sobota 30. června 2012

Výstava Václav Sivko - Pavel Sivko v Poštovním muzeu

Od 20. června až do 16. září 2012 probíhá v Poštovním muzeu v Praze výstava Václav Sivko-Pavel Sivko. Krajiny grafiky. Známková a grafická tvorba. Výstava představuje známkovou a grafickou tvorbu obou výtvarníků.




Václav Sivko (1923-1974) byl český grafik, malíř, ilustrátor a scénograf. V letech 1942-1943 studoval u prof. Jaroslava Vodrážky na Státní grafické škole a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Františka Tröstera. V roce 1943 se stává členem Umělecké besedy, v roce 1945 členem SČUG Hollar a  Skupiny 29. augusta v Bratislavě. V letech 1944 - 1945 pracoval jako asistent v ateliéru Josefa Sudka. Jako výtvarný redaktor pracoval v řadě časopisů a nakladatelství (Mladá Fronta, Albatros). Věnoval se grafice (suchá jehla, lept, barevná litografie), ilustraci a grafické úpravě knih. Celkem ilustroval a upravil více než pět set knih. Od 50. let vytvořil několik poštovních známek.





Na jeho známkovou tvorbu navázal v 90. letech minulého století jeho syn Pavel Sivko (1948). V letech 1963-1967 vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou v Praze, v letech 1967-1973 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, v ateliéru užité grafiky a ilustrace, u profesorů Jiřího Trnky a Zdeňka Sklenáře. V 90. letech byl výtvarným redaktorem v nakladatelství Mladá Fronta. Od roku 1997 učí na Střední umělecké škole Václava Hollara a Vyšší odborné škole v Praze. Věnuje se především ilustraci. Je dlouholetým členem SČUG Hollar. Pavel Sivko je autorem výtvarných návrhů několika poštovních známek. V posledních letech zejména osobností Jiřího Trnky (2012), Vlasty Buriana a Jana Kašpara (2011). Dále pak poštovní známky s vánočním motivem (2008), z emisi Krásy naší vlasti známek Holašovice, Kroměříž (2001) a známky k výročí 600 let Betlémské kaple (1991). Je také autorem řady příležitostných poštovních dopisnic.



U příležitosti výstavy byla dne 23. června v prostorách Poštovního muzea zřízena příležitostná poštovní přepážka, která používala příležitostná poštovní razítka - Václav Sivko a Pavel Sivko.



V obrazu razítka Václav Sivko je hnízdo s vejci a v razítku Pavel Sivko je hlava strom. Autorem návrhů obou příležitostných poštovních razítek je Pavel Sivko. Protože jsem příznivcem výstav autorů poštovních známek, vytvořil jsem několik analogických pohlednic (cartes maximum) se známkami z posledních čtyř let. 

analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 581 - Vánoční motiv
příležitostné poštovní razítko Pavel Sivko, 23.6. 2012, Praha 1
vytvořil: Pavel Kancnýř

analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 678 - Vlasta Burian
příležitostné poštovní razítko Pavel Sivko, 23.6. 2012, Praha 1
vytvořil: Pavel Kancnýř

analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 687 - 100 let od prvního letu Jana Kašpara
příležitostné poštovní razítko Pavel Sivko, 23.6. 2012, Praha 1
vytvořil: Pavel Kancnýř

analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 710 - Jiří Trnka
příležitostné poštovní razítko Pavel Sivko, 23.6. 2012, Praha 1
vytvořil: Pavel Kancnýř

PK

středa 27. června 2012

České basketbalistky v kvalifikaci pro Londýn 2012

Mimořádně zařazuji krátkou zprávu o našich basketbalistkách v Ankaře. V pondělí 25.6. 2012 zahájily boj o účast na olympijských hrách, které se budou letos konat v Londýně. Výhra nad Novým Zélandem (70:51) a následná prohra Nového Zélandu s Argentinou (51:54) jim zajistila postup ze skupiny. Češky se dnes utkají s Argentinou o vítězství ve skupině a o to, kdo se ve čtvrtfinále vyhne domácímu Turecku. Vítězky čtvrtfinále si tak zajistí účast na hrách v Londýně. (zdroj: ČTK)

analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 649 - MS v basketbalu žen 2010
OVS - Český team v kvalifikaci pro Londýn, 25.6.2012, Praha 6
autor štočku: Ing. Jaroslav Petrásek (Olympsport)
vytvořil: Pavel Kancnýř 


Pro tvorbu analogické pohlednice jsem si "vypůjčil" příležitostnou poštovní známu k MS v basketbalu žen, které se konalo v roce 2010 v České republice.

