, v pravé části známky je ženský akt ze známky 30 haléřů Intersputnik z roku 1974. Na kuponu je kresba hlavy z původního návrhu známky 1 Kčs ze série Výzkum vesmíru z roku 1977.

carte maximum
známka Pofis 754 - Tradice české známkové tvorby-Ivan Strnad
denní razítko známková tvorba, Praha 1, 21.1.2013
vytvořil Josef Fronc

Ivan Strnad, český grafik, ilustrátor a pedagog, se narodil v Praze 3. dubna 1926 a zemřel 28. prosince 2004. V roce 1951 absolvoval ve speciálce užité a propagační grafiky prof. Antonína Strnadela studium VŠUP v Praze, kde se později stal docentem. Byl členem Sdružení českých umělců Hollar a Grafis. Ve známkové tvorbě se držel zejména politické tématiky, významných společenských událostí, kosmosu a sportu. Za svůj život vytvořil řadu československých poštovních známek, bankovek, pamětních mincí a medailí, plakátů, ilustrací knížek. Zejména za výtvarné návrhy poštovních známek získal mnohá ocenění. Za všechny jeho realizace na poli známkové tvorby vzpomeňme na poštovní známky z emise Výzkum vesmíru z roku 1977. Níže s portrétem A. A. Leonova a J. A. Gagarina.


carte maximum
známka Pofis 2278 - Výzkum vesmíru Alexej Archipovič Leonov
příležitostné poštovní razítko Světová výstava poštovních známek Praga-
Den námětové filatelie, Praha, 11.9.1978

Poslední známkou, na níž se Ivan Strnad výtvarně podílel, byla emise Mistrovství světa ve fotbale USA 1994.


carte maximum
známka Pofis 2277 - Výzkum vesmíru Jurij Alexejevič Gagarin
příležitostné poštovní razítko Světová výstava poštovních známek Praga-
Den námětové filatelie, 
Praha, 11.9.1978

Maxikaret s portrétem Ivana Strnada se ujal Josef Fronc, který vytvořil hned dvě varianty ke známce, a to s razítkem známková tvorba a s razítkem s erbem Nového Města pražského. Datum v razítku připomíná den, kdy na hlavní poště Praha 1 proběhla další z řady pěkných minivýstavek, pořádaných Odborem známkové tvorby České pošty, s.p. Na závěr přináším z výstavky několik fotografií výtvarných návrhů a rozkreseb ke známkám, razítkům dne vydání, FDC (Lidová architektura-Bušanovice, Tradice české známkové tvorby-Ivan Strnad) a dopisnici k MS v biatlonu 2013.









Zajímavý článek o Ivanu Strnadovi vyšel ve Zpravodaji Společnosti sběratelů československých známek (č. 2/2011), v Merkur Revue (č. 4/2011) nebo ve volně dostupném čísle 24/1972 časopisu Filatelie.

 PK
zdroj: ctu.cz

úterý 22. ledna 2013

Turista, trochu jiný pohled

Na prosincovém setkání sběratelů v Domě odborových svazů, jsem při prohlídce sbírky Martina Hlavatého, narazil na řadu rozmanitých pohlednic s rozhlednami ze všech koutů naší země. Někdy na jaře loňského roku, kdy vznikla myšlenka na maxikarty s turistou z různých míst, mne Martin kontaktoval s nápadem zkombinovat turistu s rozhlednami.


Třítubusová, 216 metrů vysoká, železobetonová věž z roku 1991, ze které dohlédnete
 až na Ještěd nebo třeba do Krkonoš. V roce 2000 byla v rámci projektu Praha
Evropské hlavní město kultury na věž umístěna Miminka (Babies) výtvarníka
Davida Černého. Lokalita: Praha

Několik realizací mi nedávno zaslal ke zveřejnění. Byť se v souladu s pravidly FIP nejedná o 100% cartes maximum, dokumentuje přiložený materiál turisticky atraktivní místa České republiky a pro samotného sběratele jistě představuje řadu nových poznatků a zážitků. Tady je jeho příběh...

Maxikarty a rozhledny.

Když byla na setkání sekce CM nadhozena otázka, jak využít známku Pof. 715 – „Turista“, napadlo mě jedno řešení. Spojení významu známky, tj. turistika, je přímé k význačným turistickým bodům v krajině a tím jsou rozhledny.


Rozhledna na výrazném vrchu Tanvaldský Špičák (831 m n.m.) byla postavena
roku 1909 a o rok později byla přistavěna turistická chata s restaurací.
Dnešní podoba objektu je z roku 1930. Lokalita: Jizerské hory-Tanvald

Rozhledna již prakticky nemá jiný význam než turistický (věřím, že požární ochrana má lepší systém a obrana republiky před útokem spřátelených armád…, no asi by nám ani rozhledny nepomohly). Po krátkém pátrání na internetu jsem si všiml, že rozhledny jsou velmi dobře popsány a zmapovány a co je ještě lepší, jsou k nim krásné pohlednice.


Nově zrekonstruovaná kamenná rozhledna na vrchu Žalý (1021 m n.m.) byla
slavnostně znovuotevřena v červenci loňského roku, a to u příležitosti 120.

výročí od jejího postavení. Lokalita: Krkonoše-Žalý  

Nechci dělat nikomu reklamu, ale pohlednice Fukal pokrývají prakticky celou síť rozhleden a mají další výhody – pan Fukal mi poslal pohledy dle mého výběru a ve mnou požadovaném množství. Pohlednice má ještě jedno plus. Při záběru ze země, z podhledu, tvoří část pohlednice světle modrá obloha, která je ideálním podkladem pro známku a otisk razítka.


Tento polokruhový velký altán se nachází na jižní straně hradního kopce
a je velice pěkným odpočinkovým místem. Díky svému jedinečnému
rozhledu na Mendlovo náměstí a jih a jihozápad Brna se mu říká
Krásná vyhlídka. Lokalita: Brno

Pak už zbývá jen zabrousit na Mapy.cz a najít nejbližší poštovní úřad v okolí rozhledny a naplánovat cestu. Kupodivu se mi podařilo přesvědčit manželku, že nejlepší dovolená je brouzdání po českých rozhlednách a návštěvy vesnických pošt. Samozřejmě, že jsem nucen i k drobným ústupkům ve formě návštěvy hradu či Kauflandu v místě. Přece tady musí mít něco jiného, než v tom u nás na sídlišti!


Petřínská rozhledna (324 m n.m.), jedna z nejznámějších dominant našeho hlavního města, se nachází
na temeni kopce Petřín na Malé Straně. Byla vystavena na podnět zakladatelů Klubu českých turistů
roce 1891 jako kopie Eiffelovy věže v Paříži. V suterénu rozhledny je umístěna expozici mapující
historii Klubu českých turistů a rozhledny a nejen dětem zde doporučuji navštívit interaktivní
výstavu Igráčků- Fenomén Igráček. Lokalita: Praha

Je samozřejmé, že rozhledny nejsou jediným způsobem, jak využít známku s turistou. Na blogu jsou vidět i CM s příležitostnými razítky měst, dají se použít hrady, propasti, města UNESCO, razítka s erbem, atd. atd.


Rozhledna Bohdanka (498 m n.m.) vznikla v roce 2011 v rámci projektu
rozhlédni se okolo Bohdanče. Netradiční dílo z dřevěné kulatiny s
kovovými spoji je společným dílem ČVUT Praha a VUT Brno.
Lokalita: Kutnohorsko-Bohdaneč

Rozhledna Terezka (626 m n.m.) stojí na území mikroregionu Toulcovy Maštale.
Rozhledna nese jméno po spisovatelce Teréze Novákové. Celkem 28 metrů
vysoká rozhledna ze dřeva a oceli byla zpřístupněna v srpnu roku 2004.
Lokalita: Proseč u Skutče

Já jsem zvolil rozhledny a jestli někdo z členů sekce pojede na dovolenou po Česku, vezměte s sebou známku s turistou a uděláte-li CM s rozhlednou, rád je s Vámi vyměním.
Martin Hlavatý