Držíme palce!
PK

Svatý Václav - patron české země a symbol české státnosti

Navazuji na události dne 6.6.2012, kdy byly vydány nové poštovní známky k 70. výročí vyhlazení Lidic a Ležáků, ale také další výplatní poštovní známka s detailem pomníku sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka. Známku v pozadí přetíná trikolora. Samolepicí známka s nominální hodnotou zastoupenou písmenem A (ke dni vydání 10 Kč, vnitrostátní obyčejné psaní do 50 g) byla vytištěna v tiskových listech po 40 kusech. Autorem výtvarného návrhu známky je ak. malíř a grafik Jan Kavan. Autorem liniové kresby je Václav Fajt.




Pomník svatého Václava je jednou z dominant Václavského náměstí v Praze. Jeho autorem je sochař, představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství Josef Václav Myslbek. Socha vznikala více než 30 let. Spoluautory sousoší byli architekt Alois Dryák (architektonická úprava) a Celda Klouček (ornamentální výzdoba).

analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 724 - Sv. Václav
denní razítko s motivem erbu Nového Města pražského,
6.6.2012, Praha 1

vytvořil: Josef Fronc

Původní jezdecká socha byla v roce 1879 přenesena na pražský Vyšehrad. Tak vznikla potřeba vytvořit novou, moderní sochu svatého Václava. V roce 1894 byla vyhlášena soutěž na vytvoření sochy, které se zúčastnilo 8 sochařů, z níž vyšel jako vítěz Josef Václav Myslbek. Svatému Václavovi tak vtiskl podobu bojovníka. Časem byla jezdecká socha doplněna čtyřmi sochami stojících světců - sv. Ludmilou, sv. Prokopem, sv. Vojtěchem a svatou Anežkou.


analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 724 - Sv. Václav
denní razítko s motivem erbu Nového Města pražského,
6.6.2012, Praha 1
vytvořil: Pavel Kancnýř


Socha měla být původně umístěna na rampě Národního muzea. Díky sochařovi je tak dílo umístěno na vrcholu protáhlého obdélníku Václavského náměstí, v pozadí s budovou Národního muzea. Sousoší umístěné na mohutném kvádrovém podstavci bylo osazeno v roce 1912, kromě sv. Vojtěcha, který byl doplněn až roku 1924. Sousoší měří na výšku i s Václavovým kopím 7,2 metrů a je zhotoveno z bronzu. 


analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 724 - Sv. Václav
denní razítko s motivem erbu Nového Města pražského,
6.6.2012, Praha 1
vytvořil: Pavel Kancnýř

U příležitosti vydání nových známek proběhla na Hlavní poště v pořadí 20. minivýstavka výtvarných návrhů, rozkreseb a podkladů pro tisk známek, FDC a razítek na FDC.




PK
zdroj: wikipedia.org
praguecity.cz
foto: Pavel Kancnýř

úterý 19. června 2012

Lidice, 6.6.2012

Dne 6. června 2012 vyšla příležitostná poštovní známka k 70. výročí vyhlazení Lidic, které jsme si letos připomněli 10. června. Na známce je vyobrazena zeď jako symbol nacistických poprav a ostnatým drátem napsáno Lidice. Autorkou výtvarného návrhu je ak. malířka Markéta Prachatická. Rytecky s ní spolupracoval Bohumil Šneider.