K samotným rozhlednám byly v roce 2003 vydány dvě poštovní známky. V emisi Nejstarší české rozhledny vyšly Rozhledna Kleť na Českokrumlovsku a Rozhledna Slovanka na Jablonecku.


carte maximum
známka Pofis 360 - Rozhledna Kleť
denní razítko, Křemže, 28.5.2003

Kleť je se svou nadmořskou výškou 1084 m n.m. nejvyšší horou Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří. Na vrcholu se nachází nejstarší kamenná rozhledna v Čechách - Josefova věž. Tu dal v roce 1825 vystavět kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu. Za příznivého  počasí lze z rozhledny dohlédnou až k Alpám. U rozhledny stojí Tereziina chata, vystavěná v roce 1925. Nese název po své patronce, kněžně Terezie ze Schwarzenbergu. 

carte maximum
známka Pofis 361 - Rozhledna Slovanka
denní razítko, Janov nad Nisou, 28.5.2003

Rozhledna Slovanka (820 m n.m.) je nejstarší  železnou vyhlídkovou věží v České republice. Stojí od roku 1887 na stejnojmenném  vrchu v Jizerských horách mezi obcemi Lučany a Janov nad Nisou. V minulých desetiletích rozhledna značně zchátrala. Záchranu pro ní znamenalo vyhlášení technickou památkou roku 1999 a založení občanského sdružení na její záchranu. Díky finančním příspěvkům od různých dárců byla rozhledna zrenovována a v roce 2000 znovu otevřena. 
PK
zdroj: wikipedia.org
zajímavé odkazy:

čtvrtek 17. ledna 2013

1. přímá volba prezidenta České republiky

Pěkná varianta maxikarty s razítkem k 1. přímé volbě prezidenta ČR a známkou Pražský hrad v umění poštovní známky mi tento týden dorazila do mailové schránky od Josefa Fronce. Pro svojí variantu tentokrát zvolil zasněžený pohled na Hradčany, příhodný pro lednové klima v ČR. 

carte maximum
známka Pofis 631 Pražský hrad v umění poštovní známky
příležitostné poštovní razítko 1. přímá volba prezidenta,
Praha 012-Hrad, 11.1.2013

Červené příležitostné razítko používala pošta Praha 012 - Hrad po oba dva dny voleb - 11. a 12. 1. 2013. V prvním kole měli občané České republiky možnost volit z devíti oficiálních kandidátů na prezidenta, z nichž se o tento post ucházelo šest mužů (Miloš Zeman, Karel Schwarzenberg, Jan Fischer, Vladimír Franz, Přemysl Sobotka a Jiří Dienstbier) a tři ženy (Jana Bobošíková, Táňa Fischerová a Zuzana Roithová). Do druhého kola postoupili Miloš Zeman s 1 245 848 hlasy a Karel Schwarzenberg s 1 204 195 hlasy.

carte maximum
známka Pofis 631 Pražský hrad v umění poštovní známky
příležitostné poštovní razítko 1. přímá volba prezidenta,
Praha 012-Hrad, 12.1.2013

Který z těchto dvou kandidátů nakonec stane v čele České republiky se dozvíme 26. ledna, kdy bude probíhat druhé kolo voleb. Po oba dva dny voleb - 25. a 26.1. 2013 bude opět pražská hradní pošta používat červené příležitostné razítko k 1. přímé volbě prezidenta. Pro zájemce se tak nabízí druhá možnost, jak si vytvořit upomínku na tuto výjimečnou událost. Třeba právě v podobě maxikarty s pražskými Hradčany.
PK

čtvrtek 10. ledna 2013

Ohlédnutí za přednáškou Josefa Fronce

Ve čtvrtek 3. ledna proběhla v Praze (v Domě Portus) odborná přednáška Josefa Fronce - Cartes maximum jako specializovaný obor filatelie.


Josef Fronc, foto: Ing. Tomáš Chudoba

Zájemci o toto téma se ve slušném počtu sešli, aby si vyposlechli historii i současnost sbírání analogických pohlednic Československa a České republiky. Zahajovacího slova se ujal ing. Pravoslav Kukačka, jednatel KF 00-15 a jeden z pořadatelů tematických filatelistických přednášek.


Ing. Pravoslav Kukačka, foto: Ing. Tomáš Chudoba

Na úvod se posluchači mohli seznámit s bilancí momentálního stavu sekce, která již sedmý rok existuje v rámci Společnosti sběratelů československých známek (úplné znění zprávy je v příspěvku níže). Dalším momentem  přednášky byla zmínka o publikaci slovenského kolegy MVDr. J. Molnára, který v roce 2004 vydal příručku Rukoväť zberateľov analógových pohľadníc.


obálka příručky

Z této příručky sekce i samotní sběratelé čerpali hlavně v začátcích potřebné informace. Josef Fronc také zavzpomínal na impuls kolegy Jirky Koukala ke sbíraní maxikaret a myšlence vytvoření sekce sběratelů analogických pohlednic v ČR. Začátky nebyly nijak jednoduché, protože nikdo nevěděl, zda bude o tento obor zájem. Prostřednictvím Zpravodaje zveřejnil dotazník a v roce 2007 sekce vznikla. Tento krok přivítali i někteří naši současní členové, kteří byli do té doby členy slovenské sekce maximafilatelistů, protože v Čechách tento obor dříve neexistoval. Situace dnešních dní je taková, že přesně nevíme, jak nyní pracuje slovenská sekce. Víme ale, že mezi našimi členy jsou i kolegové ze Slovenska.


ukázky cartes maximum k 1. mezinárodnímu kongresu maximafilie
11.-14. září 1947, Dijon

Jedním z nejzajímavějších momentů přednášky byla prezentace československých a českých maxikaret. Mne zaujala zejména ta část, kdy jsme nahlédli do historie sbírání a diskutovali o tom, jak to tehdy s maximafilatelií vlastně bylo.


ukázka československých maxikaret k 600. výročí založení Karlovy Univerzity

Mezi posluchači se našel kolega, který dokonce stál za tvorbou některých z nich. Někteří také dokázali poodhalit dosud ne zcela jasnou otázku přítomnosti razítek dne vydání na analogických pohlednicích Československa. Za mimořádně zajímavou také považuji informaci ke značkám sběratelů cartes maximum ČSR.


adresní strana pohlednic se značkami
sběratelky B. Kohoutové

adresní strana pohlednic se značkami FJP
sběratele Franka J. Pražáka

adresní strana pohlednic se značkou Antonína Zouhara,
a Československé filatelie Praha

Neméně zajímavá byla i zmínka o variantách maxikaret ke známkám umění Josef Mánes-Josefína a Tiziano Vecellio-Toaleta mladé ženy.


Josef Mánes-Josefína
známka Pofis 1692, Praha, 21.6.1968
se zaměněným razítkem dne vydání

První zajímavostí obou maxikaret je vzájemně zaměněné razítko dne vydání při jejich realizaci. Maxikarty byly vydány v kalendáři Pofis 1972 s dalšími 11 analogickými pohlednicemi na téma umění. Obě maxikarty zřídka existují i ve variantě se správnými razítky, realizované zřejmě soukromými sběrateli. Druhou výjimkou je samotný obraz Toaleta mladé ženy. Dvě pohlednice, dva zdánlivě stejné obrazy. Přesto se oba liší. Můžete porovnat...


Tiziano Vecellio-Toaleta mladé ženy
známka Pofis 1466, Praha, 12.8.1965
obraz ve sbírkách Obrazárny Pražského hradu v Praze
zaměněné razítko dne vydání

Tiziano Vecellio-Toaleta mladé ženy
známka Pofis 1466, Praha, 12.8.1965
obraz ve sbírkách Muzea Louvre v Paříži
správné razítko dne vydání

Ve skutečnosti jde o dva obrazy. Jeden visí v Obrazárně Pražského hradu v Praze a druhý v Louvru v Paříži. 
"Pro obyvatele České republiky není bez zajímavosti, že ve sbírkách Obrazárny Pražského hradu je obraz, olej pojmenovaný Podobizna mladé ženy, který byl v Praze registrován již roku 1685. Je obdobou originálu v Pařížském Louvru a umělec jej vytvořil v období let 1512 až 1515." citace z webové stránky RODON
Více info o obrazech v odkazech na konci článku. Ve zbývajícím čase přednesl Josef Fronc i o současném sbírání a maxikartách, které v posledních letech realizoval.