Moje další cesta se proto ubírala tímto směrem. Lidice leží severozápadně od Prahy, nedaleko Kladna. Po úspěšném atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 a na základě mylné domněnky, byla obec vyhlazena nacisty. 

analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 722 - 70. výročí vyhlazení Lidic
denní razítko, Lidice, 6.6.2012

Na rozdíl o Ležáků, které stihl podobný osud, byla obec po válce znovu obnovena pár set metrů od původního místa,  kde dnes stojí památník obětem masakru a muzeum.

analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 722 - 70. výročí vyhlazení Lidic
denní razítko, Lidice, 6.6.2012

analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 722 - 70. výročí vyhlazení Lidic
denní razítko, Lidice, 6.6.2012

Při lidickém masakru zemřelo zastřelením u zdi stodoly Horákova statku 173 lidických mužů. Nejstaršímu bylo 84, nejmladšímu teprve 14 let.

analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 722 - 70. výročí vyhlazení Lidic
denní razítko, Lidice, 6.6.2012

Ženy byly násilím odtrženy od svých dětí a převezeny do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Kromě dětí vybraných k poněmčení a dětí ve věku do jednoho roku, byly všechny bez milosti otráveny plynem ve speciálně upravených autech v nacistickém vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu. Oběťmi nacistického vraždění se stalo celkem 340 lidických občanů.


analogická pohlednice DDR (carte maximum)
známka: Mi. 892 - IN MEMORIAM LIDICE
razítko FDC IN MEMORIAM LIDICE, Berlin, 7.6.1962

Záměr nacistů o vymazání Lidic z mapy nevyšel. Na počest Lidicím byla řada obcí pojmenována jejich jménem. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
PK
zdroj: Lidice memorial, www.lidice-memorial.cz
ČTÚ, www.ctu.cz
wikipedia.org

pondělí 18. června 2012

Ležáky, 6.6.2012

Do Ležáků jsem přijel chvíli po osmé hodině ranní. Auto jsem nechal na malém parkovišti nedaleko památníku a vydal se na prohlídku. Navzdory předpovědi bylo krásné počasí. Ranní paprsky slunce prostupovaly vzrostlými břízami a jehličnany a osvětlovaly místa, kde kdysi stály domy. Letos to bude sedmdesát let, co byla tato osada vypálena a její domy srovnány se zemí...


Zde stávala osada Ležáky
 vyhlazená 24. června 1942 německými fašisty
 Braňte mír ve jménu života


Ležáky, kamenická osada, ležící v oblasti Chrudimska, sloužila za 2. světové války jako úkryt parašutistické skupiny Silver A a radiostanice Libuše, která nejprve vysílala z nedalekého lomu Hluboká u Dachova a poté z ležáckého mlýna, kde byl mlynářem Jindřich Švanda.

místo, kde původně stával Švandův mlýn

Parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš podnikají ve spolupráci s Josefem Valčíkem dne 27. května 1942 atentát na R. Heydricha. 


příležitostná poštovní dopisnice - 70. výročí operace Anthropoid
autor výtvarného návrhu: Pavel Sivko
přílež. poštovní razítko - Operace Anthropoid, Praha 1, 27.5.2012
autor návrhu: Pavel Sivko


Státní ministr, K. H. Frank vyhlašuje výjimečný stav. Nastává tzv. druhá heydrichiáda. Heydrich podléhá zranění 4. června 1942 v pražské nemocnici na Bulovce. Pátrání po atentátnících vede nejprve mylně do Lidic, které nacisté 10. června 1942 vypálí. Lidické muže zastřelí, ženy odvlečou do koncentračního tábora. Děti putují do Lodže a následně na smrt.