Joža Uprka-Žena v kukuřici

Jak už tomu ale bývá, čas který byl přednášce vyměřen, nestačil zdaleka na pokrytí všech bodů. Zkrátka, jde-li o zajímavé téma, mohli bychom o něm diskutovat dlouhé hodiny.
PK
zajímavé odkazy k obrazu Toaleta mladé ženy:

čtvrtek 3. ledna 2013

Zpráva o činnosti naší sekce za rok 2012

Stav naší sekce je k 31.12.2012 stabilizovaný. Vydali jsme čtyři čísla časopisu Zpravodaj, z toho tři s přílohou bulletinu Maximus (15, 16 a 17), který opět přinesl spoustu zajímavých informací o sběratelství CM z minulosti i současnosti. V únoru jsme díky Pavlovi Kancnýřovi spustili blog o cartes maximum a publikovali celkem 95 článků!
Členská základna vykazuje k 31.12.2012 46 členů, z toho 3 zahraniční, což je údaj pozitivní, neboť v průběhu roku naše řady rozšířilo 7 nových členů. Jednotliví členové pracují převážně individuálně, ale na některých akcích KF a SSČSZ (jde převážně o inaugurace nových známek) se někteří již pravidelně setkávají nejen s cílem vytvořit nové CM.
V roce 2012 soutěžil s exponátem CM ze známek ČR vedoucí sekce Josef Fronc na Regionální výstavě Lidice. Exponát byl hodnocený 70 body a obhájil pozlacenou medaili a postup do vyšší třídy soutěže. Stejný exponát byl vystaven na propagační výstavě Postex 2012 v Holandsku. Vzhledem k tomu, že na národní výstavě Jihlava 2013 nebyla otevřena třída maximafilatelie, musí si exponát na vyšší soutěž počkat.
V uplynulém roce členové sekce vytvořili kombinace CM ze 42 nových známek emisního plánu, který čítal 45 známek. Využito bylo celých 93% vydaných známek! Využity byly všechny známky kromě propagačních balíkových známek, ke kterým nebylo možné sehnat ani vytisknout pohlednice. Z tohoto pohledu jde tedy o 100% využití. Některé známky mají dokonce varianty s různými razítky, tudíž aktivita tvořitelů byla v tomto roce "maximální". Opět jsme se zúčastnili mezinárodní soutěže FIP o nejhezčí maxikartu. O soutěž se dále stará Pavel Kancnýř. Soutěž roku 2011 nebyla do napsání tohoto hlášení vyhodnocena, zato víme, že za rok 2010 se naše CM umístila ve světovém měřítku na druhém místě. V roce 2012 jsme publikovali v časopisu Sběratel Klubu sběratelů kuriozit v sekci sběratelů pohlednic
Získali jsme další 2 zahraniční členy, tentokráte ze Slovenska. Náš zahraniční člen z Ruska se odhlásil.
Vydavatelství Oftis Ústí nad Orlicí v čele s panem Kábrtem vydalo v roce 2012 jen 1 CM s námětem skautingu. 1 CM vydal mám již známý Ivan Vápenka, a to s námětem cestovatele Elstnera. Sadu pohlednic pro tvorbu CM vydala agentura Progres Partners Advertising u příležitosti veletrhu Sběratel. Jednalo se o pohlednice s motivy historických vozů autora Václava Zapadlíka. Naše sekce vydala 7 CM (Jiří Trnka, Moudrost, J. G. Mendel, Zlatá bula sicilská, Dolní Vidim, Bušanovice a sv. Václav), Postfila vydala tradiční CM k emisi Pěstitelství - Krása orchidejí. Pohlednice byly opět ve volném prodeji, známky byly oraženy příležitostným razítkem. Ostatní CM byly vytvořeny individuálně našimi členy.
Mám-li tedy shrnout výsledky uplynulého roku, konstatuji vzestup díky nárůstu členů, úspěchu na filatelistických výstavách a spuštění internetového blogu. V tomto nastoleném trendu bychom rádi pokračovali nadále. Nepodařilo se spustit internetové stránky o české maximafilatelii, tento úkol se přesouvá do roku 2013.

Noví zájemci o sbírání a tvorbu CM, hlaste se u vedoucího sekce na fronc@cbox.cz

2. ledna 2013    Josef Fronc, vedoucí sekce

středa 2. ledna 2013

Jak nerozmazat razítko

Když jsem předloni potkal Martina Hlavatého na výstavě Miloše Ondráčka v Jilemnici, zaujal mne způsob, jakým "přepravuje" právě zhotovené maxikarty z akcí domů. Jedna z nevýhod našeho koníčku, je přítomnost otisku razítka na často nesavé obrazové straně pohlednice, což mnohdy způsobuje nenávratnou škodu v podobě rozmazaného razítka. Každý z nás, který si někdy zkusil maxikartu vytvořit, se tak zákonitě musel potýkat s tím, jak při přepravě svůj exemplář uchovat v dobrém stavu. Někteří své výtvory  uchovávají ve speciálním papíru, já používám obyčejný blok, do kterého jednu po druhé vkládám.

blok ze sortimentu  Papíren Brno a.s., zdroj: papirnybrno.cz
Tyto metody pochopitelně nezabrání bezprostřednímu styku "hotové" analogické pohlednice s papírem. V lepším případě otisk razítka končí i na přilehlém materiálu, v horším případě může dojít k odsátí razítka (stává se to u lamino pohlednic) nebo jeho rozmazání. I Martin řešil tento problém a zdá se, že ho vyřešil. Níže Vám přináším prezentaci jeho "zlepšováku" tak, jak ho vyrobil a pro nás popsal.

Jak sobě nerozmazati razítko.

Způsobů, jak získat razítko na svou CM je mnoho. Stejně mnoho je i způsobů, jak pracně získanou pohlednici, opatřenou přesně vycentrovanou známkou, nenávratně zničit. Dovolil bych si předat své zkušenosti z ochrany vytvořených CM před rozmazáním "čerstvého" razítka. Známe to všichni. Přijedeme do místa, kde se koná akce s příležitostným razítkem. Necháme si otisknout razítko, svůj úlovek uložíme, krátce poklábosíme s kolegy a již se těšíme na domácí zpracování maxikarty do seznamu, svého katalogu či albového listu nebo jen na pouhé pochlubení se rodině s dalším úlovkem. Po jeho vyjmutí nám však poklesne brada, neboť ono razítko, ze 120 kilometrů vzdálené akce, se nám jaksi otřelo o krycí papír a vytvořilo za sebou ohon, jak za zářící kometou.
Po několika pokusech s výsledkem "tudy cesta nevede", jsem si zhotovil přepravní krabičky s rámečky, které zabraňují kontaktu razítka s ostatními uloženými CM.



Výhodou uložení je, že mezi dva rámečky můžete umístit 4 maxikarty. První na dno krabičky obrazem nahoru a překrýt rámečkem. Druhou obrazem dolů na rámeček, třetí obrazem nahoru položit na druhou a překrýt rámečkem a čtvrtou obrazem dolů na rámeček, atd.


Rozměr krabičky je 10,5 x 15,5 cm (blízký formátu pohlednic), výšky mám různé. Rámečky jsou z 2 mm silné balsy nebo kartonu. Šířky proužku jsou 4 mm. Vše je lepené disperzním lepidlem.


Po přepravě domů a patřičném potěšení se s novými CM, nechávám razítka ještě doschnout ve stojánku z prkénka a špejlí, s rozestupem cca 1 cm (viz foto výše). Martin Hlavatý 

Zaujal Vás "recept" Martina, Jak sobě nerozmazati razítko? Máte i Vy jakékoliv své vychytávky, zkušenosti, zážitky nebo postřehy z oblasti maximafilatelie a tvorby maxikaret, se kterými byste se chtěli podělit? Tak napište nebo zanechte svůj komentář!
PK
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...