Lidice dnes, pohled na základy Horákova statku s Hrobem mužů v pozadí

Na základě udání, které učinil parašutista Karel Čurda (člen paraskupiny Out Distance), následuje vlna zatýkání orientovaná na příslušníky odboje a parašutisty. Ve středu 17. června 1942 přijíždí do ležáckého mlýna Luděk Matura, aby všechny varoval. Následný den opouští Jiří Potůček s vysílačkou Libuše Švandův mlýn a vydává se pryč z Ležáků. Dne 2. července 1942 Potůčkův útěk končí. Je zastřelen ve spánku českým strážníkem nedaleko Pardubic. Sedm parašutistů hrdinně umírá vlastní rukou 18. června 1942 v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Mezi jimi jsou Jozef Gabčík, Jan Kubiš a Josef Valčík. Spojení Josefa Valčíka s vysílačkou Libuše zavede gestapo do Ležáků. 


půdorysy původních budov s žulovými kameny s kříži, tzv. hrobodomy


Osudový den 24. června 1942 jsou Ležáky vyrabovány, vypáleny a následně srovnány se zemí. Ještě téhož dne jsou obyvatelé převezeni do pardubického Zámečku a zavražděni. Děti putují do internačního tábora v Lodži nebo do dětského domova v Puščikovku u Poznaně. Příbuzní parašutistů a jejich spolupracovníci jsou hromadně popraveni 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. 



Osadu Ležáky (v katastru obcí Miřetice a Louka) tvořilo před vyhlazením osm domů seskupených kolem mlýna, který stával u rybníka Ležák. 




Po válce nebyly Ležáky znovu obnoveny. Vznikl zde památník s půdorysy původních budov na nichž stojí žulové kameny s kříži, tzv. hrobodomy a pietní místo.




Dne 6.6. 2012 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR příležitostnou poštovní známku 70. výročí vyhlazení Ležáků. Známka zobrazuje kříž proseknutý do žulového pomníku s průhledem na zeleň v pozadí. Autorkou výtvarného návrhu je BcA. Milada Hartlová.




V nedaleké obci Miřetice, respektive na poště vznikla analogická pohlednice s datem vydání známky, protože den vypálení Ležáků letos připadá na neděli. Dnes již historická černobílá pohlednice nakladatelství Orbis Praha zobrazuje místo, kde původně stávaly domy tehdejších obyvatel Ležáků.


analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 723 - 70. výročí vypálení Ležáků
denní razítko, Miřetice, 6.6. 2012
vytvořil: Pavel Kancnýř


Současnost, pohled na místo poblíž.


analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 723 - 70. výročí vypálení Ležáků
denní razítko, Miřetice, 6.6. 2012
vytvořil: Pavel Kancnýř


Odkaz na dokument České televize:
Ležáky (Ti druzí mrtví...)
PK
zdroj: Ležáky-memorial, www.lezaky-memorial.cz
ČTÚ, www.ctu.cz
foto: Pavel Kancnýř

Lidice a Ležáky na poštovních známkách Československa a České republiky

Téma lidické a ležácké tragédie není na našich poštovních známkách poprvé, proto níže přináším přehled známek, které byly v uplynulých letech vydány k připomenutí jejich vyhlazení.

1947 - 5. výročí vyhlazení Lidic (Pofis 453, 454, 455)





1952 - 10. výročí vyhlazení Lidic (Pofis 664, 665)



1957 - 15. výročí vyhlazení Lidic (Pofis 950, 951)


1962 - 20. výročí vyhlazení Lidic a Ležáků (Pofis 1253, 1254)


 1967 - 25. výročí zničení Lidic (Pofis 1621)


1972 - Významná výročí (Pofis 1943, 1944)


1982 - 40 .výročí zničení Lidic a Ležáků (Pofis 2539, 2540)



 1987 - 45. výročí zničení Lidic a Ležáků (Pofis 2799, 2800)


 2012 - 70. výročí vyhlazení Lidic (Pofis 722)


 2012 - 70. výročí vyhlazení Ležáků (Pofis 723)


Pokud jste v prohlížení došli až sem, pak na závěr představuji analogickou pohlednici, která připomíná 15. výročí vyhlazení Lidic. V bohaté emisní činnosti na toto téma předpokládám, že nebude jediná.

analogická pohlednice (carte maximum)
známka: Pofis 951 - 15. výročí vyhlazení Lidic (květ růže)
razítko FDC - 15. výročí vyhlazení, Lidice, 16.6.1957
PK
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...